Interpretace dějin

Článek jsem jen prolétl, ale úplně bych s autorem nesouhlasil. Popisuje jen jevovou stránku společnosti. Pokud by jen technologický pokrok rozpoutával revoluce, tak by historie vypadala jinak.

Hlavní problémem změny je úpadek řídící vrstvy společnosti - intelektuální a hlavně morální. To je to co vidíme nyní. Do vedoucích pozic (myslím byrokratického aparátu) se dostávají lidé, kteří by dříve dělali nádeníky. To je důsledek filozofie štěstí pro každého, kdy se snižují nároky ve školství a relativizují hodnoty a měřítka. Společnost a hlavně její špičky nejsou ochotny podstoupit minimální oběti ve prospěch celku, udržet etiku a morálku a reagovat adekvátně na obecný vývoj a hrozby. Od reality odtržené myšlení a chování elit se nachází v rozporu s masami a její příslušníci se tomu diví. Šlechta ve Francii mohla využít technický pokrok ke svému prospěchu a reagovat na změněnou situaci, ale nebyla toho schopna. Výsledkem byla VFR. To samé ve starém Římě, vlastní zájmy jednotlivých členů nob

Re: Interpretace dějin

To samé ve starém Římě, vlastní zájmy jednotlivých členů nobility byly důležitější než ochrana říše a vydržování armády. Rozpad socialistického bloku nastává v okamžiku, kdy i špičky přestávají věřit jejich svým ideím (i když je to vynuceno ekonomickou situací).

To co se nyní děje v Evropě je morální úpadek elit, kteří jako v Římě odmítají hájit vlastní civilizaci a dodržovat principy na kterých tato úspěšná civilizace vyrostla. Na rozdíl od socialismu je to ale v důsledku všeobecného blahobytu. Jedno je jisté - soumrak Evropy bude krvavý. Naši předáci chtějí všeobjímající lidskost, zajištění blahobytu potřebným bez práce a nezměrnou lásku mezi lidmi. Dostanou ale válku, krev a bídu. Vše ostatní je jenom jevová stránka (politická korektnost, me.too#, neziskové organizace atd.), kterou přinášení lidé/byrokrati/ politici, kteří prošli upadajícím školským systémem a nejsou v normálních firmách/systému s měřitelným výkonem dlouhodobě obhájit své společenské postavení. (Aby nedošlo k mýlce,

Věčný boj moci individuální a společné, historie se opakuje

Úloha vůdce ve společnosti je naprosto přirozená a nezastupitelná od počátků lidstva, což platí i dnes.

Demokracie vznikla a vyvíjela se historicky jako přirozená nutnost, reakce a protiváha vůdcovství, proti jeho přemíře, nadužívání, uchvácení moci, totalitě a tyranii.

Jsou to stále pohybující se neklidné misky vah, které se v čase střídavě vychylují více, méně na nejednu, či druhu stranu.

Je to vztah a věčný boj mezi "mocí individuální" (jedince, či skupin kolem něj) a "mocí společnou" (daného společenství existenčně sjednoceného ve společném zájmu, pod společným utrpením, ......).

Nemůžeme přeceňovat a protežovat jedno na úkor toho druhého - ideální by byl vyvážený stav.

Nekorigovaná, neomezovaná "individuální moc" vede k tyranii a následné vzpouře postižených, podmaněných "demo".

Bezbřehá "společenská moc" - demokracie zase vede k chaosu, zvůli, anarchismu, zločinnosti, .... , a nakonec je živnou půdou pro nástup nějaké "moci individuální", ke vzniku nového absolutismu, totality,