Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Další jaderný tendr v Česku: Hrozí znovu krach?

Slovensko-cest

  16:06
Česká vláda slibuje rozvoj jaderné energetiky a výstavbu nových reaktorů v Temelíně a Dukovanech. A plánuje další výběrové řízení pro budoucího dodavatele technologie. Jenže všichni mají v živé paměti loňský krach zrušeného temelínského tendru. Nalákat přední světové hráče teď bude složitější.

Jaderná elektrárna Temelín. foto: Viktor ChladLidové noviny

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, jehož projednávání vláda opětovně přerušila, přitom v očích potenciálních dodavatelů naději na úspěch budoucích projektů nijak neposiluje. „V této podobě akční plán šanci nezvyšuje, jelikož ničím novým nepřispívá k vytvoření vhodných podmínek pro takovou investici. Nicméně je dobře, že se pokračuje v přípravách,“ uvedl mediální zástupce americké společnosti Westinghouse Michal Vlasák.

Právě Westinghouse, většinově ovládaný japonskou Toshibou, je dnes z hlediska předpokládané nabídky největším favoritem chystaného tendru. Šance Rosatomu komplikuje napětí ve vztazích Západu s Ruskem, zatímco francouzská Areva se potýká s ekonomickými problémy a komplikacemi u dalších svých projektů v Evropě. V případě Korejců a Číňanů pak panují pochybnosti, zda už jsou v současné době schopni konkurovat kvalitou svých technologií.

Nejasné financování

Důležitá rozhodnutí mají padnout až kolem roku 2025 s tím, že nové reaktory začnou vyrábět elektřinu někdy ve třicátých letech

Vláda zatím nerozhodla, jakým způsobem hodlá nové reaktory – zatím po jednom v Temelíně a Dukovanech – financovat. Za ideální možnost považuje, že tak bez státních garancí učiní sama firma ČEZ nebo její stoprocentně ovládaná dceřiná společnost. Jenže akční plán zároveň připouští, že se to může ukázat jako nereálné. A důležitá rozhodnutí mají padnout až kolem roku 2025 s tím, že nové reaktory začnou vyrábět elektřinu někdy ve třicátých letech. Nový dodavatelský tendr chce přitom Sobotkův kabinet vyhlásit už během několika let, ministr financí Andrej Babiš dokonce mluvil o příštím roce.

Tento spěch má jasný důvod. „V první fázi je zcela stěžejní uchovat pro ČR všechny potřebné kapacity pro budoucí výstavbu nových zdrojů,“ uvádí se v akčním plánu. Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht v dřívějším rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl, že v Česku je „hodně zkušených lidí, kteří jaderné energetice rozumějí“. Ti by měli dostat vzkaz, že se země svého know-how vzdávat nehodlá.

Tendr s nejistým koncem

Podle akčního plánu by ale bylo okolo roku 2025 nutné znovu posoudit, „zda přetrvává potřeba výstavby nového jaderného zdroje“. A také to, zda se „stabilizovala tržní situace“, a ČEZ tak bude schopen postavit další reaktory na komerční bázi bez jakýchkoliv státních garancí. Ve hře by tak zůstala i možnost, že stát přece jen nějaké garance poskytne.

Slíbit garantovanou cenu elektřiny podle britského modelu „contract for difference“ přitom čeští vládní představitelé dosud odmítali.

Pokud nebude až do roku 2025 jasný způsob financování, zůstanou otazníky, zda to Česko myslí s rozvojem jádra vážně. A tato situace samozřejmě neuniká ani pozornosti odpůrců jádra.

To, že se s finálním rozhodnutím bude čekat až do poloviny dvacátých let, kdy už by měla být k dispozici veškerá povolení včetně stavebního, nakonec nemusí být největší problém. „Tento přístup je obdobou původního přístupu ČEZ, který byl uchazeči akceptován,“ uvedl mluvčí tuzemské elektrárenské jedničky Ladislav Kříž.

Pochybnosti nicméně zůstávají – pokud nebude až do roku 2025 jasný způsob financování, zůstanou otazníky, zda to Česko myslí s rozvojem jádra vážně. A tato situace samozřejmě neuniká ani pozornosti odpůrců jádra. Edvard Sequens ze Sdružení Calla upozorňuje, že vláda schvaluje „jaderné směřování tuzemské energetiky bez toho, že by vůbec věděla, jak obří náklady zafinancovat“.

Akční plán pro jadernou energetiku by měla vláda schválit poté, co odklepne také aktualizovanou státní energetickou koncepci. Možná ještě během května. Nevyřešena ale tak jako tak zůstanou dvě klíčová témata – kromě otázky financování budoucí jaderné energetiky se to týká také případného prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí.

Souboj také o palivo

Zatímco nad „velkým“ tendrem na dodávku nových bloků českých jaderných elektráren dál visí otazníky, v tuzemsku se rýsuje další souboj velkých světových hráčů v „menším“, ale neméně důležitém výběrovém řízení. Ruský Rosatom znovu změří síly s americkým Westinghousem, tentokrát v boji o jaderné palivo pro Temelín na další období po roce 2020.

I když se o tom spekulovalo už dříve, nyní je to jistější, než se dosud zdálo. Ukazuje se totiž, že ČEZ již na mezinárodní úrovni slíbil vyhlášení nového tendru na dodávky paliva po roce 2020. Zatím ho dodává společnost Tvel ze skupiny Rosatomu, jenže sílí volání po diverzifikaci dodávek nejenom plynu a ropy, ale také jaderného paliva. Česko je na tom ruském zatím závislé ze sta procent.

