To, že je Česko střechou Evropy, odkud všechna voda odteče k sousedům, se ví. Teď vládní analýza ukázala, že jsme odtokovou střechou i na zisky. Výnosy zahraničních firem odsud mizí až trojnásobně rychleji než ze zbytku Evropy. Politici potřebují vymyslet, jak nadnárodní nebo zahraniční firmy přimět vracet nebo nechávat část vydělaných peněz české ekonomice.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jehož Úřad vlády analýzu připravil, si téma vzal za své. „Je nutné zahájit debatu o možných opatřeních,“ uvedl. Mezi nimi už se rovnou objevila stálice sociálnědemokratického programu, která dává na srozuměnou, že příprava na kampaň před sněmovními volbami začíná.
Svízelné hledání spojenců
ČSSD se vrací k nápadu uvalit speciální daň na síťová odvětví, v nichž panuje malá konkurence: finanční odvětví, energetika a telekomunikace. A k tomu zavedení progresivní daně pro firmy tak, aby ty malé platily málo a velké hodně. Spojence pro svůj záměr však budou oranžoví hledat svízelně. Nehledě na to, že silně proti je i oblast byznysu.
Spojence pro svůj záměr budou oranžoví hledat svízelně. Nehledě na to, že silně proti je i oblast byznysu. |
„Souhlasím, že vedle přitahování zahraničních investic se musíme víc zaměřit na stabilizaci domácího kapitálu. Ale opatření, která doporučují experti pana premiéra, nepovedou ke kýženému výsledku. Většina z nich může investory spíš odradit,“ říká Andrej Babiš, ministr financí, předseda hnutí ANO a hlavní vyzyvatel ČSSD ve sněmovních volbách.
Jeho náměstkyně Alena Schillerová sepisuje nový zákon o daních z příjmu, který míří opačným směrem. Chce zrušit co nejvíc výjimek, aby byla norma srozumitelná, nepočítá tedy se soustavou nových sazeb podle toho, jak moc které odvětví vytahuje zisky do mateřských zemí nebo kolika lidem dává firma práci. Babiš představí zákon v září 2017, těsně před volebním kláním. Před ČSSD leží úkol, jak si nenechat téma daní vzít hlavním konkurentem. Nejen mezi investory, ale ani mezi ostatními politickými stranami není pro nápad se sektorovou či progresivní daní podpora.
Větší regulace některých odvětví
Jako těžko průchozí vidí zavádění daní pro energetické, telekomunikační a finanční společnosti také vicepremiér a lídr lidovců Pavel Bělobrádek. Jemu i dalším politikům ale dává smysl větší regulace některých odvětví, kterou analýza Sobotkových expertů navrhuje. Ta by spočívala například v zavedení povinnosti, aby vlastník část zisků znovu investoval, v případě plynu například do soustavy trubek nebo v případě operátorů do kvalitnějšího připojení.
Vicepremiéru a lídrovi lidovců Pavlu Bělobrádkovi i dalším politikům dává smysl větší regulace některých odvětví, kterou analýza Sobotkových expertů navrhuje |
„Už vedeme jednání s ministerstvem financí o povinnosti reinvestovat uznatelné náklady pro příjemce podpory z operačního programu Věda, výzkum, inovace,“ uvádí Bělobrádek, který má coby vicepremiér právě tuto oblast na starosti. Zdanění odstupňované podle velikosti příjmů pak lidovci podporují u lidí, nikoli u firem.
Pro sociální demokraty jsou vyšší odvody pro korporát evergreenem. Představují pro ně řešení problému s nekalým upravováním daňového základu. Informace o vyvádění zisku není novinka, potýká se s ním celá Evropská unie. Pobočky přes vnitropodnikové transakce přepošlou vydělané peníze matce usazené v daňovém ráji a země, kde pobočka skutečně podniká, nemá na odvodech skoro nic. S tím už se snaží vypořádat zavedené kontrolní hlášení.
Shoda opozice s částí koalice
Sněmovní opozice se ve vzácném souladu s větší částí koalice shoduje na tom, že se jí oranžové řešení odlivu výnosů nelíbí. „ČSSD zjevně opisovala z programu KSČM. Jejich snahu získat zpět levicové voliče nesmí odnášet naše hospodářství,“ říká Petr Gazdík, předseda STAN.
