Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Další Ropák žere Šumavu

  17:40

Napravuje anticena Ropák hříšníky vůči přírodě? Její laureát za rok 2012, ministr Tomáš Chalupa, má hříchů na rozdávání – ale je na ně hrdý.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Výčet nepřátelských činů proti přírodě a životnímu prostředí shromáždil pořadatel anticeny Ropák 2012 – ekologické občanské sdružení Děti Země – z různých podnětů občanů. O pořadí hříšníků pak rozhodovala 114členná nezávislá komise, z níž do uzávěrky ankety poslalo své hlasy 96 osobností a zástupců nevládních organizací.

Ti z dvanácti nominovaných kandidátů vybrali vítěze a určili pořadí ostatních. Mezi voliteli jsou filozof Erazim Kohák, sociolog Jan Keller, teatrolog Vladimír Just, písničkář Pepa Nos, básník, textař, překladatel a předseda českého centra PEN klubu Jiří Dědeček a další. Ropákem za rok 2012 se s vysokou převahou bodů stal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

Ropák 2012

  1. Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí a poslanec (ODS) – 375 bodů
  2. Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu (ODS) – 244 bodů
  3. Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava (ODS) – 205 bodů
  4. Veronika Vrecionová, senátorka (ODS) – 106 bodů
  5. Jan Bureš, poslanec (ODS) – 95 bodů
  6. Jan Skalický, pověřen řízením Ředitelství vodních cest ČR – 92 bodů
  7. František Brendl, náměstek primátorky Pardubic (Sdružení Pardubáci) – 80 bodů
  8. Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu – 77 bodů
  9. Jaroslava Honová, ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence ministerstva životního prostředí – 70 bodů
  10. Tomáš Drápela, generální ředitel Plzeňské teplárenské – 42 bodů
  11. Zdenka Švehlová, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Ústeckého kraje – 16 bodů
  12. Tomáš Burian, vedoucí oddělení životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje – 11 bodů

ČESKÁ POZICE se věnovala udělení anticeny Ropák i v předchozích dvou letech:

Propagace lupiny

K takovému výsledku ministr Chalupa dlouhodobě směřoval. Ač není vybaven pro rozhodování o přírodě patřičnými znalostmi a zkušenostmi, neobklopil se odborníky, ale submisivními úředníky. To, co snadno přehlédnou političtí poradci, často velice vadí lidem, jimž je ochrana přírody a krajiny druhou přirozeností.

Do hlasování o Ropákovi se nejvíc promítl problém velikosti jádrového území Šumavy, na němž se nemají provádět umělé zásahy do přírodních procesů

Příznačné je, že si jako svou „ochranářskou“ vizitku, která letos na jaře zaplavila propagační materiály ministerstva, Ropák Chalupa vybral lupinu alias vlčí bob, velice odolného cizího vetřelce do české přírody. Jak na to ČESKÁ POZICE upozornila, Chalupa tím dozajista nechtěl demonstrovat nějaké nové směřování svého ministerstva k podpoře invazních rostlin. Spadl jen do vlastní pasti tím, že se programově vyhýbá spolupráci s vědci a ekology, kteří by ho mohli včas varovat i před trapnými maličkostmi, jako je užití vlčího bobu k propagaci české krajiny.

O to víc by takové spolupracovníky potřeboval ve věcech závažných. Při loňském projednávání návrhu šumavského zákona však Chalupa raději zastavil halasně propagované dohadování u kulatých stolů, než aby přistoupil na jeden jediný návrh Stínové vědecké rady Národního parku Šumava. Ze všech citlivých šumavských problémů se do hlasování o Ropákovi nejvíc promítl problém velikosti jádrového území Šumavy, na němž se mají lesníci i ochranáři vyvarovat umělých zásahů do přírodních procesů.

Méně plochy volnému vývoji

Chalupa se holedbá, že navrhuje dosud největší území o velikosti 26 procent rozlohy parku. Na jiném místě návrhu však připouští, že by si na 4,5 procentech z těch 26 přece jen občas kácelo. Takže reálnou rozlohu vlastně nabízí okolo 22 procent. To je však méně než 24,4 procenta, které byly z rozhodnutí někdejšího ministra Martina Bursíka ponechány volnému vývoji po větrné smršti Kyrill.

