Ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM) následuje své předchůdce v úřadě a pokouší se dokázat, že lze v Česku postavit a provozovat dálnice za soukromé peníze. Doposud se však žádnému ministrovi dopravy takový plán nepodařilo dotáhnout do konce.
ČESKÁ POZICE získala kompletní materiál, který předložil Dobeš na jednání vlády v úterý 19. června. Žádal kabinet o souhlas s aktualizací v minulosti již rozpracovaného koncesního projektu PPP na část dálnice D3, která má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a česko-rakouskou hranicí. Konkrétně jde o devatenáctikilometrový úsek mezi obcemi Bošilec a Borek. Pokud vláda záměr schválí (zatím přerušila jeho projednávání o týden), zpracuje ministerstvo dopravy nejprve analýzu, v níž porovná výhodnost metody partnerství veřejného a soukromého sektoru s tradičním zadáním veřejné zakázky.
Postavit a provozovat
Pokud bude skutečně zvolena varianta PPP, soukromý partner postaví zmíněný úsek dálnice a zároveň zajistí jeho provoz a údržbu. Zvažuje se i možnost, že soukromník bude mít na starosti také sousední úseky D3. Dle předpokladů bude stát platit partnerovi za takzvanou dostupnost. To znamená, že koncesionáři budou hrazeny splátky v závislosti na tom, jak bude dodržovat parametry kvality provozování daného úseku dálnice. Peníze začne stát vyplácet až po zprovoznění silnice, ministerstvo předpokládá, že s privátním partnerem uzavře smlouvu na provozování po dobu třiceti let.
Konečná výše roční platby, která bude jediným zásadním hodnotícím kritériem, bude známa v okamžiku podání závazných nabídek„Konečná cena roční platby za dostupnost, která bude jediným zásadním hodnotícím kritériem podaných nabídek, bude známa v okamžiku podání závazných nabídek,“ upřesnil ministr dopravy Pavel Dobeš. Dodal, že tato praxe je běžná i v zahraničí. Upozorňuje, že platba nezahrnuje pouze splátky investičních výdajů, tedy nákladů na výstavbu, ale i platby za provoz, údržbu a úhradu úroků.
Investiční náklady na samotnou výstavbu části dálnice vyčíslilo ministerstvo dopravy přibližně na pět miliard korun. Více než sto milionů korun zaplatí stát za majetkoprávní přípravu projektu, tedy zejména za výkup pozemků. Náklady na výběr soukromého partnera jsou odhadnuty na 50 milionů korun.
V materiálech, které Dobeš vládě předložil, je nastíněn také postup při výběrovém řízení. Ministerstvo dopravy bude jako zadavatel jednat s neomezeným počtem kvalifikovaných uchazečů. Poté zájemci předloží své nabídky. Optimálně se tak stane v době, kdy už stát bude vlastníkem sta procent pozemků, přes něž má dálnice vést.
Start do konce roku
Harmonogram přípravy projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru počítá s tím, že do října letošního roku zpracuje resort dopravy „analýzu proveditelnosti a výhodnosti realizace formou PPP“. Tento materiál by měla projednávat vláda v listopadu. Pokud jej kabinet schválí, odstartuje ministerstvo dopravy ještě před koncem roku zadávací řízení.
Jméno vybraného soukromého partnera by mělo být zveřejněno začátkem roku 2014. Ještě před podpisem smlouvy musí Poslanecká sněmovna schválit finanční závazky, které z uzavření kontraktu vyplynou. Smlouva by dle předpokladů měla být podepsána v dubnu 2014, v květnu by pak měla začít výstavba. Dokončení se plánuje během roku 2016.
Smlouva by dle předpokladů měla být podepsána v dubnu 2014, v květnu by pak měla začít výstavba. Dokončení se plánuje během roku 2016.Ministerstvo dopravy v materiálech pro vládu zdůrazňuje přednosti metody PPP. Mimo jiné konstatuje, že projekt založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru „nabízí možnosti využití multiplikačních efektů výstavby dálnice D3 bez zvyšování aktuálních výdajů veřejného sektoru při současné realizaci dálničního spojení pro jeden ze strategicky důležitých regionů“.
