Nejsou to dobré zprávy. Ani pro Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, ani pro české školství obecně. Exodus pedagogů, kteří chtěli tamní práva po kindlovském chlívku resuscitovat, očistit a zvýšit (dle svých slov) nároky na studium, je zřejmě neodvratný. Mezi zhruba dvacítkou odcházejících jsou dle informací ČESKÉ POZICE tři profesoři, tři docenti a minimálně čtveřice v budoucnu „habilitovatelných“ právníků s akademickým titulem PhD. Kam tato skupina uznávaných právníků zamíří?
Docent Kindl se odcházejícím novopečencům na svém blogu posmívá a také se raduje...Uvedenému číslu odpovídá i počet výběrových řízení, která dne 29. dubna vypsal děkan Květoslav Růžička. Jde o šestici pozic profesorů/docentů v oborech pracovní právo, trestní právo, občanské právo, obchodní právo, právo životního prostředí a rovněž rodinné právo, kteří jsou potřební pro akreditaci plzeňských práv. Mají být zřejmě náhradou za šest akademiků, kteří jsou připraveni na škole skončit. A symbol starých rychlostudentských poměrů na škole, docent Milan Kindl, se denně na svém blogu posmívá „novopečencům“ a citovým vyděračům, kteří v médiích fňukají. Prý jich není žádná škoda; ať už táhnou!
Hledáme profesory. Zn.: Spěchá!
Zvláštní pifku má chovatel medvídka mývala na profesora Karla Eliáše, považovaného za hlavního představitele proreformního křídla v Plzni a Právníka roku 2006. Po volbách do akademického senátu PF ZČU, kdy propadli ti, kteří chtěli razantní změny, se rozhodl odejít asi tucet pedagogů z katedry soukromého práva a civilního procesu. „Za současné situace nevidím na fakultě svou budoucnost,“ říká Eliáš, tvůrce nového občanského zákoníku, jenž v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl, že poměry na fakultě připomínají normalizaci.
K 31. srpnu skončí i vedoucí katedry trestního práva profesorka Helena Válková. „Nepatřím do žádného tábora a nedám výpověď první. Ale pokud půjde Eliáš, nezůstanu na fakultě, která by do roka přišla o akreditaci. Je mi líto, ale na provinční škole učit nechci,“ řekla Válková v březnu Lidovým novinám. Třetím profesorem, jenž dle informací ČESKÉ POZICE odejde, je profesor Pavel Šámal, soudce Nejvyššího soudu a Právník roku 2008.
Výpověď už podal mladý docent Bohumil Havel z téže katedry, přední expert na obchodní právo a hlavní autor chystaného zákona o obchodních korporacích. Současně odchází též docent pracovního práva Petr Hůrka a třetí již habilitovanou osobností je zřejmě Kristina Koldinská z katedry správního práva. Na škole nechtějí podle plzeňské Sedmičky zůstat vedoucí téže katedry Jan Malast, dále vyučující Ján Matejka, Milan Hulmák, Jan Hejda, Tomáš Sobek, Václav Bednář či Petr Bezouška, jenž jako první poukázal v roce 2009 na plagiátorství dizertací a pomohl rozkrývat rychlostudijní systém.
Na řadě exity z vědecké rady
„Nechci být zodpovědný za to, co se bude dál dít s fakultou,“ říká rovněž František Korbel, náměstek ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. I Pospíšil, bývalý děkan fakulty, jehož role v prosazování děkana Růžičky proti původně podporovanému Eliášovi, je nejasná, odejde. „Mé setrvání na fakultě už bylo spíše symbolické, můj odchod tedy nic zásadně neovlivní,“ říká ministr. „Jsem nespokojen s tím, že z fakulty odcházejí nejlepší učitelé. Považuji za velký problém, pokud odejdou taková jména jako profesor Eliáš nebo docent Havel. To jsou lidé, kteří patří k nejlepším v celé zemi,“ uvedl pro iDnes.cz Pospíšil, dle nějž je na škole jen třetina reformistů. Na důkaz solidarity s nimi hodlá opustit i vědeckou radu PF ZČU.
A to je další problém, který plzeňská práva čeká. Škole, kritizované za slabý výzkum, reálně hrozí úprk kapacit právě i z Vědecké rady, důležitého orgánu fakulty, v němž je nyní osmnáct interních členů. „V úterý jsem na členství v radě rezignoval,“ sdělil ČESKÉ POZICI docent Havel. Zda jej doplní i další lidé, nechce prozradit. Ale čekat se to dá nejspíše dá. Už jen proto, že leckterá jména se tu opakují: Bezouška, Eliáš, Havel, Korbel, Pospíšil, Šámal, Válková... Reagovat mohou klidně i externí kolegové, jimž nebude dění lhostejné.
