Daniel Křetínský: Dostavba Temelína se teď Česku nevyplatí

Šéf EPH nevylučuje stížnost na ČEZ u antimonopolního úřadu, pokud by se energetický gigant dohodl s Pavlem Tykačem na úkor ostatních.

„V roce 2008 se vám může zdát investice do jaderné energetiky jako vynikající investiční příležitost a o čtyři roky později může vypadat z hlediska běžných komerčních principů zcela nesmyslně,“ říká Daniel Křetínský. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „V roce 2008 se vám může zdát investice do jaderné energetiky jako vynikající investiční příležitost a o čtyři roky později může vypadat z hlediska běžných komerčních principů zcela nesmyslně,“ říká Daniel Křetínský. | foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
„V roce 2008 se vám může zdát investice do jaderné energetiky jako vynikající investiční příležitost a o čtyři roky později může vypadat z hlediska běžných komerčních principů zcela nesmyslně,“ říká Daniel Křetínský.

Byla by to ztracená příležitost, říká podnikatel Daniel Křetínský v rozhovoru pro ČESKOU POZICI o možnosti, že by se jeho Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) nepodařilo propojit slovenské plynovody s českými a výrazně tím zvýšit jejich hodnotu.

O co přesně jde? EPH v čele s Křetínským se pustil do historicky vůbec největší akvizice české firmy v cizině – byť jde o blízké zahraničí. Kupuje 49procentní podíl v největším slovenském plynárenském podniku SPP a slovenských plynovodech Eustream za více než 66 miliard korun.

Jasným cílem EPH, jehož akcionáři jsou kromě Křetínského finančníci Petr Kellner a Patrik Tkáč, je vzápětí získat také české plynovody Net4Gas, které prodává německá RWE. To zase bude v dohledné době největší nový obchod na českém trhu za třicet až čtyřicet miliard korun. Kupce určí výběrové řízení.

Byla by to ztracená příležitost, říká Křetínský o možnosti, že jeho holding EPH nepropojí české a slovenské plynovodyCo když propojení českých a slovenských plynovodů nevyjde? Křetínský říká, že ani tak slovenská investice neztrácí smysl. Už vstupem do slovenského podniku holding EPH vytvořil po výrobě elektřiny a tepla svůj druhý pilíř právě v plynárenství. Sází na to, že provozování plynovodů a distribuce plynu přinášejí stabilní zisky, i když Rusové omezí tranzit suroviny přes Slovensko.

Křetínský zjevně pozorně sleduje jednání mezi společností ČEZ a firmou Czech Coal Pavla Tykače o cenách hnědého uhlí. Říká, že by si stěžoval na ČEZ u antimonopolního úřadu, kdyby se nejsilnější subjekt na trhu dohodl s Tykačem na úkor ostatních hráčů. Křetínský mluví také o svém sporu s Tykačem, popírá však, že by byl osobní.

Investice do jaderných elektráren za současné situace nepovažuje za smysluplné a šťastné pro českou energetiku. Nedostatek elektrické energie totiž podle něj nehrozí do roku 2030.

ČESKÁ POZICE: Získali jste podíl v největším slovenském plynárenském podniku SPP a slovenských plynovodech Eustream. Umožní vám to předložit lepší nabídku ve výběrovém řízení na koupi českých plynovodů Net4Gas?

KŘETÍNSKÝ: Probíhající výběrová řízení nekomentujeme. Obecně mohu říci, že v případě koordinovaného provozování Net4Gas a Eustreamu vznikají určité synergie. Mám na mysli případ, kdy by obě přepravní soustavy provozoval jeden subjekt, který bude umět podpořit vzájemnou spolupráci.

ČESKÁ POZICE: Asi nejste jediným uchazečem o Net4Gas, který může nabídnout synergii. Například australské fondy Macquarie nyní získávají podíl také v českých regionálních plynovodech RWE Grid.

