Digitální vzdělávání v Česku zatím zaostává

Otevřené vzdělávací zdroje (Open Educational Resources, OER) jsou významnou inovací v moderních technologiích – volně dostupné materiály na internetu lze použít při studiu, přičemž nejznámější je Wikipedie. Jejich správné používání má řadu pozitivních dopadů na vysokoškolské vzdělávání – lze je snadno aktualizovat a prostřednictvím hyperlinků umožňují pochopit souvislostí. Špatná práce s nimi však může negativně ovlivnit znalosti studentů.

Dosud se nevědělo, jaké, jak často a k čemu čeští studenti otevřené vzdělávací zdroje používají, a zda jsou schopní rozpoznat jejich kvalitu. Proto se loni na pěti českých vysokých školách (233 respondentů) uskutečnil jejich výzkum, přičemž u jednotlivých OER byla zjišťována frekvence a účel používání a hodnocení kvality studenty.

Většina dotázaných studentů používá OER stejně často či častěji než tradiční vzdělávací zdroje, zejména Wikipedii, a to jak českou, tak anglickou verzi, přičemž řada z nich má zkušenost i s úložištěm nelegálních materiálů. Respondenti je používají především jako doplněk, sekundární zdroj, rozcestník či k přípravě na zkoušky nebo k atestačním pracím i dokázali stanovit aspoň některá kritéria, podle nichž posuzují kvalitu OER.

Výhody i problémy

Otevřené vzdělávací zdroje jsou definované jako „výukové, vzdělávací a výzkumné zdroje, které jsou ve veřejném vlastnictví, nebo byly vydány pod takovou licencí duševního vlastnictví, která umožňuje jejich volné použití a opětovné úpravy ostatními uživateli. Zahrnují veškeré kurzy, studijní materiály, moduly, učebnice, streamovací videa, testy, software a jakékoli jiné nástroje, materiály nebo techniky používané na podporu přístupu ke znalostem.“

Otevřené vzdělávací zdroje umožňují volně používat, vytvářet, upravovat i šířit studijní materiály, přičemž představují velkou výzvu pro vydavatelství a vzdělávací systémy. Při současném tempu vědeckého poznání totiž poznatky mohou zastarat již v průběhu vydávání, a proto OER mohou být alternativou k tradičním studijním textům či je doplňovat, což hraje roli zejména ve vysokoškolském vzdělávání.

Většina dotazovaných učitelů v USA uvádí, že používají OER častěji než tradiční zdroje, přičemž jsou i mnohem levnější. S jejich používáním je spojeno nejen mnoho výhod, ale i problémů. Pokud studenti používají nekvalitní OER nebo si osvojí špatné návyky, může to mít negativní vliv na jejich studium i na pozdější výkon povolání.

Strategie české vlády

V USA a západní Evropě se termín OER používá běžně. V českém prostředí se s ním však zatím setkáváme málo. Nezájem vzdělávacích institucí o ně pak může být jednou z příčin jejich rozdílné kvality. Předchozí výzkum ukázal, že otevřené vzdělávací zdroje o životním prostředí v českém jazyce se svou kvalitou značně liší.

V poslední době se však v Česku postoj k internetovému vzdělávání zlepšuje, a to díky různým projektům, koncepcím a aktivitám. Například vláda schválila strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, v níž podporuje i OER, či vznikla Aliance pro otevřené vzdělávání. Zájem většiny vzdělávacích institucí o tuto oblast je však stále poměrně malý.

Jak už bylo řečeno, studenti nejvíce používají Wikipedii, další OER mnohem méně – vedle ní encyklopedii environmentálního vzdělávání Enviwiki, web Environmentalistika či úložiště materiálů primat.cz, na němž jsou informace rozdílné kvality a například otázky k testům. Používá jej čtvrtina studentů, a to nejen jako doplněk a rozcestník, ale i k přípravě na zkoušky/psaní atestačních prací.

Posuzování kvality

Dotázaní studenti považují za nejkvalitnější Wikipedii, zejména její anglickou verzi. O její kvalitě se však diskutuje, protože úroveň hesel se značně liší, což platí především o české verzi, kterou pravidelně opravuje či upravuje pouze několik editorů. Portál primat.cz označili tito studenti buď za spíše kvalitní, nebo spíše nekvalitní, což může být kvalitou materiálu, případně tím, nakolik jim pomohl splnit studijní požadavky.

Většina studentů uvedla alespoň jedno či dvě kritéria, na jejichž základě se rozhodují, zda jde o kvalitní otevřený vzdělávací zdroj, více než pětina (24 procent) žádné. Studenti posuzují kvalitu OER podle toho, zda je přehledný, je-li možné tvrzení ověřit, a zda je uvedena odborná autorita. Pokud jsou schopní kritérium uvést, často jde o užitečný indikátor, jehož pomocí lze kvalitu posoudit. Řada studentů však nedokázala uvést tři kritéria a nejčastější odpovědí byl prázdný řádek (bez odpovědi).

Výzkum také zjišťoval používání OER studenty environmentálních oborů, nikoli však postoje pedagogů. Bylo by zajímavé zjistit, zda studenty k používání OER vedou či mají vliv na jejich postoj k nim. Je totiž otázkou, zda si studenti osvojují návyky sami, či jsou vedeni například v rámci speciálních kurzů ať na vysokých nebo už na středních školách. Vzhledem k malému používání termínu OER na vysokých školách se však tyto zdroje zřejmě nevyučují.

Neodrazovat

Otevřené vzdělávací zdroje jsou důležité pro vzdělávání, o čemž svědčí jejich popularita u studentů. Ze studieVyužívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů v České republice je zřejmé, že čeští studenti environmentálních oborů je často používají. Navíc pro část studentů je Wikipedie téměř synonymem OER.

Polovina dotázaných studentů občas používá portály s nelegálními studijními materiály, zejména při plnění studijních povinností, z čehož vyplývají špatné návyky. Jejich vyučující zřejmě ani netěší používání Wikipedie, protože akademické prostředí jí často spíše nedůvěřuje. Možná, že lepší než odrazovat studenty od OER je naučit je rozpoznat ty kvalitní, a jak je používat, popřípadě upravovat a vytvářet. Může se jim to hodit jak při studiu, tak v životě.