Lidovky.cz

ČSSD rušení limitů těžby ani nezamítla, ani nepodpořila

  23:27

Aktualizováno. Místostarosta Horního Jiřetína Buřt se obrátil na delegáty sjezdu ČSSD: „Dejte ztrýzněnému Podkrušnohoří šanci.“

Aktualizováno. Představitelé ústeckých a mosteckých sociálních demokratů měli podle zpráv z regionu požádat delegáty probíhajícího sjezdu ČSSD, aby podpořili zrušení ekologických limitů, které by otevřelo těžbu v dosud obydlené oblasti s Horním Jiřetínem a Černicemi.

„My prostě chceme, aby se k tomu vedení strany postavilo chlapsky,“ prohlásil počátkem týdne člen ústeckého krajského výkonného výboru ČSSD a expert strany na nezaměstnanost na Mostecku Lubomír Holý. Zdůraznil, že pokud limity těžby uhlí chránící obce a krajinu před drancováním nebudou zrušeny, o práci přijde až tisíc lidí. „Vystřelíme signál vůči straně, že máme problém a že chceme znát jasný výstup pro voliče,“ zdůraznil Holý. Těžba za limity se má totiž stát hlavním bodem kampaně ČSSD před parlamentními volbami v příštím roce.

Nejsou příčiny nezaměstnanosti jinde?

Po takovéto předehře se v pátek obrátil na delegáty ČSSD místostarosta nejohroženějšího města, Horního Jiřetína, Vladimír Buřt. Jeho dopis staví výroky sociálnědemokratických zastánců těžby, že jim jde především o zachování zaměstnanosti, do opačného světla.

Je veřejným tajemstvím, že prolomení limitů by vyvolalo přímý tlak na těžbu uhlí v oblasti chemických provozů Unipetrolu a České rafinérské v LitvínověBuřt argumentuje, že příčinou vysoké nezaměstnanosti a řady dalších vážných problémů je právě dlouhodobá jednostranná orientace oblasti na uhelnou energetiku. A co se týče nezaměstnanosti samotné, Buřt píše: „Těžební společnost Czech Coal (dříve Mostecká uhelná společnost) snížila počet svých zaměstnanců v období 1998 až 2012 z původních 16 tisíc na necelé tři tisíce, a to bez jakékoliv souvislosti s územními limity.“

A jak se v těchto počtech zobrazují dotyčné územní limity? I k tomu Buřt uvádí čísla. Upozorňuje, že zachování limitů se promítne pouze do útlumu a postupného ukončování těžby (v průběhu deseti let) pouze jediného ze čtyř povrchových velkolomů v Podkrušnohoří – velkolomu ČSA. Ten provozuje dcera Czech Coalu, Litvínovská uhelná, která zaměstnává přibližně 900 zaměstnanců. Prolomení limitů by vedlo s vysokou pravděpodobností k likvidaci města Horního Jiřetína, kde dnes existují pracovní místa pro 800 lidí. Vedle toho je veřejným tajemstvím, že prolomení limitů by vyvolalo přímý tlak na těžbu uhlí v oblasti dnešních chemických provozů Unipetrolu a České rafinérské v Litvínově, kde v současnosti pracuje mnoho tisíc lidí.

Má Podkrušnohoří jinou šanci?

Zastánci těžby se podle Buřta snaží vyvolat dojem, že severozápadní Čechy nemají jinou šanci, nežli se i nadále orientovat na povrchovou těžbu a spalování uhlí. A už se nezmiňují, že by to bylo se všemi negativními dopady, jakými jsou vysoká nezaměstnanost, odliv mladých lidí z oblasti, mimořádně vysoký výskyt nádorových a jiných vážných onemocnění, nejnižší průměrná délka dožití v rámci České republiky, nejnižší průměrná vzdělanost, opakovaná vykořenění obyvatel v souvislosti s bouráním jejich domovů či nevratné škody na krajině a její historické paměti.

Ani samo vytěžení a spálení zásob uhlí za limity by dle Vladimíra Buřta nebylo bezproblémovéAle ani samo vytěžení a spálení zásob uhlí za limity by nebylo bezproblémové. Buřt se ve své argumentaci opírá o výpočet Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, který odhalil, že vytěžení a spálení uhlí za limity by vyvolalo takzvané externí náklady ve výši těžko představitelných 1,2 bilionu korun. Ty by ovšem nenesli znečišťovatelé, ale stát a domácnosti.

Buřt nastínil i alternativu. Našel ji ve studii Čistá šance, kterou loni publikovala Aliance pro energetickou soběstačnost. Až příliš snově působí předpoklady, že energetická modernizace budov a rozvoj obnovitelných zdrojů v Ústeckém kraji mohou jen samy o sobě vytvořit 2300 nových pracovních míst.

Sektor čisté energetiky může navíc v Ústeckém kraji podle studie vytvořit i další pracovní místa v navazujících službách, dodavatelských podnicích a v zemědělství. I další studie prokazují možnost hospodářského rozvoje kraje po ukončení těžby. „Mýtus o tom, že budoucnost Ústeckého kraje závisí na rozšiřování těžby, je skutečně jen mýtem,“ soudí Buřt.

Naopak pohledem do minulosti zavání snaha nechat si posvětit protržení limitů sjezdem momentálně nejsilnější politické strany. „Chceme slyšet od vedení strany jasné slovo, že prolomíme limity,“ prohlásil počátkem týdne ústecký krajský předseda ČSSD Radek Scherfer. Nicméně i v dnešní době by tím mohl vzniknout politický precedens, který by mohl vstupovat i do věcných a odborných diskusí; však my starší to z minula známe.

Výsledek? Bude se diskutovat.

Návrh na usnesení sjezdu k tomuto problému byl ovšem mnohem smířlivější, přijatelný pro zastánce i pro odpůrce prolomení limitů. Byla přijata výzva, aby se otázkou prolomení limitů těžby zabýval ústřední výkonný výbor a urychleně našel řešení sociálních problémů v Ústeckém kraji.

Byla přijata výzva, aby se otázkou prolomení limitů těžby zabýval ústřední výkonný výborUsnesení, které neuzavírá žádnou možnost řešení a vybízí k diskusi, uvítal Jiří Dienstbier. A zaujal osobní stanovisko: „Já každopádně nebudu podporovat žádné prolomení limitů tam, kde by se měly ničit domovy lidí. Představa, že by se těžba mohla dotknout Litvínova, je pro mě nepředstavitelná. Na druhou stranu by mi nevadilo prolomit limity tam, kde se to lidských sídel nedotkne.“

Svůj postoj k tomuto tématu vyjádřil pro ČESKOU POZICI i staronový místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek: „Nejsem pro prolomení limitů. Usnesení pouze posouvá debatu na ústřední výkonný výbor, kde se jí budeme dále věnovat.“

Nevládní organizace, které upozorňují na ohrožení Horního Jiřetína zamýšlenou těžbou, věří (jak sdělil Jan Rovenský z Greenpeace), že při projednávání organizovaném Ústředním výkonným výborem ČSSD vyjde jasně najevo, že prolomení limitů by nezaměstnanost na Mostecku nevyřešilo, ale zhoršilo. A že přitom existují čisté a chytřejší alternativy, jak ji řešit.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.