Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Dobře šlapající firma jménem Izrael

Blízký východ

  8:16
Globální centrum byznysu a technologií s téměř půl milionem lidí pohltilo jedno z nejstarších měst na světě, přístav Jaffa. V aglomeraci Tel Avivu žije skoro polovina obyvatel země a vzniká zde většina HDP země. Pro Česko může být Izrael vzorem, ale především klíčovým ekonomickým spojencem.

Izraelská vlajka.. foto: Lidovky.cz

V aleji na rohu dvou rušných bulvárů dnes stojí jen stánek s kávou, údajně nejlepší v celém Tel Avivu. Právě na tomto místě se v dubnu 1909 rozhodly první osadnické rodiny vybudovat nové město pojmenované podle názvu utopisticky laděného románu zakladatele moderního sionismu Theodora Herzla Staronová země.

Za pouhé století nahradily první studny placené z dobročinné loterie skleněné mrakodrapy a poušť se proměnila v jednu z ekonomických metropolí blízkého východu. Globální centrum byznysu a technologií s téměř půlmilionem lidí pohltilo jedno z nejstarších měst na světě, nedaleký přístav Jaffa. V celé aglomeraci, která sahá od středozemního pobřeží hluboko do vnitrozemí, žije skoro polovina obyvatel země a vzniká zde velká většina jejího HDP.

Právě prorůstání nejmodernější civilizace do její historické kolébky vystihuje celý Izrael.

Vývoj izraelské ekonomiky a HDP
HDP (v mld. dolarů) Podíl high-tech na exportuMeziroční růst HDP
19905211 %7 %
200013119 %9 %
200514114 %4 %
200615215 %6 %
20071777 %6 %
200821411 %4 %
200920618 %2 %
201023315 %6 %
201125814 %4 %
201225716 %3 %
201329116 %3 %

„Tel Aviv byl původně vlastně také startup jako my,“ říká Reuven Šervin, spoluzakladatel a viceprezident webové společnosti Wix, která za méně než dekádu vyrostla z nuly na 60 milionů zákazníků po celém světě a s téměř tisícovkou zaměstnanců vstoupila předloni na newyorskou technologickou burzu NASDAQ jako v té době nejúspěšnější izraelská firma.

Na rozdíl od jiných se Izrael nejen zvládá držet na špičce světového vývoje, ale minimálně v high-tech jednoznačně udává tón

„Jako byste vzali nejlepší středomořské město a naplnili ho Američany,“ popisuje Tel Aviv Iain Levy, původem australský ředitel pro rozvoj obchodu firmy Mobileye, která s miliardou dolarů loni Wix na newyorské burze hravě překonala.

Stejně jako architekturou Bauhausu proslulé „Bílé město“ a jeho supermoderní firmy i celý Izrael velice rychle vyrostl ze začínajícího nadějného podniku do slušně šlapající korporace. Na rozdíl od jiných se nejen zvládá držet na špičce světového vývoje, ale minimálně v high-tech jednoznačně udává tón.

Vývěsní štít země

Ostatně i při letmém pohledu na základní údaje o izraelské ekonomice přechází zrak. Během prvního čtvrtstoletí existence Izraele rostl jeho HDP impozantním zhruba devítiprocentním tempem. Načas jej sice zbrzdila jomkipurská válka v roce 1973, ovšem v následujících letech se ekonomika opět vrátila k růstu. Hyperinflace a později měnová reforma v 80. letech představují poslední velký „zásek“ v izraelských makroekonomických dějinách. Strukturální reformy i privatizace v řadě odvětví se osvědčily a od 90. let minulého století se už opět píše příběh úspěchu.