KŘETÍNSKÝ: Tam bych synergii neviděl. Spíše v tom, že skupina Macquarie získala podíl v síti německých plynovodů Open Grid Europe. Tato synergie ale není zdaleka tak silná jako v případě slovenského Eustreamu. Nicméně pokud existuje kromě našeho EPH někdo další, kdo by mohl v tomto ohledu vykázat synergii, je to australská Macquarie.

ČESKÁ POZICE: Zástupci slovenské vlády projevili zájem o to, aby nabídku na české plynovody společně s vámi předložil i SPP, který je pořád z poloviny majetkem státu. Stane se tak?

KŘETÍNSKÝ: To z podstaty věci není možné. SPP se výběrového řízení na koupi Net4Gas neúčastní. Ten proces už je v pokročilé fázi, takže to ani nelze změnit. Pokud bychom ale měli možnost získat Net4Gas, budeme usilovat o spolupráci se slovenskou stranou. Jako akcionáři SPP se staneme partnery slovenské vlády.

ČESKÁ POZICE: Kdyby vám nevyšla akvizice Net4Gas a nepropojili byste slovenské plynovody s českými, znamenalo by to, že se tak trochu znehodnocuje celá vaše investice do SPP?

KŘETÍNSKÝ: Tak to nevnímáme.

ČESKÁ POZICE: Ale nepodařilo by se dosáhnout synergických efektů?

KŘETÍNSKÝ: Koordinovaným provozováním těchto soustav vznikají určité synergie, které by se nenaplnily. Mohli bychom to formulovat tak, že by to byla ztracená příležitost.

ČESKÁ POZICE: Hodně se mluvilo o tom, že Rusové budou omezovat dodávky plynu přes Ukrajinu, což oslabí význam slovenských a českých plynovodů. Počítáte s tím?

Je otázkou, v jakém rozsahu bude postaven plynovod South Stream. Na to dnes umí odpovědět jenom Gazprom.KŘETÍNSKÝ: Jednoznačně vycházíme z toho, že bude klesat tranzit plynu přes slovenské území, primárně v důsledku vybudování plynovodu Nord Stream. Eustream má dvě trasy – severní, která vede ze slovensko-ukrajinské hranice dále do Česka, a jižní směrem do Rakouska. Nyní dochází k zásadnímu omezení toku severní cestou. Z toho vyplývá, že hospodářské výsledky Eustreamu i Net4Gas budou mít klesající tendenci.

ČESKÁ POZICE: Je otázkou, jak dopadne výběrové řízení na Net4Gas. Ale pro případ, že byste české plynovody získali – počítáte s napojením na South Stream?

KŘETÍNSKÝ: Co se týká South Streamu, základní otázkou je, v jakém rozsahu bude nakonec tento plynovod postaven. Měl jsem řadu rozhovorů, které se této záležitosti týkaly. Je to otázka, na kterou dnes možná umí odpovědět jenom Gazprom.

Jednání s Gazpromem

ČESKÁ POZICE: Před vstupem do SPP jste logicky museli jednat i s Gazpromem?

KŘETÍNSKÝ: To nemohu komentovat. Ale partnerem pro jednání se pro Gazprom staneme v okamžiku, kdy definitivně nabudeme podíl v SPP.

ČESKÁ POZICE: Zapojí se do jednání s Gazpromem i bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář? Je teď ředitelem pro zahraniční vztahy vašeho klíčového akcionáře – skupiny PPF.

KŘETÍNSKÝ: Do jednání za SPP se pochopitelně budou zapojovat lidé, kteří budou působit v SPP. Pokud jde o tranzit plynu, ty kontakty jsou na každodenní, operativní bázi. Nejsou nezbytně tak časté na vrcholové obchodní úrovni, protože kontraktační schémata jsou poměrně stabilní.

ČESKÁ POZICE: Myslel jsem spíše, že by se mohl zapojit do jednání za EPH, která by šla nad rámec standardních vztahů mezi SPP a Gazpromem. Asi by byla škoda zkušeností a kontaktů pana Koláře nevyužít?