Zhruba v půli roku 2012 končí právnické fakultě akreditace magisterského i bakalářského oboru. A pokud se škole nepodaří přitáhnout renomované pedagogy, zajistit financování a situaci stabilizovat, existuje reálná možnost, že akreditace obnovena nebude. „Pokud by odchody ovlivnily akreditace, bylo by to samozřejmě špatně. Proto děkan Růžička vypsal výběrová řízení na nové profesory a docenty. Nejedná se v nich pouze o náhradu za odcházející, ale chce posílit i některé obory, kde bylo dosud profesorů a docentů málo,“ řekla ČESKÉ POZICI rektorka Ilona Mauritzová. Fakulta již začala připravovat hodnotící zprávu pro akreditační komisi, kterou musí předložit do konce května. Důležitou součástí bude informace o personální stabilizaci fakulty, jíž musí děkan do té doby zajistit.
Bejrút na plzeňských chodbách
Situace na škole je dosti nepřehledná; podle jednoho z absolventů připomíná chaos v ulicích Bejrútu během rušných 80. let. Odcházející skupina dostala od těch setrvájících již ikskrát nálepku těch skutečných rozvracečů. „Neustálé napadání fakulty v tisku a ublíženecké řeči pověsti školy ještě více přitěžují. Takové věci se mají vyřešit na půdě alma mater,“ myslí si jeden ze zdrojů ČESKÉ POZICE hájících druhou stranu pomyslné barikády. Na řeči o odchodu, které se ovšem začínají naplňovat, byl alergický například i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, jedna z velkých postav revolty. „Je to zapalování školy zevnitř,“ citovaly jej LN, přičemž se Baxa hněval hlavně na exděkana Pospíšila, jenž se nejprve překvapivě postavil za děkana Růžičku, ale posléze otočil: „Jeho změny postojů jsou hanebné.“
Podle Eliáše je škola rozdělena na tři tábory: reformátory, starou gardu a pohodlné učitele.Podle Růžičkova soka Eliáše je nyní škola rozdělena nikoliv na dva tábory, ale hned tři! „Jeden je reformní, druhý spojený s bývalým vedením a třetí chce prostě mít klid, pohodlí a co nejméně práce,“ popsal zaměstnance fakulty pro Plzeňský deník Eliáš. S tím souhlasí i ministrův náměstek Korbel. „Třetí skupinou jsou lidé, kteří si za 15 tisíc korun měsíčně odpřednáší dvě hodiny týdně a živí je jejich práce mimo fakultu. Ti nechtějí, aby je někdo nutil dělat něco navíc, například vyvíjet vědeckou a publikační činnost,“ řekl Korbel. Právě Eliášova katedra produkovala 62 procent vědeckých výsledků celé fakulty a díky získaným grantům byla nejvýdělečnější.
Tlak na výkon pedagogů a také ohlášené snižování stavů mohlo být tím, co přineslo prohru Eliáše ve volbě děkana i neúspěch v senátu, do nějž byli znovuzvoleni staronoví senátoři Pavel Prunner, Simona Stočesová či Anna Outlá – o jejichž propojení s Milanem Kindlem se v médiích píše od vypuknutí celé aféry. Právě oni podepisovali dle časopisu Sedmička zkoušky i zápočty miliardáři Radovanu Vítkovi. Jednu zkoušku, kterou prý udělil i nynější děkan Růžička, složil Vítek přesně v době vazby... Děkan kolující xerox indexu označil za falsum.
A „einsteinovský“ docent Kindl? Ten se současnou situací náramně baví. Denně. O hlavních odebíračích diplomů, řečeno kindlovsky, píše v blogu z 19. dubna: „Až dosud halasně povykovali, že odejdou kamkoli nebo aspoň kamsi, v bláhové naději, že je snad někdo bude přemlouvat, aby tak nečinili. Nyní však změnili taktiku a po několika tisících marných slibech odchodu se rozhodli pro neprodlenou realizaci. Samozřejmě opět v (naprosto marné) naději, že se za nimi jejich opuštění kolegové budou plazit blátem po kolenou, či spíše po břiše, a volat žalostně hlasem velikým: Karle, to přece nemyslíš vážně, kdo by nás tu pomlouval, kdo by nám vyhazoval studenty, kdo by nám snižoval platy, kdo by vyhazoval i nás všechny, kdo by nám dělal ostudu, kam jen se podíváme, proboha, vrať se,“ píše Kindl. A dodává: „Normální učitel sice skutečně padne na kolena, ale bude děkovat nebesům a se slzami dojetí a hlavně radosti mumlat či naopak halasně vykřikovat: Konečně!“
Plzeňská farma Univerzity Karlovy?
Sen se tedy docentu Kindlovi splnil. A mezi právníky se šušká, že by se za katedru také rád vrátil. Nejprve jako učitel, pak snad i s funkcí, což jsou ale jen kolující dohady. Kam zamíří plzeňští exulanti, není jisté. Ale někde je jistě vezmou; i kdyby to mělo být Kindlovi natruc. „Mám asi sedm nabídek. Z vysokoškolského prostředí – ze soukromých i veřejných vysokých škol. Mohu se vrátit do Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, kde mám jen částečný úvazek. Přišly i nějaké nabídky z komerční sféry,“ řekl profesor Eliáš. Docent Havel nyní zvažuje své další směřování a třeba doktor Bezouška v tisku uvedl, že se rozmyslí až o prázdninách.
Není však vyloučen ani koordinovanější postup uprchlíků; jako jedna z variant se kupříkladu jeví založení katedry na nějaké tuzemské vysoké škole. Měla by o plzeňské pedagogy zájem pražská Univerzita Karlova? „Pokud vím, pracovněprávní pozice každého z kolegů je odlišná. Pan profesor Eliáš dosud zvažuje ukončení své činnosti na Fakultě právnické ZČU k
31.8., pan docent Havel podal výpověď a začala mu běžet výpovědní lhůta. O tom mě informovali bez dalšího,“ lakonicky sdělil ČESKÉ POZICI pražský děkan Aleš Gerloch. V akademických kruzích se debatuje i o eventuální Gerlochově výpomoci plzeňskému děkanovi Růžičkovi v podobě dodání několika „postarších“ profesorů či docentů, kteří by dokázali zaštítit školu před Akreditační komisí. Toť výhodný deal pro obě strany.
Omezení akreditací. A pád na dno.
A když to nevyjde, co bude dál? „Pokud by se panu děkanovi Růžičkovi nepodařilo zabezpečit adekvátní počet pedagogů pro vykonávání výukové a vědecké činnosti, mohlo by skutečně dojít k zásahu ministerstva v podobě omezení akreditace či jejího pozastavení. Jedná se ovšem až o krajní řešení, které by zasáhlo především studenty – už kvůli nim doufáme, že k němu nedojde,“ říká rektorka Mauritzová, jež má omezené pravomoci něco dělat; nepřísluší jí do děkanských kroků zasahovat. „Mohu pouze – a už jsem tak několikrát učinila – apelovat na vedení fakulty, aby postupovalo v zájmu hladkého průběhu studia, úspěšné reakreditace a pozitivního budoucího vývoje fakulty,“ doplňuje Mauritzová, která se dalece nad rámec svých povinností účastní jednání všech fakultních orgánů.
Podle Eliáše bylo jedním z posledních impulsů k odchodu jednání Vědecké rady z 23. března, kde děkan Růžička „předložil materiál s představou dalšího rozvoje fakulty. Klíčová myšlenka byla, že se na fakultě budou rozvíjet evropské veřejnoprávní disciplíny a bude vychovávat ,evropského byrokrata´.“ Jinými slovy: z Plzně se může stát jakési právnické učiliště, nikoli výzkumná fakulta s vlastním bádáním a publikacemi. Tak trochu to vypadá, že děkan Růžička příliš neví, jakou koncepci rozvoje má škola mít. Citujme z listopadového rozhovoru specializovaného novináře Tomáše Němečka v Lidových novinách:
LN: V čem je fakulta silná?
RŮŽIČKA: (dvacet sekund mlčí) Víte, že touto otázkou jsem se zatím nezabýval?
LN: Mám dojem, že si mnozí pedagogové i ohrožení studenti přáli někoho mírnějšího než Eliáše nebo Bezoušku, zkrátka klid...
RŮŽIČKA: Fakulta samozřejmě potřebuje klid. Myslíte, že ne?
A protože má dnes svátek Květoslav, děkanovi práv Květoslavu Růžičkovi můžeme jen gratulovat. Je to ostatně jediná věc, ke které mu gratulovat lze. Klid mít jistě nebude.