Izrael se navíc rychle oklepal z globální finanční krize, a když loni hospodářství rostlo meziročně o 2,5 procenta, jednalo se o nejslabší výkon za posledních pět let

Z kdysi chudé a především zemědělské země, která se s rozvinutými západními zeměmi nemohla srovnávat ani v nejmenším, se tak během pouhých pár desetiletí stala uznávaná ekonomická mocnost. Izrael se navíc rychle oklepal z globální finanční krize, a když loni hospodářství rostlo meziročně o 2,5 procenta, jednalo se o nejslabší výkon za posledních pět let. Na vině byla letní vojenská operace v Gaze, už na konci roku se však dařilo lépe a letos by mělo překonat tři procenta.

I při pohledu na trh práce si Izrael stojí dobře, míra nezaměstnanosti se pohybuje jen okolo šesti procent a jen se tím dokresluje obrázek země, která by mohla být po ekonomické stránce příkladem ostatním.

Motorem ekonomiky se především v posledních patnácti letech staly nejmodernější technologie, na jejichž celosvětovou vlnu se Izraeli jednoznačně podařilo naskočit. Spíše než o revoluci ale šlo o dlouhodobý zájem a zaměření.

Motorem ekonomiky se především v posledních patnácti letech staly nejmodernější technologie, na jejichž celosvětovou vlnu se Izraeli jednoznačně podařilo naskočit

Na technologické firmy jako vývěsní štít země narazili i překvapení návštěvníci už před pětadvaceti lety. V průmyslových parcích dnes má svá vývojová centra na tři sta největších globálních firem, vznikají zde například čtyři pětiny nových čipů Intelu.

Kromě softwarových a telekomunikačních společností nebo tradičního finančního sektoru si navíc Izrael vybudoval silnou pozici ve světové konkurenci i v oblasti léčiv a s ohledem na jeho polohu, historii a vztahy s okolními zeměmi je logicky zcela zásadní také zbrojní průmysl.

„Nezaměřujeme se na jednu oblast, na high-tech, ale investujeme do inovací ve všech oborech, včetně těch tradičních,“ vysvětluje Avi Hasson, který jako chief scientist izraelského ministerstva hospodářství řídí tamní obdobu vládní agentury CzechInvest. Příkladem může být třeba zemědělství, které patří ke světové špičce, a související technologie na odsolování mořské vody.

Izraelská ekonomika

  • Populace: 7,9 milionu
  • HDP na hlavu: 34 700 dolarů
  • Nezaměstnanost: 6,7 procenta
  • Inflace: 1,5 procenta
  • Zahraniční investice: 11,8 miliardy dolarů
  • Příjmy státního rozpočtu 2014: 73,4 miliardy dolarů
  • Výdaje státního rozpočtu 2014: 81,8 miliardy dolarů

Recept na izraelský hospodářský zázrak je přitom vlastně jednoduchý. Základem jsou lidé a peníze z celého světa v prostředí, kde jsou pragmatismus a rychlé rozhodování naprosto nutné. Izraelská ekonomika byla od počátku odříznutá od sousedních států.

Země navíc měla jen minimum vlastních přírodních zdrojů. To se jí však podařilo překonat. Dnes má největší podíl investic na hlavu na světě a 97 procent těchto finančních prostředků pochází přímo či nepřímo ze zahraničí.

Armáda, základ podnikání

Zásadní roli hraje také armáda, přítomná skoro na každém kroku. Každý mladý Izraelec musí ještě před vysokou školou absolvovat zpravidla tři roky vojenského výcviku a izraelská armáda je nejen jednou z nejlepších ozbrojených složek světa, ale také největší vzdělávací institucí. „V osmnácti letech se musíte rychle naučit okamžitě řešit problémy v prostředí maximálního stresu s velmi omezenými zdroji. Potom už vám přijde založení a vedení firmy jako o něco menší problém,“ popisuje Hasson, který po pěti letech v technické jednotce vedl deset let investiční společnost a dnes ročně rozdělí do rizikových projektů půl miliardy dolarů ze státního fondu.

