ČSSD si nechala zpracovat analýzu svého volebního propadáku. Podle jeho pilotní verze jeden z důvodů poklesu důvěry zní: Poslední dobou představitelé strany vzývali příchod nové průmyslové éry, kdy velký díl práce převezmou stroje. Chválili, že ubude špatně placených pozic. Tradiční voliči sociálních demokratů ale radost z vyhlídek nesdílejí. Naopak je děsí, co si počnou ve světě profesionálních techniků. Problémů se v materiálu popisuje řada, ale všechny se vejdou pod dvě hlavní témata – ztráta věrohodnosti a mizerná komunikace.
Nedostatek uvěřitelnosti souvisí i s nadšením z digitalizace. Strana podle analýzy zapomněla, že její voliči chtějí slyšet, jak je ČSSD při změnách ochrání, aby nespadli do chudoby. To ale neslyšeli. Jako strategicky špatné je hodnoceno i pořádání stranických setkání ve čtyřhvězdičkových hotelech, kam člověk s nízkým příjmem zavítá málokdy. Špatná komunikace se projevila hlavně na lokální úrovni. Regiony měly od ústředí podrobná data, jaké je zrovna u nich voličské jádro, ale na pořádnou kontaktní kampaň vesměs rezignovaly.
Nejistá budoucnost
„Na fungování ČSSD se po volbách musíte dívat skrz otázku, kdo umí řídit auto,“ ptá se nad kávou necelý týden po volbách nejmenovaný vlivný člen ČSSD. „Myslíte, že Bohuslav Sobotka umí řídit auto? Možná 20 let už je zvyklý, že má šoféra. On a další kdysi vysoce postavení straníci teď potřebují ve sněmovně urvat aspoň funkci, která jim zajistí auto s řidičem,“ vysvětluje. Jde jen o anekdotu. Není však daleko od pravdy, neboť ČSSD se po letošních volbách zřítila do hluboké propasti.
Největší hrozbou pro nejstarší českou stranu je nejistá budoucnost. Nejpozději do únorového mimořádného sjezdu v Hradci Králové musí najít nového lídra a především zjistit, kým vlastně chce být a jaký program voličům nabízet. |
Před sedmi lety Jiří Paroubek z čela strany odešel po výsledku 22 procent hlasů. I tak to byl trojnásobek toho, kolik hlasů ČSSD získala letos v říjnu: 7,27 procenta. Její politici nemají jisté ani to, zda při novém obsazení dolní komory parlamentu dosáhnou alespoň na jeden post předsedy výboru či funkci místopředsedy sněmovny.
Největší hrozbou pro nejstarší českou stranu je nejistá budoucnost. Nejpozději do únorového mimořádného sjezdu v Hradci Králové musí najít nového lídra a především zjistit, kým vlastně chce být a jaký program voličům nabízet. Její dosavadní pozici obsadili jiní hráči, a tak není jisté, že se sociálním demokratům vůbec podaří najít nový prostor pro svou existenci.
Série chybných rozhodnutí
Současnou situaci, do které se ČSSD nyní dostala, způsobila série chybných rozhodnutí vedení strany po loňských krajských volbách. Jedním z hlavních bylo, že strana na základě výsledků voleb do krajských zastupitelstev a následně i dle různých vnitrostranických analýz věděla, že na voliče nefunguje její přední téma – kritika hnutí ANO a jejího lídra Andreje Babiše. Navzdory těmto faktům se až do sněmovních voleb „antibabišismu“ držela.
