Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Další prvenství New Yorku: Oculus – nejdražší nádraží na světě

  8:22
Minulý měsíc byla v centru New Yorku otevřena nová nádražní hala Oculus španělského architekta Santiaga Calatravy. Původně měla přijít na dvě miliardy dolarů, ale nakonec stála téměř dvojnásobek.

Newyorské nádraží, oficiálně pojmenované World Trade Centre Transportation Hub, neoficiálně Oculus. foto: Wikipedia

Město, které nikdy nespí, jak se New Yorku někdy říká, má další prvenství – tentokrát trochu nezamýšlené a nechtěné. Minulý měsíc – 3. března – totiž byla v jeho centru otevřena nová nádražní hala Oculus světoznámého španělského architekta Santiaga Calatravy. Původně měla přijít na dvě miliardy dolarů, ale nakonec se náklady na její výstavbu vyšplhaly téměř na dvojnásobek, což z ní dělá nejdražší železniční stanici na světě.

Nepřehlédnutelná, sněžně bílá budova stojí na Dolním Manhattanu nedaleko bývalého Světového obchodního centra, jež 11. září 2001 zničili teroristé. Namísto něho následně vzniklo památní místo a muzeum věnované obětem tehdejších teroristických útoků. Podobu Ground Zero dal z velké části architekt Daniel Libeskind a jeho cílem bylo zklidnit i přilehlé okolí.

Libeskindův komplexní plán počítal i s vybudováním nevelké nádražní haly u Národního památníku tvořeného dvěma obrovskými vodními nádržemi. To se však nestalo. V roce 2003 byl totiž projekt svěřen architektu Calatravovi, který má s podobnými stavbami bohaté zkušenosti.

V minulosti stál u vzniku nádraží Stadelhofen v Curychu nebo vlakového nástupiště Oriente v Lisabonu. A nádraží, konkrétně v Lyonu, dokončené v roce 1994, valencijského rodáka katapultovalo mezi současnou architektonickou špičku. Na rozdíl od Libeskinda ale Calatrava dává přednost výrazně opulentnějším a tvarově dynamičtějším návrhům. Navíc je známý tím, že si příliš neláme hlavu s rozpočtem. Namísto decentní haly proto v centru New Yorku pod jeho vedením vyrostl obří dopravní terminál.

Velikášské architektonické řešení

„Stejně jako kterýkoli jiný Calatravův výtvor bude i tato stavba patřičně upoutávat pozornost,“ předvídala už v roce 2004 některá americká média. A jejich předpovědi se naplnily. Budova na sebe poutá ještě větší pozornost, než se původně předpokládalo a je příjemné Calatravovi.

Architektonické řešení je podle mnoha velikášské. Novinář Steve Cuozzo z deníku New York Post dokonce nádražní halu označil za „sebestřednou zrůdnost“.

Kontroverze vyvolává ze dvou důvodů. Za prvé, architektonické řešení je podle mnoha velikášské. Novinář Steve Cuozzo z deníku New York Post dokonce nádražní halu označil za „sebestřednou zrůdnost“. Stejný list následně zveřejnil článek, podle nějž jde pravděpodobně o „nejpředraženější železniční stanici světa – a možná i o tu nejošklivější“. Nádraží, připomínající zvenku ptáka s roztaženými křídly, mělo od počátku i velké přívržence, podle nichž na místo přináší novou architektonickou kvalitu.

Druhým problémem je cena projektu. Původně se počítalo s náklady ve výši zhruba dvou miliard dolarů. Stavba se ale výrazně prodražila a účet za ni činí 3,85 miliardy dolarů (téměř sto miliard korun). Na tolik přitom přišla výstavba nedalekého mrakodrapu One World Trade Center od Daniela Libeskinda, který má 104 pater a je nejen nejvyšší budovou New Yorku, ale i západní polokoule. Za nejdražší nádraží Evropy je považované hlavní berlínské nádraží – přišlo na 900 milionů dolarů, čtvrtinu Ocula.

Dvanáct let

Calatravův terminál byl slavnostně otevřen letos 3. března. Původní plán přitom počítal s tím, že se halou projdou první cestující už na konci roku 2009. Výstavba nádraží, oficiálně pojmenovaného World Trade Centre Transportation Hub, se ale protáhla na dvanáct let, což se Calatravovi také vyčítá.

Původní plán počítal s tím, že se halou projdou první cestující už na konci roku 2009. Výstavba nádraží, oficiálně pojmenovaného World Trade Centre Transportation Hub, se ale protáhla na dvanáct let.

Každý den by podle odhadů mělo terminálem projít více než 200 tisíc cestujících. Slouží totiž jako dopravní uzel, v němž se potkávají kyvadlové vlaky nejen se soupravami newyorského metra, ale i se železničními vagony. Celkem se v útrobách Ocula kříží jedenáct linek. I to do značné míry vysvětluje extrémní náklady na výstavbu nádraží. Rozpočet podle Calatravy nabobtnal mimo jiné i kvůli novým zvýšeným bezpečnostním nárokům, v jejichž důsledku musel být projekt několikrát upravován.

Výsledná stavba má tvar vypouklého oválu ze skla a oceli, což jí přineslo neoficiální název Oculus – připomíná oko, latinsky oculus. Hala je 107 metrů dlouhá, v nejširším místě má 35 metrů a její nejvyšší bod je ve výšce 29 metrů. Zvenku ji krášlí dvě sady bílých, ostře se zvedajících žeber, které mají vyvolávat dojem, že je centrální tubus opatřen perutěmi. „Je to dar všem Newyorčanům. Doufám, že jej ocení a vnímat jako poselství lásky k nim,“ prohlásil 64letý architekt Calatrava při slavnostním otevření.

Některé části terminálu jsou nicméně nadále uzavřené. Součástí haly je totiž velké obchodní centrum, které bude zprovozněno až v srpnu. Jak se obyvatelé Manhattanu s novou stavbou sžijí, ukáže čas. Možná, že se zařadí k budovám, které v době svého dokončení budily velké emoce, ale z nichž se následně staly obdivované dominanty měst.

Autor: