Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Dalo se zabránit cinknutým losovačkám? Zaspal ÚOHS?

Evropa

  12:32

Je ÚOHS nečinný pokud jde o losovačky? Úřad tvrdí, že nikoliv. Podle zákona prý může reagovat až na již učiněné úkony zadavatelů.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Šlo tomu předejít? Protikorupční policie doposud hovoří o 36 nestandardních „losovačkách“, při nichž finalisty soutěží na veřejné zakázky vybíralo „cinknuté“ losovací zařízení. Někteří z účastníků soutěží tvrdí, že pochybné praktiky při losování opakovaně napadali již dříve u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). A obviňují úřad z nečinnosti. ÚOHS se ale nařčením brání.    

ÚOHS vykonává dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Zdroj ČESKÉ POZICE uvádí, že na úřad adresoval zhruba dvě desítky námitek týkající se takzvaných užších výběrových řízení, v nichž finalisty vybíralo elektronické losovací zařízení. I když u části z nich vypršela zákonná lhůta, během které se má ÚOHS k napadení vyjádřit, zatím neobdržel žádnou odpověď. Navíc úřad zamítl vydat předběžné opatření, takže zadavatel může uzavřít smlouvu s vítězem, i kdyby později ÚOHS zkonstatoval netransparentnost losování.

Nekontrolovatelné, nenapadnutelné

Úřad zamítl vydat předběžné opatření, takže zadavatel může uzavřít smlouvu s vítězem, i kdyby později ÚOHS zkonstatoval netransparentnost losování

Kritici losovaček poukazují na to, že losování elektronickým zařízením je nekontrolovatelné a v podstatě nenapadnutelné. A navíc je prý omezení nabídek v rozporu s jedním z pilířů Smlouvy o fungování EU a zadávacích směrnic, totiž se soutěží mezi tržními subjekty. V námitkách se upozorňuje také na to, že český zákon v rozporu s evropskou legislativou umožňuje zvolit užší řízení bez splnění dalších podmínek.

Jak vyplývá ze sbírky rozhodnutí, které ÚOHS zveřejňuje na svých internetových stránkách, doposud v kauzách elektronických losovaček rozhodoval striktně formálně. Například začátkem října vydal ÚOHS zamítavé stanovisko k námitce společnosti Navimor – Invest, která se zúčastnila tendru na dokončení vltavské vodní cesty vypsané Ředitelstvím vodních cest za necelou půl miliardu korun. ÚOHS se zabýval tím, zda zadavatel tendru při losování dodržel formálně veškeré náležitosti. Jenže to, zda losování proběhlo skutečně transparentně, nelze prokázat bez důkladné analýzy losovacího zařízení. A to ÚOHS k dispozici neměl a ani si nenechal zpracovat znalecký posudek k losovacímu zařízení.

ÚOHS tvrdí, že mu zákon neumožňuje, aby zasáhl v průběhu tendru. Pokud je tedy vyhlášeno užší výběrové řízení a finalisté se losují, nemůže zakročit při samotném losování. „V pravomoci úřadu je dohlížet nad již učiněnými úkony zadavatelů v zadávacích řízeních, a nikoliv stanovovat postupy při zadávání veřejných zakázek předem,“ uvedl pro ČESKOU POZICI předseda ÚOHS Petr Rafaj. V opačném případě by prý mohla nastat paradoxní situace. „ÚOHS by se tak mohl dostat do situace, kdy by sám přezkoumával svá vlastní doporučení,“ vysvětluje Rafaj. Všechna napadení, ke kterým ÚOHS mlčí, ale byla podána až po uskutečnění losování.  

Probíhá šetření

ÚOHS dostal námitky ke čtyřem z 36 výběrových řízení, jež nyní prošetřuje policie. Jak již dříve informovala ČESKÁ POZICE, mezi zkoumanými je i námitka, kterou podala stavební společnost Skanska na průběh losování finalistů tendru na modernizaci silnic II. a III. třídy, který vypsal Jihočeský kraj. Losování proběhlo 12. července a bylo první akcí, na níž protikorupční policie zajistila podezřelé losovací zařízení.