Česko je vedle Slovenska, Maďarska, Bulharska a Finska jednou z pěti zemí, které jsou zatím závislé na dodávkách Tvelu ze sta procent. Odborníci upozorňují, že tento stav není v době vyhrocených vztahů s Moskvou ideální.

„ČEZ již několik let deklaruje, že dodavatel paliva pro Temelín po roce 2020 bude vybrán na základě transparentního výběrového řízení,“ potvrdil mluvčí Ladislav Kříž. Česká elektrárenská firma podle něj již dlouhodobě slibuje Zásobovací agentuře Euratomu (ESA), že k soutěži o dodávky po roce 2020 připustí i konkurenci. Jediným konkurentem firmy Tvel ze skupiny Rosatomu v případě dodávek pro reaktory ruského typu je přitom právě americká společnost Westinghouse. Ve výběrovém řízení na kontrakt v řádu miliard korun se tedy bude opět rozhodovat mezi Rusy a Američany.

Česko je vedle Slovenska, Maďarska, Bulharska a Finska jednou z pěti zemí, které jsou zatím závislé na dodávkách Tvelu ze sta procent. Odborníci na energetickou bezpečnost – včetně expertů v Bruselu nebo českého velvyslance Václava Bartušky – upozorňují, že tento stav není v době vyhrocených vztahů s Moskvou ideální. Ve prospěch Rusů naopak zaznívá argument, že na rozdíl od dodávek ruského plynu či ropy v případě jaderného paliva v minulosti nebyly žádné problémy.

O vyhlášení nového výběrového řízení bude rozhodovat představenstvo ČEZ, zatím ale není jasné kdy. Kříž připomíná, že firma má sice s ruským Tvelem sjednanou opci na dodávky paliva i po roce 2020, ale na její případné uplatnění je dost času. Ve prospěch nového výběrového řízení se již dříve vyslovil generální ředitel Daniel Beneš. Ten v únorovém rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že tendru by se měli zúčastnit oba potenciální uchazeči. „Nemyslím si, že by bylo rozumné dělat tendr, kdybyste měl jen jednoho uchazeče. Jaký by to potom mělo smysl?“ řekl Beneš.

Westinghouse, většinově ovládaný japonskou Toshibou, se utkal s Rosatomem i ve finále onoho zrušeného tendru na stavbu dalších dvou bloků temelínské elektrárny.

Budou rovné podmínky?

Otázkou zůstává, zda ČEZ ještě před očekávaným palivovým tendrem umožní testování alternativní nabídky Westinghousu, aby měli oba uchazeči rovné podmínky. Tvel by totiž teoreticky mohl těžit z toho, že jako současný dodavatel možnost zkoušení svého paliva v Temelíně má. Podle Kříže není testování konkurenčního paliva vyloučeno, je ale třeba získat povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a dohodnout se s Westinghousem.

„Naším prvořadým zájmem je nastavit podmínky výběrového řízení takovým způsobem, který poskytne oběma potenciálním dodavatelům reálnou šanci uspět, aby ve finále uspěla lepší nabídka,“ zdůrazňuje mluvčí ČEZ.

Z jedné strany se šíří hlasy o potížích, které měl Westinghouse se svým palivem, když ho do Temelína dodával v první dekádě tohoto století. Z druhé strany zaznívá ostrá kritika ohledně problémů, které má nyní Tvel.

Skrytý střet Rusů a Američanů je už cítit. Z jedné strany se šíří hlasy o potížích, které měl Westinghouse se svým palivem, když ho do Temelína dodával v první dekádě tohoto století. Z druhé strany zaznívá ostrá kritika ohledně problémů, které má nyní Tvel. Šéfka SÚJB Dana Drábová k tomu uvádí, že problémy s palivem mívali všichni jeho dodavatelé, dokázali je však překonat.

Zatímco v Temelíně mohou počítat s novým výběrovým řízením, ve druhé tuzemské jaderné elektrárně v Dukovanech se zatím nic podobného nechystá. ČEZ tam má smlouvu s Tvelem do konce životnosti současných bloků. „V případě Dukovan je naší prioritou projekt dlouhodobého provozu. V současné době tendr na palivo neplánujeme,“ uvedl Kříž.

Westinghouse v minulosti ani neplánoval, že by usiloval o dodávky pro starší ruské reaktory dukovanského typu, později ale připustil, že by mohl obnovit i výrobu takového paliva. Kvůli ukrajinské krizi v EU sílí hlasy volající po diverzifikaci dodávek i v tomto případě.

O diverzifikaci dodávek uvažují i další země. Například Bulhaři jednají s Westinghousem, že v jejich zemi postaví nový atomový reaktor a bude do něj dodávat palivo. Výsledek je zatím nejistý. Kompromis přijalo i Maďarsko. Pro nové reaktory v Paksi počítá zkraje s ruským palivem, po deseti letech ale vyhlásí nový tendr.

Potenciální uchazeči o stavbu nových reaktorů v České republice

  • Westinghouse (USA)
  • Rosatom (Rusko)
  • Areva, EdF (Francie)
  • Kepco (Jižní Korea)
  • jedna z čínských státních firem

Možní investoři podle akčního plánu

  • ČEZ, nebo jeho 100% dceřiná společnost (preferovaná varianta)
  • sdružení investorů (ČEZ, finanční investor, velký odběratel elektřiny, dodavatel jaderného bloku atd.)
  • nově založený český státní podnik

Předpokládaná výše zakázky

  • 250 – 300 miliard korun (cena za dva reaktory)
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!