Dluhová past se možná otevře

Do bezplatné právní poradny v Českých Budějovicích před časem přišla zdravotní sestra a chtěla radu ohledně osobního bankrotu. „Měla měsíční příjem 18 tisíc korun, dvě děti a tři miliony dluhů po bývalém manželovi. Bohužel jsme jí nemohli nijak pomoci, protože její příjmy nebyly dostatečně vysoké, aby během pěti let zvládla splatit aspoň 30 procent svých dluhů. Soud ji tak nepustí do procesu oddlužení,“ řekl advokát a insolvenční správce Jan Kubálek na konferenci ve čtvrtek 26. dubna v Poslanecké sněmovně k vládnímu návrhu, jehož cílem je umožnit smazání dluhů stovkám tisíc lidí, kteří dnes na vstup do „dluhového očistce“ nedosáhnou.

Experti odhadují, že počet lidí, kteří nesplní podmínku splacení alespoň 30 procent dluhů za pět let, je asi půl milionu. „Novela nabízí východisko všem, kteří by měli poctivou snahu se z dluhové pasti dostat. Není přijatelné, aby stát stovky tisíc lidí uvrhoval do doživotního trestu, kdy jsou pronásledováni exekutory a nemají šanci své dluhy splatit,“ prezentoval svůj plán ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Podle ministrových původních představ měla zmizet 30procentní hranice pro vstup do oddlužení a dluhy by mohly být smazány po sedmi letech každému, kdo „sekal dobrotu“ a učinil pro jejich splacení maximum. Novelu nyní řeší poslanci ve výborech a zákonodárci ze všech politických stran říkají, že na nutnosti řešit problém předlužení panuje shoda. Marek Benda (ODS) odhaduje, že do podzimu by mohla novela dokončit legislativní proces.

Nejasná konečná podoba novely

Je však otázkou, v jaké podobě se nakonec novela ve Sbírce zákonů objeví. Už na konferenci totiž bylo zjevné, že ministr Pelikán ztrácí politickou sílu, protože již avizoval, že v nové vládě sedět nechce. Podstatný je zejména pozměňovací návrh, za nímž stojí poslanci ANO Taťána Malá a Patrik Nacher. Ten jej nazval „kompromisním“ a revoluci navrženou Pelikánem nahrazuje korekcí současného modelu oddlužení.

Návrh počítá se zachováním zásady, že pro oddlužení je třeba zaplatit 30 procent dluhů za pět let. Na rozdíl ode dneška by ale bylo umožněno do „očistce“ vstoupit i dlužníkům, u nichž je od začátku zjevné, že tolik splatit nezvládnou. Například ona sestřička z jižních Čech by ze svého platu mohla za pět let umořit zhruba deset procent svých dluhů. Podle představ Malé a Nachera by jí soud do oddlužení vpustil, čímž by mimo jiné zastavil nárůst dluhů o úroky.

Po pěti letech by pak soud mohl zbylé dluhy smazat, pokud by jej přesvědčila, že udělala maximum a více splatit zkrátka nemohla – třeba proto, že zdravotní sestry jsou v Česku placené prachbídně a lépe honorovanou práci nesehnala. Návrh tím navazuje na dosavadní právní úpravu, podle níž mohou soudy smazat zbytek dluhů i člověku, který 30 procent nesplnil. V rozhodovací praxi soudů nalezneme verdikty, kdy byli oddluženi lidé s 25 procenty, ve výjimečných případech i méně.

Jelikož návrh pochází od dvou vlivných poslanců ANO, lze očekávat, že nejsilnější strana ve sněmovně dá přednost této variantě před původními plány Roberta Pelikána, který v době definitivního hlasování možná už ani nebude poslancem. Navíc by tato varianta mohla mít podporu i dalších stran, teoreticky by jí stačily hlasy ODS. S návrhem by neměla mít problém ani sociální demokracie. Její poslanci Jan Chvojka a Kateřina Valachová ale chtějí, aby zranitelné osoby, jako jsou důchodci či invalidé, měli možnost oddlužení dříve, třeba už po dvou letech.

Peníze pro osobní spotřebu

Zejména u seniorů je totiž zjevné, že se jejich příjmy nezvýší, a je bezcitné držet je v exekuci. Lidovecký poslanec Marek Výborný, jenž řídí podvýbor pro exekuce a insolvence, vytipoval několik neuralgických bodů, jichž se zřejmě budou týkat poslanecké pozměňovací návrhy. Kromě délky procesu a minimálního procenta splacených dluhů je to například i maximální výše dluhů pro vstup do oddlužení. Aktuálně je navrhován tisícinásobek existenčního minima, tedy 2,2 milionu korun – což by před branami „očistce“ nechalo stát i onu zdravotní sestru z jižních Čech.

Je také otázkou, zda by mělo být možné proces opakovat, nebo jít o jednorázové dobrodiní státu ve snaze vrátit lidi do běžného života. Výborný rovněž zmínil, že poslanci diskutují o zákazu reklamy na spotřebitelské úvěry. Řeší se také nastavení systému nezabavitelné částky, aby lidem s vyššími příjmy zůstávalo o něco více peněz pro osobní potřebu. Dnes jim nemůže zbýt více než zhruba 12 500 korun, což je nemotivuje, aby vydělávali více.

Značnou pozornost si na konferenci zasloužil příspěvek ekonoma Jana Plačka a experta na obchodní právo Bohumila Havla. Podle nich by měla být zachována hranice 30 procent za pět let, a pokud by dlužník splatil méně, zbytek by mu poskytl stát jako zvláštní sociální dávku. Prý proto, že současnou situaci se stovkami tisíc lidí v dluhové pasti spoluzavinil nekvalitní legislativou.

Podobné nápady však razantně odmítl ministr spravedlnosti Pelikán, podle něhož stát současnou situaci nezavinil, a šlo by jen o dotování byznysu věřitelů, kteří si neověřili, zda dlužníci zvládnou splácet. „Absolutně nechápu, proč by stát měl podporovat podnikání úvěrových žraloků. Jsou to nesmyslné návrhy, které se jen snaží přesypat peníze ze státní kasy do soukromých kapes,“ říká i Radek Hábl, expert z vládní Agentury pro sociální začleňování.