Určit přesný počet divokých prasat v České republice je podle myslivců nemožné. Jakékoliv údaje jsou velmi nepřesné, protože prase divoké migruje až okolo 50 kilometrů denně, a když tedy jeden myslivec ráno započte skupinku třeba u Dobříše, večer může být ta samá napočítána u Berouna.
Představu ale může nastínit statistika ulovených zvířat. V roce 1857, kdy se údaje začaly zaznamenávat, myslivci přibližně na území dnešní České republiky ulovili 407 divokých prasat (takzvané černé). Toto číslo se nijak významně neměnilo až do padesátých let 20. století – například v roce 1953 to bylo ještě 486 prasat. V roce 1980 už bylo odloveno 11 771 divokých prasat, v roce 2010 pak 143 378 a loni dokonce 180 tisíc kusů!
Divočáků je hodně a škodí
V posledních několika málo desetiletích se množí takřka geometrickou řadouZ výše uvedeného je patrné, že divoká prasata se v posledních několika málo desetiletích množí takřka geometrickou řadou. Ne všichni jsou však jednotní v tom, zda se jedná skutečně o přemnožení. Například expert na zvěř z Českomoravské myslivecké jednoty Luděk Králíček si myslí, že jde nanejvýš o rozmnožení. „Nejedná se o přemnožení. Zvěř, která je přemnožená, hyne chorobami nebo hladem. Ti, kdo mluví o přemnožení, by si měli dát několik lekcí z ekologie a neměli by oblbovat veřejnost. Správné vyjádření je – divočáků je hodně,“ řekl ČESKÉ POZICI Králíček.
S tím ale rozhodně nesouhlasí především obyvatelé a zástupci obcí, kde divočáci v posledních letech čím dál více řádí. Své o tom ví například Miloš Navrátil z městského úřadu v Mníšku pod Brdy. Divoká prasata už ve městě v četných skupinách chodí za potravou i na náměstí, k obchodu s potravinami, poště, ke kulturnímu domu či přímo mezi bytové domy, a to i v denních hodinách.
„Každý rozumný člověk, který se sem přijde podívat, musí uznat, že prasata tu přemnožená jsou. Už obci nadělala desetitisícové škody a u občanů jdou škody do statisíců. Jedná se o zničené ploty, úrodu, zavlažování a podobně. Kromě toho evidujeme už čtyři roztrhané psy a občané se obávají, kdy dojde k prvnímu napadení člověka,“ řekl ČESKÉ POZICI Návrátil.
Napadení člověka je prý nepravděpodobné – stačí na prase promluvit, a je jedno jestli slovy „huš, huš“ nebo „dobrý den“Napadení člověka je však podle Králíčka nepravděpodobné. Stačí na prase prý promluvit, a je jedno jestli slovy „huš, huš“ nebo „dobrý den“. Prasata se ihned dají na odchod. Nebezpečné je ale prase poraněné, vodící bachyně nebo starý dominantní kňour uvyklý na tlak lidí. Nebezpeční jsou divočáci také v případě vzteklého ratlíka. „Dorážející pejsek jim vážně vadí. Navíc prasata přenášejí Aujezskyho chorobu, která je pro psa do dvou dnů po styku s virem přenášeným černou zvěří smrtelná,“ varuje Králíček.
Podobné zkušenosti s velkým množstvím prasat hlásí i starostové dalších obcí v oblasti Brd, ale i ve směru k Praze. Například v pražské Zbraslavi divočáci běžně přecházejí hlavní silnici a došlo i k případům srážky s autem. Divočáci si zde oblíbili například prostor mezi benzinovou pumpou a Lidlem, v prostoru u zahrádek je někteří odvážlivci dokonce krmí z ruky.
Vzhledem k tomu, že divoká prasata se na jih od Prahy běžně dostávají do kontaktu s lidmi a množí se stížnosti na ně (Petici STOP prasatům v Brdech už podepsalo přes 3600 petentů), Mníšek inicioval sérii jednání mezi představiteli honebních společenství, mysliveckými sdruženími regionu Brd od Zbraslavi až po Dobříš a mezi orgány veřejné moci, policie České republiky a zemědělci z Agrární komory ČR. Z jednání vyplynulo několik potřebných opatření, která se mají postupně realizovat:
- oplocení alespoň části honebních pozemků,
- lov bachyň,
- odchytová zařízení určená převážně pro nehonební pozemky,
- povolenky k odstřelu černé zvěře,
- koordinované oblastní naháňky,
- úprava osevu polností,
- změna zákona.
Mediálně nejatraktivnější byla takzvaná celoregionální naháňka černé zvěře, které se minulou sobotu v oblasti Brd zúčastnilo více než patnáct mysliveckých sdružení. Myslivci během ní střelili asi 138 divokých prasat. Všechny strany se ale shodují na tom, že odstřel rozhodně stačit nebude. Jde totiž až o hašení již vzniklého požáru. Navíc požáru velmi rozšířeného, protože podle ministerstva zemědělství se divoká prasata ve vyšších počtech nevyskytují jen v oblasti Brd a v lesích na levém břehu Vltavy, ale prakticky na celém území České republiky.
