Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Dnes je situace pro sestry mnohem lepší než na začátku pandemie

  11:55
„Sestry se připravují na krizové situace, na rozsah této pandemie se však nikdo připravit nemohl. Učíme se za pochodu,“ říká v rozhovoru Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester. foto: MAFRA

Prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová v rozhovoru mimo jiné říká: „Zdravotníci nejsou zvyklí utíkat z boje, při své práci jsou pořád vystaveni infekcím, stresu. Snaží se tomu co nejlépe přizpůsobit, přičemž musejí myslet i na sebe a neohrozit se. Paradoxně pandemie možná přinese, že sestry získají ještě víc na vážnosti u veřejností i lékařů, protože je vidět, jak je jejich profese důležitá a v mnoha případech nenahraditelná.“

LIDOVÉ NOVINY: Byly zdravotní sestry při studiu a školeních připravovány na velkou epidemii?

ŠOCHMANOVÁ: Na tuto nebyl připravený nikdo, je to situace, s níž jsme se nikdy nesetkali. Sestry se připravují na řešení krizových situací, třeba při velké dopravní nehodě s mnoha zraněnými. Ale na rozsah této pandemie se nikdo připravit nemohl. Učíme se za pochodu.

LIDOVÉ NOVINY: Nebyl to na sestry příliš velký psychický tlak, neměly strach, zejména ty v prvním kontaktu s nakaženými pacienty?

Dnes už víme, jak nemoc probíhá, místa kontaktu s nemocnými jsou vybavena nejlepšími ochrannými prostředky. Zdravotnická zařízení reagovala, připravují lůžka pro nakažené. Sestry vědí, jak se mají chránit.

ŠOCHMANOVÁ: Určitě nebyly v pohodovém prostředí, nevěděly, co epidemie ještě přinese, jakého rozsahu dosáhne, neměly dost ochranných pomůcek.

LIDOVÉ NOVINY: Stalo se, že některé sestry utekly?

ŠOCHMANOVÁ: Nevím o tom. Zdravotníci nejsou zvyklí utíkat z boje, při své práci jsou pořád vystaveni infekcím, stresu. Snaží se tomu co nejlépe přizpůsobit, přičemž musejí myslet i na sebe a neohrozit se. Dnes už víme, jak nemoc probíhá, místa kontaktu s nemocnými jsou vybavena nejlepšími ochrannými prostředky. Zdravotnická zařízení reagovala, připravují lůžka pro nakažené. Sestry vědí, jak se mají chránit, je to teď už pro ně daleko lepší než na začátku.

LIDOVÉ NOVINY: Takže ochranné pomůcky alespoň v „první linii“ už pro sestry jsou?

ŠOCHMANOVÁ: Podle mých informací je teď stav výrazně lepší, i když nevím, jestli úplně všude. Mám denně v e-mailu několik nabídek z různých firem i institucí, které začaly ochranné pomůcky vyrábět. Zvedla se obrovská vlna solidarity, za kterou jsme vděční. Různé firmy posílají ochranné štíty, roušky, naše Česká asociace sester rozvážela roušky i kolegyním, které poskytují domácí péči.

LIDOVÉ NOVINY: Dařilo se pandemii od začátku zvládat dobře?

Zvedla se obrovská vlna solidarity, za kterou jsme vděční. Různé firmy posílají ochranné štíty, roušky, naše Česká asociace sester rozvážela roušky i kolegyním, které poskytují domácí péči.

ŠOCHMANOVÁ: Vždycky jde něco udělat líp. Když ale uvážím, co jsme o epidemii věděli, pak byla zvládnuta velmi dobře. Brzy byly uzavřeny hranice, omezeny aktivity na veřejnosti, lidé se izolovali. Díky tomu nenastal masivní nárůst nakažených, který hrozil. Určitě se ale objeví dost lidí, kteří budou dodatečně vědět, jak by to oni dokázali líp.

LIDOVÉ NOVINY: Pandemie připomněla, jak je práce sestry náročná, a nejen teď. Pečují o těžce nemocné, o umírající. Má sestra nějakou psychologickou pomoc, nebo se se vším musí vyrovnat sama?

