V portorické metropoli San Juanu mají ulici s bronzovými sochami devíti amerických prezidentů, kteří karibské teritorium přičleněné k USA v průběhu své vlády navštívili. Až opraví všechny škody způsobené řáděním hurikánu María z letošního září, budou moci přidat desátou podobiznu v životní velikosti. Donalda Trumpu by mohli odlít v pozici soustředěného basketbalisty, který se snaží trefit koš. Jen místo míče drží v prstech roli kuchyňského papíru.
Současný pán Bílého domu totiž při své cestě na poničený ostrov, který zasáhl nejhorší vichr za uplynulých 80 let, právě takto „vtipně“ pózoval fotografům při setkání s poškozenými Portoričany. Mnozí z nich ve víru větru, který se točil až 250kilometrovou rychlostí, ztratili střechu nad hlavou, takže kuchyňský papír byl tím posledním, co potřebovali.
Polokolonie v Karibiku
Mohlo by se nad tím mávnout rukou jako nad trapnou, ale v podstatě neškodnou chybou. Podobně jako nad volbou obuvi první dámy, která přijela s manželem obhlédnout o pár týdnů dříve škody v zatopeném Houstonu v luxusních lodičkách s vysokými podpatky. Jenže papírové role se pro Portoričany staly symbolem toho, jak vedení USA přehlíží jejich problémy způsobené ničivými vrtochy přírody. Vykládají si to pouze jedním způsobem: „Jsme Američané druhé kategorie.“
USA získaly Portoriko po vítězné válce proti Španělsku na přelomu 19. a 20. století, ale tento ostrov nikdy nebyl přičleněn k federaci. Zůstává mu status „polokolonie“, která si například nemůže vybírat své zástupce do Kongresu. Portoriko a jeho 3,4 milionu obyvatel mají sice velkou autonomii, ale v zásadních věcech, například v zahraniční či měnové politice, musejí poslouchat rozhodnutí Washingtonu, aniž by ho mohli jakkoliv ovlivnit. |
Všichni španělsky hovořící Portoričané jsou od narození americkými občany. USA získaly Portoriko po vítězné válce proti Španělsku na přelomu 19. a 20. století, ale tento ostrov nikdy nebyl přičleněn k federaci. Zůstává mu status „polokolonie“, která si například nemůže vybírat své zástupce do Kongresu. Portoriko a jeho 3,4 milionu obyvatel mají sice velkou autonomii, ale v zásadních věcech, například v zahraniční či měnové politice, musejí poslouchat rozhodnutí Washingtonu, aniž by ho mohli jakkoliv ovlivnit.
Portoričanům se tento status nelíbí, ale zároveň se tu nikdy nevytvořila jasná většina, která by požadovala plnou nezávislost, nebo naopak přičlenění k USA jako 51. stát. Ostatně ani washingtonským zákonodárcům se nechce narušovat magickou padesátku, která tvoří federaci od začlenění Aljašky a Havaje v roce 1959. Zejména republikáni jsou proti, protože Portoričané tradičně patří k fanouškům demokratů, kteří by tak v Kongresu mohli rozhodující hlasy přihrát levici.
Tyto skutečnosti nezná podle průzkumu nadpoloviční většina obyvatel USA. Pokud o existenci Portorika vůbec tuší, mají ho za jednu z mnoha latinskoamerických zemí, ze které k nim nezákonně migrují statisíce osob. Portoričané se však jako američtí občané mohou pohybovat po USA bez omezení, což často využívají. Soustřeďují se především v New Yorku, na Floridě a v Chicagu.
Až po dvou týdnech
Zatímco hurikán Harvey, který zatopil Houston, a hurikán Irma, jež vylidnila Miami, měly nejvyšší mediální pokrytí, hurikán Maria, jenž pevninskou část USA nezasáhl, zůstal v pozadí. Přece jen to byla třetí obdobná zpráva během měsíce a navíc někde v tropech. Opomíjení faktu, že Portoriku navzdory vlastní basketbalové reprezentaci patří k USA, se projevilo i v nejvyšších kruzích.
