Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

ČSSD: Nový začátek, nebo začátek konce pro naši zemi?

  23:53

Pozvolna se rozběhne předvolební kampaň. A v agitaci konkurenčních politických stran se může objevit i slogan „ČSSD chce zničit živnostníky“.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Měl to být sjezd, na němž sociální demokracie demonstrativně předvede svou jednotu a poté se vydá pevným krokem vstříc vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny. Po sedmi letech v opozici je prý občanům dlužna převzít v důsledku vlády pravice „vybydlenou zemi“ a zahájit její rekonstrukci. „Naše země si zaslouží nový začátek. Nadějí České republiky je sociální demokracie,“ prohlásil během ostravského 37. sjezdu ČSSD 15. až 16. března její předseda Bohuslav Sobotka.

Bez protikandidáta byl potvrzen v předsednické funkci hlasy více než čtyř pětin delegátů, což je i v případě vůdce jednotné strany a se značnou pravděpodobností budoucího předsedy vlády vysoké skóre, a tudíž velmi silný mandát. Navzdory své silné pozici však Sobotka neudržel v nejužším vedení ČSSD Jiřího Dienstbiera, jenž neobhájil funkci řadového místopředsedy.

Příznivci Miloše Zemana, jichž v ČSSD po prezidentově vroucím vystoupení na ostravském sjezdu určitě výrazně přibylo, přijali ztrestání Dienstbiera vymezujícího se často právě proti Zemanovi se zadostiučiněním. Nespokojeni jsou naopak mnozí z těch 850 tisíc, kteří pro kandidáta ČSSD Dienstbiera hlasovali v prvním kole prezidentské volby, a svými výhradami zasypávají nyní psací stůl předsedy ČSSD. Dienstbierovi voliči byli většinou mladí levicoví lidé, dílem vysokoškoláci, čili typologicky vzato voliči, kteří se předtím sociální demokracii vyhýbali velkým obloukem.

Dienstbier II. neobjeven

Pokud shledali v Dienstbierovi předobraz moderní levicové strany s intelektuálním nábojem, v novém vedení ČSSD budou „Dienstbiera II.“ hledat marně. Naznačený úmysl nově zvolené místopředsedkyně ČSSD (a též místopředsedkyně Senátu) Aleny Gajdůškové ujmout se Dienstbierových příznivců je sice chvályhodný, ale na jedné straně výbojný Dienstbier a na druhé dobrosrdečná „paní Alena“ jsou přece jen zcela odlišné „váhové kategorie“.

Hejtmani představují významnou sílu a Milana Chovance a Michala Haška budou do vedení ČSSD časem určitě následovat jejich kolegové

Kromě Dienstbiera vypadla z nejužšího vedení ČSSD Marie Benešová, jež je sice v ČSSD známá svou pracovitostí a „tahem na branku“, ale v prezidentské volbě navzdory stranickému usnesení hlasitě od počátku plédovala pro Zemana. Sobotkova spojenkyně Gajdůšková vytěsnila Benešovou z místopředsednické židle až ve druhém kole volby – o pouhé dva hlasy. Místo po Dienstbierovi obsadil se ziskem 332 hlasů (z 594 možných) naopak hned v prvním kole volby hladce západočeský hejtman Milan Chovanec.

O něm a o jihomoravském hejtmanovi Michalu Haškovi se dokonce jmenovitě zmínil prezident Zeman. Ten na ostravském sjezdu zdůraznil, že sociálnědemokratičtí hejtmani si ve svých funkcích počínají zodpovědně a že mají kvalifikaci v budoucnu řídit stát. Zeman se s nimi setkal o týden dříve než s Nečasovou vládou a dal na srozuměnou, že má zájem s hejtmany spolupracovat. Hejtmani představují významnou sílu, ba mocenský nástroj, a Milana Chovance a Michala Haška budou do vedení ČSSD časem určitě následovat jejich další kolegové.

„Škromachova koncovka“

V sedmičlenném nejužším vedení ČSSD (předseda Sobotka, první místopředseda Hašek, „řadoví“ místopředsedové Zdeněk Škromach, Lubomír Zaorálek, Chovanec, Martin Starec a Gajdůšková) jsou tedy jen dva nováčci. Převaha „starých tváří“ zaručuje, že strana bude jednotná přinejmenším v tom smyslu, že svoje příznivce ušetří před volbami větších ideových či jiných výbojů.

Nebyla-li „Škromachova koncovka“ sjezdu pouhým přešlapem, znamenalo by to, že současné vedení ČSSD připouští její vývoj k autoritářské straně

Naznačil to ostatně průběh sjezdové diskuse, do níž se v pátek 15. března, v prvý den sjezdu, zapojilo zhruba jen 40 z téměř 600 delegátů. A následujícího dne sjezd „napůl“ schválil změnu stanov, odhlasoval závěrečnou rezoluci a předsedající Zdeněk Škromach pak ruče diskusi definitivně ukončil, ač do ní bylo přihlášeno ještě asi 20 delegátů. Takhle nápadně upřít delegátům slovo, to se na sjezdech politických stran hned tak nevidí! Jako by si vedení strany vystačilo samo se sebou a názory spolustraníků, nedej bože nějakých šťouralů, mu byly – s prominutím – ukradené!

