Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Deset let po 11. září je al-Kájda v krizi, ale nezmizela

USA

  4:50

Z analýzy materiálů zabavených v sídle, kde byl Usáma bin Ládin dopaden, vyplývá, že přímo řídil al-Kájdu až do poslední chvíle.

Z objektu, v němž Američané 2. května zastřelili Usámu bin Ládina, si zvláštní komando námořnictva USA odneslo počítače a pevné disky, flash disky, CD, DVD i písemné záznamy. Jeden z amerických činitelů tehdy prohlásil, že jde o největší množství dokumentů, které se kdy podařilo zabavit u vysoce postaveného člena teroristické organizace.

Americkým úřadům se po necelých čtyřech měsících podařilo získané materiály zpracovat. Informace zachycují stav teroristické sítě al-Kájda před smrtí svého vůdce a hlavně výrazně mění pohled na roli, kterou podle USA Usáma bin Ládin do poslední chvíle v organizaci zastával.

O útocích bezpilotních letounů bin Ládin tvrdil,  že „to je jediná zbraň, která nás může zranit“Zabavené složky údajně z větší části obsahovaly komunikaci mezi bin Ládinem a jeho operačním důstojníkem, Libyjcem Attíjou Abdarem Rahmánem, který byl pojítkem teroristy číslo jedna s vnějším světem. Američané dokonce Rahmána vnímají jako důležitější figuru, než je bývalý zástupce bin Ládina a nyní oficiální šéf al-Kájdy, Egypťan Ajmán Zavahrí.

Ze studia materiálů z bin Ládinova úkrytu v pákistánském Abbottábádu podle amerických analytiků vyplývají tři důležité body, jež shrnuje deník The Washington Post:

  • Bin Ládin se až do své smrti nevzdal myšlenky zorganizovat v USA další významný atentát, nejlépe časově spojený s 10. výročím útoků z 11. září 2001. S Attíjou se dohadovali, kdo by atak měl provést, Libyjec dodával jména a bin Ládin je podle záznamů odmítal. Šéf al-Kájdy měl v plánu zasáhnout ekonomicky důležité cíle, aby dopad teroristického činu byl přinejmenším stejný, ne-li větší než před deseti lety. Naproti tomu Zavahrí prosazoval strategii většího množství méně spektakulárních bombových útoků.
  • Bin Ládin nebyl v posledních letech jen duchovním otcem teroristické sítě, který se skrývá neznámo kde, nýbrž řídil i každodenní činnost al-Kájdy. Zavahrí, o němž se USA domnívaly, že je „výkonným šéfem“, byl naopak ve skutečnosti poměrně izolován a zůstává i nadále, navzdory několika letos zveřejněným videonahrávkám. Naposledy v polovině srpna vybídl Zavahrí na webu radikálů své stoupence, aby pokračovali v boji proti USA. Nový vůdce údajně doplácí na nedůvěru mezi svou egyptskou frakcí al-Kájdy a dalšími odnožemi sítě, třeba té, co vede právě Attíja Abdar Rahmán.
  • Bin Ládin těžce snášel útoky bezpilotních letounů na základny al-Kájdy na kmenových územích v Pákistánu. Nazýval tuto taktiku boje „zpravodajská válka“ a tvrdil, že „to je jediná zbraň, která nás může zranit“. Jeho stoupenci si stěžovali, že kvůli náletům nemohou na kmenových územích provozovat vojenský výcvik, komunikovat, cestovat ani rekrutovat nové adepty terorismu. Bin Ládin uvažoval o přesunu základny na jiné místo, ale tento záměr již nerealizoval.

Zpravodajci z materiálů nezjistili, že by pákistánská vláda věděla o pobytu bin Ládina v Abbottábádu. Terorista trpěl paranoiou (oprávněnou), že bude nalezen a zabit. Svým podřízeným omezil pohyb na minimum, aby al-Kájda v Pákistánu přežila. Obavy z objevení byly častým námětem rozhovorů mezi bin Ládinem, Attíjou, Zavahrím a dalšími.

Zpravodajci z materiálů nezjistili, že by pákistánská vláda věděla o pobytu bin Ládina v AbbottábáduBin Ládina rovněž znepokojovalo, že al-Kájda ztrácí mezi muslimy prestiž. Domníval se, že Západu se podařilo oddělit poselství, které hlásá al-Kájda, od základních hodnot islámu. A proto nabádal pobočky sítě v severní Africe a v Jemenu, aby se znovu a znovu snažily přesvědčovat místní islámské radikály k útokům na USA a jejich zájmy.

Ze zajištěných dokumentů prý vyplývá, že al-Kájda je v hodně špatném stavu. Smrt jejího významného vojenského velitele Iljase Kašmírího 3. června v Pákistánu dokládá zranitelnost teroristické organizace. Kašmírí zorganizoval teroristické útoky v Bombaji v roce 2008, při nichž zahynulo 166 lidí, a plánoval i atentáty v Evropě minulou zimu, k nimž nakonec nedošlo.

Američany sečteno a podtrženo: deset let po útocích 11. září je al-Kájda hodně dole, nicméně pořád existuje. Nic nenasvědčuje tomu, že by se nyní chystaly nějaké útoky na USA. Ale americké protiteroristické úřady jsou pořád ve střehu, prověřují každý kanál, každou informaci. Protože pořád existuje spousta věcí, které o al-Kájdě nevědí.

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...