Do poničeného Texasu a na Floridu přijel Trump tak brzy, jak to jen šlo, ale k cestě na karibský ostrov se odhodlával dlouhé dva týdny. Návštěva hlavy státu slouží jako symbolické ujištění, že zbytek země stojí v nouzové situaci s vámi a pomůže vám dostat se co nejrychleji z dopadů přírodní tragédie. Ničeho takového se však Portoričané od svého prezidenta nedočkali. Žádné povzbuzení, žádné ocenění tvrdé práce místních lidí při odstraňování škod, žádné „jsme s vámi, krajané“. |
Do poničeného Texasu a na Floridu přijel Trump tak brzy, jak to jen šlo, ale k cestě na karibský ostrov se odhodlával dlouhé dva týdny. Jistě nikdo nečeká, že se prezident chopí lopaty a začne odhazovat trosky. Návštěva hlavy státu ale slouží jako symbolické ujištění, že zbytek země stojí v nouzové situaci s vámi a pomůže vám dostat se co nejrychleji z dopadů přírodní tragédie.
Ničeho takového se však Portoričané od svého prezidenta nedočkali. Žádné povzbuzení, žádné ocenění tvrdé práce místních lidí při odstraňování škod, žádné „jsme s vámi, krajané“. Trump, jehož cestu na politický vrchol vydláždily xenofobní výroky na adresu etnických menšin v USA, působil jako při návštěvě cizí země, která by měla být vděčná za to, že se jí Američané rozhodli pomoci, třeba dary v podobě kuchyňského papíru.
A také to Portoričanům tvrdě předestřel, jen co na ostrov přiletěl: „Štve mě, že vám to musím říct, ale utratili jsme tu balík peněz.“ A poté blahosklonně dodal: „Ale to je v pohodě.“ Ve chvíli, kdy 80 procent Portoričanů nemělo elektřinu, lidé přežívali v nouzových ubytováních, velká část území byla bez signálu a o nezávadné pitné vodě si mohli nechat jen zdát, jim necitlivě sdělil, že si nemají na co stěžovat.
„Podívejte se na opravdovou katastrofu, jako byla Katrina. Na ty ohromné stovky a stovky a stovky lidí, kteří tam umřeli, a podívejte se, co se stalo tady,“ řekl na tiskové konferenci se vzpomínkou na hurikán, který v roce 2005 po sobě zanechal v New Orleans a jeho okolí přes 1800 mrtvých. Na Portoriku bylo dosud potvrzeno 55 obětí.
Omlouvání opoždění
Neopomněl se také pochválit. „Dostáváme jedničky za práci v Texasu a na Floridě a dostaneme je také na Portoriku,“ vystavil si dopředu výborné vysvědčení. S tímto hodnocením nesouhlasí například nezisková organizace Oxfam, která tvrdě kritizovala vládu: „USA mají více než dost zdrojů, aby v této mimořádné situaci zmobilizovaly pomoc, ale neučinily tak dostatečně rychle a masivně.“ Je však třeba zdůraznit, že USA nenechaly Portoriku na holičkách.
Všechna zpoždění při poskytování pomoci postiženým Trump omlouval tím, že je třeba ji dostat přes moře na vzdálenost 1600 kilometrů. Jen tři neděle poté, co se přes ně Maria přehnala, dal vzkazem na Twitteru Portoričanům najevo, že federální pomocníci tam nemohou zůstat napořád. |
Při likvidaci škod tu působí jak stovky vojáků, tak pracovníků Federální agentura pro řešení krizových situací (FEMA). Všechna zpoždění při poskytování pomoci postiženým Trump omlouval tím, že je třeba ji dostat přes moře na vzdálenost 1600 kilometrů. Jen tři neděle poté, co se přes ně Maria přehnala, dal vzkazem na Twitteru Portoričanům najevo, že federální pomocníci tam nemohou zůstat napořád. Těžko si představit, že by něco takové zaznělo, kdyby se podobné neštěstí odehrálo kdekoliv na pevnině.
I proto Portoričané v řadě reportáží hodnotí pomoc od federace jako nedostatečnou. Jejich nejvýraznější mluvčí se stala starostka hlavního města San Juan Carmen Yulín Cruzová Sotová. „My tu umíráme a vy nás zabíjíte svou neschopností,“ vyčetla prezidentovi na dálku ještě, než přiletěl na návštěvu. Trump si to nenechal líbit.
Prohlásil, že Portoričané, čekají, že všechny jejich problémy za ně někdo vyřeší, a oblíbené starostce vrátil slova o neschopnosti. Navíc jí označil slovem nasty, které lze do češtiny přeložit jako hnusná či sprostá. Cruzová mu po trumpovsku odpověděla, že jsou jí jeho „urážky u prdele“. Navíc jí termín nasty poslouží jako nejlepší slogan v kampani před volbami v roce 2020, kde se podle všeho bude ucházet o post guvernérky.
