Uvěří lidé sociálním demokratům, že v případě volebního vítězství do Česka opět nalákají spoustu zahraničních investorů, jako se to dařilo během prvních let tohoto tisíciletí? A že se díky tomu rýsují nová pracovní místa? Nebo u lidí převážil pocit – bližší vnímání řady politiků z ODS –, že investoři tady stejně stavějí pouhé montovny, a nakonec uprchnou jinam?
Oživování slavné minulosti agentury CzechInvest, která vznikla právě kvůli lákání investic do Česka, z dob vlád ČSSD se každopádně stává hitem současné sociální demokracie. Potvrdila to první vystoupení Jana Mládka poté, co obhájil postavení ministra financí ve stínové vládě. A podobně se v nedávném rozhovoru pro ČESKOU POZICI vyjadřoval ostravský primátor Petr Kajnar, který naopak post stínového ministra průmyslu opustil.
Právě zahraniční investice mají být podle ČSSD pilířem politiky nastartování hospodářského růstu.
Faktem je, že CzechInvest skutečně patřil k nejlépe hodnoceným agenturám na světě. Jeho největší sláva je spojena s vládou ČSSD. Vrcholem byly investice automobilky Hyundai a dalších firem v roce 2006, kdy už ale éru sociálních demokratů střídalo období ministrů průmyslu za ODS.
Levicová úchylka?
Od té doby se častokrát zdálo, že je celý CzechInvest pravičáky pranýřován jako levicová úchylka a další příklad nesmyslného systému dotací a daňových úlev. CzechInvest prý preferoval zahraniční investory na úkor domácích, zcela pomíjel rozvoj malých a středních podniků. Politické vidění bylo zřejmě posíleno i vzhledem k tomu, že úspěšný šéf CzechInvestu Martin Jahn se předtím stal vicepremiérem za sociální demokraty.
Velcí zahraniční investoři ve skutečnosti byli požehnáním pro rozvoj malých a středních firem, protože si v Česku vytvářeli dodavatelské řetězcePrávě ideologické vnímání ODS ale bylo největší chybou. Celý systém pobídek pro investory se rodil už v devadesátých letech za pravicového ministra průmyslu Vladimíra Dlouhého. (Shodou okolností mu nynější stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek dělal externího poradce.) A vycházel z jednoduchého poznání: pokud o investory ze všech sil bojují i ostatní země, Česko by sice mohlo zůstat stranou, ale muselo by počítat s důsledky – oslabováním ekonomiky, zaměstnanosti, a dokonce i vlastní průmyslové tradice.
Velcí zahraniční investoři ve skutečnosti byli požehnáním pro rozvoj malých a středních firem, protože si v Česku vytvářeli dodavatelské řetězce. Typickým příkladem je automobilový průmysl.
V době, kdy působil CzechInvest pod kontrolou ministrů ODS, se určitě neděly jen špatné věci. Přínosem byl pokračující důraz na lákání investorů z oblasti strategických služeb. Jenže se ukazuje, že by se stejně tak hodili noví investoři z moderního průmyslu.
Koruna postupnému úpadku CzechInvestu byla nasazena v posledních měsících. Politika ministra průmyslu Martina Kuby působí dojmem, že cílem je podřídit kdysi pružné a relativně autonomní agentury jako CzechInvest či CzechTrade nepružným úřednickým strukturám. A loňské odvolání šéfa CzechInvestu Miroslava Křížka kvůli pochybné zakázce pak vyvolává podezření, že se agentura nakonec stala součástí širšího systému na vyvádění veřejných peněz kdovíkam.
Sázka ČSSD na oživení CzechInvestu je tedy správná, i když na druhé straně by měli sociální demokraté počítat s tím, že agentura sama o sobě zlatá vejce snášet nebude. Neškodilo by si připomenout i další aktivity Martina Jahna jako vicepremiéra (dnes vysokého manažera Volkswagenu), který hledal způsoby, jak zatraktivnit podnikatelské prostředí. Varováním je, že ani mnozí sociální demokraté tenkrát nebrali jeho výzvy vážně.
O aktuálním vývoji ve výběru ředitele CzechInvestu si můžete přečíst v článku: CzechInvestu chce šéfovat 15 lidí. Kdo se ujme funkce na rok, než ho ČSSD vyhodí?