Dilema okolo Tempelhofu

Bývalé berlínské letiště Tempelhof mělo být hlavním vzdušným přístavem světové Germanie, nyní je atraktivní plochou pro veřejnost i stovky firem. O využití několikasethektarového „prázdného místa“ uprostřed německé metropole rozhodnou Berlíňané na konci května.

Letišťní plocha je v současnosti oblíbeným víkendovým místem Berlíňanů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letišťní plocha je v současnosti oblíbeným víkendovým místem Berlíňanů. | foto: Tempelhof Project
Letišťní plocha je v současnosti oblíbeným víkendovým místem Berlíňanů.

Už sama budova je monumentální. Nekonečné řady oken, nažloutlá fasáda, která se táhne do více než kilometrové délky. Půdorysem stavba připomíná orla s rozepjatými křídly. V době svého vzniku byla pýchou moderní architektury, později místem utrpení i naděje. Pravý poklad se ale skrývá až za ní. Volná plocha o rozloze třikrát větší, než má pražská Stromovka. Vítejte na bývalém letišti Tempelhof, o jehož osudu obyvatelé města rozhodnou v referendu právě nyní v květnu.

Park to tak docela není

O víkendu nebo slunném odpoledni je to idyla. Matky s kočárky, běžci, cyklisté, grilování. Metrem sem dojedete z centra Berlína za necelou čtvrthodinku. Je snadné zapomenout, že to, co se pyšní atributem „největší městský park Evropy“, tak docela parkem není. Že se jedná o prázdné místo uprostřed stále expandující metropole, která se v posledních letech bezmocně potýká s nedostatkem bytů a prudkým růstem nájmů.

Přesně tak jej ale vidí berlínský senát složený ze zástupců SPD a CDU, který město řídí. Ten už před časem předložil plán na částečné zastavění plochy bývalého letiště. V něm se počítá s tím, že na okraji středového „pole“ vyrostou bytové domy a nová městská knihovna. Podle senátu by plánované stavby měly pokrýt asi čtvrtinu současného volného prostranství.

Tolik oficiální verze. Podle kritiků se vedení města od počátku tvářilo, že k ní neexistuje žádná alternativa, a nepřipouštělo diskuse. Až mu občané udělali čáru přes rozpočet. Letos v lednu se iniciativě 100% Tempelhofer Feld (100% THF) podařilo posbírat dostatek podpisů (přes 185 000) k tomu, aby se o dalším využití sporného území rozhodlo v místním referendu. To se nakonec uskuteční souběžně s volbami do Evropského parlamentu 25. května.

Nechte to prázdné celé!

Iniciativa 100% THF, jak název napovídá, chce zachovat prostranství prázdné úplně celé. Podle její zástupkyně Eriky Landscheidtové by zástavba poškodila současné možnosti volnočasového vyžití, měla by nevypočitatelné důsledky pro čistotu vzduchu, faunu a flóru ve městě, a navíc by způsobila, že by „upadla v zapomnění historická dimenze plochy“.

Kalkulace senátu prý navíc nesedí – podle Landscheidtové by stavbám nepadla za oběť necelá čtvrtina, ale po započítání cest, parkovišť, prostor mezi domy a uzavřených sportovišť téměř polovina současné tempelhofské rozlohy: „Pro park by nakonec zbylo jen asi 180 hektarů, to znamená asi 60 procent původní plochy,“ shrnuje.

Plány počítají s částečnou zástavbou (červeně) bývalého letiště Tempelhof

Plány počítají s částečnou zástavbou (červeně) bývalého letiště Tempelhof

Na čí straně je pravda? Těžko říci. Zdá se ale, že postupem senátu zdaleka nejsou popuzeni jen ti Berlíňané, kteří se po bývalých ranvejích prohánějí na inline bruslích. Za prvé se řada z nich staví proti plánu na vybudování „velkorysé“ nové knihovny. Jsou si totiž vědomi toho, že hluboce zadlužené město má už tak na krku celou řádku nepovedených megaprojektů – především stavbu nového letiště Berlín Braniborsko (BER), která je pro veřejné finance opravdovou černou dírou. Za druhé mají místní strach z toho, že senát prodá lukrativní pozemky developerům a nově vzniklé byty budou opět dostupné jen pro ty nejbohatší.

