Díky pokračování kotlíkových dotací by měly emise nadále klesat

V Česku kvůli prachu v ovzduší zemře ročně zhruba pět tisíc lidí. Velkým zdrojem těchto emisí jsou domácí topeniště – 78 procent. Proto, přestože nynější třetí vlna kotlíkových dotací byla dlouho avizovaná jako poslední, bude stát v podpoře výměny starých kotlů pokračovat. Z domácích zdrojů určitě a nejspíš i se zapojením eurodotací.

Kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu v ovzduší byl v oblasti Ostravska,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu v ovzduší byl v oblasti Ostravska,... | foto: ČTK
Kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu v ovzduší byl v oblasti Ostravska,...

Mikroskopické prachové částice jsou neviditelný zabiják. Podle statistik tu kvůli prachu v ovzduší zemře ročně zhruba pět tisíc lidí. Velkým zdrojem těchto emisí jsou domácí topeniště, do úhrnu přispívají 78 procenty. Proto, i když nynější třetí vlna kotlíkových dotací byla dlouho avizovaná jako poslední, bude stát v podpoře výměny starých kotlů pokračovat. Z domácích zdrojů určitě a nejspíš i se zapojením eurodotací. Brusel už přispívat nechtěl, ale aktivita má výsledky.

„Intenzivně jednáme s Evropskou komisí o pokračování dotací v příštím operačním období, na výměnu kotlů vyšších tříd, řekněme třetí emisní třídy. Pracujeme také na plánu, co bude po nynějších kotlíkových dotacích. Ve většině krajů je převis poptávky, což chceme řešit z českých peněz,“ sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Nejhorší jsou kotle první a druhé třídy, od září 2022 budou zcela zakázané. Do konce roku má být vyměněno asi 90 tisíc topenišť za čistší typy, ale pořád jich hodně zbude. Přesné číslo teď nikdo nezná, nejčernější odhady hovoří o 300 tisících.

Pokuta nepomůže

Novinkou poslední vlny dotací, která se spustila v půlce loňského roku, je doplnění o bezúročné půjčky. Pokrývá se jimi spoluúčast, pokud člověk nezvládne řádově desítky tisíc našetřit sám. Možnost je dostupná ve třech sociálně nejslabších krajích: Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském. Půjčku žadateli administruje jeho obec, které to pak splácí. Zájem překonal představy, prozatím se zapojilo 300 obcí s poptávkou po 1,6 miliardě. A protože se pilotní test v regionech na severu osvědčil, uvažuje ministr, že jej rozšíří i na zbytek republiky.

Domácnostem, jež po září 2022 nebudou mít starý čadivý kotel vyměněný, hrozí až 50tisícová pokuta. Jenže napálit jim sankci státu nijak nepomůže, aby emisní chrliče zmizely, což potřebujeme kvůli zdravějšímu vzduchu, snaze o zmírnění dopadů klimatické změny i splnění závazku být do roku 2050 uhlíkově neutrální.

Domácnostem, jež po září 2022 nebudou mít starý čadivý kotel vyměněný, hrozí až 50tisícová pokuta. Jenže napálit jim sankci státu nijak nepomůže, aby emisní chrliče zmizely, což potřebujeme kvůli zdravějšímu vzduchu, snaze o zmírnění dopadů klimatické změny i splnění závazku být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Ministerstvo tudíž preferuje, že kombinací dalších dotací a levných půjček s dlouhou dobou splácení co nejvíc nevyhovujících lokálních topenišť vymění, než aby si sčítalo výdělky na vybraných pokutách.

Celorepublikově jsou dominantními zdroji znečištění doprava, průmysl s energetikou a lokální topeniště. Podíl se mění podle regionů, kotle mají největší váhu v menších obcích a odlehlejších regionech. Třeba u karcinogenního benzoapyrenu jsou staré kotle zodpovědné za 98 procent emisí. V oblastech, kde nebyl dodržený imisní limit pro benzoapyren, žilo v roce 2017 téměř 55 procent obyvatel.

„Někde je to z dopravy. Tam, kde zatížení dopravou není, v malých obcích, naopak koncentrace mnohde klesly, a to je jednoznačně zásluhou kotlíkových dotací. A dál klesat budou, letos i v dalších letech. Jenomže u druhého velkého zdroje, dopravy, je to složitější,“ dodává Brabec. Složitější je to proto, že uhelné kotle už svou dostupnou (a dotovanou) variantu mají, třeba tepelná čerpadla nebo kotle na peletky. Elektroauta cenově dostupnou alternativou k benzinu či dieselu nejsou.

Náhrada energie z uhlí

Podle projekcí se očekává, že až budou všechny zdejší kotle první a druhé třídy odstavené mimo provoz, propadne se produkce malých prachových částic z domácího vytápění o 60 procent oproti roku 2017. Čili z 30 kilotun polétavých nečistot na 12 kilotun. Do roku 2030 to má být sedm. Problém není jenom se zastaralými kotly na uhlí, každé pevné palivo je emisně problematické, dřevo taky, pročež ani populární krby na dlouhé zimní večery nejsou z pohledu čistého vzduchu optimální.

Největším zřídlem škodlivin je uhlí, Česko se ho musí zbavit i ve svých elektrárnách a průmyslu. Hraničním rokem je rok 2050, kdy si Evropská unie vytyčila, že bude neutrální v bilanci uhlíku, který vypustí a zase pohltí. Do té doby musíme mít vyřešeno, čím energii z odstavených zdrojů nahradíme.

Když to vezmeme sestupně, v disciplíně chrlení prachu a benzoapyrenu jsou nejhorší prohořívací kotle na uhlí. To jsou ty s tahem zdola nahoru, spaliny stoupají přes ještě neshořelý otop. Na nechvalném druhém místě se drží prohořívací kotle na biomasu neboli dřevo či pelety, na třetím krby, kamna a sporáky. V celém příběhu ale nejde o statistiky, klíčové je zamezit dopadům na lidské zdraví a kondici planety, jejíž teplotu by bylo dobré srazit. Česká města mají ze zákona možnost omezit či zakázat na svém území topení pevnými palivy.

Zatím se ví jen o Praze, že toho využila, vyhláška nabude účinnosti od letošního října. Během topné sezony se v metropoli nesmí doma spalovat uhlí, brikety a koks. Nastane-li smogová situace, zákaz se rozšíří i na dřevo v krbech. Největším zřídlem škodlivin je uhlí, Česko se ho musí zbavit i ve svých elektrárnách a průmyslu. Hraničním rokem je rok 2050, kdy si Evropská unie vytyčila, že bude neutrální v bilanci uhlíku, který vypustí a zase pohltí. Do té doby musíme mít vyřešeno, čím energii z odstavených zdrojů nahradíme.

Kotlíkové dotace

  • Stát vypsal první vlnu kotlíkových dotací v roce 2015.
  • Vyplatil tehdy 3,28 miliardy korun.
  • Vyměnilo se 27 119 kotlů, přičemž o dotaci bylo tehdy možné žádat i pro kotel, který je čistě na uhlí.
  • Druhá vlna odstartovala v roce 2017.
  • Stát dal k dispozici 3,42 miliardy korun.
  • Vyměnilo se 26 041 kotlů. Tentokrát už žadatelé nedostali peníze na kotel, který by byl čistě na uhlí, mohli si ale pořídit kombinovaný, tedy na uhlí a biomasu.
  • Třetí a zatím poslední výzvu vypsalo ministerstvo životního prostředí loni.
  • Dohromady chce rozdat 4,6 miliardy korun.
  • Není možné žádat o peníze na kotel, který by spaloval uhlí.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.