Právě technologicky orientované útvary izraelské armády, plnící často výzvědné funkce, v čele s tamní obdobou americké NSA, jednotkou 8200, jsou dnes legendární

Právě technologicky orientované útvary izraelské armády, plnící často výzvědné funkce, v čele s tamní obdobou americké NSA, jednotkou 8200, jsou dnes legendární. Je jich ale mnohem více a svým absolventům poskytují i vynikající technologické vzdělání a průpravu. „Žil jsem v New Yorku a rozhodl jsem se, že se chci přestěhovat do Izraele a vstoupit do armády. Do rozvědky,“ popisuje jednadvacetiletý Ben Lang, který byl už v patnácti hvězdou online podnikání a ve slavné jednotce sloužil. Popisuje ji přitom jako „nejlepší školu na světě“.

Mladík se v Izraeli narodil a jezdil tam každý rok na prázdniny, šlo u něj tedy o racionální rozhodnutí. Nejednalo se o mladého nadšence zblázněného slavnou knihou Start-up Nation, kterou si četl po večerech. Ostatně právě tento bestseller izraelských novinářů popisuje především podnikavost a tvrdou práci zakořeněnou ve zdejším národě, rozhodně ale ne v lehkovážném duchu, jak si to pod pojmem startup mnozí představují v západním světě a v Česku.

Jeden stupeň odloučení

Vysoce racionální přístup, který je daný bezpodmínečným kontaktem s tvrdou realitou a hrozbou válečného konfliktu, zcela odlišují místní nadějné začínající podnikatele od západního světa. „Je to tady na první pohled podobné jako v San Francisku.

Ve srovnání s těmi izraelskými působí zvláště mladí podnikatelé na české startupové scéně jako herci a herečky odříkávající naučené fráze o vizi, misi a poučení z neúspěchu

Všichni přemýšlí, jak být nejlepší a uspět v podnikání. Akorát tady nejde jen o snění, celá země žije mnohem více v realitě,“ popisuje Wolfgang Hisserich, viceprezident pro rozvoj obchodu a podnikání německého koncernu Deutsche Telekom, jenž se jako mnozí další snaží podchytit zdejší technologické firmy.

Možná je to právě armádním výcvikem, kde opravdu každý, včetně IT specialistů, musí absolvovat tvrdý základní výcvik v nehostinných podmínkách. Ve srovnání s těmi izraelskými působí zvláště mladí podnikatelé na české startupové scéně jako herci a herečky odříkávající naučené fráze o vizi, misi a poučení z neúspěchu. Jediná ukázka podobného pozérství a přehrávaného nadšení v místním Googlu pak vypadá snad až nepatřičně.

„Musíte být opravdu odhodlaní a mít tah na branku, když pracujete na inovacích, jako je protiraketový systém Železná klenba,“ poznamenává Hisserich. „Zásadní rozdíl proti USA je ten, že tady nikdo netuší, co bude zítra, takže namísto kvartálního plánování prostě jdou a udělají to hned,“ doplňuje Australan Levy z Mobileye.

Místní startupy tak vyvíjejí hlavně věci opravdu užitečné, nestaví vzdušné zámky, ale řeší skutečné problémy a řeší je rychle

Místní startupy tak vyvíjejí hlavně věci opravdu užitečné, nestaví vzdušné zámky, ale řeší skutečné problémy a řeší je rychle. Například do společnosti iReporty, která zdokonalila systém nouzového volání v kritických situacích o video, investoval nedávno milion dolarů bývalý předseda vlády a armádní generál Ehud Barak. Právě tyto vlastnosti přitahují peníze a investory z celého světa. Na druhou stranu sami Izraelci často říkají, že díky své víře, že dokážou rychle vyřešit každý problém, mohou působit drze, agresivně až arogantně.

Schopnosti i sebevědomí ilustruje i historka od náčelníka izraelské špionáže. „Při jedné spolupráci vyslala americká NSA skupinu šedesátiletých profesorů matematiky, zatímco za naši armádu přijela stejná skupina v průměru dvacetiletých inženýrů. Byli si naprosto rovni,“ vypráví Šahar Cafrir, jeden z hlavních partnerů fondu Magma, investujícího převážně zahraniční finance v objemu půl miliardy dolarů do mladých telavivských podnikatelů.

Zdejší společnost je navíc pro cizince prý dost neprostupná i kvůli silným osobním vazbám, které pocházejí, jak jinak, hlavně z armády. „Znáte koncept šesti stupňů odloučení? Tak tady v Izraeli je to maximálně jeden,“ říká s úsměvem viceprezident Wixu Šervin s odkazem na teorii, podle které vede od každého ke komukoliv na světě řetězec nanejvýš šesti vazeb. Osobní kontakty jsou v Izraeli skutečně velmi časté a samozřejmě i to velmi pomáhá podnikání.

S výjimkou sídel zahraničních společností, včetně českého AVG, a těch, kdo potřebují dělat dojem na cizince, působí i prostory, ve kterých se vyvíjejí nejmodernější technologie, poměrně skromně

„Investujeme jen do izraelských podnikatelů, protože je to malá země a buď ho přímo známe, nebo známe alespoň někoho, kdo s ním sloužil v armádě. Nebo je to něčí synovec,“ dodává Cafrir, jehož fond vydělal například na navigaci Waze, kterou za miliardu dolarů koupil Google.

Oproti západním korporacím se izraelské firmy na první pohled vyznačují také mnohem větší střídmostí. S výjimkou sídel zahraničních společností, včetně českého AVG, a těch, kdo potřebují dělat dojem na cizince, působí i prostory, ve kterých se vyvíjejí nejmodernější technologie, poměrně skromně. Kancelář generálního ředitele miliardového Wixu má krásný výhled na telavivský přístav, ale sotva se tam vejdou čtyři lidé a rozhodně netrpí žádnou zdobností. Podobně i sídlo Mobileye nebo vládní investiční agentury. Vše je funkční, opravené, uklizené, ale budovy mohou být někdy i desítky let staré. Přehlídka skla a betonu se koná jen v úplném centru a ani sídlo investorů z fondu Magma na nejlepší adrese Rockefellerově třídě není nijak přezdobené.

„Jsme tak nějak přirozeně neokázalí,“ říká Uri Valdiger, viceprezident TSG IT Advanced Systems, která vyvíjí například velitelský systém řízení bojů pro izraelskou armádu. Sídlí v nenápadném nižším domě v průmyslovém parku, na jehož recepci visí památeční fotografie astronauta Ilana Ramona, který pro firmu pracoval a zahynul při tragédii raketoplánu Columbia. U vstupu se snaží dostat dovnitř mladý voják s těžkou počítačovou skříní a dveře mu jen neochotně přidržuje druhý, s náručí plnou smartphonů a tabletů všech možných značek.

„Business is business“

Izrael samozřejmě není jen mladé, liberální přímořské velkoměsto plné startupů, technologií, nočních klubů, krásných žen na plážích a zemí, která hostí i jeden z největších světových LGBT festivalů Tel Aviv Pride. Po dobu jeho konání se celé město zahalí do typických duhových vlajek. Kromě Beerševy na jihu a přístavu Haifa na severu, taktéž vývojových center, je dominantou země především svaté a hlavní město Jeruzalém.

Mnohem více je v Jeruzalémě imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu a ruština je běžně slyšet na ulici i v autobuse

V něm vedle o něco mírnějšího klimatu na první pohled zaujmou ortodoxně věřící židé přicházející z celého světa, viditelnější je tu jak arabské obyvatelstvo, tak i křesťanský vliv. Mnohem více je tu i imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu a ruština je běžně slyšet na ulici i v autobuse.

„Je to tady takový šílený tavící kotlík národností z celého světa,“ popisuje Levy, jehož firma Mobileye vznikla v garáži na okraji Jeruzaléma a dodnes sídlí nedaleko. Zakladatel systému na varování automobilů před srážkou Amnon Šašua je profesorem na zdejší proslulé Hebrejské univerzitě. „Jsme věřící rodina, takže jsme se s manželkou z Austrálie vydali sem do Jeruzaléma, zatímco mladší bratr si založil firmu v Tel Avivu,“ říká Levy. Vláda se podle něj snaží firmy do Jeruzaléma přilákat a pomoci tomu má i nově budovaná rychlodráha z Tel Avivu.