Tyto obavy sdílejí opoziční politické strany, třeba Zelení. V jejich postoji se ale zároveň zrcadlí i celé dilema okolo Tempelhofu. Novou knihovnu nechtějí, pro její účely by spíš upravili některou ze stávajících berlínských budov. Částečné zastavění volných pozemků by uvítali, ale jen pokud by se město písemně zaručilo, že na nich vzniknou cenově dostupné nájemní byty. To ale senát odmítá. Zelení se proto rozhodli v nadcházejícím referendu podpořit iniciativu 100% THF. I když ta představuje druhý extrém, se kterým vlastně nesouhlasí – že se stavět nebude vůbec.

Zelení tím ve chvíli, kdy jsou ve hře jen dvě krajní řešení, hrají o čas. Otázky v referendu – celkem dvě – jsou formulovány tak, že třetí cestu zatím nepřipouštějí. Lze na ně odpovědět ano, či ne – a schvaluje nebo odmítá se senátní plán či návrh 100% THF na nulovou výstavbu. Teoreticky se tak občané mohou, pokud zaškrtnou dvakrát ano, vyslovit současně pro dva zcela protichůdné koncepty. Ty budou schváleny, pokud získají přes 630 000 hlasů od celkem 2,5 milionu oprávněných voličů. Pokud se to podaří oběma, bere vše ten, který získal větší podporu. Zeleným, ale například i (rovněž opoziční) Levici by tak nejvíc vyhovovalo, kdyby neprošel ani jeden z návrhů, o celé věci se začalo jednat znova od samého začátku a našel se nový kompromis.

To by podle nich prospělo i samotnému městu. Pro senát by se kauza Tempelhof stala poučením, že o veřejném prostoru nemá autoritářsky rozhodovat přes hlavy místních občanů, a zároveň by úplně nezmizela šance, že se najde alespoň částečné řešení berlínské bytové nouze. Jádro Tempelhofu by prý navíc zůstalo zachováno.

A právě to je jeden z centrálních požadavků Berlíňanů, kteří mají ke svému někdejšímu letišti nebývale silný citový vztah. Mezi všemi čísly a racionálními argumenty se jako červená nit vinou připomínky jeho tragické i slavné minulosti.

Mělo být centrem Germanie

Letiště Tempelhof mělo původně být hlavním vzdušným přístavem světové metropole Germanie, kterou pro svoji „tisíciletou říši“ plánovali zbudovat Hitlerovi nacisté. Ve své současné podobě vzniklo v letech 1936 až 1941 a na tu dobu obsahovalo celou řadu převratných technických novinek a vymožeností. Kvůli válečným událostem však nebylo zcela dokončeno. Naopak byl v jeho prostorách pod vedením jednotek SS zřízen pracovní tábor, v němž až do kapitulace Německa v roce 1945 nuceně nasazení z okupovaných území za nelidských podmínek opravovali a vyráběli bojové letouny pro Luftwaffe.

Po pohnutých časech přišla pro Tempelhof hvězdná hodina. Do správy jej převzali Američané a za první berlínské blokády v letech 1948 až 1949, kdy Sověti zcela odřízli pozemní cesty k Západnímu Berlínu, sloužil jako hlavní základna „rozinkových bombardérů“, které město zásobovaly pomocí leteckého mostu.

Svému účelu pak letiště sloužilo až do roku 2008, kdy byl provoz na něm zastaven. Po pár letech se znovu a jinak otevřelo veřejnosti. V jeho budovách sídlí více než stovka různých firem, své ředitelství zde má například i berlínská policie. Na zastřešených venkovních prostranstvích se konají nejrůznější společenské akce – trhy, festivaly, koncerty.

Jeho současnost jej činí atraktivním pro mladé, jeho historie má silnou symboliku i pro starší generace. Podle Eriky Landscheidtové jsou mezi zastánci iniciativy na stoprocentní zachování statu quo lidé místní i zdaleka, studenti i důchodci. Tempelhofský „park“ loni údajně navštívilo přes dva miliony lidí a těší se zájmu a publicitě daleko za hranicemi města. Landscheidtová a její spolupracovníci, kteří se pustili do boje se senátem, soudí, že město má dost jiných pozemků a nemusí otevírat nové staveniště právě tady. Budou si to myslet i ostatní Berlíňané? 

Počet příspěvků: 1, poslední 10.5.2014 05:44 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.