KŘETÍNSKÝ: Zatím jsme o tom nemluvili. Ještě jsem neměl příležitost se s panem Kolářem potkat, takže to je předčasné. Je třeba držet formální kulturu jednání, a ta je taková, že pokud bude jednání na úrovni Gazpromexport – SPP, budou tam skutečně zástupci těchto společností. Jinou věcí je, že by samozřejmě bylo možné zorganizovat jakékoliv další jednání. Ale to by určitě nebylo formální jednání o kontraktech.

ČESKÁ POZICE: Vraťme se ještě k provozovateli českých plynovodů Net4Gas. Ten má v investičním plánu výstavbu plynovodu Moravia jako součást mezinárodního severojižního propojení, díky kterému by se sem měl dostávat i neruský plyn z polského pobřeží.

V roce 2008 se může zdát investice do jaderné energetiky jako vynikající příležitost a o čtyři roky později může vypadat nesmyslně

KŘETÍNSKÝ: Opravdu teď nemohu plány Net4Gas detailně komentovat. Obecně bych poznamenal, že energetika se teď nachází v paradoxní situaci. Rozhodujeme o velkých investicích do energetických aktiv – ať už jsou to elektrárny, plynovody nebo třeba skladovací kapacity –, která mají dlouhodobou životnost. Také se velmi dlouho splácejí. Jenže prostředí energetiky je dnes velmi volatilní, vše se neustále mění – legislativa, regulace i cena komodit. V roce 2008 se vám může zdát investice do jaderné energetiky jako vynikající investiční příležitost a o čtyři roky později může vypadat z hlediska běžných komerčních principů zcela nesmyslně. Do jisté míry je tomu tak i v případě budování tranzitních plynovodů, které byly plánovány v určité fázi vývoje hospodářského cyklu, při určitém předpokladu vývoje poptávky po plynu. To se týká i South Streamu. Gazprom je mimořádně profesionální a racionální organizace. Ale původní plán byl připraven v době, kdy se předpokládal určitý vývoj poptávky, která se dnes nedostavuje.

Plynový boom nečekám

ČESKÁ POZICE: Neočekáváte boom plynových elektráren v Evropě? V Německu se o tom hodně mluvilo…

KŘETÍNSKÝ: Boom spotřeby plynu v Evropě neočekávám ze dvou důvodů. Za prvé je plyn momentálně nejdražší komoditou. Za druhé platí, že plynové elektrárny by sloužily jako takzvané balancing capacities – zajišťovaly by podporu obnovitelným zdrojům. To znamená, že by vyráběly elektřinu pouze v době, kdy ji neprodukují obnovitelné zdroje. Dokud nebude v Německu přijata nová legislativa, která by vytvářela podmínky pro takový scénář, nemohou se investice do plynových elektráren vyplácet.

ČESKÁ POZICE: Ale jednou asi bude muset být taková legislativa přijata?

KŘETÍNSKÝ: To skutečně očekávám, Německo se musí vyrovnat se svou energetickou politikou. Je pravděpodobné, že zavede nějaké pobídky, které povedou k vhodnému doplnění energetického mixu. Tato debata ale není uzavřena. A od uzavření této debaty ještě bude nějakou dobu trvat, než se objeví konkrétní investiční záměry. To, zda to budou investice do plynových kapacit, bude hodně záviset na ceně jednotlivých komodit.

ČESKÁ POZICE: Pokud jde o německý trh, zatím tam tedy pořád vidíte příležitosti v oblasti uhelné energetiky?

KŘETÍNSKÝ: Poslední vývoj v Německu nemá příliš pozitivní dopad ani na náš projekt výstavby hnědouhelné elektrárny Profen. Ale náš přístup k Profenu je poměrně konzistentní, jednáme o něm s vládou Saska-Anhaltska, na jehož území by se projekt realizoval. Otevřeně říkáme, že potřebujeme jasnější legislativní rámec, abychom mohli přijmout konečné rozhodnutí o výstavbě elektrárny. Na druhou stranu neztrácíme čas, probíhají veškeré přípravné práce.

