Jediná demonstrace, kterou letos švýcarské horské letovisko zažilo, byla čtveřice slečen nabízejících na ulici objetí zdarma. Alespoň tak se v dějišti Světového ekonomického fóra snažily dát najevo, že svět není tak úplně hezké místo pro život.
A že by si to měla uvědomit i globální elita přebíhající mezi luxusními hotely. Davos jednoznačně zůstává nerušeným setkáním státníků a byznysmenů, některé ze žalozpěvů k jejich uším ale navzdory tomu dolehly.
Zpěv první: O ztrátě důvěry
Krásný den plný lehce zachmuřených tváří. Nejvýše položené město Evropy jako by samo o sobě přímo odráželo dojmy uprostřed programu letošního fóra. Nad hlavami více než dvou tisícovek účastníků bylo nebe bez mráčku, po ulicích ale klouzali po sněhu, tajícím pod nohama, a báli se, aby neztratili rovnováhu. Ačkoliv i na světovou ekonomiku právě svítí slunce, mezi elitou sílí obavy z další krize.
Asi nejskloňovanějším pojmem v rozhovorech účastníků byla důvěra. Největší banky se dnes snaží ujistit, že nepřišly o důvěru klientů za finanční krize, nejsilnější vlády doufají v důvěru voličů tváří v tvář milionům imigrantů. Zejména pak u střední třídy. |
V souvislosti s letošní změnou v Bílém domě, pokračující uprchlickou vlnou a tlakem nízkých cen ropy na státy, jako je Írán, Saúdská Arábie a Rusko, dokonce zaznívalo i slovo revoluce. Asi nejskloňovanějším pojmem v rozhovorech mezi účastníky pak byla důvěra. Největší banky se dnes snaží ujistit, že nepřišly o důvěru klientů za finanční krize, nejsilnější vlády doufají v důvěru voličů tváří v tvář milionům imigrantů. Zejména pak u střední třídy, která se z krize nevzpamatovala tak dobře a bojí se o práci.
A celé světové hospodářství jako by se utvrzovalo ve vlastní sebedůvěře. Jako ostatně každý rok na stejném místě. Letos byla ovšem cítit velká snaha více odrážet veřejné mínění. „Vypadá to, že moc se nevyhnutelně přesouvá od firem ke spotřebitelům,“ podotkl nejen na adresu finančních domů slavný komentátor Josef Joffe z německého listu Die Zeit.
Jednou z hlavních hvězd se tak stal mladý kanadský premiér Justin Trudeau, který se svou otevřenou rétorikou k lidem i uprchlíkům učaroval voličům, a proto i bankéřům, politikům a novinářům. Oproti tomu nepřítomný miliardář Donald Trump budil v diskusích spíše obavy. Pokud by nakonec stanul v čele největší světové ekonomiky, neudělal by se svým laciným populismem byznysmenům radost.
Zpěv druhý: O nepoučitelnosti z historie
Nejsilnější kritika Donalda Trumpa zazněla od legendárního investora a filantropa George Sorose. Podle něho Trump rozséváním strachu „dělá práci Islámského státu“. Podobně se do prezidentského kandidáta opřel i herec Kevin Spacey, který hraje prezidenta v populárním seriálu Dům z karet.
Své chyby opakujeme celou historii a bohužel je zjevně opakujeme právě teď |
Když srovnával svého Franka Underwooda a Trumpa, prohlásil, že si „musíme pamatovat jeden důležitý rozdíl: první je fiktivní postava a ten druhý je fiktivní postava“. Sklidil bouřlivý aplaus. Nejen v tom, jak zbytečně vytvářet podhoubí pro naše nepřátele, jsme se nejspíš nepoučili. Své chyby opakujeme celou historii a bohužel je zjevně opakujeme právě teď.
Soros poukázal i na to, že se řítíme do stejné krize jako v roce 2008 a jsme k tomu stejně slepí. Zatímco tehdy praskla bublina nadhodnocených rizikových hypoték, tentokrát podle něho praskne nafouknutá Čína. Její „tvrdé přistání“ se přenese do celého světa a tvrdě zasáhne všechny.
Zpěv třetí: O migrantech a pevnostech
Na ulicích jinak vyhlášeného zimního letoviska panoval naprostý klid pod dohledem všudypřítomné a velmi důkladné policie, ochranky a sem tam i příslušníků švýcarské armády. Nepřetržitý tok mužů a žen ve formálním oblečení přerušilo nanejvýš několik málo lyžařů. Ani městu ve výšce 1560 metrů nad mořem se ale nevyhnul problém, který k nám připlouvá především po jeho hladině.
Mnozí státníci se začali skutečně zamýšlet, jaké jsou kořeny uprchlické vlny, a snad konečně i přemýšlet, jak řešit rostoucí ekonomickou nerovnost a chudobu, která je jedním z hlavních důvodů, proč toužit po blahobytné Evropě |
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble na fóru prohlásil, že je třeba investovat miliardy do řešení uprchlické krize. „Byla by hrozná ostuda, kdyby se Evropa změnila v pevnost,“ prohlásil. Paradoxně právě v městečku uprostřed švýcarských Alp, které se každoročně mění v pevnost.
Francouzský premiér Manuela Vallse se přímo obává, že se „Evropa může rozpadnout v řádu měsíců“. Také podle švédského premiéra Stefana Löfvena jednotné osmadvacítce hrozí zánik, pokud se státy Evropské unie už do dvou měsíců nedohodnou na řešení uprchlické krize. „Víme, že s příchodem jara pravděpodobně opět naroste počet migrantů,“ varoval.
Mnozí státníci se začali skutečně zamýšlet, jaké jsou kořeny uprchlické vlny, a snad konečně i přemýšlet, jak řešit rostoucí ekonomickou nerovnost a chudobu, která je jedním z hlavních důvodů, proč toužit po blahobytné Evropě. Navíc na světě ve 21. století stále žijí desítky milionů lidí v otroctví. Podle čísel prezentovaných na fóru pak otrokáři ročně generují zisky přes 150 miliard dolarů. Třikrát více než nejbohatší společnost světa Apple.
Zpěv čtvrtý: O ničené planetě
„To by už opravdu stačilo. Můžete to přece dělat lépe. Celý svět to může dělat lépe. A historie složí vinu za jeho devastaci k vašim nohám.“ Poněkud melodramaticky, jak se ostatně také na několikanásobného „skorooscarového“ herce sluší, oslovil galavečer státníků Leonardo DiCaprio. Jako jeden ze čtveřice oceněných letošní cenou Světového ekonomického fóra využil příležitosti a spílal především ropnému průmyslu a těžařským společnostem za ničení planety a drancování zdrojů.
Kromě nesmyslného pálení úžasných uhlovodíkových vazeb v motorech je dalším prokletím matičky Země zahlcování zejména oceánů plasty. Odpad, který ještě před sto lety neexistoval, dnes tvoří jednu z hlavních složek plovoucích ostrovů odpadků. |
Populární herec se zařadil vedle osobností jako Bono, které svou slávu využívají k tomu, aby se nářek zespodu dostal k těm správným uším. V tomto případě podpořil kampaň, kterou loni vyhlásil britský deník The Guardian, a vyslovil, co si myslí většina populace nejen v západních bohatých zemích.
Důraz na ekologii není jen nějakou zelenou úchylkou, ale pokud budeme ničit a vytěžovat planetu, nezbude nám než se přestěhovat na jinou. Měli bychom to tedy alespoň dělat dostatečně pomalu. Nebo raději vůbec. Zejména dnes, kdy se ukazuje, že vysoké ceny byly držené jen ropným kartelem a můžeme investovat do naší budoucnosti.
Nejen těžba ropy, ale i její využívání je něco, nad čím bychom se mohli a měli zamyslet. Kromě nesmyslného pálení úžasných uhlovodíkových vazeb v motorech je dalším prokletím matičky Země zahlcování zejména oceánů plasty. Odpad, který ještě před sto lety neexistoval, dnes tvoří jednu z hlavních složek plovoucích ostrovů odpadků, ale i území navždy poznamenaných jako skládky.
