Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

ČSSD se hodlá vrátit k opravdové levicovosti. Uvěří jí voliči?

  10:24
ČSSD během dvou měsíců zcela změnila představu o lepších volebních výsledcích. Slábnoucí straně nezbývalo než ukročit výrazně doleva a pustit se i do podstaty hnutí ANO. Odborníci si ale nejsou jisti, má-li ČSSD pro tento boj vhodné zápasníky.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. foto: ČTK

ČSSD a ODS bývaly úhlavními rivaly, kteří sváděli bitvy o přízeň voličů. Případně si k jejich údivu rozporcovali moc v zemi podpisem takzvané opoziční smlouvy. Jenže doba se změnila. Z ODS se stala strana s preferencemi pod deset procent, podobný směr zatím průzkumy naznačují i oranžovým. Na setkání širšího vedení ČSSD v sobotu 10. prosince se straníci rozhodli, že staré pořádky chtějí zpátky, protože na pravolevém spektru se umějí vymezovat.

„Politika musí znovu získat smysl. K tomu slouží osvědčené pojmy levice a pravice, starý dobrý kompas, který lidem pomáhá zorientovat se v politice dle jejich bytostných sociálně-ekonomických zájmů,“ stojí v materiálu Dlouhodobý program, nad nímž v sobotu 10. prosince vyjednávaly špičky ČSSD a který mají LN k dispozici.

„Není náhodou, že těmi, kdo chtějí vymazat spolehlivou mapu politiky, jsou ‚nepolitičtí‘ oligarchové vlastnící ‚hnutí‘. Skrze ně obnovy politiky nedosáhneme – lze to jen skrze skutečná hnutí zdola, jímž kdysi byla a opět musí být ČSSD,“ stojí v dokumentu, který sepsal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Věrohodná tvář

ČSSD potřebuje najít věrohodnou tvář, s níž se obrátí na své ubývající voliče. Je pro ni důležité přilákat zpět ty, které jí odvedl nový arciprotivník, hnutí ANO. Potíž je, že projekt Andreje Babiše se po původní koketerii s pravicovostí začal sunout na levicové území a adoptovat výsostně levicová témata. Proto si oranžoví vytyčili jako úkol vytlačit Babiše napravo a sami se znovu stát hlavním reprezentantem sociálně-solidárních řešení. Andrej Babiš jako symbol nepolitické politiky a nových dobrých pořádků?

ČSSD potřebuje najít věrohodnou tvář, s níž se obrátí na své ubývající voliče. Je pro ni důležité přilákat zpět ty, které jí odvedl nový arciprotivník, hnutí ANO.

Takový obraz je třeba okamžitě sundat ze stěny a ministra financí před volbami vykreslit jako součást tuzemské miliardářské elity, která nechápe dennodenní strasti „dolních 10 milionů obyvatel“. ČSSD na zasedání ústředního výkonného výboru v sobotu 10. prosince rozhodla, že na hnutí ANO zkusí zaútočit levicovou rétorikou. Vyplývá to z poznámek o projevu šéfa strany Bohuslava Sobotky, které LN získaly.

Hnutí ANO se v průběhu volebního období přelilo na střed a spíše doleva. Pravděpodobně i v důsledku toho Babišův subjekt v preferencích dominuje (dle TNS Aisa 33,5 procenta, podle CVVM 32,5 procenta) a ČSSD ztrácí (dle TNS Aisa 14 procent, podle CVVM 22,5 procenta). V některých měřeních výrazně oslabuje i KSČM (dle TNS Aisa 8,5 procenta), tudíž vlevo je „kde brát“ voliče. ČSSD se pokusí vytvořit z Babiše zastánce pravicových hodnot.

Cíl

Účastníci jednání vrcholného orgánu ČSSD v sobotu 10. prosince zdůrazňovali, že je třeba využít situaci, kdy ANO nemá pevně stanovený program. Cílem ČSSD je daňová reforma, boj za vyšší mzdy, podpora pracujících rodin s dětmi a snaha ukázat, že Babiš je součástí politicko-ekonomického establishmentu – tedy elitní vládnoucí struktury, která se od pádu režimu podílela na vládnutí a proti které nejen u nás, ale i ve světě vznikají protestní politické subjekty. V tomto kontextu sociální demokraté přirovnávají dnešek k dění v 19. století.