Současnou situaci, do které se ČSSD nyní dostala, způsobila série chybných rozhodnutí vedení strany po loňských krajských volbách. Jedním z hlavních bylo, že strana na základě výsledků voleb do krajských zastupitelstev a následně i dle různých vnitrostranických analýz věděla, že na voliče nefunguje její přední téma – kritika hnutí ANO a jejího lídra Andreje Babiše. |
Dalším momentem, kdy ČSSD šlápla vedle, byl březnový sjezd v Brně. Místo aby po prohraných krajských volbách a kritizované policejní reorganizaci (akce z dílny ministra vnitra a statutárního místopředsedy strany Milana Chovance již dle tehdejších průzkumů ČSSD ubírala preference) šéf strany Bohuslav Sobotka s Chovancem rezignovali, pokračovali ve funkci nadále. A nejen to. V nejužším vedení sociální demokracie se obklopili výhradně straníky, kteří patřili do stejného názorového spektra. Naopak kritici jako Jeroným Tejc či Jiří Zimola byli odsunuti na okraj.
Před sjezdem ve straně padala otázka, zda by se kormidla neměl chopit ministr zahraničí a lidový tribun Lubomír Zaorálek. Sobotka s Chovancem ho ale pustili jen na místopředsedu. Když o tři měsíce později Sobotka tlak nevydržel a z čela strany nakonec přece jen odstoupil, bylo už pozdě. Zaorálek neměl prostor čtyři měsíce před volbami přesvědčit voliče o svých záměrech a programu.
Restart v nedohlednu
Sociální demokraté ztratili 35 poslaneckých křesel a získali jen 15 mandátů. Většinu z nich obsadili politici z vedení, kteří byli lídry ve svých regionech a kteří jsou nejtučněji podepsáni pod volebním debaklem. Jinými slovy vpříštích čtyřech letech se ve sněmovně budou pohybovat „staří bardi“, kteří zapříčinili pád své strany. Mimo sněmovnu, ve které jsou politici nejvíce vidět, chybějí sociální demokraté, kteří by teoreticky mohli pomoci ČSSD restartovat.
V příštích čtyřech letech se ve sněmovně budou pohybovat „staří bardi“, kteří zapříčinili pád své strany. Mimo sněmovnu, ve které jsou politici nejvíce vidět, chybějí sociální demokraté, kteří by teoreticky mohli pomoci ČSSD restartovat. |
Vedení strany rozhodlo, že příštím předsedou nemůže být nikdo, kdo není členem strany. Tedy ani ti, kdo za ČSSD kandidovali, ale nejsou v jejím nitru – například úspěšný hejtman z Vysočiny Jiří Běhounek. Ale ani odborářský boss Josef Středula, který není členem ČSSD a o němž se v uplynulých dnech v souvislosti s novým předsedou strany spekulovalo.
Jediným straníkem, který v loňských volbách do krajských zastupitelstev uspěl, byl jihočeský hejtman Jiří Zimola. Letos na jaře sice na funkci rezignoval (kvůli otázkám nad výstavbou jeho nové chalupy), přesto jde o jednoho z volebně nejúspěšnějších sociálních demokratů poslední doby. Zimola připouští svou kandidaturu do vedení. Jeho handicapem však bude, že není poslancem a už ani hejtmanem – nebude na něho tedy příliš vidět. Podobný problém by nastal i u Tejce, který do sněmovny rovněž nekandidoval.
Riskantní odchod do opozice
Podobně těžké rozhodování sociální demokracii čeká i v otázce, zda jít, či nejít do koalice s ANO. Vedení zatím deklaruje, že s Babišem ve vládě nebude. Pokud předseda ANO v prvním pokusu selže a důvěru pro svou menšinovou vládu nezíská, bude mít druhý pokus. Možná opět osloví i ČSSD. Na jednu stranu je pro ni koaliční spolupráce riskantní. V Sobotkově vládě sice byla sociální demokracie hlavní stranou, veškeré úspěchy si ale přisvojilo „juniorní“ ANO. Odchod do opozice ale může být pro ČSSD ještě riskantnější.
