Lidovky.cz

Dohoda o jaderném Íránu: Pozitivní i nepřijatelný kompromis

USA

  17:55
Rámcový pakt omezující íránský jaderný program výměnou za postupné zrušení protiíránských sankcí dočasně sjednotil i Rusko a USA. Většina světového společenství jej podporuje, a zdá se, že osa zla už neprochází Íránem.

Šéf íránské diplomacie Zaríf se po úspěšném jednání v Lausanne vrací zpět do vlasti. foto: ČTK

Rámcová dohoda ve čtvrtek 2. dubna o omezení íránského jaderného programu výměnou za postupné zrušení protiíránských sankcí znamená vzácný okamžik na mezinárodní scéně. Na straně šesti mocností, které se na prozatím úspěšném jednání s íránskou delegací podílely, totiž byli i zástupci USA a Ruska – tedy zemí, které se v uplynulých letech nedokázali shodnout na žádném globálním tématu, ať je to například Sýrie nebo Ukrajina.

„Na tuto chvíli se dlouho čekalo,“ prohlásil ve čtvrtek americký prezident Barack Obama za oceánem poté, co ve švýcarském Lausanne skončil třídenní diplomatický maraton, při němž se například středeční večerní rozhovory protáhly až do čtvrteční šesté hodiny ráno. „Je to dobrá dohoda, která splňuje naše hlavní cíle. Pokud tento rámec povede k závěrečné, všezahrnující smlouvě, pak to učiní naši zemi, naše spojence a náš svět bezpečnějším,“ řekl Obama, ale poukázal na to, že do detailů propracovaný, rozhodující dokument má být dojednaný až do konce června.

Vnitroamerický rozkol

Komentátoři následně upozorňovali, že pokrok v jaderných rozhovorech přináší i významný průlom v americko-íránských vztazích. Ty se dostaly na bod mrazu krátce po íránské revoluci v roce 1979. Tehdy íránští studenti v Teheránu obsadili americkou ambasádu a zajali desítky rukojmích, čímž si chtěli vynutit vydání uprchlého autoritářského šáha Muhammada Rezy Pahlavího a jeho majetku z USA.

Americký prezident Barack Obama ve vnitroamerickému rozkolu zdůraznil, že nejde o dohodu pouze mezi jeho demokratickou vládou a Teheránem

O íránském jádru se na mezinárodní scéně jednalo už v minulém desetiletí, USA se však na rozhovorech odmítaly podílet a tehdejší republikánský prezident George Bush mladší označoval Írán za součást „osy zla“. Republikáni se snaží usmiřování s Íránem zhatit i nyní, v Kongresu například kolují návrhy, aby namísto rušení sankcí byla blokáda Íránu posílena.

Obama v tomto vnitroamerickému rozkolu zdůraznil, že nejde o dohodu pouze mezi jeho demokratickou vládou a Teheránem: „Ve hře jsou mnohem zásadnější věci než politika, toto je otázka války nebo míru.“ A také upozornil, že kompromis považuje za pozitivní i velká většina světového společenství: „Írán se prostě nezřekne jaderného programu jen proto, že to požadujeme. Tak svět nefunguje a historie to dokládá.“

Íránská neshoda

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chámeneí, který vyjednávání navzdory občasné protiamerické rétorice v zásadě podporoval, se zatím k rozuzlení v Lausanne nevyjádřil. Hlavní teheránský kazatel pátečních modliteb, konzervativní ajatolláh Mohammad Emámí Kášání, však v pátek vyjednávače své země ocenil: „Svět konečně přistoupil na to, že Írán může mít jaderný program pro mírové účely.“

Podle šéfredaktora íránského konzervativního deníku Kajhán Hosejna Šaríatmadárího se Írán vzdal závodního koně výměnou za chromou herku