Zabýváme se konkrétní možností akvizice existujícího hnědouhelného zdroje v Německu

ČESKÁ POZICE: Spíše tedy budete v Německu kupovat už existující elektrárnu?

KŘETÍNSKÝ: Výstavba nového zdroje je vždy výrazně rizikovější než akvizice existující elektrárny. To v naší strategii reflektujeme. EP Energy (dceřiná firma EPH – pozn. red.) se skutečně zabývá také konkrétní možností akvizice existujícího zdroje.

Jádro není pro nás

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste jadernou energetiku. Vylučujete, že byste investovali také do tohoto odvětví? Zaznamenali jsme úvahy, že byste se mohli stát partnerem ČEZ pro výstavbu Temelína.

KŘETÍNSKÝ: To vylučuji. Myslím, že to není náš úkol. Jaderné elektrárny v Evropě staví státem kontrolované společnosti. Ještě daleko podstatnější je to, že v dnešní situaci není projekt výstavby jaderné elektrárny ekonomicky návratný. Tedy pokud nebude vycházet z nějakého garantovaného, dotovaného systému. Ale garantovaná výkupní cena má význam tehdy, jestliže stavba příslušného zdroje je vyloženě ve veřejném zájmu. A o naplňování veřejného zájmu můžeme mluvit pouze v situaci, kdy bychom v Česku měli nedostatek elektrické energie. To se ale do roku 2030 téměř jistě nestane. Nejdříve okolo roku 2030.

ČESKÁ POZICE: Jinými slovy říkáte, že další dva bloky Temelína pravděpodobně vůbec dostavěny nebudou?

KŘETÍNSKÝ: Osobně se domnívám, že Temelín může být velmi smysluplný projekt, ale později. Když se podíváte na celkové portfolio výroby elektřiny v Česku, zjistíte, že životnost některých uhelných elektráren skončí. Ale proti tomu máte výstavbu nových kapacit, která se už zčásti uskutečnila. Reálný pokles výroby elektřiny z uhlí nastane kolem roku 2030, kdy dojde uhlí těžařské společnosti Sokolovská uhelná.

Garantovaná výkupní cena elektřiny z jaderné elektrárny má význam tehdy, jestliže je stavba takového zdroje ve veřejném zájmu. A to zatím není.

ČESKÁ POZICE: Neříkáte to všechno proto, že pro EPH je vlastně výhodné, když nebude Temelín dostavěn?

KŘETÍNSKÝ: Pro EPH může mít dostavba Temelína pozitivní i negativní dopady. Ale pro nikoho, kdo podniká v oblasti výroby elektrické energie, není šťastné, když se na trhu vytváří nadbytečná kapacita. Ta tlačí dolů ceny elektrické energie, což znamená špatné podmínky pro nové investice do energetiky. A tím se zase vytváří předpoklad budoucího nárůstu cen. Z pohledu státu je rozumné udržovat stabilitu mezi nabídkou a poptávkou.

Spor s Tykačem není osobní

ČESKÁ POZICE: V současnosti finišují jednání mezi společnostmi ČEZ a Czech Coal ohledně dodávek uhlí pro elektrárnu Počerady. Výsledkem by mohlo údajně být zdražení hnědého uhlí na úroveň dvou třetin ceny černého uhlí. Jste v situaci toho třetího, který stojí momentálně stranou a utrpí porážku?

KŘETÍNSKÝ: Nemohu komentovat jednání, u kterého nejsme a jehož detailní obsah ani neznáme. Jako zástupce druhého největšího producenta elektřiny a největšího dodavatele tepla na českém trhu ale mohu uvést, že ta jednání nás samozřejmě zajímají. Jsou zajímavá a citlivá z hlediska hospodářské soutěže. Vyjednávají mezi sebou dva největší producenti hnědého uhlí a současně jeden z nich je dominantním hráčem v produkci elektrické energie. Pokud by se domluvili na významném zvýšení cen hnědého uhlí, do jisté míry by z toho profitovali oba. Czech Coal by dosáhl lepší ceny hnědého uhlí a ČEZ by navíc profitoval ze situace, kdy cena hnědého uhlí dosáhne takové úrovně, že ostatní producenti elektřiny nebudou schopni konkurovat a dlouhodobě provozovat své zdroje.