Právě v Jeruzalémě se také připomenou otázky na politiku a bezpečnost. Většina z nich ale míří na skomírající turistický průmysl. „Doufám, že se vám tady líbilo, že se cítíte bezpečně. Prosím, vyřiďte doma, ať přijedou, nemají se čeho bát,“ říká i arabský prodejce křížů a jiných suvenýrů za deset šekelů, jen ulici od Kristova hrobu. Především bohatých západních turistů viditelně ubylo ve prospěch východních věřících. Vidět jsou snad jen při focení nechvalně proslulých selfie u Zdi nářků, která díky nim rozhodně nevypadá jako poutní místo určené k rozjímání.

Velké firmy problémy pro podnikání necítí. Přísnější omezení přirozeně dopadají na oblasti přímo související s obranou a bezpečností, včetně té kybernetické.

Velké firmy ale problémy pro podnikání necítí. „Jak se to říká, business is business,“ usmívá se Levy. Přísnější omezení přirozeně dopadají na oblasti přímo související s obranou a bezpečností, včetně té kybernetické.

„Musíme splnit veškerá pravidla a jsme pod dohledem ministerstva obrany. Ale to je v našem odvětví běžné kdekoliv na světě, v USA i v Evropě,“ říká Uri Valdiger z TSG. Připouští přitom, že práce pro izraelskou armádu je pro něj dobrou reklamou, která se mu bohatě vyplatí, i když do některých států prodávat nemůže. A jak mimo záznam uvádí jiný podnikatel, i firmy z těchto Izraeli ne zrovna přátelsky nakloněných zemí s jeho podniky často obchodují. „Nechtějí o tom moc mluvit, ale když máte unikátní technologii, kterou potřebují, tak se vždycky chtějí dohodnout. A za dobrou cenu,“ vysvětluje.

Minimální dopad konfliktu na podnikání pak zdůrazňuje i chief scientist Hasson a viceprezident Wixu Šervin. „Na burzu jsme šli loni uprostřed válečné operace a byl to nejúspěšnější úpis izraelské firmy v New Yorku v historii, zdůrazňuje. K loňským událostem se vrací i Šahar Cafrir z fondu Magma, podle něhož permanentní pocit ohrožení nenarušuje běžný život, protože si na něj lidé rychle zvyknou. „Loni v létě jsme tady měli americké partnery a přesvědčovali je, aby dali peníze do nového fondu o objemu 175 milionů dolarů. Za oknem přitom systém Železná klenba sestřeloval palestinské rakety. Bez problému jsme fond naplnili,“ vypráví Cafrir. „Business is business. A ten je vždy na prvním místě,“ dodává.

Drahý úspěch nad hlavou

Izraelská ekonomika má ale i své problémy, a to mnohem závažnější, než je aktuální bezpečnostní situace. I když uspokojivě roste a firmy mají dobré renomé, místní lidé nijak nejásají. Naopak. Právě v Izraeli je totiž jedna z vůbec největších nerovností ve společnosti mezi rozvinutými zeměmi.

Zejména střední vrstvě Izraelců se totiž daří v posledních letech stále hůř, přičemž na vině je zejména extrémně drahé bydlení

Podle studie OECD vydělává deset procent nejbohatších lidí v zemi patnáctinásobek toho, co deset procent nejchudších. Navíc ještě větší propast než ve výši příjmů je v samotné výši majetku. Netrpí ale jen ti s nejnižšími příjmy, kteří pochází často z řad arabské části obyvatelstva. Zejména střední vrstvě Izraelců se totiž daří v posledních letech stále hůř, přičemž na vině je zejména extrémně drahé bydlení.