Sněmovní opozice se ve vzácném souladu s větší částí koalice shoduje na tom, že se jí oranžové řešení odlivu výnosů nelíbí |
Lídr občanských demokratů Petr Fiala souhlasí s tím, že je třeba kontrolovat a hlídat velké firmy, zatímco ty malé a živnostníky má stát nechat dýchat, ale dalšími výjimkami by daňový systém bujet nenechal. „Progresivní nebo sektorové daně ho komplikují, měli bychom se ho naopak snažit zjednodušit. O větší regulaci síťových, strategických odvětví se můžeme bavit,“ shrnul Fiala.
K dalším návrhům v Sobotkově analýze patří lepší provázání škol s firmami, aby si vzájemně dávaly jistoty využitelnosti do budoucna a tlak na zvýšení mezd tak, aby část zisku zahraničních korporátů zůstávala v České republice ve formě odměn zaměstnanců.
Odnesou to klienti, tvrdí byznysV Česku se zase začíná skloňovat téma sektorové daně. Zástupci českých bank, pojišťoven i operátorů varují, že by v konečném důsledku mohly podražit jejich služby. „Naše země čelí neúměrnému odlivu výnosů české ekonomiky do zahraničí a je nutné zahájit debatu o možných opatřeních a řešeních tohoto stavu.“ Stručný komentář, kterým předseda vlády Bohuslav Sobotka v pondělí 14. listopadu způsobil rozruch mezi manažery v síťových odvětvích. Jedním z často nastiňovaných řešení problému je totiž zavedení speciální sektorové daně. Před tou varují zejména bankéři, jejichž odvětví dle dřívějších vyjádření politiků hrozí její zavedení nejvíce. Bankovní daň zavedlo například i sousední Polsko, Slovensko či Maďarsko. Obě země přitom využily daň k vylepšení svých státních rozpočtů, nikoliv k záchraně bankovního odvětví. Nesouhlas bank Kdyby se k němu vláda odhodlala, shodují se bankéři, omezila by tím dostupnost peněz do tuzemské ekonomiky. „Řádově by mohlo jít až o 250 miliard korun zmařených úvěrů. Jejich nečerpání by mělo negativní dopad například na schopnost firemního sektoru čerpat evropské dotace, a potažmo by vedlo ke snížení výkonu celé ekonomiky. To s sebou nese i ztrátu desítek tisíc pracovních míst,“ upozorňuje Tomáš Salomon, šéf České spořitelny. „Příklady negativních dopadů bankovní daně vidíme například v Maďarsku, kde od ní postupně ustupují, nebo v sousedním Polsku,“ dodal. Podobně se vyjadřují i představitelé ostatních bank. „Jakékoliv zavedení sektorové daně postrádá logiku, je diskriminační a nepřinese nikomu nic pozitivního. Každé zavedení sektorové daně snižuje atraktivitu daného sektoru a může ohrozit budoucí investice do něj,“ upozornil Igor Vida, generální ředitel Raiffeisenbank. Argument politiků o vysoké ziskovosti, která vybízí k dodatečnému zdanění, odmítá šéf Komerční banky Albert Le Dirac’h. „Že prý hodně vyděláváme. Zapomíná se ale, kolik kapitálu musíme držet, jaké náklady máme s rostoucí regulací, i to, že jsme velcí daňoví plátci,“ řekl před časem v rozhovoru s LN. Komerční banka se v žebříčku nejvýznamnějších plátců daně z příjmů za loňský rok umístila na 5. místě. Skupina KB státu odvedla jen na dani z příjmu více než 2,6 miliardy, přičemž její čistý zisk činil 12,8 miliardy. „Mám zkrátka pocit, jako by část politiků byla někdy podobná francouzským socialistům starého ražení. Občas mají stejné nápady,“ dodal. Další kritika Oporu by daň nenašla ani u tuzemského regulátora – České národní banky. „Sektorové daně či specifické daně z finančních transakcí ČNB opakovaně odmítá,“ řekl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Podle něho je cílem regulátora ponechat zdroje, tedy kapitál uvnitř banky, a ne jej vysávat prostřednictvím zvláštní daně. Nepřijatelné jsou úvahy o sektorových daních i pro zástupce pojišťoven. „Vzhledem k pozitivnímu vývoji v oblasti financování státu k tomu nevidím důvod,“ říká šéf České pojišťovny Marek Jankovič. Podle něho, pokud by bylo přijato takové opatření, budou muset zdražit pojištění. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara by se tímto opatřením Česko připravilo o jednu ze svých největších výhod. „Nestavíme dálnice, trpíme nedostatkem pracovních sil a máme nestabilní měnu. Rozumný daňový systém je tak jednou z mála komparativních výhod, které nám zbývají. Kdybychom o ni přišli, ohrozili bychom příliv nových investic a rozvoj stávajících,“ řekl Špicar. Nadšeni nejsou ani operátoři. „Jde to proti strategii státu na podporu rozvoje vysokorychlostní infrastruktury. Na jednu stranu chce dotovat výstavbu, na druhou více danit a malé firmy staví prakticky ze zdaněných peněz,“ uvedl Jakub Rejzek z ISP Alliance. Vojtěch Wolf |
Sektorová daň by Bruselu nemusela vaditVedoucí oddělení strategií a trendů EU na Úřadu vlády, specialista na evropskou ekonomickou a finanční politiku Aleš Chmelař říká, že sektorová daň je rychlou, ale možná ne zcela nejoptimálnější cestou. LIDOVÉ NOVINY: Studie, u jejíhož vzniku jste byl, se stala základem pro úvahy o zavedení sektorové daně v ČR. Jak byste se díval na její uvedení do praxe? CHMELAŘ: Naše studie má šest různých doporučení. Jedno z nich má tři podbody, jedním je sektorová daň. Je to tedy jen jedna z možných cest, není to cesta jediná. LIDOVÉ NOVINY: Je to nejlepší cesta? CHMELAŘ: Je nejrychlejší, i když asi ne nejoptimálnější. Sice bude mít efekt, je k tomu ovšem třeba řešit řadu dalších opatření, aby se tahle cesta nestočila jinam, než chceme. Ostatní možnosti jsou náročné na implementaci a koordinaci. Toto řešení je rychlé a plošné. LIDOVÉ NOVINY: Nehrozí, že budou poškozeny české podniky? CHMELAŘ: Mohl by to být problém. Mezi šesti zmiňovanými opatřeními je proto i progresivní zdanění podniků. Malé a střední firmy by tak měly nižší sazbu. Je to způsob, jak ukázat, že podporujme malé a střední podniky, které to dnes nemají lehké. Přijde mi pravděpodobnější, že tato debata skončí právě u snížení daní pro malé a střední podniky. LIDOVÉ NOVINY: Nemůže se stát, že se dostaneme do konfliktu s evropskými regulemi? CHMELAŘ: Principiálně to pro Brusel problém není. Sektorová daň není nepovolená praktika, naopak třeba finanční sektor speciálně daní snad každý stát EU kromě nás. Evropská komise samozřejmě může šetřit individuální případy možné diskriminace na vnitřních trzích. Podívejme se ale na příklad zpoplatnění německých dálnic. Zde se také pořád mluvilo o tom, že to nejde, a teď to vypadá, že se způsob přece jen najde. Ondřej Vyhnanovský |
Podnikání v Česku2,6 bilionu korun činily přímé zahraniční investice v České republice v roce 2012. Přímá zahraniční investice znamená, že si podnikatel z ciziny koupí firmu v tuzemsku, aby z ní měl trvalé zisky. 21,7 procenta všech přímých zahraničních investic je v Česku v oblasti finančnictví a pojišťovnictví, na druhém místě je s necelými deseti procenty výroba motorových vozidel. 99,8 procenta z jednoho milionu podniků působících v Česku jsou malé a střední firmy do 250 zaměstnanců. 54,9 procenta přidané hodnoty vyprodukují v Česku malé a střední podniky, které jsou převážně v domácím vlastnictví. Zbytek připadá na velké firmy, které jsou naopak vlastněny hlavně zahraničními majiteli. |
Ze kterého odvětví si zahraniční investoři vytahují nejvíce penězPočet procent ukazuje poměr mezi vydělanými penězi, které zahraniční firma vrátila do dalších investic, a těmi, které si z České republiky stáhla. Telekomunikace
Energetika a vodárenství
Velkoobchod a maloobchod
Ropné, chemické a plastové výrobky
Finančnictví
Kovy a kovové výrobky
Zdroj: ČNB |