Jak ukázala analýza Světového ekonomického fóra, Ellen MacArthur Foundation a poradenské společnosti McKinsey, je to stále horší a není to přitom vůbec nutné. V roce 2050 se očekává, že bude v oceánech více plastových obalů než ryb. Přitom ztráty z takového vyhazování představují 80 až 120 miliard dolarů každý rok. Plus dalších 40 miliard poškození přírody.
Všechny tyto peníze by se daly ušetřit, pokud by se využilo metod takzvané circular economy, tedy od začátku se myslelo na obnovitelnost a znovupoužitelnost všech materiálů a celý řetězec od výroby po spotřebu by se uzavřel v kruhu.
Zpěv pátý: O nemoci a zdraví
Nejúpěnlivěji znějí apely z vlastních řad, a právě takový přivezl americký viceprezident Joe Biden. Dlouholetý vlivný politik zažil několik rodinných tragédií, první žena mu před lety zemřela při autonehodě a syna, který tehdy přežil, mu nedávno vzala rakovina. Právě do čela boje se zákeřnou chorobou se na sklonku svého politického období postavil.
Přímo ho do něho pasoval prezident Barack Obama při poslední zprávě o stavu unie. Prohlásil, že rakovinu prostě lidstvo porazí a vymýtí. Když něco podobného naposledy udělal mladý demokratický prezident, doletěli jsme na Měsíc.
Zpěv šestý: O modlitbě k technologiím
Na první pohled vypadal jako obyčejný horský kostelík. Uvnitř ale hrála elektronická hudba, křtitelnici vystřídal syčící stroj na espreso a pod dřevěnou klenbou místo věřících posedával v pohodlných křeslech a lenoškách asi tucet lidí a upíjelo své latté. „Je to disrupce a o tom to tady přece letos je,“ odpovídá typickým startupovým slangem Travor z mladé původem švédské firmy TradeShift, proč na dobu fóra změnili místní kostel doslova na Útočiště (Sanctuary) pro jeho účastníky.
IT značky se snažily být opravdu vidět, nejen na samotné konferenci, ale i v jejím okolí. Hlavní třídu okupovaly stánky značek, jako je Facebook, Salesforce nebo Palantir. |
Letošní Davos jako by se vedle řešení hlavních geopolitických otázek přímo modlil k technologiím. Debaty se vedly především o tom, jak rychle bude postupovat digitalizace doslova všeho. Problém je, že fakticky nikdo neví, co nás skutečně čeká. Je dost dobře možné, že se dožijeme světa pod totalitní vládou všemocných IT korporací.
Nebo se konečně naplní dosud nebezpečné utopistické vize a technologie nám přinesou absolutní rovnost a štěstí. Prostě komunismus. Nikdy v historii lidstva jsme však neprocházeli podobnou změnou, takže to zkrátka nevíme.
IT značky se snažily být opravdu vidět, nejen na samotné konferenci, ale i v jejím okolí. Hlavní třídu okupovaly stánky značek, jako je Facebook, Salesforce nebo Palantir. Právě nová hvězda na poli kybernetické bezpečnosti, jež je úzce propojena s americkou vládou a tajnými službami, byla jedním z hlavních sponzorů fóra. Celý sektor se přitom snažil ukázat hlavně to, jak se podílí na řešení světových problémů.
Palantir tak měl speciální expozici zaměřenou na pomoc humanitárním organizacím díky analýze dat o syrském konfliktu. A také hlavní host letošního fóra, šéf Microsoftu Satya Nadella, mimo jiné slíbil prostor ve firemním cloudu v hodnotě až miliard dolarů pro neziskové účely.
