Lidovky.cz

Dětí cizinců přibývá. Školky na to ale nejsou připravené

  15:04
Počet dětí, které se nenarodily v České republice, ale chodí zde do mateřské školy, se už blíží deseti tisícům. Kvůli jazykové bariéře nicméně většina dětí s jiným než českým mateřským jazykem startuje vzdělávací dráhu v soukromých školkách. Státní mateřinky a ani školy nejsou příliš připravené.

Většina lidí by přivítala školky pro děti mladší tří let. foto: Shutterstock

Jdeš se přezout? ptá se učitelka chlapečka na chodbě pražských jeslí a mateřské školy Bambíno. „No,“ odpoví anglicky a běží dál. „Máme tu asi deset národností dětí,“ říká ředitel Tomáš Trnka. Nejčastěji děti americké, francouzské, italské, vietnamské, německé, slovenské a izraelské.

„Polovina našich dětí pochází z českých rodin. Dalších 35 procent z bilingvních rodin,“ jmenuje Trnka. Často jde o americko-italské rodiny nebo i anglicko-české. Zbytek tříd tvoří potomci expatů – cizinců, kteří opustili rodnou zemi a právě teď žijí v Česku.

Za poslední desetiletí se počet dětí, které se nenarodily v tuzemsku a dochází zde přitom do vzdělávací instituce, více než ztrojnásobil. Ve školním roce 2007/2008 jich podle údajů ministerstva školství do školek chodilo 3078. Letos jich je 9805. Z celkového počtu 360 tisíc dětí v mateřských školách je to zlomek, ale demografický trend je průkazný.

Potvrzuje to i – zatím povlovnější – nárůst v základních školách. Před deseti lety se v nich učilo téměř 10 900 dětí cizinců, letos jich je téměř 17 tisíc.

Povinnost zapojit se v Česku do vzdělávání splňuje stále více dětí cizí národnosti. Týká se to rodin občanů EU, dětí cizinců s oprávněným pobytem nad 90 dní i dětí žadatelů o azyl.

Kvůli jazykové bariéře většina dětí s jiným než českým mateřským jazykem startuje vzdělávací dráhu v soukromých školkách. Státní mateřinky a ani školy nejsou příliš připravené. „Neexistuje oficiálně zpracovaná metodika pro výuku českého jazyka jako jazyka cizího. To je naprosto běžná součást vzdělávání v rozvinutých zemích. Ve Skandinávii existují rodinné programy, které jsou v prvním kroku zaměřeny na zvládnutí jazyka, od toho se vše odvíjí,“ říká Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin.

Povinnost zapojit se v Česku do vzdělávání splňuje stále více dětí cizí národnosti. Týká se to rodin občanů EU, dětí cizinců s oprávněným pobytem nad 90 dní i dětí žadatelů o azyl. „Je zřejmé, že s ohledem na populační situaci bude počet dětí s odlišným mateřským jazykem v českých školách narůstat,“ poznamenává Bohumil Kartous ze společnosti EDUin.

V tuzemsku totiž žije čím dál více dospělých cizinců s trvalým pobytem. Podle údajů ředitelství služby cizinecké policie pobývalo ke konci roku 2016 legálně na území Česka přes 496 tisíc cizinců, z toho více než polovina s trvalým pobytem. „Roste i podíl cizinců na celkové populaci Česka. V roce 2016 dosáhl 4,5 procenta a v mezinárodním srovnání tak zařadil ČR na 19. místo v rámci zemí EU28,“ říká Jarmila Marešová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu. Nejvíce zde žije Ukrajinců, Slováků a Vietnamců.

„Soužití malých dětí různých národností vedle sebe je naprosto přirozená věc. Neřeší, zda je někdo z Čech, Ameriky, Británie, Afriky, nebo Indie. Pro ně je důležité, že se dorozumí a dokážou spolu navázat i přes jazykovou bariéru pevná přátelství,“ popisuje své zkušeností ředitel soukromé školky a jeslí Bambíno Tomáš Trnka.

Cizí jazyk jako hra

Podle ministerstva školství jsou na tom mladší děti-cizinci lépe než ty starší. „Malé děti nevnímají cizí jazyk jako cizí. Učí se jej stejně jako jazyk rodný, je to pro ně hra, ne učení. Sledují melodii, rytmus, učí se odposlechem, metodou pokus-omyl,“ říká mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová. Resort proto doporučuje začlenit tyto děti do české mateřské školy. „Je možné na základě doporučení školského poradenského zařízení získat adekvátní podpůrná opatření,“ připomíná mluvčí.

Když už je dítě školního věku, má nárok na bezplatnou přípravu do základního vzdělávání, kterou zajišťuje škola ve spolupráci s krajským úřadem. Ta zahrnuje výuku českého jazyka.

Ve státních školkách se proto cizí jazyk ozývá spíše formou dobrovolných kroužků. Podle informací České školní inspekce vloni systematicky seznamovalo děti s nějakým cizím jazykem 54 procent mateřských škol.

I když je podle školského zákona vyučovacím jazykem čeština, existují výjimky. Národnostní menšiny v rámci nároku na sebeurčení mají právo se v tuzemsku učit ve svém rodném jazyce. Podle dostupných informací této možnosti ale zatím využívají pouze Poláci v Moravskoslezském kraji.

Ve státních školkách se proto cizí jazyk ozývá spíše formou dobrovolných kroužků. Podle informací České školní inspekce vloni systematicky seznamovalo děti s nějakým cizím jazykem 54 procent mateřských škol. Ve dvou třetinách formou zájmového kroužku, třetina zahrnuje cizí jazyk do vzdělávacího programu. V 95 procentech případů jde o angličtinu.

Od příštího školního roku by měl alespoň školákům nad 6 let usnadnit nástup do lavice takzvaný adaptační koordinátor. Tuto službu připravuje Národní institut dalšího vzdělávání. „Bude určen pro žáky-cizince, kteří poprvé nastoupí do základního vzdělávání v Česku a mají jazykovou či kulturní bariéru, která jim výrazně ztěžuje hladké zapojení do výuky v českém jazyce,“ vysvětluje Balážová. Rodina takového školáka navíc dostane k ruce tlumočníka.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.