Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Další díl souboje Klaus vs. oranžový Senát: Zn. Koudelka

  9:00

Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka se Zdeněk Koudelka nepřímo stal představitelem takzvané justiční mafie.

Ústavní soud. Ilustrační foto. foto: © IlustraČeská pozice

Uspěje prezident Václav Klaus v Senátu s dalším pokusem o nominaci nového ústavního soudce místo dosluhující místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové? V únoru Klausovi neprošel návrh Jana Sváčka, před několika dny „vytáhl z klobouku“ exposlance ČSSD (z let 1998 až 2006) Zdeňka Koudelku, který Klausovu nominaci následně přijal. „S velkým zájmem bych sledoval argumenty senátorů, kde dominuje ČSSD, že by zamítali svého dlouholetého mimořádně kvalitního poslance,“ pošťouchl Klaus v minulém týdnu senátory sociální demokracie.

Jenomže snadné to mít duo Klaus–Koudelka v Senátu nebude. V nedělních Otázkách Václava Moravce kritizoval Koudelku místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, a nebral si při tom vůbec servítky: „Když pan prezident řekne, že vidí vynikajícího sociálního demokrata, tak to vyvolává okamžitě opatrnost. Je to zvláštní,“ prohlásil.

Zaorálek kritizoval Koudelku za to, jakým způsobem hájil v době aféry senátora Jiřího Čunka coby náměstek nejvyšší státní zástupkyně postupy Renáty Vesecké při řešení Čunkovy kauzy. „Je to věc senátorů. Kdybyste se ale zeptal mě, tak my jsme kritizovali justiční mafii a nikdy jsem nesouhlasil s tím, že člověk, který byl s námi spojen stranicky, že se vlastně stal nepřímo její součástí a obhajoval dokonce postupy paní Vesecké v aféře pana Čunka. Nesouhlasím s tím a nemohl bych pro něho zvednout ruku,“ řekl Zaorálek.

Výmluvná je i Koudelkova přezdívka – trafikantTéž od tiskového mluvčího Unie státních zástupců Jana Laty dostal Koudelka ve vysílání OVM řádný „kartáč“: „Byl (Koudelka-pozn.red.) jmenován státním zástupcem poté, co se ve stranických primárkách umístil na hůře volitelném místě pro volby do Poslanecké sněmovny. Byl jmenován okamžitě státním zástupcem na pozici náměstka nejvyšší státní zástupkyně. Podle mých informací se žádný politik takto státním zástupcem nestal a jak už jsem uvedl, nikdy se trestnímu právu nevěnoval, takže u mých kolegů ta autorita byla poněkud pochybná,“ upozornil Lata a zmínil, jak se Koudelkovi přezdívalo: „Výmluvná už je i přezdívka, jak se mu někdy přezdívalo – ‚trafikant‘. Jak už jsem řekl, byl přesazen z poslaneckých lavic do funkce náměstka Renáty Vesecké, kdy vždycky její stanoviska a pozici obhajoval, což je logické, protože byl jejím nejbližším spolupracovníkem pracovníkem.“

Senátor ČSSD a možný kandidát strany v prezidentských volbách Jiří Dienstbier ke Koudelkově nominaci v OVM řekl, že senátoři za ČSSD se budou zajímat o „osobnostní profil kandidáta“. Podle šéfa senátorů sociální demokracie Petra Víchy je stranická příslušnost Zdeňka Koudelky spíše přitěžující okolností.

Poté, co Senát zamítl kandidaturu předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka, se spekulovalo, zda nedojde k „handlu“, kdy by se Koudelka stal místo Sváčka předsedou Městského soudu v Praze. Místopředseda ČSSD Dienstbier tehdy takové spekulace popřel: „Myslím, že byly vyvráceny právě hlasováním Senátu o nominaci Jana Sváčka. Je to ten nejlepší důkaz, že žádný kšeft či handl typu kus za kus před projednáváním Jana Sváčka v Senátu nebyl.“

Zdá se proto, že se schyluje k dalšímu souboji mezi Klausem a Senátem, ve kterém disponuje většinou opoziční ČSSD. Jde pravděpodobně o největší spor mezi prezidentem a Senátem od doby, co se v roce 2003 stal Klaus hlavou státu.

Opoziční smlouva a protiústavní změna volebního zákona 

V době opoziční smlouvy (1998 až 2002) mezi ODS a ČSSD, kdy si tyto strany de facto rozdělily moc ve státě, byla jedním ze závazků menšinové vlády Miloše Zemana změna volebního zákona. Partaje se však na přelomu let 1999/2000 nemohly shodnout na její podobě, což vyústilo ve vládní krizi. ODS a ČSSD nakonec zkraje roku 2000 uzavřely dohodu o verzi zákona, který „významně usnadní vznik funkční vlády většinové vlády složené maximálně ze dvou politických subjektů“. Snaha o posílení dvou největších stran, ODS a ČSSD, tehdy vedla představitele menších parlamentních subjektů KDU-ČSL a Unie svobody k vytvoření Čtyřkoalice, která se vymezila vůči stranám opoziční smlouvy.

Jedním z hlavních architektů novely volebního zákona byl právě poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka. Návrh však výrazně posiloval většinové prvky volebního systému. Jen co parlament v červnu 2000 novelu schválil, napadl ji tehdejší prezident Václav Havel u Ústavního soudu. Podle něho novela narušovala ústavní princip poměrného zastoupení, princip rovnosti volebního práva a byla v rozporu se zásadou volné soutěže politických stran. Ústavní soud se se značnou částí námitek ztotožnil a většinu ustanovení v novele zrušil. Česká republika se tehdy ocitla v situaci, kdy neměla volební zákon, podle kterého by se mohly uskutečnit sněmovní volby v roce 2002, což se nakonec podařilo zažehnat na přelomu let 2001/2002 kompromisním návrhem (nový volební zákon platí dodnes).

Lubomír Zaorálek v nedělním vysílání OVM řekl, že kvůli Koudelkově návrhu změny volebního zákona se dostal do konfliktu s tehdejším předsedou ČSSD Milošem Zemanem. „Z této práce pana poslance Koudelky jsem už tehdy rozhodně nebyl nadšen. Právě naopak.“

ČESKÁ POZICE před několika týdny komentovala případ Sváček v článku Kariéra soudce Sváčka z hlediska daňového poplatníka.