Když nejmenovaný bezúhonný občan nabyl přesvědčení, že minulý ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský při kácení v bezzásahových zónách způsobil výraznou újmu na životním prostředí vědomým porušováním zákonů, rozhodl se 13. dubna 2012 podat trestní oznámení. Protože tak mohl učinit na kterémkoli státním zastupitelství, rozhodl se pro to nejvyšší v domnění, že tady budou nejlíp vědět, kam oznámení směrovat, aby úřední šetření mělo rychlý průběh. Čas ukázal, že to nebylo nic platné.
Příběh z kafkovské komnaty
Tři měsíce se s obsahem trestního oznámení nic nedělo a občanu-oznamovateli připadlo, že vyšetřování věci provázejí zbytečné průtahy. Dotázal se tedy na Nejvyšším státním zastupitelství, jaký má jeho oznámení osud, když dosud nebyly zahájeny žádné úkony v trestním řízení. Po měsíci mu z Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích došlo oznámení, že toto podání o průtazích v řízení bylo vyhodnoceno jako „podnět k výkonu dohledu“ nad postupem Okresního státního zastupitelství v Prachaticích.
Vzápětí krajská státní zástupkyně Miloslava Vaňková otevřela jednu z komnat Kafkova zámku. Nelekejme se právnického slovníku, odměnou nám bude příběh, jímž by jistě nepohrdnul ani vzývaný existencionalistický autor. Citujeme:
„Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že Vaše podání ze dne 13.4.2012 bylo Okresnímu státnímu zastupitelství v Prachaticích postoupeno Nejvyšším státním zastupitelstvím dne 26.4.2012 a dne 9.5.2012 bylo státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Prachaticích zasláno policejnímu orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územnímu odboru Prachatice k dalšímu šetření. O tomto postupu jste byl státním zástupcem písemně vyrozuměn přípisem ze dne 9.5.2012. Policejní orgán Vaše podání dne 10.5.2012 postoupil dle místní příslušnosti policejnímu orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územního odboru Klatovy, o čemž jste byl rovněž písemně vyrozuměn. Vzhledem k tomuto postupu byl spis vedený u Okresního státního zastupitelství v Prachaticích postoupen Okresnímu státnímu zastupitelství v Klatovech, a to dne 25.5.2012. Okresní státní zastupitelství v Klatovech však věc předložilo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k rozhodnutí sporu o příslušnost. Vrchní státní zastupitelství v Praze pak dne 4.7.2012 rozhodlo, že k provádění úkonů souvisejících s přijatým trestním oznámením je příslušný státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prachaticích. Spisový materiál po tomto rozhodnutí byl Okresnímu státnímu zastupitelství v Prachaticích doručen dne 12.7.2012, kterým byl následně dne 26.7.2012 postoupen k dalšímu řízení policejnímu orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru Prachatice. Policejní orgán poté, kdy mu byl zaslán z Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územního odboru Klatovy spisový materiál dne 27.7.2012, ve věci začal provádět úkony směřující ke zjištění skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl spáchán trestný čin či nikoli.“
Kolik státních zástupců, úředníků a policistů se už zabývalo jedním papírem, kolik času a potu to již stálo, aniž se kdokoli zabýval podstatou trestního oznámení.
Doznání
Doznává se státní zástupkyně, Jan Stráský dosud ani nedostal příležitost. Státní zástupkyně sděluje:
„Je pravdou, že v šetření o Vašem oznámení došlo k určitým časovým prodlevám, kdy byla řešena otázka místní příslušnosti k provádění úkonů souvisejících s tímto oznámením, a to zejména z toho důvodu, že ke kácení stromů napadených kůrovcem došlo v lokalitě Na Ztraceném, která se nachází v obvodu působnosti Okresního státního zastupitelství v Klatovech, což však nelze považovat za pochybení státního zástupce, kterému byla věc přidělena. Poté, co bylo Vrchním státním zastupitelstvím v Praze rozhodnuto, že je v této věci příslušným státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prachaticích, je věc bez dalších časových prodlev šetřena policejním orgánem.“
A co se děje teď? Co s oznámením dělá policie? Státní zástupkyně je přesvědčena o tom, že „policie dělá všechna potřebná šetření ke zjištění skutečností nasvědčujících tomu, zda byl spáchán trestný čin“. Je si jista, že „činí úkony, na základě kterých pak bude možno učinit závěr, zda jsou dány důvody k zahájení úkonů trestního řízení“. Občan-oznamovatel o tom tak úplně přesvědčen není. Vždyť nebyl ani vyzván k podání svědectví. A ani z rozmanitého světa expertů ochrany přírody a krajiny nepronikají žádné zprávy o zpracovávání nějakých studií pro policejní potřeby. Postup posuzování trestního oznámení nebyl ničím narušen. Jenom se zkrátka nic veřejně nevyšetřuje.
Duha se klene
Vždyť všechno je vlastně v pořádku. „Výkon dohledu“ dopadl na výbornou, postup posuzování trestního oznámení nebyl ani navzdory byrokratickým kotrmelcům mezi orgány činnými v trestním řízení ničím narušen. Jenom se zkrátka nic veřejně nevyšetřuje. Asi je to na české poměry ještě příliš krátká doba.
Jenom ta aktivita oznamovatele byla nejspíš v nepořádku. Jeho přípis, který si úřady označily jako „podnět k výkonu dohledu“, byl označen jako „nedůvodný“ a jako takový byl odložen. Navždy, protože oznamovatel už nemá šanci svou kauzu znovu připomenout. Státní zástupkyně JUDr. Miloslava Vaňková z Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích mu vzkázala:
„Současně mám za povinnost Vás poučit o tom, že další obsahově shodné podněty týkající se téže věci nebudou již přezkoumávány a budou bez dalšího zakládány, aniž byste o tom byl vyrozumíván, což vyplývá z ustanovení § 1 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 23/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“
