Těžko říct, zda politické strany dodrží slib a v dostatečném množství zvednou jejich členové ruku pro rozpuštění Poslanecké sněmovny. Zatím to vypadá, že k rozpuštění spíše dojde a na podzim se uskuteční předčasné volby. Bývalý předseda KDU-ČSL a několikanásobný ministr Cyril Svoboda však zažil, že se navzdory dohodám rozpuštění sněmovny nepodařilo odhlasovat.
Právník a současný ředitel Diplomatické akademie Svoboda v rozhovoru pro ČESKOU POZICI hovoří o tom, jaké to je, když se dlouholetý politik ze dne na den ocitne „na ulici“. Porovnává politickou krizi v roce 2009 s tou nynější a říká, že prezident Miloš Zeman postupuje přesně tak, jak mu umožnily politické strany svými nedomyšlenými kroky, které sněmovnu výrazně oslabily.
ČESKÁ POZICE: Jak si vysvětlujete, že některé strany začínají couvat s návrhem na rozpuštění Poslanecké sněmovny? Před týdnem po hlasování o důvěře vládě to vypadalo, že se partaje budou předhánět, kdo dříve se podepíše pod návrh na rozpuštění. Teď se prý má počkat na schválení důležitých zákonů…
„Když jste poslanec, primátor vás zve na akce, sedíte v první lavici, máte možnost mluvit k lidem. Jakmile skončíte ve sněmovně, o všechny výhody přijdete.“SVOBODA: Drtivá většina poslanců žádné rozpuštění nechce. U řady poslanců se odehrává takový ten obyčejný lidský příběh – mají nejen vyšší příjmy než v jiném zaměstnání, ale být poslancem je zároveň spojeno s vyšším společenským postavením. Když jste učitelem na střední škole v Karlových Varech, tak jste znám jako učitel. Když jste poslanec, primátor vás zve na akce, sedíte v první lavici, máte možnost mluvit k lidem.
Jakmile skončíte ve sněmovně, o všechny výhody přijdete, přestanou vám chodit pozvánky na výstavy, módní přehlídky, vernisáže. Ten den to najednou přestane a svět se flexibilně přeorientuje na nového poslance.
ČESKÁ POZICE: Nedokážu si představit, že třeba Miroslavu Kalouskovi – který v posledních dnech trochu couvá – by šlo primárně o takovéto výhody…
SVOBODA: Někteří poslanci mají i vážnější důvody – tím je uchování si poslanecké imunity. Zkrátka v dnešní době jsou orgány činné v trestním řízení daleko aktivnější než dříve. Imunita do jisté míry chrání, ale jakmile nejste poslanec, jste v ohrožení. Důvodů tedy může být více.
Navíc nezapomínejme na zásadu, jakou prosazoval Miroslav Kalousek ještě v KDU-ČSL, když Jiří Paroubek hlasoval proti svým koaličním partnerům ve věci zákoníku práce – s podporou KSČM. Na návrh našich straníků, aby KDU-ČSL odešla z koalice, pan Kalousek tehdy říkal: „Kóty se drží, úřady se neopouštějí.“ Takže myslím, že Kalousek bude věrný své tradici i dnes. Netvrdím, že daní poslanci spáchali trestný čin, mohou ale mít obavy, že budou kvůli něčemu vyšetřováni.
ČESKÁ POZICE: To by mohlo znamenat, že Kalousek – který před týdnem jako první zahřímal před zákonodárci o nutnosti předčasných voleb – se domníval, že jeho výzva nenajde odezvu u kolegů poslanců.
SVOBODA: Iniciátoři rozpuštění zřejmě počítali s tím, že se nenajde dostatek hlasů pro tento krok. Stejně jako když Jiří Paroubek v roce 2009 doufal, že sněmovna nevysloví Topolánkově vládě nedůvěru. A ono to tenkrát vyšlo. Zdá se mi, že se tady opět hraje divadlo s občany. To divadlo se jmenuje nový občanský zákoník. Má přes 3000 paragrafů – velké dílo. Aby mohl být aplikován, musí být přijata řada prováděcích zákonů. Pozor – občanský zákoník se dotkne neuvěřitelného množství právních vztahů. Jde o obrovský zásah.
