Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diplomatická polízanice kolem Sáliha Muslima

  17:03
Rekonstrukce: co všechno se odehrálo v průběhu diskrétní pražské konference o bezpečnosti na Blízkém východu, během níž byl zatčen kurdský lídr Sálih Muslim, kterého Turci viní z účasti na terorismu? Co předcházelo zákroku české policie a co bude Muslimovo zatčení znamenat pro Českou republiku?

Pražský městský soud propustil na svobodu kurdského politika Sáliha Muslima. foto: ČTK

Není to událost, jejíž organizátoři by stáli o maximální publicitu ve zprávách. A v tom smyslu se letos nepovedla. Zřejmě proto proběhla v Praze naposledy. Konference o bezpečnosti na Blízkém východě se na konci ledna v Praze účastnily stovky hostů z celého světa, včetně muslimských zemí a USA. Konala se u nás každoročně s posvěcením vlády a jde o vítanou platformu setkávání mnohdy znesvářených stran. Citlivost akce je zjevná.

Kabinet Bohuslava Sobotky podpořil akci částkou 22,5 milionu korun. „Vláda souhlasí s poskytnutím opakovaného peněžního daru vysoké škole Kalifornská univerzita Los Angeles (UCLA) na uspořádání Blízkovýchodních regionálních konferencí o bezpečnosti a spolupráci v Praze,“ stojí ve vládním usnesení z července 2015.

Letos na konferenci kromě kurdského předáka Sáliha Muslima zavítali i Turci, kteří aktuálně vedou proti Kurdům na severu Sýrie vojenské operace. Jenže Muslima vzápětí zatkla česká policie. LN na základě rozhovorů s účastníky a zdroji ze zpravodajské branže alespoň částečně rekonstruovaly, co se vlastně předminulou sobotu přihodilo.

Jak to čeští policisté zjistili?

Dosud vždy platilo, že se z této diplomatické akce nepořizují žádné audiovizuální záznamy. Pokud už jsou pozváni novináři, nesmí řečníky ve svých výstupech citovat. Účastníci podepisovali souhlas s těmito podmínkami. „Jenže zničehonic se v sobotu večer objevila fotografie Sáliha Muslima na tureckých webech. Bezprostředně nato musela řešit ochranka hotelu Marriott incident,“ řekl LN pod podmínkou anonymity diplomat, jenž se konference účastnil. Podle všeho kdosi Muslimovi vyhrožoval. Ochranka proto zalarmovala policii. Ta po příjezdu nabídla Muslimovi ochranu, kterou však odmítl. Zhruba v půl druhé ráno pak detektivové Muslima zatkli v hotelovém pokoji. Co se odehrálo mezi tím, není jasné.

Experti naznačují dva scénáře. Podle prvního byli mezi tureckými delegáty konference i agenti turecké tajné služby. Ta upozornila diplomatickou cestou naši policii, že na Muslima vydal zatykač nejvyšší trestní soud v Ankaře. Turci ho viní z účasti na terorismu.

Zásadní otázka zní, jak se čeští policisté vlastně o zatykači na Muslima dozvěděli, když v databázích Interpolu nebyl. Policie naznačila, že podnět přišel skutečně z Ankary.

Druhá verze, která koluje, je o něco „zábavnější“. Zasahující policisté poté, co řešili incident v hotelu, Muslima lustrovali tak důkladně, až se sami k tureckému zatykači „proklikali“. Že by se ale poměrně složitá mezinárodní komunikace řešila v nočních sobotních hodinách, není příliš věrohodné.

Korunu nejasnostem nasazují následná prohlášení z neděle, že byl Muslim zatčen na základě zatykače Interpolu. Nic takového se ale následně nepotvrdilo.

Zásadní otázka zní, jak se čeští policisté vlastně o zatykači na Muslima dozvěděli, když v databázích Interpolu nebyl. Policie naznačila, že podnět přišel skutečně z Ankary. „Muž byl zadržen na základě žádosti učiněné dle mezinárodních úmluv o extradici. S tím spojené písemnosti nám byly doručeny přímo z turecké strany,“ sdělil LN Jozef Bocán z Policejního prezidia. S dokumenty pak šli policisté v noci za žalobci, aby odsouhlasili Muslimovo zadržení.

Diplomatická polízanice

Muslima nakonec v úterý Městský soud v Praze propustil na svobodu, ale kolem případu se rozprostírá hustá mlha. Nejčernější hlasy ze zpravodajské komunity naznačují, že česká justice skočila na provokaci tureckých úřadů. Turci o zadržení požádali v Česku, ačkoli Muslim cestuje po Evropě několik let. Před příjezdem do Prahy vystupoval na konferenci v Bruselu. Byl v Ženevě, byl v Berlíně. Přechodný pobyt má ve Finsku. Zadržen byl až v Praze.

Není to jediná nejasnost. Podle organizátorů konference byl seznam účastníků včetně Muslima předem k dispozici. Pokud existovala nějaká povinnost konat, mohli policisté případ vyřešit jinak – v tichosti, například ještě před zahájením konference.

Česko se dostalo do diplomatické polízanice, z níž jen tak nevybředne. Turci nás označili za podporovatele terorismu. I Kurdové proti postupu českých úřadů protestovali. Nepochopili, proč zatýkáme jejich předáka, jehož syn položil život v boji proti Islámskému státu. Češi navíc v minulosti Kurdy vojensky i finančně v boji proti IS podporovali.

A zejména: proč nedala policie před zákrokem vědět zpravodajským službám? Podle informací LN o záměru zpravodajci nevěděli. Nestálo by za to změnit model tak, aby bezpečnostní složky lépe spolupracovaly? Ministr vnitra Lubomír Metnar policii nejprve bránil: „Postupovala v souladu se zákonem o policii, trestním řádem a mezinárodními dohodami. V této souvislosti nehodlám nic měnit.“ O tři dny později během interpelací ve sněmovně už ale mluvil jinak. „Ještě jsem tento případ nechal zrevidovat inspekčními orgány.“ Na prověření chce dohlédnout i premiér Andrej Babiš.

Česko se dostalo do diplomatické polízanice, z níž jen tak nevybředne. Turci nás označili za podporovatele terorismu. I Kurdové proti postupu českých úřadů protestovali. Nepochopili, proč zatýkáme jejich předáka, jehož syn položil život v boji proti Islámskému státu. Češi navíc v minulosti Kurdy vojensky i finančně v boji proti IS podporovali.

Definitivně také padla představa, že se v Praze nerušeně potkají politici a diplomaté z různých stran, aby v tichosti hledali řešení konfliktů na Blízkém východě. „Připadá mi, že chyběla základní koordinace mezi složkami státu. Důsledky budou vážné,“ napsal LN bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Sálih Muslim (67)

Pochází z okolí Kobani na severu Sýrie. Do loňska byl předsedou Strany demokratické unie (PYD), hlavní politické síly syrských Kurdů.

Vystudoval chemii na istanbulské univerzitě, pracoval v Saúdské Arábii, v 90. letech si otevřel firmu v Aleppu.

V roce 1998 vstoupil do jedné z prokurdských stran, později si vybral PYD, kterou vedl v letech 2010 až 2017. Syrské bezpečnostní složky jej však zatkly a po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu. Do Sýrie se vrátil po vypuknutí občanské války.

Turecko na něj vydalo zatykač v listopadu 2016, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu v Ankaře, při němž zahynulo 29 lidí. Zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), do útoku odmítl.

 Článek vyšel v Lidových novinách dne 3. března 2018.

Autor: