Ceska Pozice

Dohoda Prahy a státu o pozemcích na vládní čtvrť je zatím nejistá

Projekt vládní čtvrti vázne. Varianta úřednického kampusu ve Vysočanech padla. Zatím bez výsledku je i druhá možnost – uzavření dohody mezi Prahou a státem o poskytnutí pozemků v Letňanech. Kdy se projekt posune, záleží na jednání s Prahou, která je vlastníkem letňanských pozemků. Jenže vyjednávání mezi státem a metropolí se vlečou.

Nejen úředníci. U konečné metra v Letňanech by se mohlo stavět pro vládu. Cílem... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nejen úředníci. U konečné metra v Letňanech by se mohlo stavět pro vládu. Cílem... | foto:  Jan Zatorsky, MAFRA
Nejen úředníci. U konečné metra v Letňanech by se mohlo stavět pro vládu. Cílem...

Projekt vládní čtvrti, kam by se mělo přestěhovat až deset tisíc úředníků, se zadrhává. Nabídka pozemků ve Vysočanech od společnosti Strm Alfa, spadající do skupiny CPI realitního magnáta Radovana Vítka, vyšla „do ztracena“. A tak zatím jedinou možností pro výstavbu úřednického kampusu zůstávají Letňany. Kdy se projekt posune, záleží na jednání s Prahou, která je vlastníkem letňanských pozemků. Jenže vyjednávání mezi státem a metropolí se vlečou a nikdo nechce odhadovat, kdy bude dohoda uzavřena.

Majetkový úřad chtěl do konce června znát podrobné údaje, včetně ceny, týkající se pozemků společnosti Strm Alfa ve Vysočanech, které firma nabídla státu k případnému odkupu. Vysočanské parcely vzešly z průzkumu trhu jako jediná teoretická alternativa k Letňanům. Průzkum trhu prováděl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a oslovil v něm soukromé subjekty. „Abychom mohli nabídku Strm Alfa vyhodnotit, požádali jsme o doplnění a upřesnění některých zaslaných informací,“ říká Radek Ležatka, mluvčí ÚZSVM.

Stále stejné požadavky

Jenže ani navzdory urgenci odpověď od Vítkovy společnosti nedorazila. LN se tázaly na důvody Radovana Vítka i mluvčího skupiny CPI, v obou případech neúspěšně. Majetkový úřad v minulosti analyzoval více než sto tisíc státních a městských parcel v Praze, na nichž by mohla vyrůst vládní čtvrť. Jako jediná vhodná lokalita s dostatečnou kapacitou se ukázaly Letňany. Jenže 354 tisíc metrů čtverečních z celkových 438 tisíc vlastní Praha.

Naposledy o podmínkách, za nichž by magistrát byl ochotný na projekt vládní čtvrti kývnout, jednal premiér Andrej Babiš (ANO) s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) na konci května. Požadavky Prahy jsou stále stejné.

Naposledy o podmínkách, za nichž by magistrát byl ochotný na projekt vládní čtvrti kývnout, jednal premiér Andrej Babiš (ANO) s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) na konci května. Na schůzku upozornil server Aktuálně.cz. „Pan premiér Babiš si zapsal Hřibovy tři zásadní body na post-it papírek,“ uvádí se v zápise ze setkání politiků, zveřejněném na internetu v pirátské evidenci kontaktů a schůzek.

„Požadavky Prahy jsou stále stejné. Prioritou je development klíčových dopravních staveb v severovýchodní části Prahy, konkrétně garance spolufinancování vnitřního městského okruhu a dokončení vnějšího okruhu. Dále je zásadní výstavba nové severní nemocnice ze strany státu a budoucnost každé vyklizené budovy v historickém centru města,“ shrnul pro LN požadavky primátor Hřib.

Kdy bude uzavřena finální dohoda mezi Prahou a státem, je zatím hodně nejisté. Bez této dohody přitom žádný zásadní posun v přípravě vládní čtvrti nastat nemůže. „Základní harmonogram prací na přípravě a realizaci projektu se odvíjí právě od okamžiku získání vhodných pozemků pro výstavbu,“ konstatuje Ležatka z ÚZSVM.

Pokles výdajů

Podle Hřiba je „míč na straně pana premiéra, který má zaslat Praze konkrétní návrh“. Majetkový úřad ale tvrdí, že se stále čeká na věcnou odpověď primátora na návrh řešení od státu, který byl odeslán letos v únoru. LN se pokoušely získat vyjádření i od premiéra Babiše, ale neúspěšně. V příštích deseti letech zaplatí stát za kanceláře v hlavním městě kolem 25 miliard korun, spočítal ÚZSVM. Přibližně polovinu této částky mají tvořit výdaje na provoz a údržbu. Investice do energeticky náročných kanceláří dosáhnou podle majetkového úřadu 7,6 miliardy a za nájemné stát vydá 4,5 miliardy korun.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tvrdí, že nový úřednický komplex zabrání zbytečnému plýtvání, sníží výdaje na nájem, provoz a údržbu i na investice do energeticky náročných budov, v nichž nyní úřady sídlí

„Tato situace není řešitelná jinak než pořízením nových administrativních budov, nejlépe souboru budov v jedné lokalitě jako administrativní komplex,“ je přesvědčen ÚZSVM. Úřad tvrdí, že nový úřednický komplex zabrání zbytečnému plýtvání, sníží výdaje na nájem, provoz a údržbu i na investice do energeticky náročných budov, v nichž nyní úřady sídlí. O vybudování vládní čtvrti se pojednává i v programovém prohlášení vlády.

„V koaliční smlouvě máme jasně uvedeno, že chceme budovat město krátkých vzdáleností. Nechceme budovat monotematické čtvrti,“ odpověděl primátor Hřib na otázku, v čem vidí hlavní nevýhodu vládní čtvrti. „O výstavbě v této oblasti se ovšem můžeme bavit až po splnění všech požadavků,“ dodal primátor. Vznik vládní čtvrti by nejspíš značně zhodnotil přilehlé pozemky. Za zmínku tak stojí, že sportovní letiště v Letňanech od loňska patří finanční skupině PPF, kterou kontroluje nejbohatší Čech Petr Kellner.

Kde a za kolik sedí úředníci v Praze

  • V majetku státu je evidováno 352 administrativních budov, dalších 90 si stát pronajímá.
  • Výdaje na provoz a údržbu ve státních budovách vyjdou ročně na zhruba 1,3 miliardy korun.
  • Nájemné v nestátních budovách činí asi 351 milionů korun ročně, roční výdaje na jejich provoz a údržbu pak vyjdou na dalších více než 144 milionů korun.

Zdroj: ÚZSVM

Kateřina Menzelová
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.