„Není obvyklé, že se sněmovna jenom tak usnese a rozpustí“Najednou slyšíme, že sněmovna se nemůže rozpustit, protože potřebuje 14 dnů na schválení prováděcích předpisů. Jestli bude sněmovna schvalovat tyto zákony v takovém kvapu, tak tam bude chyb jako maku. Bude to strašlivé a devastujícím způsobem se to dotkne velkého množství právních vztahů. To, co potřebuje Česká republika, je nový rozpočet. Je proto potřeba urychleně rozpustit sněmovnu a uspořádat nové volby! Podle mě se nemá čekat kvůli občanskému zákoníku. Prováděcí předpisy počkají, mohou se klidně podat v nové sněmovně. Není argumentem, že občanský zákoník padne s touto sněmovnou. To může říct jen někdo jako Jiří Pospíšil. Takto důležitý zákon se prostě nemůže šít horkou jehlou během 14 dnů.
Hrubá chyba Mirka Topolánka
ČESKÁ POZICE: Liší se politická krize z roku 2009, kdy padla varianta předčasných voleb a pokračoval kabinet Jana Fischera, od současné politické metelice?
SVOBODA: To je dobrá otázka. Hrubou chybou vlády Mirka Topolánka byla myšlenka, že sněmovna může být rozpuštěna bez udání důvodu. Když jsme psali Ústavu, dali jsme do ní čtyři důvody rozpuštění sněmovny. Sněmovna musela splnit jednu z podmínek, a prezident ji pak mohl, ale nemusel rozpustit. V roce 2009 přišla novela, že sněmovnu lze rozpustit bez udání důvodu. To znamená, že může přijít kdokoliv, kdo ve sněmovně řekne: „Kluci a děvčata, rozpusťte se.“ V tu chvíli se poslanci dostávají do defenzivy, protože musejí vysvětlovat, proč se rozpustit nechtějí. Do roku 2009 taková situace nastat nemohla.
Když se podíváme na jiné evropské ústavy, existují různé modely – například že návrh na rozpuštění musí podat vláda. Jinými slovy: není obvyklé, že se sněmovna jenom tak usnese a rozpustí.
ČESKÁ POZICE: Takže z hlediska dopadu na fungování politického systému je „krize 2009“ závažnější než ta nynější?
SVOBODA: Krize v roce 2009 byla kardinální. Jsem si jistý, že kdyby tehdejší Topolánkova koalice nabídla tehdejšímu předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi v době probíhajícího Evropského předsednictví post předsedy Poslanecké sněmovny, vláda by nepadla. Pan Paroubek chtěl mít funkci, z jejíhož titulu by se mohl účastnit akcí souvisejících s předsednictvím. Byla chyba, že jsme tehdy takový krok neudělali. Vždyť Jiří Paroubek pak byl pádem Topolánkovy vlády sám zaskočen.
„Topolánkova krize byla krizí osobních vztahů politiků. Dnes však jde o systémovou, hlubší krizi, jež vyvěrá z permanentní války mezi politickými silami.“Nynější krize je však ještě hlubší a závažnější. Politika je zdevastovaná, mezi politickými silami panuje šílená animozita, je tu boj na život a na smrt mezi koalicí a opozicí. Ještě horší bylo, že tu mezi sebou válčila Nečasova koalice. Takové boje nepamatuji. Samozřejmě, že to je spojeno s politickou korupcí modelu Karolíny Peake. Když vidím, jak se snažila udržet u moci – opustila svou stranu, založila novou, při hlasování o důvěře Rusnokově vládě odešla ze sálu. Všechno se dá jakoby vysvětlit vyššími principy a úkoly. Jenže… Jakmile je člověk v politickém kolotoči, má pocit, že existují vyšší úkoly, které vás opravňují k manévrům, které se dělat nemají. Bez sebereflexe člověk dělá věci, o nichž si myslí, že jsou vysvětlitelné. Ve skutečnosti nejsou.