ŠOCHMANOVÁ: Všude už funguje systém psychosociální intervenční služby. I malé zdravotnické zařízení, které na to své lidi nemá, může využít agentur, jež pomoc nabízejí, asociace sester na ně má kontakty v celé republice. Sestry mohou navštívit psychologa nebo psychoterapeuta, mohou se ze svých pocitů vypovídat, aby je nedržely v sobě. Je to pro jejich duševní stav hodně důležité.

LIDOVÉ NOVINY: Váží si lékaři dostatečně svých sester?

ŠOCHMANOVÁ: Nevím, jestli dostatečně, rozhodně nemohu mluvit za všechny. Ale já špatné zkušenosti nemám. Třeba konkrétně u nás, v Institutu klinické a experimentální medicíny, si lékaři sester váží a sestry si váží lékařů. Všem je jasné, že jeden bez druhého pracovat nemůže. Paradoxně pandemie možná přinese, že sestry získají ještě víc na vážnosti u veřejností i lékařů, protože je vidět, jak je jejich profese důležitá a v mnoha případech nenahraditelná.

LIDOVÉ NOVINY: Měly by sestry získat větší odměnu za práci v době pandemie?

Když uvážím, co jsme o epidemii věděli, pak byla zvládnuta velmi dobře. Brzy byly uzavřeny hranice, omezeny aktivity na veřejnosti, lidé se izolovali. Díky tomu nenastal masivní nárůst nakažených, který hrozil. Určitě se ale objeví dost lidí, kteří budou dodatečně vědět, jak by to oni dokázali líp.

ŠOCHMANOVÁ: Jednoznačně ano. Vezměte si už jenom pohyb v ochranných prostředcích ve vysoce infekčním prostředí. Za to si sestry zaslouží výraznou odměnu.

LIDOVÉ NOVINY: Mohou už dnes být sestry spokojené se svým finančním ohodnocením?

ŠOCHMANOVÁ: Se svým finančním ohodnocením je asi spokojen málokdo. Sestry si určitě zaslouží víc peněz, ale v uplynulých letech se jejich příjmy zvyšovaly, a nejsou tak žalostné jako dřív. Finanční ohodnocení už není první důvod, proč je sester málo nebo proč odcházejí. Pořád ale existuje nespravedlivý rozdíl – ve veřejných zdravotnických zařízeních dostávají sestry za stejnou práci víc peněz než v soukromých.

LIDOVÉ NOVINY: Řekla jste, že finanční situace sester se zlepšuje. Co je dnes ze zdravotnictví nejčastěji vyhání?

ŠOCHMANOVÁ: Směnný provoz v nemocnicích, práce v noci, o víkendu, ve svátky. Když mají rodinu, raději odcházejí do ambulancí, kde je jednosměnný provoz, nebo odejdou ze zdravotnictví úplně. Ale na rozdíl od peněz je tato situace nezměnitelná, nemocniční oddělení musí fungovat nepřetržitě.

LIDOVÉ NOVINY: Co byste chtěla změnit, třeba v situaci, kdy společnost sestrám fandí?

Všude už funguje systém psychosociální intervenční služby. I malé zdravotnické zařízení, které na to své lidi nemá, může využít agentur, jež pomoc nabízejí, asociace sester na ně má kontakty v celé republice. Sestry mohou navštívit psychologa nebo psychoterapeuta, mohou se ze svých pocitů vypovídat, aby je nedržely v sobě. Je to pro jejich duševní stav hodně důležité.

ŠOCHMANOVÁ: Momentálně bych jako první chtěla prosadit, aby sestry měly profesní komoru, která bude zřízena zákonem, jako ji mají lékaři.

LIDOVÉ NOVINY: Proč zrovna komoru?

ŠOCHMANOVÁ: Bylo by to zrovnoprávnění našich profesí. Komora má mnohem větší sílu pro sestry cokoli vyjednat, ať už jsou to platy, nebo lepší pracovní prostředí.

LIDOVÉ NOVINY: Mluví se o tom, že by u nás mělo pracovat více sester ze zahraničí...

ŠOCHMANOVÁ: Sestry u nás chybějí a teď nejsme schopni získat je v České republice. V nejbližších dvou třech letech musíme nahradit chybějící sestry sestrami ze zahraničí. Ale musíme dbát, aby splnily aprobační zkoušku, a získaly dokonalou jazykovou přípravu. Bez toho nemohou o pacienty dobře pečovat.

