Lidovky.cz

Domácí pivo si legálně vaří už stovky Čechů

  14:29
Zatímco na Moravě v některých vesnicích vyrábí ve sklepě podomácku víno už dávné roky téměř každá druhá rodina, domácí vaření piva je novinkou. Kouzlo domovarnictví však objevuje stále více Čechů. Úřady registrují na 500 amatérských sládků, ovšem několikrát víc jich vaří pivo v kuchyni či v garáži načerno.

Při vaření piva se U Bulovky nebojí experimentovat. foto: Lumír Tuček

Teploměr, hustoměr, mimo jiné také speciální hrnec nebo v nouzi ten na zavařování, chladnička, slad, chmel, kvasnice. Domácí výbava na vaření piva není až tak složitá. Mnohem složitější je celý proces výroby. Přesto se do něj u nás pouští stále více lidí. Podle údajů celníků oficiálně už skoro pět set. Nelegálně možná čtyřikrát až pětkrát víc. A další rychle přibývají.

Homebrewing neboli domovarnictví nevyžaduje složitou úřední proceduru k povolování celního skladu, razítka od stavebního úřadu nebo hygieny. Nekomerční výroba piva doma v kuchyni nebo v garáži pro vlastní potřebu je podle zákona o spotřebních daních limitována roční produkcí 200 litrů. Dohlíží na to Celní správa.

Zatímco na Moravě v některých vesnicích vyrábí ve sklepě podomácku víno už dávné roky téměř každá druhá rodina, domovarnictví je u nás mnohem novější disciplína. Ve větší míře se zájemci o domácí vaření začali scházet a vzdělávat před deseti lety.

Hobby a pak živnost?

Není to zrovna levný koníček, ale při rozpočítání nákladů na suroviny a vybavení může vyjít takové doma uvařené pivo o něco levněji než koupené v restauraci. Pokud ovšem domovarník připočte cenu vlastní práce a stráveného času, dostává se do minusu.

„Spousta lidí si chce zkusit, jestli to zvládne. Nebo si uvařit pivo, jaké tady ještě nebylo. Pro někoho to zůstane jen hobby, pro jiné je to příprava na komerční praxi,“ říká Jan Kočka, majitel děčínského pivovaru Nomád, který s dalšími nadšenci před deseti lety u nás pořádal první semináře a setkání domovarníků. Tehdy jich bylo několik desítek.

Složitost technologie je jedním z důvodů, proč v oboru domácí výroby dávno a stále výrazně vedou vinaři. Podle přibližného odhadu šéfa Svazu vinařů ČR Tibora Nyitraye si víno pro vlastní potřebu vyrábí v Česku kolem deseti tisíc lidí.

Z nynějších stovek legálně fungujících sdružuje velkou část Cech domácích pivovarníků. Na konci loňského roku evidoval 297 členů, na začátku roku 125. „Úměrně se zájmem roste i nabídka různých e-shopů, které prodávají technologii pro domovarníky i suroviny. Se surovinami nám ale často pomáhají minipivovary, které už vaří na komerční bázi, malé sladovny i někteří obchodníci s chmelem,“ připomíná člen cechovní rady Petr Měrka, domovarník z moravského Kostelce u Holešova.

Uvařit pivo je mnohem složitější proces než nechat ve sklípku vykvasit hrozny révy. A to i v případě, že sládek používá v Česku netypickou jednodušší technologii infuzního rmutování v jednom „hrnci“. A uvařit doma povedený klasický český ležák je už úkol pro mistra.

Složitost technologie je jedním z důvodů, proč v oboru domácí výroby dávno a stále výrazně vedou vinaři. Podle přibližného odhadu šéfa Svazu vinařů ČR Tibora Nyitraye si víno pro vlastní potřebu vyrábí v Česku kolem deseti tisíc lidí. Mnozí z nich ani vinohrad nevlastní a hrozny nakupují. „Žádná přesná evidence neexistuje. Platí v zákoně hlavní podmínka, že lze pro vlastní potřebu vyrobit ročně maximálně dva tisíce litrů vína,“ uvedl Nyitray.

Víno a pivo jsou jediné druhy alkoholu, jejichž domácí výrobu zákon v omezeném množství umožňuje. Vyrábět doma destiláty je zločin, pěstitelé ovoce mohou jen využít veřejné pěstitelské pálenice, které z destilovaného alkoholu odvádějí spotřební daň.

Přísný český zákon

Pro domovarníky jsou po světě velmi rozdílná pravidla a Česko patří k zemím, které domácí výrobu piva omezují nejvíce. Limit pouhých 200 litrů na osobu a rok platí i v Německu, které ale umožňuje v případě překročení hranice jednoduše a bez sankce každý litr navíc zdanit.

Pro domovarníky jsou po světě velmi rozdílná pravidla a Česko patří k zemím, které domácí výrobu piva omezují nejvíce.

V Česku by takový domovarník musel po překročení limitu, pokud nechce riskovat správní nebo finanční postih, okamžitě vyřídit celý složitý proces k zavedení celního skladu a vybudovat zařízení tak, aby odpovídalo přísným hygienickým a dalším podmínkám, které platí pro klasické pivovary.

Cech domácích pivovarníků připomíná, že takto přísná pravidla má málokterá země na světě. Některé mají limit pro nezdaněnou nekomerční produkci vyšší, a to například i v muslimském Turecku. Leckde ani žádné omezení, kolik piva smí domovarník ročně uvařit, neexistuje. Podstatné je, že ho nesmí prodávat.

Cech proto letos inicioval petici, která v tomto duchu požaduje zmírnění české legislativy. Podepsalo ji už několik tisíc lidí a Celní správa je podle některých náznaků ochotna o připomínkách domovarníků jednat.

Jak se vaří pivo v malém

Nejprve se připraví slad, který vzniká naklíčením obilných zrn a jejich šetrným usušením.

Následuje rmutování v hrnci za vyšších teplot, kdy se ze sladu smíchaného s vodou získávají rozpuštěné zkvasitelné cukry, po scezení vznikne tzv. sladina.

Chmelovarem, tedy vařením sladiny s chmelem, se připraví mladina.

Po zchlazení a přečerpání do kvasné nádoby následuje primární kvašení. Podle typu piva a kvasinek: spodní (plzeňský ležák, bock, märzen…) okolo 10 °C, svrchní (pšeničné, ale, stout…) okolo 20 °C.

Pro svrchně kvašená piva se postup často doplňuje o tzv. studené chmelení na aroma.

Po nalahvování probíhá sekundární kvašení, sycení a zrání.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.