ČESKÁ POZICE: Riziko, že budete v roli poraženého, tedy existuje?

KŘETÍNSKÝ: Musím říct, že – pokud vím – ČEZ se dlouhodobě chová odpovědně a s takovou agresivní strategií nepřišel. Naopak podle všeho usiluje s péčí řádného hospodáře o to, aby nakoupil hnědé uhlí za rozumné peníze. Pokud by se ovšem ČEZ choval agresivně vůči konkurentům, samozřejmě by to nebylo rozumné ani z jeho pohledu. Dříve nebo později by se to začalo obracet proti němu.

Pokud by se ČEZ choval agresivně vůči svým konkurentům, nebylo by to rozumné ani z jeho pohledu. Dříve nebo později by se to začalo obracet proti němu.

ČESKÁ POZICE: Jak by se to začalo obracet? Stěžovali byste si u antimonopolního úřadu?

KŘETÍNSKÝ: Samozřejmě. Nejenom my, to se týká všech nezávislých výrobců. Je jasné, že by prudký nárůst cen hnědého uhlí směřoval k absolutnímu omezení konkurence na českém trhu. Ještě bych k tomu poznamenal, že spojování cen hnědého uhlí s černým uhlím nemá žádnou logiku.

ČESKÁ POZICE: To mimochodem představitelé ČEZ v minulosti říkali také.

KŘETÍNSKÝ: Neexistuje tam žádná logika ani z pohledu nákladové struktury Czech Coalu. Upřímně řečeno mě tento požadavek ze strany těžařů překvapuje. Výkyvy cen černého uhlí jsou totiž obrovské, což by se teď týkalo i hnědého uhlí. To vede k obrovské nestabilitě, nestabilním hospodářským výsledkům – zvláště v případě těžby hnědého uhlí, jejíž ekonomika dosud vyloženě vycházela z fixních nákladů.

ČESKÁ POZICE: Takže zpochybňujete vyjednávací argument Pavla Tykače jako většinového majitele Czech Coalu?

KŘETÍNSKÝ: Nezpochybňuji. Osobně se domnívám – a teď to berte čistě jako vyjádření analytika –, že nejde o správný způsob, jak vytvářet hodnotu Czech Coalu. Černouhelný vzorec znamená, že nebudu umět predikovat vlastní hospodářské výsledky. Postoj Czech Coalu jsem vždy považoval za neupřímně míněný zastírací manévr, jak dramaticky zdražit uhlí. Ve chvíli, kdy zvýšíte cenu ze třiceti nebo pětatřiceti korun za gigajoule na pětasedmdesát nebo osmdesát korun, bude to pro vás výhodné vždy. A takové byly původní návrhy Czech Coalu. K vaší otázce ale říkám, že ten spor nehodnotím slovy jako prohra nebo výhra. Vůbec ho nevnímám jako osobní, jak jsem mnohokrát slyšel, nemám v tomto ohledu žádné emoce.

ČESKÁ POZICE: Žádnou osobní antipatii vůči panu Tykačovi tedy nepociťujete?

KŘETÍNSKÝ: Především nesouhlasím s požadavky v oblasti cen hnědého uhlí, které v minulosti prezentoval. Tyto návrhy byly ekonomicky nesmyslné a naprosto destruktivní. A bylo to kontraproduktivní i pro Czech Coal. Kdyby se choval jinak, možná by se v tuto chvíli stavěly další hnědouhelné elektrárny o výkonu třeba až dvou tisíc megawattů. Tím by také stoupla poptávka po hnědém uhlí této těžařské společnosti. Czech Coal ale vytvořil nestabilitu v době, kdy někteří investoři mohli mít apetit na nové investice.

