„Stát stanovil ceník lidských orgánů“, hlásá titulek hlavní zprávy středečního vydání Lidových novin. Rozjíždí se snad v Česku byznys s orgány? Nikoliv, ministerstvo zdravotnictví poslalo do vnějšího připomínkového řízení novelu transplantačního zákona (její vznik byl součástí Národního akčního plánu pro darování a transplantaci orgánů pro léta 2010 – 2015, který schválila předchozí vláda v květnu 2010). Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým může transplantace život jednak zachránit, jako v případě konečného selhání jater, plic či srdce, a jednak výrazně zkvalitnit, jako v případě selhání ledvin.
Jedním z výrazných opatření, která mohou razantně zvýšit počet transplantací prováděných v Česku, je nikoliv stanovení „výkupní“ ceny za darovaný orgán, ale zavedení finanční kompenzace dárcům. Jak píší Lidové noviny, paradoxně jsou totiž dosud dobrovolní dárci orgánů výrazně znevýhodněni oproti těm, kdo darují například sperma nebo krev.
Zatímco v případě odběru sperma, vajíček, krve či krevní plazmy zákony umožňují finanční kompenzaci za čas strávený odběrem a ušlou mzdu (kliniky vyplácejí za sperma od několika set do dvou tisíců korun, za vajíčka až 20 tisíc), u dárců životně důležitých orgánů nic takového dosud platný transplantační zákon neumožňuje. Těmto lidem zdravotní pojišťovny proplácejí pouze vyšetření před odběrem, částečně dostanou proplacenou cestu na zákrok, a pokud v souvislosti s ním musejí poté užívat nějaké léky, zaplatí sami za recept plus doplatky.
Jaké kompenzace nabízí novela transplantačního zákona?
- U ledviny, části jater, plic nebo slinivky „bolestné“ do výše průměrného platu (tedy 24 tisíc korun) jako kompenzaci za ušlý zisk a čas.
- Odpočet z daňového základu (podobně jako u dárců krve).
- Nezbytné celoživotní sledování funkce zbylého orgánu.
- U dárců orgánů po smrti mozku by měli pozůstalí dostat pět tisíc korun na organizaci pohřbu jako vyjádření vděčnosti zemřelému člověku, který nezištně pomohl pacientům na čekacích listinách (v současnosti pozůstalí dárce nedostávají nic).
Pokud vše poběží bez problémů, měla by novela vejít v účinnost již letos v srpnu, jak pro ČESKOU POZICI uvedl ředitel Koordinačního střediska transplantací (KST) Pavel Březovský, který se na její přípravě podílel. „Očekáváme, že díky kompenzacím a současně i dalším opatřením dojde k výraznému nárůstu počtu transplantací, o 40 až 50 procent,“ dodává Březovský.
Cizinci a dárcovští konzultanti
Mezi dalšími opatřeními, která novela obsahuje, je změna ve vztahu k potenciálnímu odběru od cizinců. Nyní totiž v Česku panuje paradoxní situace: i když je cizinec ve své zemi dárcem orgánů a jeho pozůstalí s odběrem orgánů v Česku souhlasí, transplantační zákon z roku 2002 to zakazuje. Zároveň se ale u nás mohou cizinci zapsat na čekací listinu. „Ročně v Česku umírá zhruba deset až patnáct cizinců, kteří by mohli být dárci. Z každého lze potenciálně využít šest orgánů, když budeme počítat pouze se třemi, i tak je to o třicet až čtyřicet lidí více, které lze obsloužit z čekacích listin,“ uvedl před dvěma lety pro týdeník Euro Březovský. (Pro srovnání: v roce 2009 bylo v Česku provedeno okolo 580 transplantací při celkovém počtu dvou set zemřelých dárců). Novela by odběry orgánů od dárců-cizinců nově umožnila.
Koordinační středisko transplantací pokračuje rovněž v proškolování takzvaných dárcovských konzultantů. Vznik této „funkce“ je rovněž součástí již zmíněného akčního plánu transplantací a je částečně financován z evropských fondů. Jak koncem roku informoval server Lidovky.cz, v pilotním projektu už KST vyškolilo 20 konzultantů, kteří mu budou vhodné dárce nabízet. Celkem jich má během pár let pracovat ve všech fakultních nemocnicích asi sedmdesát.
Primárním úkolem konzultantů je efektivnější využití současného potenciálu zemřelých dárců„Dárcovští konzultanti již fungují v přímo řízených organizacích, nyní jsme rozeslali dopisy na hejtmany, do nemocnic s odděleními ARO a všem primářům těchto jednotek. Budeme poskytovat školení, informace a napojení na naše středisko,“ dodal pro ČESKOU POZICI Březovský.
Aby nebylo mýlky: tito konzultanti nejsou „lovci orgánů“ za každou cenu. Jejich primárním úkolem je efektivnější využití současného potenciálu zemřelých dárců. „Nejsou ošetřujícími lékaři potenciálního dárce a nemají vliv na jeho léčbu. Nerozhodují ani o tom, komu bude orgán transplantován. To má za úkol naše středisko,“ podotkl pro Lidovky.cz Březovský.
Vzorem pro jejich zavedení bylo Španělsko, kde již několik let působí v každé nemocnici s jednotkou intenzivní péče či anesteziologicko-resuscitačním oddělením specialista, který s dostatečným předstihem vytipovává potenciální dárce. I díky tomu si země dlouhodobě udržuje evropské prvenství v počtu dárců na milion obyvatel.