Odchod do opozice může být pro ČSSD riskantní. Za prvé opoziční strany bývají v mediálním ústraní. Za druhé, a to především – ČSSD prozatím neví, jakou opozici by měla představovat. |
Za prvé opoziční strany bývají v mediálním ústraní. Za druhé, a to především – ČSSD prozatím neví, jakou opozici by měla představovat. Pokud se Babiš nedomluví s pravicovou ODS, sociálním demokratům se vůči středolevicovému ANO bude obtížně vymezovat. V uplynulém volebním období se navíc ukázalo, že téma „Antibabiš“ nefungovalo. ČSSD je ještě v obtížnější situaci než ODS po prohraných volbách v roce 2013. Modří na pravici mají minimální konkurenci, a tedy prostor, kam růst. Oranžoví mají situaci mnohem obtížnější – konkuruje jim ANO, KSČM i SPD Tomia Okamury.
Z první verze interní analýzy, kterou si nechali oranžoví vypracovat, vyplývá, že hlavním rysem voličů, kteří od nich odešli, je frustrace. Ukazují to čísla, podle nichž velká část někdejších sympatizantů nešla letos k volbám vůbec, protože nevidí nikoho, komu by důvěřovali. Tato množina lidí je skoro stejně velká jako odpadlíci ve prospěch ANO. Jako velkou chybu materiál vyhodnotil, že se ČSSD vůči Babišovi nejdřív vymezovala ideově, například tím, že ona stát jako firmu řídit nebude. Už od konce roku 2016 oranžoví věděli, že jejich volič sdělení nerozumí a chce slyšet, co bude s jeho socioekonomickými hodnotami.
ČSSD teď není stranou pro masyEuroposlanec Miroslav Poche patří i po drtivé volební prohře k nejvlivnějším politikům sociální demokracie. Jeho předností je taktika a zákulisní vyjednávání. Ještě v březnu v kuloárech sjezdu ČSSD sháněl u delegátů podporu pro obnovení mandátu tehdejšího předsedy Bohuslava Sobotky. Dnes po propadáku dosavadní nejsilnější vládní strany ve volbách do sněmovny zpětně vidí, že rozhodnutí březnového sjezdu bylo fatální. Nyní Poche Sobotku kritizuje, protože svými personálními rozhodnutími zlikvidoval řadu politiků, kteří by v současné krizi mohli pomýšlet na nástup do vedení ČSSD. „V tuto chvíli kvůli tomu, že mnoho lidí bylo upozaděno jen pro odlišný názor a celé vedení nese odpovědnost za výsledky voleb, chybí sociální demokracii osobnosti. Tím komplikovanější bude sjezd, protože musíme najít zcela nové tváře,“ pronesl Poche v rozhovoru pro LN. V propadu ČSSD podle něho hrálo velkou roli i to, že Bohuslav Sobotka se ocitl v mohutném sevření mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem, kteří svou politiku provozují bez skrupulí. Poche v rozhovoru popisuje i rozpad mocenského triumvirátu s Petrem Hulinským a Karlem Březinou. LIDOVÉ NOVINY: Vaše pražská ČSSD dvakrát zamezila vstupu Jiřího Paroubka do sociální demokracie. Před několika dny jste názor změnili a přestali bránit Paroubkovi v návratu. Proč? POCHE: Ve chvíli, kdy nějaký bývalý člen sociální demokracie kandiduje za jinou stranu, je postup při znovupřijetí do strany logicky velmi složitý. Rozhodnutí krajského výboru ještě neznamená, že Jiří Paroubek už je členem strany. Schválit ho musí ještě organizace na Praze 5 a ve středních Čechách. LIDOVÉ NOVINY: Proč ale ta změna názoru oproti předchozím jednáním? Věříte, že Jiří Paroubek je tím, kdo ČSSD zase pozvedne? POCHE: Jeho případný návrat neznamená, že jsme přesvědčení, že Jiří Paroubek má být lídrem strany. Pouze říkáme, že nemáme nic proti tomu, když Paroubek vstoupí do strany ve středních Čechách. LIDOVÉ NOVINY: Byl byste pro, aby Paroubek zkusil kandidovat na sjezdu na vedoucí funkce? Asi těžko čekat, že chce být řadovým straníkem… POCHE: Myslím, že se chce vrátit do strany, ve které strávil 20 let. Nemyslím si, že by někdo ve straně uvažoval tak, že Jiří Paroubek by se měl stát předsedou strany. Tedy s výjimkou šéfa cerhenické ČSSD Marka Semeráda, který od začátku usiluje o Paroubkův návrat. LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli hrály v návratu Paroubka rozbroje mezi pražskou ČSSD a Janem Hamáčkem, do jehož středočeské organizace by expremiér vstoupil? POCHE: Jsem přesvědčen, že pražská organizace nemá s Janem Hamáčkem žádné rozbroje. LIDOVÉ NOVINY: Pražská ČSSD vyzvala současné vedení strany k rezignaci. Měli by odstoupit ještě před sjezdem? POCHE: Aktuální doba je hektická. Je zcela evidentní, že ústřední výkonný výbor a sjezd se musí uskutečnit v co nejbližším termínu. Tam vedení strany rezignuje tak jako tak. Musíme postupovat podle stanov. Jsme tradiční politická strana, která se řídí vnitřními mechanismy. Sjezd proběhne 18. února v Hradci Králové. Teď je třeba, aby někdo stranu ke sjezdu alespoň technicky dovedl. Ještě před sjezdem se uskuteční naše pražská konference, která zvolí své nové vedení a povede pražskou ČSSD do komunálních voleb. LIDOVÉ NOVINY: Hrálo roli nebezpečí, že kdyby nyní kompletní vedení strany rezignovalo, mohla by se zhoršit důvěryhodnost strany ve vztahu k bankám, které ČSSD poskytly úvěr? POCHE: Myslím, že ne. LIDOVÉ NOVINY: Mělo by současné vedení strany na sjezdu zcela opustit vrcholné funkce? POCHE: Debata se ubírá tímto směrem. Když jsem byl volebním manažerem pro krajské volby, varoval jsem tehdy předsedu strany Bohuslava Sobotku, bezprostředně po těchto volbách, že jsme ve špatné kondici. Říkal jsem tehdy i Lubomíru Zaorálkovi, že sice jsme schopni poukazovat na nějaké úspěchy vlády, ale že většinu témat nám přebírá ANO. Upozorňoval jsem, že v některých krajích hrozí výsledky pod deset procent. Potřebovali jsme razantní přístup. Bohuslava Sobotku mám lidsky rád, premiér se ale v následujícím období bohužel dopustil – jak já říkám – Sobotkovy genocidy. LIDOVÉ NOVINY: V čem spočívala? POCHE: Místo aby se snažil názorové proudy usmířit, všechny byly potlačeny. Na jižní Moravě Michal Hašek či Jeroným Tejc, v jižních Čechách zase Jiří Zimola. Byla to ale i Michaela Marksová, která musela kandidovat v Libereckém kraji (kde nezískala mandát), a naopak v Praze kandidoval pro mě člověk bez názoru, Miloslav Ludvík. Zmizel Tomáš Prouza. Tihle lidé odnesli Sobotkovu personální politiku. Docela premiérovi také vyčítám, že už na sjezdu musel tušit, že něco není v pořádku a že se může stát, že stranu do voleb nedovede. De facto tím kromě svých odpůrců a městské liberální části vlastně zničil i své okolí, kdy donutil Milana Chovance a Lubomíra Zaorálka, aby nyní nesli odpovědnost za volební prohru. Jenže to není výsledek těchto dvou, ale výsledek ČSSD po čtyřletém vládnutí. V tuto chvíli kvůli tomu, že mnoho lidí bylo upozaděno jen pro odlišný názor a celé vedení nese odpovědnost za výsledky voleb, chybí sociální demokracii osobnosti. Tím komplikovanější bude sjezd, protože musíme najít zcela nové tváře. Čeká nás tvrdý souboj o tvář a program sociální demokracie, a to s lidmi jako jsou Zdeněk Škromach, Michal Kraus, Jaroslav Foldyna či Roman Onderka. LIDOVÉ NOVINY: Kdo by měl být podle vás novou tváří? POCHE: Určitě by to měl být někdo ze současných hejtmanů – ač mě někteří, například Milan Štěch, kritizovali coby volebního manažera krajských voleb za 16 procent, oproti sněmovnímu výsledku šlo o úspěch. Už tehdy se mohlo stát, že bychom skončili na deseti procentech. Hejtmani jako Martin Netolický, Josef Bernard nebo Jiří Běhounek jsou určitě populární. Zajímavou kandidátkou by mohla být i náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Gabriela Nekolová nebo trutnovský Jaroslav Špaček. LIDOVÉ NOVINY: Jenže třeba právě Běhounek není ani členem strany. Co třeba Jiří Zimola do vedení sociální demokracie? POCHE: Sjezd bude rozhodovat mnohem emocionálněji než v minulosti. Když se ptáte na Jiřího Zimolu, vidím i Jeronýma Tejce. Ten nemohl kandidovat do sněmovny jen proto, že měl jiný názor na politické směřování. Je jedním z těch, kteří byli personální politikou Bohuslava Sobotky negativně zasaženi. Rád bych zdůraznil, že ze všeho nejdřív je třeba zcela změnit stanovy. A také otevřít stranu veřejnosti a modernizaci. Upozornil jste, že Běhounek není členem ČSSD. My ve stanovách máme, že novým předsedou nesmí být sociální demokrat s méně než čtyřletým členstvím. To je přeci hrozná hloupost. V Česku vznikají strany a hnutí jako na běžícím páse a my musíme mít stranu otevřenou zajímavým lidem, kteří třeba dosud nebyli členy ČSSD, ale sympatizují s jejími názory. Dnešní doba je jiná, musíme se jí přizpůsobit. LIDOVÉ NOVINY: Vy osobně se do něčeho pustíte? POCHE: Ne. Ještě rok a půl budu europoslancem, mandát chci dokončit důstojně. Už kampaň do krajských voleb pro mě byla náročná. LIDOVÉ NOVINY: Stále věříte, že strana se může zmodernizovat? Vždyť Bohuslav Sobotka celou dobu mluvil o tom, jak chce nalákat mladé a městské voliče. No a vidíme, jak to dopadlo… POCHE: Víte, Bohuslav Sobotka moc dobře zná prostředí sociální demokracie. Jenže se mu přihodila vážná věc: lánský puč. Sice z něj vzešel vítězně, celkově ho však kauza oslabila. Měl od té doby obavu, že se podobná situace může opakovat. Pokud jste premiérem v době, kdy prezidentem je Miloš Zeman, který nemá rád ČSSD a zvláště jejího předsedu, čelíte neustálým útokům. Svírá vás obava, že pokud uděláte nějakou chybu, ve straně může propuknout revolta. Toto nebyla chyba Sobotky, ale vývoje ve straně po minulých volbách. LIDOVÉ NOVINY: Jaká je vaše osobní analýza volební prohry? POCHE: Už v kampani loni jsem považoval za zásadní problém, že ČSSD je příliš široce rozkročena. V uvozovkách řečeno, strana nabízí krabici pracího prášku. Jenže volič neví, co si v ní kupuje – jestli Zdeňka Škromacha a Jaroslava Foldynu, nebo Bohuslava Sobotku s Lubošem Zaorálkem, nebo snad Jiřího Dienstbiera a Vladimíra Špidlu. Na tyhle proudy potřebujete velmi silného a dominantního lídra, který je usměrní a bude mít schopnost vše manažersky spojovat. Hledání takového člověka je obtížné, a připouštím, také se to vůbec nemusí povést. LIDOVÉ NOVINY: Má ČSSD šanci vrátit se do pozice takzvané masové strany (catch-all party), která osloví alespoň 20 procent voličů, nebo už je