Vzájemné obviňování
Dospělé bachyně rodí i dvakrát ročně. Navíc mají 4 až 10 mláďat, což je řadí k rekordmanům v jejich hmotnostní kategorii savců.Při hledání optimálního řešení je potřeba se podívat po příčinách současného stavu. V tom už totiž jednotlivé subjekty jednotné nejsou. Podle myslivců jsou na vině především zemědělci. „Styl zemědělské výroby zaměřený na produkci kukuřice a řepky poskytuje černé zvěři dostatek potravy, který ji stimuluje ke stále větší reprodukci. Takže rodí bachyňky, kterým není ani 12 měsíců. Dospělé bachyně rodí i dvakrát ročně. Navíc mají 4 až 10 mláďat, což je řadí k rekordmanům v jejich hmotnostní kategorii savců,“ podotýká Luděk Králíček. Do kukuřičných lánů se tak na jaře nastěhuje třeba jen několik jedinců, ale po sklizni jich z pole vyjde i několik desítek.
Stejného názoru je i většina majitelů honebních pozemků. V případě brdských lesů jím jsou Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Podle tohoto státního podniku není na vině ani přístup k myslivosti, ani neodpovídající myslivecká legislativa znesnadňující regulaci početních stavů prasat divokých, ale komplexní změny hospodaření v krajině – zejména vznik monokultur v zemědělství, jejich rozloha a pěstování takzvaných energetických plodin.
„Všechny tyto nastalé změny zvýšily v krajině nabídku potravy pro divoká prasata a rozlehlé lány zajistily této zvěři krytové možnosti, kde se v klidu rozmnožuje. Obrazně řečeno, je to vytvoření takového ,prostřeného stolu‘ pro tuto zvěř,“ poznamenává mluvčí VLS Hana Politzerová.
Pravdou je, že zemědělci si skladbu osevních ploch do značné míry určují sami, nikdo ji nereguluje. Pouze by měli dodržovat pravidlo střídání plodin, které jim kvůli zachování úrodnosti předpisuje Evropská unie. Problému nepomáhá ani dotační politika štědrá k energetickým plodinám.
Zemědělci nesouhlasí s tím, že by byli jedinou příčinou rozmnožení prasatHlady prasata obvykle netrpí ani v zimě. Přesunou se do lesů, kde je v těchto letech hojnost žaludů a bukvic a také dostatek krytu a klidu. A nebo právě do blízkosti lidských obydlí, kde nacházejí potravu třeba v blízkosti chat či popelnic.
Také proto zemědělci nesouhlasí s tím, že by byli jedinou příčinou rozmnožení prasat. „V zimě žije prase v lese, a ne v polích. V létě skutečně nachází kryt převážně ve vyšších zemědělských plodinách. Příčin přemnožení je však mnoho, základní je nedostatečný odlov,“ konstatuje na adresu myslivců poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka.
Myslivci se brání. Prasata prý střílejí, jak mohou, ale jsou omezeni mnoha pravidly.Jenže myslivci se brání. Prasata prý střílejí, jak mohou, ale jsou omezeni mnoha pravidly. Myslivec a zároveň ředitel PR agentury EMC Pavel Kočíš se účastnil sobotní naháňky u Mníšku pod Brdy. Nestřelil ani jedno prase. Střelit ho prý není tak jednoduché, jak se laikovi může zdát.
„Nesmí se střílet samozřejmě směrem k vesnici, k silnicím, kde jezdí auta. Já mám poloautomat, kulka doletí šest kilometrů. Takže je to velmi nebezpečné a máte velkou zodpovědnost. Minulý víkend byl kvůli naháňce zakázán vstup do lesů v okolí Mníšku, ale stejně z něj vyšel za ruku jeden mladý pár. Kdybych tím směrem střílel na prase, mohlo dojít k neštěstí,“ popisuje Kočíš některé peripetie lovu divočáků. Další omezení lovu pak udává vyhláška ministerstva zemědělství, jež například zakazuje lov chráněných bachyň, nositelek přírůstku stavů.
Divočáci nemají přirozeného nepřítele
Důvod k zamyšlení přidávají i ekologičtí aktivisté. Podle ochránkyně zvířat Tatiany Konrádové (Strana Zelených) je přemnožení prasat médii uměle nafukováno. Myslivci přesnými ani přibližnými počty zvířat nedisponují, a k tvrzení o přemnožení tak prý chybějí důkazy.
Prasata jsou všežravá a chutnají jim i odpadky, které jim poskytujeme, když nezabezpečíme ploty nebo popelniceK častějšímu kontaktu mezi člověkem a prasetem dochází podle Konrádové spíše proto, že se stále více rozšiřují a zabydlují oblasti za městy, místo toho, aby se pro lidská obydlí rozšiřovala centra měst. „Zvířatům je ubírán jejich přirozený prostor, pak se divíme, že se s nimi můžeme střetnout u plotu svých domů a chat. Prasata jsou všežravá a chutnají jim i odpadky, které jim poskytujeme, když nezabezpečíme dostatečně ploty nebo popelnice,“ uvedla pro ČESKOU POZICI Konrádová. Zjednodušeně se dá říct, že z pohledu aktivistů není ani tak přemnoženo prase jako spíše člověk.
