Všichni nemohou dělat (a umět) vše. Jeden kraj v Česku bude, řekněme, silnější ve farmaceutickém průmyslu, přičemž tamní univerzita se postará i o výchovu chemiků a biovědců, kteří nápady obohatí daný region. Jinde bude zase silná elektrotechnická fakulta spolu s IT výzkumnými centry. Aby pak zdejší vědci našli co nejvýhodnější vazby na firemní sektor a rozvíjeli inovace, nemělo by se to již dít nahodile, ale strategicky. S promyšlenou vizí, dlouhodobým cílem a jeho postupným naplňováním.
Takový je záměr chystané celostátní výzkumné strategie se zkratkou RIS3, která značí Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation – odtud též 3S. „Celé to má vést k efektivnímu směřování domácích i evropských finančních prostředků do výzkumu, vývoje a inovací. Jednak jde o celkové zlepšení proinovačního prostředí, a pak i o hledání specializace a priorit v jednotlivých krajích,“ řekl ČESKÉ POZICI docent Jiří Blažek z katedry regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jenž na strategickém dokumentu spolupracuje s ministerstvem školství.
Nejde tedy jen o hledání možných oblastí specializace, pro něž mají jednotlivé kraje nejlepší předpoklady, ale především o přípravu podpůrných aktivit, které budou pomáhat inovačnímu podnikání napříč obory.
„Podstatné je, že nechceme vytvořit jen nějakou strategii, ale dosáhnout důležitých změn,“ říká Blažek k přípravě materiálu, jenž bude dle Evropské komise nutný pro schválení operačních programů strukturálních fondů na podporu výzkumu a vývoje v letech 2014 až 2020. Zástupci ministerstva tvrdí, že na rozdíl od jiných zemí nevytvářejí jen tak nějaký „papír“ na objednávku, ale plán, který oživí místní vztahy inovačních hráčů. Povede se to?
Rozhýbání krajských specializací
„Hlavně nechceme, aby vznikl další mrtvý dokument do šuplíku, ale aby to byla věc k reálnému využití. Aby se na regionální úrovni aktivizovali lokální aktéři, ve všech čtrnácti krajích probíhala odborná komunikace, a pak vše republikově fungovalo i jako celek. Ano, je to velmi ambiciózní, ale věříme tomu,“ říká Jan Radoš, ředitel odboru řízení Operačního programu Výzkum, vývoj a inovace (OP VaVpI), z nějž je hrazena výstavba desítek regionálních výzkumných center – od nanotechnologií přes chemii až po šlechtitelství –, která ČESKÁ POZICE ve svých článcích dlouhodobě sleduje.
Jan Radoš: Chceme, aby se na regionální úrovni aktivizovali lokální aktéři, v krajích probíhala odborná komunikace a vše fungovalo i jako celek republikověPodle docenta Blažka, jenž vychoval řadu významných odborníků na problematiku regionálního rozvoje v tuzemsku, vychází plán RIS3 z nejnovějších poznatků na podporu inovačního podnikání i nejmodernějších strategických dokumentů a nástrojů.
K tomu, aby se z nějakého českého kraje stalo časem takové malé Bavorsko, kde jsou navzájem provázány „subsystémy“ tvorby znalostí a nápadů (školy či vývojová střediska) s dalším „subsystémem“ zhodnocení (firem a ekonomiky), má napomoci jednak národní strategie chytré specializace, ale také čtrnáct regionálních krajských strategií. Poznání a provázání hlavních aktérů inovační sféry (univerzit, akademiků, podnikatelů, vědecko-technických parků či inkubátorů a krajské správy), budou mít na starost takzvaní krajští S3 manažeři, tedy koordinátoři, kteří byli vybráni. Konkrétně jimi jsou tito „hi-tech hejtmani“, kteří budou i důležitými kontakty pro místní inovátory:
Čtrnáct krajských manažerů S3:
- Jihočeský: Michaela Novotná (Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání)
- Jihomoravský: Petr Chládek (Jihomoravské inovační centrum)
- Karlovarský: Ivo Kováč (Karlovarská agentura rozvoje podnikání)
- Královéhradecký: Daniel Všetečka (Centrum EP)
- Liberecký: Jan Marek (VÚTS, a.s.)
- Moravskoslezský: Petra Chovanioková (Agentura pro regionální rozvoj)
- Olomoucký: Jiří Herinek (Univerzita Palackého, VTP)
- Pardubický: Alexandr Prokop (ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy)
- Plzeňský: Zdeněk Molcar (dříve VTP Plzeň)
- Praha: Kristýna Meislová (Technologické centrum AV ČR)
- Středočeský: Ivo Říha (krajský úřad, Středočeský kraj)
- Ústecký: Miroslav Cingl (Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje)
- Vysočina: Andrea Novotná (IPI, s.r.o.)