Topolánkova krize byla krizí osobních vztahů politiků. Dnes však jde o systémovou, hlubší krizi, která vyvěrá z permanentní války mezi politickými silami.
ČESKÁ POZICE: Krize v roce 2009 a odložení předčasných voleb ovlivnilo do jisté míry výsledky sněmovních voleb v roce 2010. Velké strany značně ztratily, uspěl protestní podnikatelský projekt Věci veřejné, na pravici se objevila nová strana TOP 09. Vyústí letošní krize v něco podobného?
SVOBODA: Můj dojem je takový, že ODS neskončí pod pěti procenty. Bude mít lepší výsledek, protože ODS tu existuje od začátku devadesátých let a ve společnosti je zapuštěná, na rozdíl od TOP 09, jež stojí na dvou osobnostech. Je pravděpodobné, že letos se opět otevře prostor pro nové subjekty – ať už hnutí Andreje Babiše, nebo SPOZ. Přál bych si velmi, aby uspěla i strana lidová.
Mokrý ručník pro poslance
ČESKÁ POZICE: Vedle zmiňované novely Ústavy postavení dolní komory v politickém systému příliš nepomohlo ani zavedení přímé volby prezidenta.
SVOBODA: Ano, to je druhý chybný moment. Když se tento mechanismus zaváděl, říkalo se, že většina lidí to požaduje. Bylo tady nějaké referendum? Nebylo. Politické strany zákon přesto schválily, aniž věděly, kdo za ně bude kandidovat. Vypustily džina z lahve. Bylo mi jasné, že Michal David nebo Karel Gott budou dál zpívat a nestanou se prezidentem, jak se před zavedením přímé volby strašilo. Tušil jsem, že minimálně do druhého kola se dostane někdo, z koho nás bude bolet hlava. Zkrátka politické strany to vůbec nedomyslely.
ČESKÁ POZICE: Bolí vás hlava z našeho pana prezidenta?
SVOBODA: (smích) Nebolí. Máme prezidenta, který je politikem par excellence. Najednou jsme se však ocitli v situaci, kdy jedinou nerozpustitelnou institucí je prezident republiky, který je volen na pět let. Nastalo probuzení z kocoviny ve Sněmovní ulici, poslanci mají mokré ručníky na hlavě a koukají, že oni mohou být rozpuštěni kdykoliv.„Ohnisko stability se v posledních letech přesunulo na Hrad, prezident republiky je silný post.“
ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte dosavadní Zemanovo chování na Hradě? Řada politiků ho kritizuje, že se snaží přebudovat politický systém na poloprezidentský.
SVOBODA: Počkejte. Poslanci by měli nadávat sobě. Prezidentovi nemají co vytýkat. To, Karle Schwarzenbergu a Petře Nečasi, ráno u zrcadla kritizujte sebe. To vy jste vypustili džina z lahve, sami sebe jste oslabili, když jste umožnili „bezdůvodné“ rozpouštění sněmovny. Prezident republiky má nejen mandát od občanů, on svými kroky zároveň říká: milý Karle Schwarzenbergu, milý Mirku Kalousku, milá Karolíno Peake – to vám vděčím za prostor, který jste mi svými zákony vymezili.
Ohnisko stability se v posledních letech přesunulo na Hrad, prezident republiky je silný post. Celé nastavení systému je nedomyšlené ze strany politických stran. Když slyším v televizi komentátory a analytiky hovořit o plíživém poloprezidentském systému, vždy si říkám: vždyť za to mohou politici, kteří oslabili vlastní pozici.
ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte okolnosti vzniku Rusnokovy vlády?
