Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Dokument o prezidentské volbě: Už jsme to někde viděli...

  10:07

Ve filmu Víta Klusáka a Filipa Remundy Spřízněni přímou volbou se autoři pokoušejí „nastavit zrcadlo“. Moc se jim to nepodařilo.

Vít Klusák a Filip Remunda natočili dokument Spřízněni přímou volbou. Jedenapadesátiminutový film o prezidentské kampani a jejím zákulisí mohli zhlédnout diváci České televize o víkendu.

Dokumentaristé Klusák a Remunda se neschovávají za kamerou, ale jdou s kůží na trh a dávají jasně najevo, co si myslí, na jaké straně stojí, což je dobře. Divák pak nemá pocit, že je někam posunován, zatímco si hrají autoři takzvaně na objektivitu – Spřízněni přímou volbou je autorskou výpovědí se vším všudy. Jeden proto natáčí druhého, jak se táže, jak je vykazován z prostor, jak je poslán k čertu – konfliktní situace mají ostatně rádi, je to koneckonců konstantou celé jejich předchozí tvorby. Třeba Klusákův dřívější dokument Vše pro dobro světa a Nošovic toho může být dokladem.

Slavná Shakespearova definice umění, uložena v Hamletovi, mluví o úkolu stavěného před umělce, kterým je nastavování zrcadla společnosti. Remunda s Klusákem se rozhodně ono pověstné zrcadlo nastavit pokoušejí. Jejich problémem je, že zrcadlo nastavují spíše sami sobě a někdy i svým „zuřivým“ dokumentaristickým stylem přehrávají.

„Nejoriginálněji“ bezesporu působili, když v rozhovoru s Milošem Zemanem, ať už k nim měl jakkoli negativní postoj (což měl), po třech otázkách k sponzoringu Zemana Lukoilem a jeho spolupráci s Miroslavem Šloufem, Klusák řekl, že už ho nic nenapadá, co by chtěli vědět dalšího. Sponzoring Zemana i otázka Šloufa přitom v kampani zazněla snad tisíckrát – to dokumentaristé neměli v záloze žádné další téma, když o prezidentské volbě točí? Co zajímavého se diváci dozvěděli, nebo co jim chtěl tímto rozhovorem se Zemanem Klusák s Remundou říci nového?

Nebo v případě Karla Schwarzenberga: nenapadlo Klusáka s Remundou nic médii méně omletého než kritika Schwarzenberga za – dle jejich soudu – účelovost jeho negativního postoje k novoroční prezidentské amnestii? Dokonce si o tom měli potřebu pohovořit s jedním publicistou…

Ve filmu jsme viděli vlastně jen už mnohokrát viděné: sáhodlouhé záběry na Šloufa přicházejícího do centrály Zemanovy volební kampaně po druhém kole prezidentské volby, neustále kouřícího Miloše Zemana, záběry z řady mítinků Karla Schwarzenberga (tvůrcům se především nezdál moderátor Petr Rychlý – jak nekonvenční postřeh) a ano, i na památný protischwarzenbergovský inzerát v Blesku došlo...

Hlubší vhled do zákulisí prezidentské volby Klusák s Remundou nepřinášejí

Na straně druhé se týmu autorů podařilo zachytit i některé vtipné momenty. Třeba podlézavost generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana vůči Miloši Zemanovi, když sám svou cigaretu před vstupem do rozhlasové budovy típl, aby pak zuřivě nechal pro prezidentského kandidáta hledat popelník. Nebo úsek z rozhovoru Zemana s jeho podporovatel Danielem Hůlkou: Zeman uklidňuje přikyvujícího Hůlku, ať si z „neobjektivity“ TV Nova nic nedělá se slovy, že jde o „bulvár“, tak co čekat, a současně Hůlku nabádá, aby se ozval, že mu nebyl dán na TV Nova prostor oproti konkurenční straně. Hůlka odpovídá, že si okamžitě domluví rozhovor v Blesku...

Kdo má krátkou paměť a chce si vzpomenout, jak bylo před pár týdny Česko na nohou a fandilo tu jednomu, tu druhému kandidátovi, nechť se na dokument podívá. Někdy se i zasměje, protože některé situace vtipné rozhodně jsou. Hlubší vhled do zákulisí prezidentské volby ale Klusák s Remundou nepřinášejí.