Lidovky.cz

Dění v eurozóně za recesi u nás nemůže. Co nás čeká příští rok?

  8:36

Letošní slabou výkonnost domácí ekonomiky má na svědomí příliš restriktivní fiskální politika a rétorika současné vlády, píše Miroslav Novák.

Letošní rok se pomalu blíží ke konci. Jaké byly jeho klíčové události? A co bude udávat směr v příštím roce? Dokáže se české hospodářství dostat z červených do černých čísel? A jak to bude s korunou? Začne Česká národní banka provádět skutečné intervence na devizovém trhu nebo bude nadále intervenovat jen slovně?

Nejdříve krátká rekapitulace. Letošní slabá výkonnost domácí ekonomiky byla, a stále je, často spojována s děním v eurozóně. Za recesí v Česku podle tohoto výkladu stojí horší vývoj v Evropě. Tento argument je ale z větší části chybný. Eurozóně jako celku se sice příliš nedařilo, avšak statistiky od  přeshraničních sousedů vykazují výrazně lepší výsledky. Rovněž data o zahraničním obchodu svědčí o tom, že poptávka po českém zboží byla minimálně uspokojivá. Za to, že je Česko v recesi, vývoj v eurozóně nemůže a viníka je třeba hledat jinde. Kde? V příliš restriktivní fiskální politice a rétorice současné vlády.

Což o to, ozdravná fiskální restrikce (škrty v rozpočtech) by prospěla, ale vláda příliš neškrtá. Místo toho zvyšuje daně, a to především ty nepřímé (například daň z přidané hodnoty), což následně negativně dopadá na většinu obyvatel. Onou rétorikou jsou poté nedomyšlené fráze o životu nad poměry a utahovaní opasků. Ne novináři, ale tyto „hlasy shůry“ jsou hlavním důvodem oné současné blbé nálady. A nyní tuto blbou náladu z myslí občanů není lehké odstranit, zvláště když má i racionální podstatu – pokles reálných mezd.

Což o to, ozdravná fiskální restrikce by ekonommice prospěla, ale vláda příliš neškrtá. Místo toho zvyšuje daně.Význam hospodářského růstu je sice trochu přeceňován, ale pravdou zůstává, že bez růstu je vše obtížnější. Negativní je především dopad na pracovní trh. Co nás v příštím roce tedy určitě nemine, je růst nezaměstnanosti, i když to není tak úplně pravda. Po změně metodiky ministerstva práce a sociálních věcí bude od ledna příštího roku z měsíce na měsíc nezaměstnanost zhruba o dva procentní body nižší, i když ve skutečnosti vzroste. I to jsou zázraky statistiky. Bohužel, nová metodika pracovní místa vytvořit nedokáže.

Dalším fenoménem bude inflace. Ceny sice neporostou tak rychle jako v letošním roce, ale bude pokračovat divergence mezi inflací u zbytných a nezbytných statků. Co je tím myšleno? Zboží, kde je velká konkurence prodávajících a jehož nákup můžeme odložit (televize, oblečení, kanape) bude stát vesměs stejně, možná i méně. Naopak zboží, kde převažují monopoly, či je z velké části navázáno na vývoj cen komodit – souhrnně to, co kupujeme pravidelně (potraviny, energie, léky) –, zdraží, a to v některých případech až dvouciferným tempem. Pro občana to znamená, že si bude muset sáhnout hlouběji do kapsy. Pro českou ekonomiku, že bude nadále v červených číslech.

Na řadě jsou intervence

Co bude dělat Česká národní banka (ČNB) a co koruna? Jsou to spojené nádoby. ČNB, jejímž hlavním cílem je stabilita cen, bude sledovat inflační tlaky v ekonomice, které budou stále méně a méně viditelné tak, až centrální bankéři přikročí k dalšímu uvolnění měnové politiky. Vzhledem k tomu, že ono uvolnění se provádí standardně pomocí úrokových sazeb a sazby ČNB už použít nemůže, protože jsou na nule, začne intervenovat na devizovém trhu s cílem oslabit korunu.

To by mělo podpořit exportéry, protože české zboží bude levnější, a tím i hospodářský růst. Lepší postavení exportních firem by se následně mělo promítnout do nabírání nových zaměstnanců a tak dále. Záměrně je zde slovíčko „by“, protože podobné intervence na oslabení kurzu měny může dělat de facto každá země s vlastní nezávislou centrální bankou. Navíc oslabení koruny může zvednout nabídkovou inflaci, především skrz ceny komodit. Intervence jsou tedy dvousečným nástrojem. Mohou sice pomoci, ale úplně se na ně spoléhat nelze.

No a jak to bude s korunou? Ta v současnosti pro investory moc atraktivní není, i když jak se to vezme. Atraktivní rozhodně není z toho pohledu, že domácí ekonomika je v recesi, úrokové sazby jsou na nule, a navíc hrozí intervence od ČNB. Naopak přebytek obchodní bilance, bezpečné banky a stále nízká hodnota státního dluhu jsou plusovými body. V příštím roce však z mého pohledu převáží spíše negativní faktory, což znamená slabší korunu. Nechme se ale překvapit.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.