Úřad se zatím k obdrženým námitkám ke čtyřem soutěžím nevyjádřil. Vyžádal si od policie veškeré podklady a důkazy, z nichž je patrné, že losovací zařízení, která byla použita v daných zadávacích řízeních, byla manipulovatelná. „Předmětná záležitost je tedy ve stádiu šetření a výsledek šetření není zatím znám,“ dodal Rafaj. 

Poté, co policie zajistila „cinknutá“ losovací zařízení, upozornila všechna ministerstva, krajské úřady, dotčená města a obce a Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Otázkou nicméně zůstává, jak mají zadavatelé zakázek, kde finalisty losovala policií zajištěná losovací zařízení, dále postupovat. V některých případech byla totiž již uzavřena smlouva s vítězem tendru a na zakázce se pracuje či dokonce finišuje. Je možné, že kdyby byl tendr zrušen, bude vítězná firma žádat odškodnění. Za takovou škodu by nesl odpovědnost zadavatel, tedy stát. V lepším případě zprostředkovatel zadávacího řízení, který zmanipulované losování organizoval.  

Otázkou zůstává, jak mají zadavatelé zakázek, kde finalisty losovala policií zajištěná losovací zařízení, dále postupovat

ÚOHS tvrdí, že v obecné rovině poukazuje na povinnost zadavatele dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a odkazuje na dřívější rozsudek Nejvyššího správního soudu týkající se transparentnosti řízení. V rozsudku se mimo jiné praví: „Požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ U půlmiliardové zakázky napadené společností Navimor – Invest tento judikát soudu ÚOHS z neznámých důvodů neaplikoval a ani jej ve svém rozhodnutí nezmínil.

Začněte znovu!

Ministerstvo pro místní rozvoj je vůči zadavatelům prověřovaných zakázek konkrétnější. „Pokud zadavatel má poznatky, že zadávací řízení neprobíhá v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, pak by měl v rámci autoremedury (autoremedura je zvláštní způsob vyřízení opravného prostředku v řízení, kdy o zrušení nebo změně rozhodnutí rozhoduje sám orgán, který vydal původní rozhodnutí – pozn. red.) řízení zrušit a vypsat nové,“ říká za ministerstvo pro místní rozvoj tisková mluvčí Jana Jabůrková.

Dle instrukcí MMR postupují například v Kladně, kde původní tendr na opravu divadla za 174 milionů korun zrušili a chystají novou soutěž. Jiná situace je ve Šternberku. Město pozastavilo stavební úpravy komunikací a dalších prostranství v části Lhota až do ukončení vyšetřování. Šternberk přitom již v polovině srpna ukončil výběrové řízení a v září podepsal smlouvu s vítězem soutěže. 

V tiskovém prohlášení protikorupční police konstatuje, že „všechna losování, provedená s využitím zajištěných losovacích zařízení, proběhla netransparentním způsobem, neboť losovací osoba měla možnost řádný výběr pouze předstírat a do další účasti vybrat předem určené zájemce“.    

Protikorupční policie hovoří zatím o 36 nestandardních zakázkách, jejichž hodnota se pohybuje kolem dvou miliard korun. Situaci zhoršuje fakt, že zhruba polovina této částky připadá na dotace z EU. Jejich čerpání je ohroženo. Na některé zakázky bylo možné čerpat dotaci až do 85 procent jejich hodnoty. Protože se peníze z unie vyplácejí zpětně, řada subjektů řeší situaci tím, že si vezme úvěr, který splatí poté, co peníze obdrží. Jenže ti, co nemohou prokázat, že výběrové řízení proběhlo transparentně, budou na peníze z EU čekat marně.

O výběrových řízeních, u nichž bylo použito elektronické losovací zařízení, si přečtete také v těchto článcích: