V jarním poklidu se hlavní opoziční strana pozvolna chystala na předvolební kampaň. Průzkumy jí přičítaly volební zisk kolem 30 procent hlasů a bylo pohodlné střílet do nepopulární pravicové vlády. Pak Českou republiku zasáhla zauzlená kauza a dirigentská hůlka prezidenta Miloše Zemana. Prakticky okamžitě ze v ČSSD zvedly vlny.
Před stranou vyvstalo několik citlivých otázek souvisejících s rozhodnutím, zda podpořit vládu Jiřího Rusnoka. Zejména:
- Jak nalinkovat vztah mezi sociální demokracií a Milošem Zemanem?
- Nakolik jednotné je vedení strany a jak pevná pozice předsedy Bohuslava Sobotky?
- Jak udržet před konkurencí natolik úctyhodný náskok, aby si strana mohla po volbách podržet kontrolu nad sestavením vlády?
ČESKÁ POZICE v uplynulých dnech absolvovala řadu schůzek a telefonátů s několika členy grémia, zástupci hejtmanů i regionálních sdružení ČSSD, z nichž vyplynulo: Za nynějších okolností stranu nejméne poškodí podpora Rusnokovy vlády.
Sobotka může přímým střetem se Zemanem více ztratit než získat
V médiích se názory na situaci liší. Například šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery napsal: „Sobotka by měl jít do střetu, vlastně nemá co ztratit, už teď je jasné, že mu zvoní hrana.“ S tímto závěrem lze na základě informací zevnitř strany polemizovat. Sobotka může přímým střetem se Zemanem více ztratit než získat.
O konkrétních krocích se ČSSD bude radit v pátek, kdy se sejde grémium a předsednictvo. Situace v nejužším vedení je zatím podle našich informací taková, že Sobotka a Lubomír Zaorálek preferují spíše „nepodporu“ vlády, zbytek místopředsedů dle vysokých činitelů ČSSD spíše souhlasí s vyslovením důvěry. Nejde však prý o výrazné rozpory.
Mezi sociálními demokraty v tuto chvíli opakovaně zaznívá názor, že jednou z hlavních podmínek pro „ano“ Rusnokově kabinetu bude vysvětlení okolností, jak se Janu Fischerovi podařilo splatit dluh z prezidentské kampaně. Nejlepší řešení by podle oslovených místopředsedů ČSSD bylo, kdyby Fischer vládu opustil. Na kolik je to reálný požadavek, respektive nakolik reálný bude počátkem srpna, kdy se o důvěře kabinetu bude zřejmě hlasovat, je při pohyblivosti celé politické scény ve hvězdách.
Co by se stalo, kdyby Rusnok neprošel
Předpokládejme, že ODS a TOP 09 Rusnokův kabinet nepodpoří. Budou čekat na svoji případnou šanci sestavit novou pravicovou vládu. Dosud opoziční strany – ČSSD, KSČM a Věci veřejné – dají dohromady 91 poslanců, ČSSD jich má 54. K podpoře by tedy Rusnok potřeboval poslance LIDEM plus některé přeběhlíky z pravicových stran. Pro sociální demokracii ale vůbec nemusí být zásadní, zda Rusnokova formace důvěru nakonec získá, či nikoli. Jde o to, že ve chvíli, kdy ČSSD pro kabinet zvedne ruku, nebude za potížistu a bude mít alibi, že pro existenci vlády učinila vše potřebné.
Jaké nepříznivé varianty by totiž na ČSSD číhaly, pokud by úřednickou vládu nepodpořila:
- Ve druhém pokusu prezident Zeman pověří sestavením vlády někoho z pravicových stran – pravděpodobně Miroslavu Němcovou (ODS). V takovém případě se do předsedy Sobotky opře Hrad a jemu nakloněné veřejné mínění, že svým rozhodnutím nepodpořit levicovou Rusnokovu vládu vrátila ČSSD k moci pravici. To by před volbami nebyla pro tuto stranu tuze výhodná pozice.
- Ve druhém pokusu prezident Zeman pověří sestavením vlády předsedu ČSSD Sobotku, který se o druhý pokus před časem přihlásil. Aby taková vláda ve sněmovně prošla, šéf sociální demokracie by musel o podporu žádat komunisty, véčkaře či ODS a TOP 09. To by ČSSD před volbami rovněž neprospělo.
Kdyby Sobotka od sněmovny důvěru nezískal, třetí pokus na sestavení vlády by přešel do rukou předsedkyně sněmovny Němcové, čímž by se kormidla chytila zase pravice. Za viníka by byl opět Sobotka a spol.
Navíc: jako ne zrovna strategické by se při sestavování vlády sociálními demokraty ukázalo nedávné prohlášení Vladimíra Špidly (ČSSD), který pronesl, že ministři Rusnokovy vlády jsou lidé druhé až třetí kategorie. Jací politici by se dostali do vlády ČSSD nyní? Ze strany prosakují názory, že Sobotka by měl k dispozici jen jakousi „béčkovou“ sestavu. Řada hejtmanů či vysoce postavených sociálních demokratů v parlamentu by mohla účast ve vládě odmítnout, například vzhledem k časové náročnosti současných postů. Kdoví, do jaké kategorie by pak nové ministry zařadil Zeman a spol. … Vládní sociální demokracie by se tím dostala pod dvojí opoziční palbu – z Hradu i z pravice. - Rusnokova vláda podporu nezíská, avšak zůstane v demisi u moci. Sociální demokraté si zachovají jakousi opoziční výhodu, sice budou Zemana za nečinnost kritizovat, co jim to však bude platné, když Hrad opáčí: Milá ČSSD, kdybyste Rusnokovu vládu podpořili, mohla zde být legitimní vláda. Pokud své zaváhání chcete napravit, podpořte tento kabinet, až Rusnoka ve druhém kole prezident jmenuje podruhé...
Samé hořké pilulky.
Haškův přepálený start a Sobotka jako májka
Pokud ČSSD naopak Rusnokovu vládu podpoří, efektem by mohlo být, že Bohuslav Sobotka omezí prostor pro manévry svého největšího rivala Michala Haška. Statutární místopředseda je Zemanovo hlavní želízko uvnitř sociální demokracie. Prezident se pravděpodobně spolehnul, že Hašek zajistí ve straně Rusnokovi podporu.
Hejtmanova aktivita však začala být v posledních dnech horečnější než řada členů grémia strany vydýchá (viz kladení podmínek pro podporu vlády) „Michal to přepálil. Musíme postupovat jednotně,“ řekl ČESKÉ POZICI jeden z místopředsedů, který se nepřál být jmenován. (Podobná situace nastala letos v květnu, kdy Sobotka sestavoval stínovou vládu. Hašek podle zdrojů z vedení usiloval o zisk vlivnějšího postu typu stínový ministr financí až příliš, což ho nakonec srazilo k zemi a zůstal „pouhým“ stínovým ministrem zemědělství.)
Podle našich informací Hašek dokonce chyběl na středečním jednání grémia, důvodem prý bylo zaspání. (Když však byl Sobotka kritizován za to, že na začátku července odjel na dovolenou do Řecka a chyběl při důležitých jednáních, nemají si nyní pánové co vyčítat.)
Obecně v posledních dnech začal ve straně sílit hlas, že je potřeba Sobotku bránit a naopak ho vyprovokovat a „vydráždit“ k aktivitě a ráznému vystupování. „Neměli bychom ho teď nechat padnout. Jinak bychom se dostali do situace, ve které se ocitne vesnice, které ukradnou májku,“ řekl ČESKÉ POZICI další místopředseda strany.
Za Zemanem stojí více než dva a půl milionů voličů z prezidentských voleb. Voličů, které zřejmě tolik netrápí, jak si Zeman vykládá ústavní zvyklosti.
Poslanec Jaroslav Foldyna, velký Zemanův sympatizant, míní, že prezident za zradu z roku 2003 v prezidentských volbách již sociální demokracii profackoval až až (například vytvořením SPOZ). Nyní by se podle něho měla hledat společná řeč, jak dosáhnout co nejlepšího volebního výsledku levice. Za Zemanem stojí více než dva a půl milionů voličů z prezidentských voleb. Voličů, které zřejmě tolik netrápí, jak si Zeman vykládá ústavní zvyklosti. Pro ČSSD by nemuselo být prozíravé se proti tomuto elektorátu vymezovat.
Ani pro Zemana by však nebylo výhodné ČSSD zmasakrovat. Chce-li prezident dále posilovat svůj vliv a záměry, potřebuje ve sněmovně silné obsazení levicových stran, které by umožnilo vznik levicové vlády. Taková bez ČSSD nevznikne. Zeman se jistě bude snažit sociální demokracii obšancovat loajálními lidmi, stejně jako posilovat pozice SPOZ, bez potenciálního partnera se však neobejde.
Nedá se nic dělat. Osud nadělil Sobotkovi a spol. do cesty za sestavením příští vlády Miloše Zemana. Méně nebezpečné pro ČSSD bude naučit se se Zemanem před volbami vycházet. Sobotka potřebuje vyhrát volby – ne na procenta, nýbrž zvítězit „neparoubkovsky“. To znamená být schopen sestavit vládu s podporou ve sněmovně. Protože pak by měl i Zeman problém s odstřelením předsedy (a případně pověřením Michala Haška), jenž disponuje reálnou silou sestavit levicový kabinet.
