Jak je možné, že v Česku v minulých letech stoupaly výkupní ceny solární energie, zatímco ceny solárních panelů klesaly? A výkupní cena energií se pak korigovala na poslední chvíli, nedostatečně, a navíc způsobem, který může být z hlediska práva diskutabilní, zatímco v sousedním Německu šlo snižování cen fotovoltaické technologie ruku v ruce se snižováním výkupních cen? Jména konkrétních viníků sem!
Zhruba takový je obsah dopisu, který adresoval bývalý ministr pro místní rozvoj a dnešní senátor Jiří Čunek premiérovi a někdejšímu vládnímu kolegovi Petru Nečasovi a jejž minulý týden zveřejnily Parlamentní listy.
Jiří Čunek je v souvislosti s fotovoltaickou horečkou a jejím následným zchlazením zmiňován poměrně často. Senátor sehrál podstatnou roli i při shánění dostatečného počtu hlasů pod návrh na zrušení části zákona, který obsahuje takzvaný solární odvod ve výši 26 procent. Příslušný zákon je účinný od začátku letošního roku a Ústavní soud by měl nejdřív na podzim řešit jeho namítaný rozpor s ústavním pořádkem.
„Jsem zastáncem individuální odpovědnosti, a proto bych Vás, pane předsedo, chtěl požádat, aby jste identifikoval jasného viníka, který je zodpovědný za bezmyšlenkovitý vývoj výkupních cen ze solární energie v České republice, jež šel zcela protichůdně proti vývoji cen solárních panelů,“ stojí v dopise Jiřího Čunka, jehož stylistická a gramatická úroveň sem tam lehce pokulhávala.
Kdo za to může?
Premiér Petr Nečas, či spíše někdo z jeho okolí, kontroval o poznání úsečněji. „Hledání viníků je jistě populární, nicméně faktem také je, že v podobné situaci jako Česká republika se ocitly také další evropské státy, které neodhadly prudce se snižující výrobní náklady na fotovoltaické technologie. (…) Viníků současné situace je celá řada. Obecně bychom dokonce mohli říci, že i administrativně stanovené požadavky na podporu obnovitelných zdrojů ze strany Evropské unie také sehrály svou roli,“ stojí v premiérově dopise.
Premiér Nečas považuje za hlavní viníky současného stavu „poslance, kteří odhlasovali zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v příliš rigidním znění, které neumožnilo flexibilně reagovat na vývoj nákladů v odvětví obnovitelných zdrojů“. Konkrétně „šlo tehdy o většinu poslanců ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU“. Ministerský předseda dodává, že Česko se na chystané arbitráže se zahraničními investory do tuzemských fotovoltaických projektů „velmi dobře připravuje“.
Což ovšem nic nemění na tom, že zatím je jejich výsledek nejistý; po dvouměsíčních letních prázdninách, kdy si solární investoři se svými právníky i státní úředníci dali oddechový čas, se nyní vyjednávání a jiné kroky posunou do další fáze.
Tak znovu: Kdo za to může?
Nečasova odpověď o poslancích z ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Jiřího Čunka plně neuspokojila. Svůj další dopis premiérovi poslal v ještě pichlavějším tónu:
„Vážený pane premiére, chápu, že přes řešení závažných problémů koalice s odvoláváním úředníka (Jiří Čunek měl pravděpodobně na mysli personálního šéfa ministerstva školství Ladislava Bátoru – pozn. red.) zřejmě nemáte část přečíst všechny dopisy, které jsou Vám adresovány a jež podepisujete. (…) Nejde mi o bezdůvodné, nebo, jak stojí ve Vámi podepsaném dopise, populární hledání viníků. Jde o to, abyste Vy a Vláda ČR dokázali občanům, že se zásadnímu pracovnímu selhání nebo spíše trestnému činu konkrétních úředníků dokážete věnovat s minimálně stejným důrazem jako případu uraženého pana Schwarzenberga,“ odvětil Jiří Čunek.
Senátor kritizuje i aktuální stop stav, v jehož důsledku dnes nejsou do sítě připojovány žádné, ani minimální fotovoltaické projekty včetně střešních instalací. „Zde bych rád zdůraznil, že všude v demokratickém světě je podpora střešních instalací chápána nejen ekologicky, ale jde o zvýšení nezávislosti občanů na monopolních výrobcích a distributorech. Chápu, že pro české podnikatelsko-mocenské prostředí je nezávislý občan nebezpečný,“ píše Čunek. A na závěr opakuje svou žádost: aby mu premiér Nečas sdělil konkrétní viníky dnešního stavu.
Co na to fotovoltaici?
Korespondenci pro ČESKOU POZICI okomentoval advokát Jakub Hájek, partner advokátní kanceláře NH Partners, která zastupuje fotovoltaické investory:
„S Jiřím Čunkem lze v zásadě souhlasit, ohradil bych se pouze proti tvrzení, že situace kolem fotovoltaiky přinesla výrazné zvýšení cen elektrické energie. Pokud došlo k nárůstu, viníkem byly především vysoké poplatky distributorům za systémové služby, a především pak zisk distributorů a dodavatelů, jehož přesnou výši nelze spolehlivě zjistit. Tento zisk byl o to větší, že v mezidobí došlo k výraznému snížení ceny silové elektřiny.
Odpověď pana premiéra bohužel svědčí o naprostém nepochopení postavení obnovitelných zdrojů (OZE) v rámci energetického mixu. Je evidentní, že OZE vnímá pouze jako jakési nutné zlo, které nám vnutila EU, a vinu za údajnou solární krizi se snaží přenést na jiné politické subjekty. Podotýkám, že tato krize byla v loňském roce uměle vytvořena a živena. Ve světle našich diskuzí s ekonomy a zástupci takzvané velké energetiky víme, že podpora fotovoltaiky nevedla ke skokovému nárůstu cen elektřiny ani k ohrožení bezpečnosti či stability sítě – ceny elektřiny výrazně nevzrostly a elektrizační soustava i přes připojený instalovaný výkon fotovoltaických elektráren nadále spolehlivě funguje. Neplatí tedy žádný z klíčových vládních argumentů.
Systém podpory OZE upravený zákonem č. 180/2005 Sb je funkční a s drobnými úpravami nadále použitelný. Ve vztahu k fotovoltaice došlo k fatálnímu pochybení v rámci cenotvorby. A za toto pochybení nesou odpovědnost konkrétní lidé.
Smutným důsledkem vládního tažení je, že došlo k závažnému poškození dobrého jména OZE v České republice. Přitom se jedná o odvětví, které napomáhá ke zvyšování energetické nezávislosti, rozvoji technologií, inovací, lokální zaměstnanosti a hospodářské soutěže. Tyto pozitivní efekty uznává EU, vyspělé západoevropské země (Nizozemsko, Německo) i další významné státy světa (například Čína, Brazílie, Indie, Japonsko). Vláda tyto pozitivní efekty naprosto přehlíží a naopak připravuje opatření, která povedou k definitivnímu potlačení decentrálního využívání OZE v ČR.
Necitlivé vládní kroky, které měly údajnou krizi vyřešit, jsou v rozporu s mezinárodními závazky ČR, respektive jejím ústavním pořádkem. Uvrhly ČR do rizika významných majetkových škod. Stát je nyní nucen namísto podpory OZE vynakládat značné finanční prostředky mimo jiné na právníky. Aby byl absurdní obraz dokonalý, činí tak bez výběrového řízení.
Jistota pana premiéra ohledně výsledku je překvapivá. Konečný účet právní války v každém případě ponesou opět občané. A o tom se nehovoří.“