Cílem ČSSD je daňová reforma, boj za vyšší mzdy, podpora pracujících rodin s dětmi a snaha ukázat, že Babiš je součástí politicko-ekonomického establishmentu

„V 19. století, kdy se sociální demokracie rodila zdola jako masové hnutí těch, kdo byli vyloučeni z tehdejšího nespravedlivého a uzavřeného systému, vznikaly zevnitř tohoto systému elitářské sítě privilegovaných. Ty u nás, na rozdíl od sociální demokracie, nepřežily. Jinde v Evropě se některé z nich transformovaly v moderní liberální a konzervativní strany. Na české pravici taková síla dlouhodobě chybí,“ píše se v programu ČSSD, který byl součástí jednání.

A dodává se: „Místo ní prožíváme obskurní návrat do 19. století – k oligarchickým sítím vybudovaným z masivních privátních peněz.“

Vyhlášení války kapitálu

Pro Lubomíra Zaorálka to musela být práce snů. Poté, co se stal ministrem zahraničí, musel polevit v dlouhých filozofických exkurzech do podstaty sociálnědemokratického bytí. Teď to dohnal v plném rozsahu. Pro setkání širšího vedení ČSSD v sobotu 10. prosince dal dohromady aktuální verzi dlouhodobé programové vize. Hlavním heslem je chránit vlastními těly „dolních deset milionů“ lidí před malým, ale mocným procentem těch, kteří kumulují ekonomickou moc.

Vlajkovou lodí se v kampani před blížícími se sněmovními volbami stane návrh na progresivní zdanění. Čím víc člověk nebo firma vydělají, tím větší daň z příjmu státu odvedou, a naopak. Ulevit se tak má lidem s podprůměrnými až průměrnými příjmy. „Pokud jde o konkrétní výši pásem, budeme jednotlivé části daňové reformy zveřejňovat během jara,“ sdělil po jednání předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka.

Mzdy a penze

Společně s tím chtějí sociální demokraté tlačit na růst mezd. Za ideální považují evropský minimální základ určený procentem, a to alespoň ve výši 40 procent průměrných měsíčních výdělků v daném členském státě. V tomto bodě je manévrovací prostor sociálních demokratů omezený, protože to není jen na nich či případných koaličních partnerech. Na celoevropské řešení by museli sehnat celoevropskou podporu.

Co teoreticky zvládnou na tuzemském písku, je pravidelné zhodnocování starobní penze. Pokud poroste ekonomika, mzdy a ceny, mají v rámci automatického mechanismu pravidelně poskakovat k vyšším cifrám i důchody. V tom v zásadě spočívá celá reforma penzijního systému, jak si ji ČSSD představuje. Základem má být masivní systém, kam přitékají peníze ze sociálních odvodů, které okamžitě odcházejí důchodcům. Otázka, jak se takový způsob udrží tváří v tvář stárnutí české populace, zůstává bez odpovědi.

I když se v programu uvádí, že v roce 2030 bude víc než čtvrtina obyvatel starší 65 let, pokud se porodnost nezvýší. Z 50stránkové vize, kterou musí ještě na březnovém sjezdu odmávnout oranžoví delegáti, vyvstává obraz státu jako vrchního ochránce a regulátora. Podle materiálu vytváří čistě tržní rozhodování nespravedlnost nejen v tradičně zmiňovaném školství či zdravotnictví, ale i v dopravě – sociální demokraté mají za to, že pak se rozhoduje jen podle peněz a tím služby trpí.

Proměna povahy práce

„Trh není schopen uspokojivě, efektivně a dostupně zajistit základní veřejné služby, zejména ve školství, zdravotnictví, sociálních službách, dopravní a síťové infrastruktuře,“ píše místopředseda Zaorálek v dokumentu. A dodává, že vzmáhající se pravicový extremismus je právě důsledkem toho, že příliš liberální přístup zabraňoval státům včetně toho českého, aby svoji ochranitelskou roli řádně plnily. Velkou pozornost oranžový program napíná k budoucnosti a nevyhnutelné proměně povahy práce, kterou z velké části převezmou stroje a chytrá digitální zařízení.