Můžete si za to sami
Prezident Trump také neustále zdůrazňoval, že si Portoričané za současné problémy mohou sami. Nikoli proto, že by se schválně hurikánu postavili do cesty, ale proto, že o svou infrastrukturu nepečovali dostatečně předtím, než ji vichr zcela rozvrátil. Například elektrická síť závislá na uhelných a paroplynových elektrárnách měla tak časté výpadky jako nikde na pevninských USA.
Elon Musk, proslulý průkopnickými a úspěšnými podnikatelskými nápady, po hurikánu nabídl Portoriku, že by jeho firma Tesla mohla s tímto nepořádkem skoncovat tak, že by prosluněný kout Karibiku plně elektrifikovala solárními panely. Tuto nabídku podtrhl tak, že tímto způsobem vrátil proud do největší dětské nemocnice v San Juanu.
Prezident Trump také neustále zdůrazňoval, že si Portoričané za současné problémy mohou sami. Nikoli proto, že by se schválně hurikánu postavili do cesty, ale proto, že o svou infrastrukturu nepečovali dostatečně předtím, než ji vichr zcela rozvrátil. |
Jenže k masivní přeměně elektrické sítě by Portoriko potřebovalo značné množství peněz, které nemá, a ani si je nemůže půjčit. V uplynulých letech nashromáždilo dluhy ve výši 73 miliard dolarů, které ho přivedly k bankrotu. Dnes na trzích není nikdo, kdo by ostrovu, který ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech měl našlápnuto k dostihnutí zbytku USA, odvážil půjčit.
Portoriko začalo upadat v devadesátých letech, kdy přestalo být daňově zvýhodněnou zónou. Stáhly se odtud především farmaceutické firmy, které do té doby byly páteří tamního průmyslu, a přemístily se do jiných latinskoamerických zemí, které nebyly stejně drahé jako dolarem platící polokolonie. Na současném marasmu má výrazný podíl také neschopnost tamních politiků a jejich korupční praktiky. Washington však Portoriku odraz ode dne neulehčuje.
Například už století platí pravidlo jako z dob zámořských objevů, že na ostrov nesmějí vozit zboží jiné než americké lodě. Toto opatření, které zdražuje výrobu všeho, bylo pozastaveno jen na deset dní po hurikánu, aby ze sousedních zemí mohla rychle připlout pomoc. Trump odmítá katastrofu využít jako nový začátek. Kongres ovládaný republikány uvolnil pro Portoriko pět miliard, které mu umožní přežít nejhorší. Ale nechystá se mu přidat speciální balík z rozpočtu, který by mu pomohl k restartu.
Hurikánoví přistěhovalci
Pokud opustí svůj ostrov, mohou Portoričané v novém bydlišti stejně jako jakýkoliv jiný Američan volit. Nyní míří na klimaticky podobnou Floridu, která zase bude jedním z rozhodujících států, až bude současný prezident Donald Trump za tři roky usilovat o znovuzvolení. Před rokem tu porazil svou soupeřku Hillary Clintonovou jen o dvě procenta. Nově příchozí Portoričané, pokud se zaregistrují k volbám, mohou tento poměr zvrátit. |
K čemu to povede, je zřejmé. Už tak ztratilo Portoriko od roku 2006 desetinu populace, protože především mladí lidé odcházejí za lepším na pevninu a svým rodinám posílají část vydělaných peněz. Tento proud vnitřních přistěhovalců v důsledku škod způsobených hurikánem ještě zesílí, takže se v pevninských USA posílí hispánská menšina, která se Trumpovi velmi nelíbí.
Navíc k jeho smůle mohou Portoričané, pokud opustí svůj ostrov, v novém bydlišti stejně jako jakýkoliv jiný Američan volit. Nyní míří na klimaticky podobnou Floridu, která zase bude jedním z rozhodujících států, až bude současný prezident Donald Trump za tři roky usilovat o znovuzvolení. Před rokem tu porazil svou soupeřku Hillary Clintonovou jen o dvě procenta. Nově příchozí Portoričané, pokud se zaregistrují k volbám, mohou tento poměr zvrátit, a tím Trumpovi i s úroky splatit těch pár rolí kuchyňského papíru.