odsouzena být stranou kolem deseti či ještě méně procent? POCHE: To se může stát. Na jaře jsem říkal, že raději budu členem šestiprocentní sociální demokracie Bohuslava Sobotky a Tomáše Prouzy než 20procentní strany Zdeňka Škromacha. Teď se bude bojovat o priority strany. Když jste sedmiprocentní stranou, můžete si vytyčit třeba jen pět základních bodů, na kterých budete stavět. Za velké téma považuji bydlení a výstavbu bytů. Odliv zisků nadnárodních společností a bank do zahraničí, exekuce, kvalitu vzdělávání a podporu vědy. Na tyto priority můžeme nalákat příslušné okruhy voličů a postupně se stávat větší stranou. Momentálně nejsme stranou pro masy. LIDOVÉ NOVINY: Nehrálo stěžejní roli v propadu ČSSD, že voliči přestali věřit, že strana řeší problémy lidí? Nemohl na základě historických privatizací OKD, plzeňské Škody a dalších postupně převážit dojem, že sociální demokracie slouží bílým límečkům? POCHE: Myslím, že větší roli hrálo to, že Bohuslav Sobotka se ocitl v mohutném sevření mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. Za něho mě mrzí, že se dostal na vrchol zrovna v době zmiňovaných politiků, kteří svou politiku provozují bez skrupulí. I tak Sobotka v zahraničí obstál jako státník. Nemyslím si, že by nám kauzy, které zmiňujete, teď nějak uškodily. Jestli nám sebralo něco procenta, byl to předvolební tah ANO s lithiem, na který jsme nebyli připraveni a neuměli jsme adekvátně zareagovat. LIDOVÉ NOVINY: V jedné z předchozích odpovědí jste zmínil plzeňského hejtmana Bernarda coby ne nepopulárního hejtmana. Bernard je spolumajitelem Škody Transportation. Není právě toto odkaz éry, která ČSSD před voliči oslabila? POCHE: Opravdu? Já o tom nevím. Nemyslím, že je důležité, zda je někdo majitelem úspěšné vývozní firmy. Ve sněmovně budou opravdové průšvihy mnoha politiků, je možné, že budeme mít opakovaně obviněného premiéra. Problém je v tom, že voliči ČSSD průšvihy nepromíjí, protestním stranám naopak takové věci procházejí. LIDOVÉ NOVINY: V čele zastupitelského klubu na pražském magistrátu skončila výrazná tvář ČSSD Karel Březina. Na něm v uplynulých měsících ulpěly různé kauzy. Tlačil jste na něho, aby odešel s ohledem na snahu stranu restartovat? POCHE: Karel Březina se rozhodl sám a nahradil ho náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký. I on by podle mě mohl být jednou z nových tváří nové sociální demokracie. LIDOVÉ NOVINY: V politice končí i Petr Hulinský. Končí pražský mocenský trojúhelník Poche–Hulínský–Březina? POCHE: Dění za poslední rok v pražské ČSSD ukázalo, že naše cesty se dávno rozešly. Netajil jsem se tím, že jsem nepodporoval například kandidaturu nevýrazného Miloslava Ludvíka za lídra pražské ČSSD pro sněmovní volby. Tomáš Prouza, Petr Dolínek nebo Michaela Marksová byli lepšími. Názorově i mediálně. Nakonec v primárních volbách všech pražských sociálních demokratů zvítězil Petr Dolínek, jehož kampaň byla tematicky skvělá svým levicovým zaměřením, živá a moderní. LIDOVÉ NOVINY: Kdyby předseda ANO v prvním kole neuspěl a nezískal důvěru své vlády, podpořila by ČSSD Babiše ve druhém kole? Nebylo by pro ČSSD likvidační skončit v opozici? POCHE: Nepodpoříme, nevstoupíme či nijak neumožníme vznik vlády, ve které bude v čele Andrej Babiš. Ondřej Koutník |
Kajícník na scéně
|