Obrovským tématem je pro Facebook připojení lidí ze zemí třetího světa, kde ostatně vidí i potenciál pro svůj další růst |
Výkonná ředitelka Facebooku Cheryl Sandbergová se pak jako už tradičně věnovala roli a postavení žen. Jinak se ale největší sociální síť světa prezentuje třeba ohledy na životní prostředí. Důraz na ekologii ukazovala na úsporných serverech, díky kterým za sebou roční provoz profilu jednoho uživatele nechá menší uhlíkovou stopu než příprava šálku kávy či hrnku čaje.
Obrovským tématem je pak pro firmu připojení lidí ze zemí třetího světa, kde ostatně vidí i potenciál pro svůj další růst. „Dnes používá Facebook každý den miliarda lidí. Stále jsou ale na světě čtyři miliardy těch, kteří nejsou na internetu,“ řekl Javier Olivan, jeden ze tří lidí, kteří ve firmě podléhají přímo Marku Zuckerbergovi.
Zpěv sedmý: O vzpouře strojů
Čtvrtá průmyslová revoluce byla přímo hlavním tématem letošního setkání státníků, byznysmenů a nejbohatších lidí světa. A opravdu jako by navenek nikdo nemluvil o ničem jiném než nadcházející vzpouře strojů. „Budoucnost digitálního světa je skvělý headline. Máloco budí takové emoce jako digitalizace a všichni doufají, že sice zmizí miliony pracovních míst, vzniknou ale nová,“ popsal jádro problému Cornelius Brandi, předseda globální advokátní kanceláře CMS.
V Davosu snad poprvé nahlas zazněla obava, že sdílení aut by mohlo přinést potíže pro ekonomiky zemí, které se zaměřují na výrobu vozů a subdodávky pro automobilový průmysl |
V Davosu snad poprvé nahlas zazněla obava, že sdílení aut by mohlo přinést potíže pro ekonomiky zemí, které se zaměřují na výrobu vozů a subdodávky pro automobilový průmysl. Německo se například obává, že se díky firmám jako Uber vyrobí méně vozů a doplatí na to jeho klíčový průmysl.
S tím však nesouhlasil Travis Kalanick, spoluzakladatel a šéf Uberu. „My jsme ale také důležitou součástí řešení. Pokud budete moci jezdit levněji a bude to snazší, budete dopravu autem využívat častěji a automobily se budou obnovovat rychleji,“ ujišťoval Kalanick nepřímo i českou ekonomiku, že celkové dopady inovací budou pozitivní. Počet vyrobených aut by se tak podle něho snižovat nemusel.
V předvečer Světového ekonomického fóra v Davosu jsme se od jeho zakladatele dozvěděli, že nám roboti vezmou do pěti let pět milionů pracovních míst. Americký viceprezident Biden pak přímo varoval, že robotizace a automatizace „může zničit střední třídu“, která se dobře nevzpamatovala z poslední krize. Zaměstnavatele z celého světa pak vyzval, aby dodržovali své závazky vůči svým zaměstnancům stejně jako vůči svým akcionářům.
Americký viceprezident Biden varoval, že robotizace a automatizace „může zničit střední třídu“, která se dobře nevzpamatovala z poslední krize |
Například Jared Bernstein, ekonomický poradce viceprezidenta Bidena ale nedávno zveřejnil čísla, podle kterých se robotizace na průmyslu USA zatím neprojevila vůbec nijak. Není divu, skladníky v Amazonu nebo celkem 30 čínských dělníků u pásu na výrobu smartphonu může stroj nahradit už dnes. Jsou ale pořád levnější. Existuje třeba robotická ruka, ne nepodobná té lidské, osázená deseti tisíci senzorů, investice do ní ale nedává smysl.
Nástup průmyslu 4.0 může dobře ukazovat jihokorejský robot Hubo, který byl hvězdou jednoho z diskusních panelů. Humanoidní robůtek sice umí nastoupit do auta, oproti běžnému člověku ale zatím dělá spíše jen nesmělé krůčky. A přesně tak, po malých krůčcích, bude nastupovat i revoluce strojů.