SVOBODA: Prezident Zeman nic nepřehnal, jen využil situaci. Samozřejmě Rusnokova vláda je politická, pojem „úřednická“ je jen hantýrka. Prezident ale na samém počátku řekl, že vznikem této vlády donutí strany k rozpuštění sněmovny. Současná nervozita poslanců nepramení z obavy z Miloše Zemana, ale z obavy z rozpuštění sněmovny a předčasných voleb.
Rusnok je špičkový premiér
ČESKÁ POZICE: Je vláda Jiřího Rusnoka co do obsazení postů kvalitnější než předchozí pravicové vlády?
SVOBODA: Jiří Rusnok je po mém soudu špičkový premiér. S nikým se nehádá, mluví klidně, vyjednává, diskutuje s partnery. Jde o úplně jiný typ komunikace. S výjimkou kroku Jiřího Balvína se vláda zatím nedopustila žádné větší chyby. Většině národa se to líbí. Kdyby vláda dostala důvěru, byla by stále populárnější na veřejnosti.
Obecně lze říci, že třeba ministr zemědělství Miroslav Toman je po dlouhé době ministr, který resortu rozumí. Jan Kohout je dobrým ministrem zahraničí, který se této oblasti věnuje od devadesátých let, a je dobře, že skončila válka mezi ministerstvem zahraničí a ministerstvem průmyslu. Konečně posílí ekonomická diplomacie. Vezměte si, že Karel Schwarzenberg například zakázal komunikaci svým diplomatům s organizacemi, jako je CzechTrade. Kohout tyto devastující války skončil. „Jiří Rusnok se s nikým nehádá, mluví klidně, vyjednává, diskutuje s partnery. Jde o úplně jiný typ komunikace.“Nepochybně ministr Martin Holcát rozumí zdravotnictví. Ti lidé byli vybráni tak, že opozice na ně nemůže útočit, že svým resortům nerozumí. Vezměte si, že třeba v Topolánkově vládě byl ministrem zemědělství Petr Gandalovič…
ČESKÁ POZICE: Máte zkušenosti s takzvanou poloúřednickou vládou Josefa Tošovského, v níž jste byl ministrem vnitra. Tehdejší prezident Václav Havel se zasazoval o vznik úřednické vlády a považoval ji za prostředek, jak zemi dovést k předčasným volbám v roce 1998. Je to podobná situace jako nyní, kdy se pro změnu prezident Miloš Zeman zasadil o vznik Rusnokovy vlády s cílem konání předčasných voleb?
SVOBODA: V tomto směru si jsou vlády podobné. Josef Tošovský mi několikrát později říkal, že jeho myšlenkou bylo dát ve vládě šanci mladým lidem. Ministry byli například Vladimír Mlynář, Jan Černý, Michal Lobkowicz, Ivan Pilip. Tošovský chtěl do politiky přivést novou generaci, jež tím měla otevřít svou budoucí politickou angažovanost.
Miloš Zeman je přesný opak. Věkový průměr jeho vlády je podstatně rozdílný a u většiny z ministrů není potenciál, že by mohli budovat dlouhodobější politickou kariéru. Tošovského vláda byla od počátku velmi vítaná, ve společnosti měla velkou podporu. Pokud by ale Rusnokova vláda byla u moci delší dobu, s popularitou by to bylo asi podobné.
ČESKÁ POZICE: Tošovského vládu po volbách vystřídal pakt Zeman-Klaus s názvem opoziční smlouva. Prvně jmenovaný je dnes prezidentem. Myslíte, že Miloš Zeman bude opět prosazovat vznik velké koalice?
SVOBODA: Nemyslím si to. V síle osobnosti v tuto chvíli Miloš Zeman nemá konkurenta, který by s ním udělal dohodu tohoto typu. Podle mě se Václav Klaus nevrátí do stranické politiky. ODS je dnes jinou stranou, než když jí vládl. A postavit novou stranu kolem 25 procent chce nejen dostatek intelektuální energie, ale hlavně fyzických sil. Můj dojem je, že i přes dobrou kondici bývalého prezidenta se mu nebude chtít jít do takového nasazení. Aby získal ODS na svou stranu, musel by objezdit celou republiku.