- Zlínský: Daniela Sobieská (Technologické inovační centrum)
Nejdále jsou v Jihomoravském kraji
Někde již podpora inovací dobře funguje – geograf Blažek na prvním místě jmenuje Jihomoravský kraj následovaný Hradcem Králové či Ostravou –, ale některé kraje si zatím inovačních nástrojů skoro ani nevšimly. Výrazné zpoždění má například Praha, kde jsou přitom koncentrovány výzkumné kapacity. Je co zlepšovat: hlavní město již představilo svůj koncept inovačních voucherů čili poukázek na výzkum a vývoj, jenž podporuje spolupráci firem a vysokých škol.
„Máme konkrétní cíl. Chceme, aby díky RIS3 bylo do poloviny roku 2014 ve všech krajích připraveno o jedno dvě podpůrná schémata víc než nyní – jde o věci jako inovační vouchery, podporu start-upů či spin-offů,“ doplňuje Blažek, dle nějž by v roce 2020 mělo být v krajích více S3 manažerů.
Za rozvoj regionálních strategií ve chváleném Jihomoravském kraji byl mimo jiné odpovědný Petr Chládek z Jihomoravského inovačního centra (JIC). „To, že Evropská komise požaduje, aby měly členské státy a regiony zpracovanou inovační strategii, vnímám pro Česko i náš region jako jedinečnou příležitost. Takový systémový krok motivuje členské státy investovat většinu evropských financí do vzdělávání, výzkumu a podpory inovačních firem, což je i v souladu s nejmodernějšími přístupy regionálního rozvoje. Komise navíc nově klade důraz na to, aby regiony investovaly pouze do oborů, ve kterých mají šanci uspět ve světové konkurenci,“ řekl ČESKÉ POZICI Chládek z JIC.
Počin ministerstva školství oceňuje. „Rozdíly v úspěšnosti realizací krajských inovačních strategií v Česku jsou déle neudržitelné. Právě pokus ministerstva o rozšíření úspěšného modelu do všech krajů, tedy zřízení pozice krajského manažera a zajištění financí na rozběh, může výzkumné a inovační výkonnosti českých krajů a potažmo celému Česku výrazně pomoci. A koneckonců to pomůže i ministerstvu, které bude mít na rozdíl od předchozího programovacího období kraje, univerzity či firmy daleko lépe připravené pro kvalitní využití strukturálních fondů,“ míní Chládek.
Záleží na tom i výzkumně orientovanému ministrovi?
„Středočeský kraj je – mimo jiné s ohledem na specifika související s jeho polohu v zázemí Prahy – jediným krajem v ČR, který doposud nerealizoval či nezačal s přípravou svojí Regionální inovační strategie (RIS). Současné aktivity RIS3 jsou pak dle mého názoru pro Středočeský kraj jedinečnou příležitostí, jak systémovou podporu inovací v regionu začít dlouhodobě utvářet,“ sdělil ČESKÉ POZICI jeden z dalších RIS3 manažerů, středočeský Ivo Říha. O součinnosti na RIS3 je prý zájem jak u subjektů ve výzkumu a vývoji, tak i u podnikatelské sféry.
Úkolem čtrnáctky expertů bude propojovat spolupráce vědců, podnikatelů, clusterů i hi-tech centerVybraných čtrnáct „průkopníků“ patří ke zkušeným lidem v oboru. „Někde bylo kandidátů více, jinde to bylo horší, ale všude jsme posty obsadili lidmi, kteří se inovacím a výzkumu reálně věnují, jsou uvnitř dění a znají region,“ vysvětluje Veronika Czesaná z MŠMT. Úkolem této čtrnáctky expertů bude propojovat spolupráce vědců, podnikatelů, klastrů i hi-tech center, a navíc na společných seminářích sdílet a porovnávat nejlepší znalosti z jednotlivých krajů.
Dokumenty národní i regionální strategie mají být připraveny do letošního prosince. Aktivitu sleduje vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, další ministerstva a údajně si na ní zakládá i sám ministr školství v demisi Dalibor Štys. Strategii by měla schválit vláda. A ideálně v roce 2016 by pak již měl fungovat dobře nastavený systém, uzpůsobený možnostem i potřebám čtrnácti krajů. A kolik to bude stát? „Překvapivě málo. Nejde o žádné stamiliony, ale řádově jen o jednotky milionů korun,“ tvrdí ředitel Radoš.
Zní to jako rozumný plán, který by – pakliže vznikne a v praxi také skutečně zabere – měl takové peníze rychle vrátit zpět.