Nejvíc vysoké ceny domů a bytů trápí rodiny s dětmi. I když oba rodiče pracují, nemohou si jen z vlastních sil dovolit koupit dům. „I když dokážete uspořit 750 až tisíc dolarů měsíčně, není to dost na splácení domu,“ citoval během březnových voleb izraelský zpravodajský web i24TV Eitana ben Eliezera z Jeruzaléma.

Jen mezi lety 2008 a 2013 se ceny domů zvýšily o 55 procent, loni stouply o dalších pět procent. Čtyřpokojový byt v Tel Avivu tak stojí okolo 700 tisíc dolarů, přičemž průměrný měsíční plat je zhruba 2200 dolarů. To je problém především pro mladé, kteří tvoří velkou část rychle rostoucího obyvatelstva a na nichž také stojí moderní ekonomika.

Právě nedostupné bydlení bylo stěžejním důvodem, který vedl loni na podzim ke vzniku nové politické strany Kulanu

Právě nedostupné bydlení bylo stěžejním důvodem, který vedl loni na podzim ke vzniku nové politické strany Kulanu. Jejím hlavním volebním motivem byla právě sociální otázka a zlepšení dostupnosti bydlení v Izraeli. Předseda této nové strany Moše Kahlon si získal mezi voliči rychle silnou podporu, dostal se do vlády a nyní v ní zastává post ministra financí. V polovině června Kahlon představil řadu opatření, která mají dostupnost bydlení zlepšit. Například tak má vláda finančně podpořit přeměnu volných kancelářských prostor na byty, velké apartmány se mají přestavět na více menších a potlačit spekulativní obchodování s nemovitostmi.

Vysoké ceny bytů se odrážejí v nákladech na práci, na něž si stěžují bez výjimky všichni podnikatelé. Bezpochyby jsou právě vysoké platy společně s nedostatkem kvalifikovaných lidí hlavní překážkou pro ještě rychlejší rozvoj izraelské ekonomiky a zároveň její největší hrozbou. Jenže sociálních problémů je v zemi mnohem víc. Vyrovnává se například s přílivem imigrantů, které je třeba začlenit do společnosti.

Kvůli tomu také Izrael změnil svou imigrační politiku, což ovšem opět silně kritizují firmy. Přísnější pravidla pro ně znamenají další omezení přísunu nové pracovní síly a prodražování té stávající nedostatkové. V tomto kontextu je zajímavé, že v květnu uvolnila izraelská vláda pro mladé Čechy možnost nechat se v zemi zaměstnat i bez dříve nutného pracovního víza.

A tak zatímco světové firmy stěhují svá vývojová centra do Izraele, tamější společnosti naopak často zakládají své pobočky za stejným účelem po světě

A tak zatímco světové firmy stěhují svá vývojová centra do Izraele, tamější společnosti naopak často zakládají své pobočky za stejným účelem po světě. Třeba webový Wix otevřel pobočky v brazilském São Paulu, ale i litevském Vilniusu a ukrajinském Dněpropetrovsku. Objevují se i obavy, že by se rostoucí IT firmy po obvyklém založení pobočky v USA mohly za oceán začít stěhovat úplně.

Jak poznamenal během březnových voleb ekonom Dan ben David z univerzity v Tel Avivu, současná situace izraelské ekonomiky trochu připomíná Titanic. Podle něj je vidět jen špička ledovce v podobě drahých bytů. Hrozby jsou ale větší, například v podobě vzdělávacího systému. A i přes na první pohled dobré makroekonomické výsledky by tak mohl Izrael tragicky narazit.

Nejbližší přátelé

Když 14. května 1948 ve čtyři hodiny odpoledne David ben Gurion vyhlásil nezávislý stát, byla to už tehdy velká událost i pro řadu lidí původem z Československa. Ačkoliv nemohla trvat dlouho, přispěla československá pomoc ke vzniku a udržení židovského státu.