To vyžaduje reformu vzdělávacího systému nejen v jeho školní fázi, ale v rámci celoživotního zdokonalování se. Sociální demokraté chtějí i v nových podmínkách internetového věku zajistit, že práci bude mít každý a že za ni bude odměněn důstojně. Za zaniklé pozice v průmyslu či zemědělství, kde se úkolů ujmou sofistikované čipy v robotech, mají vzniknout nová místa, především v měkkých, humanitních oblastech. V kultuře, sociálních službách, životním prostředí.

„Je řada přínosných, aktuálně neplacených aktivit, které lze nově definovat jako něco, zač člověku náleží odměna a stejné společenské uznání, jakému se nyní těší výdělečná práce,“ plánují sociální demokraté. Kdyby se do toho nechtělo trhu, měl by taková místa vytvářet a platit stát. Hradil by tak třeba domácí péči o seniory nebo děti. Jako další řešení sociální demokraté navrhují, že se jeden celý úvazek rozdělí mezi víc lidí, přičemž to nesníží mzdu ani délku dovolené. Pozitivním efektem pak je, že lidé získají více času na své rodiny a koníčky, aniž by jim na to chyběly peníze.

Kateřina Surmanová

Levicový experiment

Sociální demokracie provedla na tuzemské politické scéně neobvyklý manévr. Během dvou měsíců zcela změnila představu, jakým způsobem se odrazit k lepším volebním výsledkům. Po krajských volbách chtěla ústy předsedy Bohuslava Sobotky více do středu k pirátským tématům, po sobotě 10. prosinec však vykročila zcela v opačném směru, že i KSČM má obavu, aby jim ČSSD „nevyjedla“ program.

Programový obrat sociálních demokratů je zajímavý tím, že ČSSD jako první „kamenná strana“ v Česku učinila takto radikální změnu v naději, že zastaví nejen u nás stoupající antisystémová a „antielitní“ hnutí a politiky.

Je Sobotka vhodným politikem?

„Sociální demokracie odmítá oslabování státu a jeho demokratických institucí a prosazuje účinnou regulaci globálního finančního kapitálu a moci velkých nadnárodních korporací na úrovni mezinárodních organizací, Evropské unie i na úrovni národní,“ píše se například v dlouhodobém programu, který ČSSD představila v sobotu 10. prosince na jednání širších špiček a který mají LN k dispozici. Na jednání funkcionářů zazněl rovněž apel, aby ČSSD sunula hnutí ANO do pozice pravicového subjektu.

Někteří odborníci míní, že ČSSD jiná varianta nezbývala, jiní zase pochybují, zda současná reprezentace strany bude vhodným nositelem levicového nastavení, v jehož jádru je boj proti neoliberalismu, finančním korporacím či elitářské síti privilegovaných. „Sociální demokracii nezbývá jiná cesta než se posunout ze středu více doleva a vymezit se proti ANO v ekonomických a sociálních tématech,“ řekl LN politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Politologa Stanislava Balíka z brněnské Masarykovy univerzity překvapila rychlost změny vizí ČSSD: „Přijde mi zvláštní, že se sejde ústřední výkonný výbor a najednou existuje nový program. Očekával bych sjezd, diskusi nebo vyslyšení nějakého dlouhodobého volání uvnitř strany. Takto to nepůsobí úplně důvěryhodně a také to dělá dojem, že obrat v programu má hlubší kořeny. Kde mají voliči jistotu, že po volbách neudělá strana obrat zase jinam?“ Podle něho není jisté, zda je Sobotka vhodným politikem, který bude takto levicový program prezentovat a hájit.

Návrat do 19. století

„Pro Jiřího Paroubka by to asi byl ideální program. Možná i pro politiky typu Jaroslava Foldyny. Nejsem si ale jist, jestli to lidé uvěří Bohuslavu Sobotkovi, který má za sebou osm let ve vysokých vládních funkcích a najednou přichází s takovýmto obratem. Pokud budou jeho soupeři aspoň trošku šikovní, budou toto ČSSD neustále připomínat. Takže ve výsledku se z celé věci může stát nevýhoda a jakési přiznání, že dosud sociální demokracie nevládla dostatečně levicově,“ dodal Balík.