LIDOVÉ NOVINY: Takto vysáváme sestry z chudších zemí...

ŠOCHMANOVÁ: Je to realita, takový je dnešní svět.

LIDOVÉ NOVINY: Automaticky říkáme „sestry“, ale v tomto oboru přibývá i mužů.

Sestry si určitě zaslouží víc peněz, ale v uplynulých letech se jejich příjmy zvyšovaly, a nejsou tak žalostné jako dřív. Finanční ohodnocení už není první důvod, proč je sester málo nebo proč odcházejí. Pořád ale existuje nespravedlivý rozdíl – ve veřejných zdravotnických zařízeních dostávají sestry za stejnou práci víc peněz než v soukromých.

ŠOCHMANOVÁ: Tato profese se oficiálně jmenuje „sestra“, už se ani nepoužívá „zdravotní sestra“. Je moc dobře, že tuto práci dělá stále víc mužů. Jsou prospěšným prvkem v typicky dámských kolektivech, pomohou při fyzicky hodně náročných činnostech, mají často přece jen o něco blíž k technice, což se hodí. I když i sestry ženy určitě ovládají mnohem víc zdravotnické techniky než v minulosti.

LIDOVÉ NOVINY: Má mít každá sestra vysokoškolské vzdělání?

ŠOCHMANOVÁ: Nemusí. Máme takzvané praktické sestry, které mají střední zdravotnickou školu a jsou důležitým článkem v poskytování ošetřovatelské péče. Ale pokud chceme, aby sestra byla skutečně nejvýše vybavená všemi kompetencemi, měla by mít vyšší odbornou školu nebo vysokoškolské vzdělání bakalářského typu. Výhodou je magisterské vzdělání zaměřené už na určitý obor, například v intenzivní péči.

LIDOVÉ NOVINY: Zůstávají sestry s vysokoškolským titulem ve zdravotnictví?

ŠOCHMANOVÁ: Určité procento odchází mimo zdravotnictví. Musíme se snažit, aby práce pro ně byla natolik atraktivní, že u ní zůstanou.

LIDOVÉ NOVINY: Lékaři si často stěžují na papírování. A co sestry?

Momentálně bych jako první chtěla prosadit, aby sestry měly profesní komoru, která bude zřízena zákonem, jako ji mají lékaři. Bylo by to zrovnoprávnění našich profesí. Komora má mnohem větší sílu pro sestry cokoli vyjednat, ať už jsou to platy, nebo lepší pracovní prostředí.

ŠOCHMANOVÁ: Také musejí dokumentovat ošetřovatelskou péči. Je to i jejich legislativní ochrana. Ale snažíme se vsouvat do týmů i profese, jako je administrativní pracovník ve zdravotnictví – to je nový vzdělávací program, se kterým přišlo ministerstvo zdravotnictví. Tito lidé by měli ulevit sestrám od administrativy a dát jim čas na přímou péči o pacienta.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste se stala zdravotní sestrou?

ŠOCHMANOVÁ: Uvažovala jsem o studiu gymnázia, ale nakonec jsem se rozhodla pro zdravotnickou školu, možná i proto, že ji vystudovala moje sestra. Před maturitou jsem viděla dokumentární film Kam růže nesmějí o zdravotních sestrách v IKEM, z prostředí operačních sálů a pooperační péče. Uchváceně jsem na to hleděla a řekla si – tam chci pracovat. A také jsem do IKEM jako sestra nastoupila a dnes tu pracuji zase, i když v jiné pozici. Je tady skvělá práce, dělá se tu špičková medicína a jsem hrdá, že mohu být její součástí.

Martina Šochmanová (1970)

  • Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Příbrami.
  • Pracovala jako všeobecná sestra v Praze v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), ve Fakultní nemocnici Na Bulovce a v soukromé ambulanci, později jako vrchní sestra v IKEM, kde je od roku 2009 náměstkyní ředitele pro ošetřovatelskou péči.
  • Získala titul PhDr. a manažerský titul MBA.
  • Od roku 2015 je prezidentkou České asociace sester.
Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...