Zpěv osmý: O soukromí a svobodě
Naprosto bezprostřední je ale už dnes problém soukromí v digitální době a jeho narušování státy a firmami. „Lidé toho ví o vládě méně než ona o nich. A to je špatně,“ prohlásil republikánský kongresman Darrell Issa. Dřívější šéf vlivné komise pro dohled a reformu vlády a se čtvrt miliardou dolarů na účtu nejbohatší americký zákonodárce se už v minulosti angažoval například proti cenzuře internetu a v návrhu digitální listiny práv.
Hromadné sledování nepřímo zpochybnil třeba belgický vicepremiér Alexander De Croo, podle kterého se zatím neukázalo, že by bylo pro zajištění bezpečnosti bezpodmínečně nutné, jak rády tvrdí tajné služby. „Nikdo z teroristů nebyl osamělý vlk, všichni dosud byli na nějakém seznamu. Třeba chodili do mešity, kterou jsme sledovali,“ uvedl člen kabinetu země, ze které pocházeli pachatelé útoků v Paříži.
Zneužívání moderních technologií státy proti jejich občanům budí obavy na mnoha frontách |
Zneužívání moderních technologií státy proti jejich občanům budí obavy na mnoha frontách. „Technologie může být jedním z nových nástrojů, jak zabít svobodu slova,“ varoval například Salil Shetty, generální tajemník organizace Amnesty International. V dnešní době se však podle některých účastníků situace otočila od státu ve prospěch soukromé sféry a vlády se snaží především znovu získat kontrolu nad daty občanů.
Nicméně přetahování probíhá i mezi státy stojícími na straně svých společností. „Soukromí je jedno z hlavních bojišť transatlantické obchodní války,“ připomněl aktuální jednání o předávání dat Chris Watson z kanceláře CMS.
Zpěv devátý: O konci finančníků
Střet mezi soukromými společnostmi nicméně určitě přinesou technologie a digitalizace do odvětví, které je s Davosem přímo neodmyslitelně spjaté. Přínos počítačů nejprve změní bankovnictví, a to nejen díky superrychlému obchodování na burze. Právě průnik světů IT a financí byl jedním z hlavních témat fóra známého tradičně jako setkání světových politiků a finančníků. Nástup IT pak může nejen svět financí změnit, ale dokonce ho až sesadit z trůnu nejvlivnějšího ekonomického odvětví.
Nástup IT může nejen svět financí změnit, ale dokonce ho až sesadit z trůnu nejvlivnějšího ekonomického odvětví |
První oblast, ve které vidí technologické firmy příležitost, jsou přeshraniční platby, kde si banky udržují stále vysoké poplatky. Alternativu nabízí třeba startup TransferWise, který získal řadu významných investorů. „Chceme snížit poplatky na desetinu,“ řekl zakladatel a šéf firmy Taavet Hinrikus, který se předtím podílel na vývoji Skypu a byl jeho prvním zaměstnancem.
V Česku pak obdobnou službu nabízí třeba malá tuzemská firma EasyChange. „Domácí platby jsou dnes již levné, ale zahraniční stále relativně drahé. Jedním z pokusů, jak je obejít byl třeba Bitcoin,“ řekl Koos Timmermans, viceprezident finanční skupiny ING. Budoucnost virtuální měny zastínila dokonce diskuse o vzpamatovávání se z krize a jejím možném návratu či regulatorním balíčku Basel III.
Investicemi do bitcoinu se vážně zabývaly největší světové finanční instituce, hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter ale prohlásil, že „kompletně selhal“. Mnozí se pak stejně jako šéf investiční banky Morgan Stanley James Gorman domnívají, že virtuální měny „nikomu nezmění život zítra“. Navzdory jejich současnému zanedbatelnému objemu v porovnání s dolarem nebo eurem je především takzvaný blockchain v jejich pozadí echnologii, která najde v budoucnu využití a mohla by další krizi dokonce předejít.
O souboji financí a internetu čtěte v magazínu Index, který vychází v pondělí 15. února 2016 v Lidových novinách