V novém programu ČSSD lze vyčíst, že Česká republika prožívá „obskurní návrat do 19. století k oligarchickým sítím vybudovaným z masivních privátních peněz“. Autor dokumentu a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek svým straníkům připomněl, že právě ČSSD byla původně hnutím. „V 19. století, kdy se sociální demokracie rodila zdola jako masové hnutí těch, kdo byli vyloučeni z tehdejšího nespravedlivého a uzavřeného systému, vznikaly zevnitř tohoto systému elitářské sítě privilegovaných,“ stojí v materiálu.

O kus dál v programu přichází další apel na pojem hnutí: „Zatímco pojem strana byl zdiskreditován před rokem 1989, pojem hnutí byl odcizen nedávno. ČSSD stojí před úkolem vrátit hnutí opět původní smysl.“ Jde tedy o snahu znedůvěryhodnit soupeře ANO, který se profiluje jako hnutí nepolitiků, již přišli vyléčit nemocnou českou politiku. Snahu ČSSD označit se za původní hnutí stojící za masami lidí a naopak znedůvěryhodnit koncept „hnutí“ v podání ANO označuje matematik a sociolog Jan Herzmann za pokus přivlastnit si všeobecný protest ve společnosti.

Slabina strategie

„ČSSD se snaží onen protest nabarvit na své stranické barvy. Sociální demokracie je elitou, jejíž představitelé jsou v politice dlouhá léta. Vytvářeli prostor a situaci, ve kterých se Česká republika ocitla. Svým způsobem ČSSD říká, že bude protestovat proti své nedávné minulosti. Nejsem si jist, že toto je uvěřitelná figura,“ řekl LN Herzmann. Podle něho nebude pro Sobotku snadné voliče přesvědčit.

„Nevím, do jaké míry bude v případě Bohuslava Sobotky dobře možné skloubit obraz člověka, který se bije za původní sociální práva, když sám nikdy nebyl v jiné než politické praxi. Když Andrej Babiš říká, že chce řídit stát jako firmu, je to spíše uvěřitelné, protože firmu řídil či řídí. V tom vidím slabinu strategie ČSSD, která nahoru nevytáhla politiky z řad těch, které chce zastupovat,“ vysvětluje sociolog Herzmann.

Podobně argumentuje i Šaradín: „Lidé vidí, že Babiš ušetří peníze – třeba při zakázkách. Pak řekne, že tyto ušetřené peníze vrací státu tak, aby se mohly zvýšit výplaty. Lidem říká, že prostřednictvím něho se budou mít dobře. Voliči věří spíše takové verzi, než když ČSSD mluví o tom, že má silné sociální cítění. Babiš při vysvětlování programu na to jde zcela jinak než sociální demokracie.“

Ondřej Koutník

Kdo komu plení levicová témata

Ostře levicový směr, který ČSSD vyhlásila na svém víkendovém setkání, nazlobil komunisty. Stejně jako se sociální demokraté hněvají na Andreje Babiše (ANO), že jim plení program, vadí teď komunistům, že se oranžoví inspirují u nich. Konkrétně v tématu zavedení pravidla, že čím vyšší je výdělek, tím vyšší je zdanění. „Je to jen opisování našeho programu,“ rozhořčil se 12. prosince předseda komunistů Vojtěch Filip pro Právo. Výhrada opisování není úplně oprávněná, a to ani kvůli progresivnímu zdanění.

Sociální demokraté se jím zaštiťovali už v programu pro předčasné sněmovní volby v roce 2013. Pravdou ale je, že v předvolebním dokumentu KSČM a ČSSD z doby před třemi lety je mnoho styčných ploch. Obě strany třeba už tehdy navrhovaly prosazení zákona o lobbingu, což je teď jedno z témat nového ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) – ve veřejném rejstříku mají politici hlásit, kdo u nich zkoušel prosadit svůj pohled na svět.

Posun ke komunistům

Tím, že se sociální demokraté rozhodli zabydlet mnohem víc vlevo od pomyslného politického středu, přirozeně vplouvají do vod, na které si navykli komunisté, a v některých bodech skutečně již dříve formulovali řešení, s nimiž teď ve své dlouhodobé vizi přichází ČSSD. Jde například o podporu neziskových bytových organizací.