Po pádu železné opony se pak začaly rozvíjet především ekonomické vztahy a dnes patří Izrael mezi nejvýznamnější obchodní partnery Česka mimo EU

Po pádu železné opony se pak začaly rozvíjet především ekonomické vztahy a dnes patří Izrael mezi nejvýznamnější obchodní partnery Česka mimo EU. Objem vzájemného obchodu ročně dosahuje 800 milionů dolarů, z toho půl miliardy představuje vývoz především tuzemských automobilek. Český obchod s Izraelem, ve kterém žije osm milionu lidí, je větší než obchod s miliardovou Indií.

Za 70 procenty dovozu do Česka stojí dvacítka izraelských firem, především z oblastí, jako jsou telekomunikace, IT, chemie nebo farmacie. Tamní firmy také v Česku stále více přímo investují a vedle známých firem jako Teva nebo Ness patří Izraelcům například i síť multikin Cinema City. Velmi aktivní jsou i obchodní komory v Česku a v Izraeli, které organizují třeba vzájemné návštěvy podnikatelů. To potvrzuje i Uri Valdiger z TSG. „Máme velmi dobré obchodní vztahy s Českem. A rozhodně to není díky historii, ale na základě konkrétní dobré zkušenosti,“ zdůrazňuje.

Česko-izraelský obchod (v milionech dolarů)
Dovoz do Česka Vývoz do Izraele
2012172517
2013149535
2014 (leden–říjen) 140482

Pramen: OECD, Světová banka, Velvyslanectví Státu Izrael

Izrael se snaží propagovat především IT a právě kybernetickou bezpečnost, ve které působí TSG. A v těchto oblastech vidí i největší potenciál s Českem. Do inovativních projektů také společně investuje izraelská vláda a CzechTrade. Na základě bilaterální dohody se oboustranně dotují vývojové projekty spolupracujících českých a izraelských firem. Podle Uziho bar Sadeha, který má na izraelském ministerstvu hospodářství tyto programy na starosti, už do nich vložili přes 2,5 milionu eur, česká strana pak ekvivalent ve výši přes 60 milionů korun.

Kromě vzoru pro byznys může být izraelský příběh poučný i osobně pro české podnikatele

Vzájemné politické vztahy jsou velmi blízké, česká a izraelská vláda mají společná zasedání, což patří k nejvyšším diplomatickým výsadám. Bezcelní obchod a bezvízový styk jsou samozřejmostí. Česko také patřilo vedle samotného Izraele, Kanady, USA a na nich víceméně závislých zemí k jediným devíti členům OSN, kteří hlasovali v roce 2012 proti deklaraci de facto uznávající palestinský stát. Většina zemí EU se zdržela. Izraelci proto nesou s pochopením občasné nepříliš šťastné výroky, jako při nedávné návštěvě českého ministra zahraničí s tím, že „přátelé jsou od toho, aby si říkali i nepříjemné věci“.

Politická situace tak mimořádně nahrává ekonomické spolupráci, ze které může Česko významně těžit. Kromě vzoru pro byznys může být izraelský příběh poučný i osobně pro české podnikatele. Jak říká Reuven Šervin z Wixu, v době, kdy začínal raketový rozvoj internetu, si málokdo dovedl představit, že někdo přímo z Izraele postaví a povede světovou IT firmu. „Mysleli jsme si, že to nezvládneme, že v určité fázi musíme najmout americký management. To se dávno změnilo a podívejte, kde jsme dnes,“ uzavírá.

Oblasti dovozu a vývozu

Hlavní oblasti dovozu do Česka:

  • Chemie a přidružené obory
  • Strojírenství
  • Elektrické přístroje
  • Obrazové a zvukové přístroje a příslušenství
  • Potraviny, nápoje a tabák

Hlavní oblasti vývozu do Izraele:

  • Automobily a jejich součástky
  • Strojírenství
  • Elektrické přístroje
  • Obrazové a zvukové přístroje a příslušenství
  • Chemie a přidružené obory
  • Optické, fotografické, lékařské a měřicí přístroje

Pramen: OECD, Světová banka, Velvyslanectví Státu Izrael

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...