Rada bezpečnosti OSN totiž od roku 2006 skutečně požadovala, aby se Írán zcela zřekl jakéhokoli obohacování uranu a zastavil budování těžkovodního reaktoru v Aráku. Podle švýcarské dohody Írán bude smět uran obohacovat ve zhruba třetině centrifug, které má nyní k dispozici, Arák přestaví tak, aby nemohl produkovat plutonium, dále má Teherán snížit své zásoby obohaceného uranu, odstředivky v podzemním komplexu Fordou mají zpracovávat jiný než radioaktivní materiál – a to vše by mělo podléhat přísným kontrolám Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Světové společenství má na oplátku zrušit sankce – postupně, a nikoli najednou, jak ještě zkraje minulého týdne požadoval Chámeneí. Dohodu tvrdě kritizují tři skupiny – kromě zmíněných amerických republikánů také radikální konzervativci v Íránu a izraelská vláda. Íránští kritici tvrdí, že vyjednávači Islámské republiky nemístně ustoupili Západu. „Vzdali jsme se závodního koně výměnou za chromou herku,“ prohlásil Hosejn Šaríatmadárí, šéfredaktor konzervativního deníku Kajhán.

Izraelští jestřábi

Oproti tomu americké a izraelské jestřáby spojuje přesvědčení, že dosažený kompromis je nepřijatelný, protože prý Íránu zcela neuzavřel cestu k získání nukleární zbraně. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v noci na pátek telefonoval s Obamou a tvrdil, že „dohoda založená na domluveném základě by ohrozila přežití Izraele“.

Americké a izraelské jestřáby spojuje přesvědčení, že dosažený kompromis je nepřijatelný, protože prý Íránu zcela neuzavřel cestu k získání nukleární zbraně

V pátek o věci jednal i izraelský bezpečnostní kabinet a premiér následně přednesl zcela nový požadavek, který podle něj musí finální smlouva světových mocností s Íránem obsahovat: „Izrael požaduje, aby jakákoli závěrečná dohoda obsahovala jasný a jednoznačný závazek Íránu, že uzná právo Izraele na existenci.“

Obama ve svém projevu varoval, že „bude-li Írán podvádět, přijde se na to“. V pátek mu nepřímo odpověděl íránský prezident Hasan Rúhání. „Pokud jsme něco slíbili, budeme jednat v souladu s tímto slibem,“ prohlásil šéf íránské vlády. „Samozřejmě to ale závisí i na protistraně, jestli i ona dodrží své závazky,“ řekl Rúhání v projevu k národu.

Dopad na česko-íránské vztahy…

Z Teheránu už v noci na pátek přicházely záběry spontánních pouličních oslav a včera čekaly tisíce nadšených Íránců u letiště na návrat vyjednávačů z Lausanne. O úlevě mluví především íránští byznysmeni, kteří s kýženým rušením sankcí očekávají i návrat na světovou obchodní scénu. Obnovil by se mimo jiné vývoz íránské ropy na Západ a země by se znovu začlenila do systému mezinárodních bankovních operací Swift.

Nadějný vývoj na globální scéně se může promítnout i do česko-íránských bilaterálních vztahů, a to jak obchodních, tak politických

Islámská republika z něj byla vyřazena v rámci sankcí Evropské unie před třemi lety, protože však má Swift globální působnost, podvazovala tato sankce i obchodní výměnu s neunijními státy, například s východoasijskými odběrateli íránské ropy nebo s ruskými dovozci perských koberců. Jak zjistily LN, nadějný vývoj na globální scéně se může promítnout i do česko-íránských bilaterálních vztahů, a to jak obchodních, tak politických.

„Obě strany mají zájem na povýšení vzájemných diplomatických styků na úroveň velvyslance a ve hře je i cesta ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do Teheránu,“ řekl LN před časem pod podmínkou zachování anonymity vrcholný diplomatický zdroj. A dodal: „Uzavření jaderné dohody mocností s Íránem takovému vývoji jedině napomůže, krach rozhovorů by naopak česko-íránské aktivity výrazně zkomplikoval, ne-li úplně pohřbil.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.