Mezi další příčiny řadí Konrádová kromě již zmíněné monolitické zemědělské produkce absenci predátora v přírodě. „Naší snahou by mělo být zpátky do českých lesů navrátit vlka, medvěda a rysa, v případě vlka a mědvěda jsou ekologové skeptičtí, rys by se však do českých lesů mohl navrátit natrvalo. Pokud vím, tak se v Česku zatím vyskytuje v Beskydech a údajně také v Jeseníkách,“ dodala Konrádová a strefila se i do samotných myslivců. Ti podle ní během zimních měsíců zvěř přikrmují, aby ji mohli střílet a vydělávat na tom, takže sami zvětšují jejich stavy a přispívají k vytváření problému.
Ministerstvo od nového roku mění zákon
Úmyslné dokrmování divočáků ČESKÉ POZICI potvrdil i jeden z myslivců, který si nepřál být jmenován. „Myslivci prasata skutečně běžně přikrmují. Najedou s valníkem plným krmiva, vysypou ho a střílí je tam. Jenže když nepřikrmujete, prasata migrují jinam, kde přikrmují. A vy o ně přijdete. Takže je to bludný kruh,“ uvedl s tím, že vydělat se na tom ale příliš nedá: „Stačí to tak na zaplacení nákladů na benzin a střelivo a na naplnění mrazáků. Na byznys se podle mě dneska myslivost dělat nedá.“
Nelze jednoznačně říci, že za přemnožení prasat mohou zemědělci kvůli své činnosti nebo myslivci kvůli své nečinnostiPodle ministerstva zemědělství situace není černobílá, a nelze jednoznačně říci, že za přemnožení prasat mohou zemědělci kvůli své činnosti nebo myslivci kvůli své nečinnosti. „Každá skupina má na stávajícím stavu svůj podíl. Zemědělci pěstují rozsáhlé monokultury, orají a sejí až k hranici lesa. Tím výrazným způsobem ztěžují nejen odlov samotný, ale předkládají zvěři v neomezeném množství výživnou potravu. Naopak uživatelé honiteb v důsledku absence drobné zvěře začali divokým prasatům předkládat ve velké míře krmení, aby se usnadnil její lov, případně aby zvěř v honitbě zůstala,“ řekla ČESKÉ POZICI Armine Artouni z tiskového oddělení ministerstva.
Nelze podle ní opomenout ani činnost ostatních obyvatel bydlících na venkově či v chatových oblastech. Ti opět přispívají k zlepšení životních podmínek divočáků tím, že za hranice svých zahrad vyvážejí posekanou trávu, ovoce, zeleninu a podobně. K vysokým škodám působeným zvěří v zemědělství přispívá v době vegetace i vysoká návštěvnost lidí v lese, jež způsobuje vytlačení zvěře do zemědělských kultur.
Ministerstvo si uvědomuje, že současný stav je nadále neudržitelný, a tak už v červnu letošního roku vydalo dokument s názvem Metodický pokyn orgánům statní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře pro období 2013–2018, který má „zajistit sjednocení a urychlení postupu orgánů státní správy myslivosti a má být také pomocí zejména vlastníkům honebních pozemků, držitelům a uživatelům honiteb pro snadnější pochopení zákonných možností v redukci početních stavů prasete divokého a ostatních druhů spárkaté zvěře“.
Kromě toho ministerstvo právě dokončilo novelu vyhlášky upravující doby lovu jednotlivých druhů zvěře. Výsledkem je prodloužení doby lovu u prasete divokého do konce ledna a koloucha jelena siky do konce dubna. Novela je v současnosti připravena k podpisu ministra a její účinnost je směřována k 1. lednu 2014. Současně se pracuje na přípravě novely zákona o myslivosti. Jeden návrh, který rovněž počítal s rozšířením možností odlovu prasat, už byl hotov. S pádem bývalé Poslanecké sněmovny ale spadl pod stůl i ten.
Musejí se změnit rozlohy lánů, skladba plodin, osevní postupy a zemědělci a myslivci musejí spolupracovat, a ne proti sobě válčitLuděk Králíček je však skeptický k tomu, že by zákon mohl něco změnit. „My teď prořezáváme černou zvěř a není to k ničemu. Musejí se změnit rozlohy lánů, skladba plodin, osevní postupy a zemědělci a myslivci musejí spolupracovat, a ne proti sobě válčit. Největším omylem je, že pomůže změna zákona. Vše je v lidech,“ konstatuje Králíček.
Stejného názoru je i Záhorka z agrární komory, jenž rovněž apeluje na to, aby myslivci a zemědělci na snížení stavu divočáků spolupracovali a koordinovali své kroky. Celospolečenská diskuze v této věci za účasti státní správy, myslivců, zemědělců, odborníků, ale i ochránců přírody chybí i aktivistce Konrádové. Obává se, že nekoordinované sólo akce by mohly vést ve svém důsledku nakonec k tomu, že člověk prase divoké naopak vyhubí.