To je model, který funguje v některých západních státech. Spojuje v sobě výhody soukromé firmy, jíž jde o správné hospodaření, a obce, pro niž je hlavním úkolem zajistit veřejnou službu – v tomto případě dostupné bydlení pro seniory, samoživitele nebo mladé rodiny. S předstihem komunisté vymysleli i to, že se má na kulturu posílat jedno procento státního rozpočtu ročně. Stejně jako návrh, aby se u financování kultury zavedly daňové asignace – každý, komu se z platu strhávají peníze, by mohl u části z nich určit, nač přesně mají být použity.

Pořád ale zůstává jedna významná oblast, v níž se sociální demokraté od komunistů diametrálně odlišují – zahraniční politika. ČSSD chce republiku udržet v evropských i euratlantických spojenectvích, zatímco KSČM by ráda zrušila NATO, nebo z něho aspoň zemi odvedla. Po brexitu se také strana s třešněmi ve znaku přikláněla k možnosti, aby o podobném kroku Češi rozhodli v referendu.

Kateřina Surmanová

Budoucnost podle ČSSD

Evropská minimální mzda

  • Zavedení společného proměnného základu minimální odměny za práci, v absolutních číslech by se lišila podle výkonu ekonomiky v jednotlivých státech.
  • Byla by určena buď jako aspoň 40% hrubého měsíčního výdělku, nebo 60% mediánového příjmu neboli průměrných odměn očištěných od manažerských platů.

Stop daňovým rájům

  • Důsledná regulace finančního kapitálu a povinné minimální procento daně z příjmu pro firmy v rámci celé Evropy, aby se společnosti neusazovaly v zemích s mizivou sazbou.
  • Hlídat se má přísněji i to, aby koncerny neodváděly zisk pryč z republiky, ale aspoň nějaké procento vracely do infrastruktury v investicích.

S každým kamarád

  • Země by se neměla ve své zahraniční politice nikomu uzavírat, ekonomickou a kulturní spolupráci má v neztenčené míře udržovat i s Ruskem nebo Čínou, aniž by ale přitom rezignovala na otázku lidských práv.

Služby zajistí stát

  • ČSSD má za to, že v některých oblastech trh neumí vytvořit vhodné podmínky. Jde o zdravotnictví, školství, sociální služby, energetiku a dopravu. Strana míní, že soutěž v tržním prostředí je sama o sobě motivována jen cenami a nezaručí široce dostupné a kvalitní služby.

Půda je svatá

  • ČSSD si přeje, aby půda patřila mnoha malým, českým vlastníkům, nelíbí se jí představa, že je tu několik velkých hráčů, kteří těm malým pole pronajímají.

Důchody

  • Penze se musejí pravidelně upravovat podle toho, jak rostou nebo klesají ceny a mzdy.
  • Pokud si chce někdo spořit bokem, je to na něm. Podílet by se měli zaměstnavatelé.
  • Základem penzijního systému má být ze sociálních odvodů průběžně financovaný první pilíř.

Daňová přeměna

  • Podíl všech daní na HDP je podle strany příliš nízký, činí 33 procent, přičemž ve vyspělých zemích Evropy je to 40 procent. Zvýšení má dopadnout především na lidi s vyššími příjmy a firmy.
  • To konkrétně znamená zavedení daňové progrese (čím víc vyděláš, tím víc zaplatíš) nebo speciální daň pro energetické, finanční a telekomunikační odvětví.
  • Strana navrhuje i daňové asignace, což znamená, že každý, kdo platí daně, by mohl u určitého procenta z nich přímo rozhodnout, na co mají být použity.

Vzdělání pro všechny

  • Nepřípustné je zavedení školného, namísto toho by měl být na vysokých školách stipendijní program pro sociálně a ekonomicky znevýhodněné studenty.
  • Platy učitelů mají růst, aby neodcházeli ze státních škol na soukromé.

Práce ve věku internetu

  • Část práce převezmou stroje, řešením má být, že se lidem zkrátí pracovní doba, na jednom místě se bude střídat víc kratších úvazků, aniž by to znamenalo méně peněz nebo kratší dovolenou.
  • Nová pracovní místa má vymýšlet a hradit stát tak, aby zaměstnání našel každý.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!