ČESKÁ POZICE: Realita je taková, že Czech Coal s vazbou na černé uhlí přišel. Připouštíte možnost, že by to takto nakonec mohlo fungovat, pokud ČEZ kývne?

KŘETÍNSKÝ: Pro mě je to otázka celkové cenové úrovně hnědého uhlí. Pokud bude hlavním cílem to, aby ceny hnědého uhlí odrážely nějaký globální vývoj v cenách komodit, považuji to navzdory výhradám, které jsem měl, za možné řešení. Pokud by to měla být jen zástěrka zdražování, logicky se nám to líbit nebude.

Máme i řešení, jak se obejít bez uhlí z Czech Coalu. Vychází z kombinace  domácích kontraktů a importu uhlí z Německa.

ČESKÁ POZICE: Jak se vlastně vazba na černé uhlí může konkrétně týkat vás? Budete ještě kupovat od Czech Coalu nějaké uhlí kromě dodávek podle současného kontraktu pro vaše Elektrárny Opatovice?

KŘETÍNSKÝ: Nechci říkat, že ne. Ale určitě nejsme blízko nějaké dohody. Ten odkaz na černé uhlí bude podle mě spíše anomálií. Nedomnívám se, že to je řešení, které se plošně uplatní.

ČESKÁ POZICE: Od koho budete kupovat uhlí, když ne od Czech Coalu?

KŘETÍNSKÝ: Máme různé scénáře. Důležité je, že soud vydal předběžné opatření, kterým uložil Czech Coalu dodávat uhlí pro Opatovice v roce 2013. Potřebujeme to proto, abychom se mohli technologicky připravovat na jiná řešení. Původně jsme tuto přípravu směřovali k roku 2016, teď se ji snažíme akcelerovat. Pro další horizont máme i řešení, jak se obejít bez uhlí z Czech Coalu. Vychází z kombinace našich současných domácích kontraktů a importu uhlí z německého Mibragu.

ČESKÁ POZICE: Náklady na dopravu tvoří významnou část ceny hnědého uhlí. Je vůbec ekonomicky reálné dovážet uhlí z Německa?

KŘETÍNSKÝ: Obecně vzato to není racionální. Ale v kontextu dřívějších cenových návrhů Czech Coalu to reálné bylo. Dovoz z Německa byl v tomto ohledu cenově zajímavější. Racionální je samozřejmě dovážet uhlí na co nejmenší vzdálenost.

ČESKÁ POZICE: Vyplatil by se dovoz i ve srovnání s podmínkami, na nichž se zřejmě dohodnou Czech Coal a ČEZ?

KŘETÍNSKÝ: Záleží na tom, kde bude cena černého uhlí a jak bude v procentech nastaven poměr mezi cenou černého a hnědého uhlí. Doufám, že ČEZ nebude souhlasit se dvěma třetinami. Znají přece dobře poměry na trhu. A ČEZ vůbec nemá nějakou slabou vyjednávací pozici, jak to někdy vykreslují média. ČEZ má naopak – čistě z hlediska vyjednávání – obrovskou páku. V jednání s Czech Coalem hraje ČEZ o zanedbatelné procento svého provozního zisku, zatímco Czech Coal o existenci. ČEZ si bez problémů může dovolit neodebírat uhlí z Czech Coalu, zatímco Czech Coal by byl bez odběrů ČEZ mrtvý. Takhle jsou rozdány karty. Připadá mi rozumné, že ČEZ tu páku nevyužívá, do energetiky takové postupy nepatří. Ale je absurdní, když někdo vykládá situaci zcela opačně.

ČESKÁ POZICE: Určitou roli tady ale sehrává Evropská komise, která řeší spor mezi ČEZ a Czech Coalem. Podle zpráv, jež máme, tlačí obě strany k dohodě.

KŘETÍNSKÝ: My tyto informace z Evropské komise nemáme. Nicméně je pravda, že Evropská komise je ze strany Czech Coalu používána jako významný nástroj boje. To je naprostý paradox, ať už Czech Coal tento nástroj využívá oprávněně nebo neoprávněně.