Ucelenému jádrovému území se začalo přezdívat „červená mřížka“ podle toho, jak bylo zakresleno do mapy

Ucelenému jádrovému území, které tím vzniklo, se začalo přezdívat „červená mřížka“ podle toho, jak bylo zakresleno do mapy. To se ovšem na Šumavě nelíbilo a města Kašperské Hory a Hartmanice proti tomuto rozhodnutí podala kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud (NSS) však potvrdil Bursíkovo rozhodnutí z roku 2008 a „červenou mřížku“ legalizoval. Ba co víc, NSS konstatoval, že přírodu více poškozují pusté holiny vzniklé kácením kůrovcem napadených stromů než ponechání stromů na místě. Navzdory Chalupovým líbivým řečem je odklon od 24,4 procenta „červené mřížky“ s územím ponechaným přírodě k plánovaným 22 procentům bez zásahů přeci jen krokem zpět.

Vítězný ryk místo sebereflexe

Stalo se v poslední době čím dál větší módou se z obdržení Ropáka radovat. Ministr Tomáš Chalupa to dovedl k dokonalosti:

„Dostal jsem ihned po vyhlášení Ropáka roku desítky, možná stovky gratulací. Často od větších, skutečných milovníků přírody než těch, kteří si na ochranu přírody jen hrají. Pokud jsem Ropáka obdržel za své postoje a činy k Šumavě, Natuře 2000 a k dostavbě Temelína, tak za všemi si stojím, udělal bych je znovu. Jsou dobré pro přírodu. Myslím si, že to je důkaz toho, že svoji práci dělám dobře bez zeleného šílenství.
Na rozdíl od svých předchůdců, kteří jen slibovali, ale nedokázali nic reálného vyjednat, dosáhnout jakéhokoli kompromisu, jsem připravil zákon, který dvojnásobně rozšiřuje zónu s nejpřísnějším režimem ochrany přírody v Národním parku Šumava, a vyjednal jsem zejména s obcemi maximum dosažitelného. Návrh zákona považuji za největší úspěch ochrany přírody za posledních 20 let. Jsem rád, že se jej podařilo vyjednat.“

Tolik Chalupův jásot nad Ropákem. Opět zatížený propagačním číslem o dvojnásobné zóně ve srovnání s vyhláškou o zónách, která tváří v tvář s rozšířením bezzásahovosti i na poničené plochy po Kyrillu ztratila význam. Vyhláškou určené první zóny nikdo neomezil, pouze se začal k územím v „červené mřížce“ chovat ke všem stejně – bez zasahování.

Na to, jak se ve svěřeném resortu špatně orientuje, nalézá Chalupa odvahu na silné výroky

Jen tak mezi řečí Chalupa připomněl, že byl nominován i za nečinnost při vyhlašování cenných území v evropském systému Natura 2000 a při podpoře dalšího rozvoje jaderné energie místo energetických úspor. Jen o své liknavosti vůči snaze zahájit průzkum a posléze i těžbu břidlicových plynů se nezmínil. Tam by se nemohl holedbat podporou obcí při povolování průzkumů, protože obce i celé oblasti jsou proti povolení průzkumu.

Na to, jak se ve svěřeném resortu špatně orientuje, nalézá Chalupa odvahu na silné výroky: „Temelín není z hlediska emisí žádnou přítěží životního prostředí, na rozdíl od zvěrstev, která podporovali moji zelení předchůdci ve formě řepky, zrcátek nebo větrníků.“ To je jistě dobrý závdavek na Zelenou perlu 2013.

Když perlí politici a tajemníci

Soutěž Zelená perla hledá nejtrapnější, nejsměšnější, nejbezohlednější či pouze nejhloupější výrok o ochraně přírody a životního prostředí. Provokativní výrok Ladislava Jakla, bývalého tajemníka exprezidenta republiky Václava Klause, nijak neskrývá, že byl vysloven s přezíravou nadsázkou, aby strhl pozornost na mluvčího. Navzdory tomu mu většina hlasujících podlehla a dala přednost před vážně míněnými výroky drsnými k přírodě:

„Nevěřte cyklomaniakům, že kolo je pokrok, že kolo je čistota a zdraví. Čuchněte k jejich propocenému triku a budete mít jasno, kdo tu zamořuje vzduch. Pachem i hloupými argumenty. Cyklistiku není třeba podporovat, ale naopak zakázat.“

Na druhém místě zaperlil poslanec Marek Benda (ODS):

„Nedovolíme, aby se ekoteroristé zmocnili čísel z ČEZ.“

Třetí skončil výrok poslance, hejtmana Jihomoravského kraje a místopředsedy ČSSD Michala Haška, když byl dotázán, zda by po neštěstí ve Fukušimě zakázal jaderné elektrárny:

„Po Fukušimě je jasné, že se jedná o bezpečný zdroj energie, který dokáže i v méně dokonalém provedení přežít pětimetrovou vlnu tsunami, zemětřesení a výpadek elektřiny. Jádro je podle mne budoucnost, nikoli minulost.“

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...