Dobeš se odvolává také na zkušenosti, které mají s metodou PPP v zahraničí. Dle něho potvrzují, že „metoda PPP je při realizaci mnohých silničních projektů pro jejich zadavatele výhodnější než metoda klasická. Tyto výhody spočívají zejména v komplexní realizaci projektu jedním partnerem a jeho odpovědnosti za kvalitu infrastruktury a poskytovaná plnění v rámci celoživotního cyklu a v rozdělení rizik mezi veřejný sektor a soukromý sektor tak, že každá strana nese takové riziko, které dokáže lépe řídit“.
Výčet předností PPP projektu ještě pokračuje. Dle Dobešova resortu představuje „příležitost pro stavební společnosti, které se vzhledem k ekonomické krizi stále potýkají s poklesem zakázek“. Rozšíří se prý nabídka pracovních příležitostí, zvýší se daňové odvody těchto zaměstnanců pro státní rozpočet, navýší se daňové příjmy u firemních daní a „v neposlední řadě tento projekt povede k rychlejšímu zajištění kvalitní dopravní obslužnosti nejen v rámci jihočeského regionu“.
Bude první?
Na druhou stranu ministerstvo dopravy připouští, že v Česku dosud nebyl žádný PPP projekt na dopravní infrastrukturu dotáhnut do zdárného konce. Stejně žalostně to ostatně vyznívá i v dalších oborech, pokud vezmeme v úvahu projekty na celostátní úrovni. A dodejme, že metoda pokus – omyl v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterou zatím Česko „praktikuje“, vyšla již na několik miliard korun.
Týká se to i dosavadní přípravy dálnice D3, jež trvá více než dvacet let. Během nich byla dokonce rozpracována možnost, že se na výstavbě bude podílet soukromá sféra. ČESKÁ POZICE již dříve napsala, že v minulosti prověřoval tento projekt Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Připomeňme, že závěr jeho auditu nevyznívá právě příznivě.
NKÚ kontroloval „poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na pořízení dálnice D3 včetně projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru“ – v období od roku 2006 do září 2010. V závěrečné zprávě z auditu mimo jiné konstatuje, že příprava projektu PPP se odehrávala od roku 2003 bez podstatného výsledku a kontrolované osoby na ni vynaložily nejméně 120 milionů korun. Přesnou částku nelze z příslušných evidencí zjistit.
Výkonný ředitel Asociace PPP Vladimír Sloup je přesto přesvědčen, že projekt části dálnice D3 formou PPP má dobrou šanci na úspěšné provedení. Ke zprávě NKÚ podotýká, že mnoho výtek bylo směřováno k přípravě jako takové, bez ohledu na způsob pořízení dálnice.
Pokračování za týden
Ministerstvo dopravy je přesvědčeno, že bude moci využít většinu materiálů, které byly dříve zpracovány jako podklady pro projekt PPP na dálnici D3. „PPP projekt D3 je první vlaštovkou v tuzemské dopravní infrastruktuře. Pokud se tento model osvědčí, můžeme ho aplikovat i na další vhodné projekty,“ dodává ministr Dobeš. Doufejme, že resuscitovaná D3 v jeho podání nerozšíří skupinu zpackaných projektů PPP.
Doufejme, že resuscitovaná D3 v Dobešově podání nerozšíří skupinu zpackaných projektů PPPVláda zatím usnesení k projektovému záměru partnerství veřejného a soukromého sektoru na úsek dálnice D3 neschválila. Pokračovat v projednávání tohoto bodu bude příští týden. ČESKÁ POZICE se dotazovala na ministerstvu dopravy, proč byla rozprava posunuta.
„S ohledem na fakt, že s PPP projektem v dopravní infrastruktuře zatím v ČR nejsou žádné reálné zkušenosti, je tak pro ministerstvo dopravy důležité vstoupit do této oblasti s jistotou, že další kroky v přípravě tohoto projektu povedou k samotné realizaci PPP na D3. Vyšli jsme vstříc ministertsvu pro místní rozvoj, jako autora nového zákona o veřejných zakázkách, abychom měli plnou jistotu, že je materiál v souladu s touto právní úpravou,“ vysvětluje týdenní posun v projednávání Jakub Žižka z tiskového oddělení ministerstva dopravy.