A tak se sice všichni mohli rozjet z Ostravy o tři čtyři hodiny dříve, než se počítalo, ale ti vnímavější se značnými pochybnostmi. Byla, či nebyla tahle „Škromachova koncovka“ sjezdu ČSSD pouhým přešlapem? Nešlo o záměr, o změnu stylu? Pakliže ano, znamenalo by to, že současné vedení ČSSD připouští její vývoj směrem k autoritářské straně, což by výrazně deformovalo zdejší politický systém.

Program na vedlejší koleji

Hlavním smyslem sjezdu – jak se zdá – bylo bez zbytečných řečí, a pokud možno hladce, zvolit stranické vedení, a tímto způsobem představit ČSSD jako jednotnou stranu, způsobilou vyhrát příští volby. Programová a další agenda se tím pádem ocitly na vedlejší koleji. Platí to nejen o odbyté novele stanov, ale zejména o osmi programových prioritách ČSSD, osnově to jejího volebního programu pro volby do sněmovny na jaře 2014.

Jan Mládek rázem přehlušil vše, co se zatím veřejnost o ostravském sjezdu ČSSD dozvěděla

Stínoví ministři ČSSD krátce vystupující v sobotu dopoledne jak na běžícím pásu se programových priorit stihli dotknout jen letmo a s jednou výjimkou málo zajímavě na to, aby programových cílů sociální demokracie byla plná média. Tou výjimkou byl stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek.

Jako by chtěl v tom „defilé nudy“ zaujmout stůj co stůj, pustil si „pusu na špacír“ a rázem přehlušil vše, co se zatím veřejnost o ostravském sjezdu ČSSD dozvěděla. „Systém, kdy živnostníci nepřispívají do systému sociálního pojištění a kde parazitují na zaměstnancích, kde pro zaměstnance je to peklo a pro některé jiné ráj, je dlouhodobě neúnosný,“ prohlásil Mládek, mimochodem více než 20 let sám živnostník.

Předzvěst útoku

Proti tomu, že ČSSD „považuje živnostníky za parazity“, se jménem ODS okamžitě ohradil Petr Nečas, připomenuv, že „živnostníci a drobní podnikatelé nemají některé výhody jako zaměstnanci a často nemají jinou možnost obživy“. Podle premiéra jsou Mládkovy výroky předzvěstí útoku ČSSD na drobné podnikatele výrazným zvýšením jejich odvodů.

Podle premiéra Petra Nečase jsou Mládkovy výroky předzvěstí útoku ČSSD na drobné podnikatele výrazným zvýšením jejich odvodů

Nečasův statutární zástupce v ODS Martin Kuba šel ještě dál. Podle Práva ho „doslova vytočilo“, když slyšel sociální demokraty hovořit o Novém začátku pro naši zemi. Co říká Mládek, je prý spíše Začátek konce pro naši zemi. A dodal, že sociální demokracie hodlá drobným a středním podnikatelům „vytahat další peníze z kapes, aby je mohla rozhazovat za populistická opatření“. Co se pak samotné ČSSD týče, je podle něho pokrytecká, točí se jako korouhvička a zvýšením minimální mzdy z osmi na dvanáct tisíc korun do roku 2018 „je to další brzda ekonomiky, za kterou chce ČSSD zatáhnout“.

O těch zatažených brzdách arciť něco ví i Nečasova vláda, ale na to si její ministr Kuba nějak nevzpomněl. A že si ODS neumí poradit sama se sebou, ale o jiných má jasno? To už tak v životě chodívá a navíc přece nejde o věcnou diskusi, nýbrž o to vypálit politickému protivníkovi cejch! ODS se už nějakou dobu vydává za obhájce zájmů živnostníků (z veřejně dostupných sociologických šetření pro to nejsou pádné argumenty), takže jí Mládek svým neuváženým výrokem přímo „vběhl na vidle“.

Mládkova omluva

Den po zničujícím Mládkově výroku se jako první z ČSSD vzpamatoval Bohuslav Sobotka. V neděli 17. března na Prima Family označil onen výrok za „hloupý“ a „nešťastný“, za „nálepkování“, jímž se nikam nedostaneme. „Každý, kdo je schopen podnikat, tak stát by si ho měl hledět a neházet mu klacky pod nohy,“ řekl Sobotka. Mládek ale podle něj poukázal na skutečný problém, o kterém se „pokrytecky mlčí“.

Mládek ve své omluvě uvedl, že mezi variantami, o nichž se v ČSSD uvažuje, je snížení základního výdajového paušálu a limitu obratu

Až v pondělí 18. března se pokusil o dementi sám Mládek: „Omlouvám se všem, kteří pochopili, že mám něco proti živnostníkům. Kategoricky popírám, že jsem hovořil o živnostnících jako o parazitech. Měl jsem na mysli výhradně nepoměr daňových příjmů mezi kategoriemi osob, který hrozí dlouhodobě rozbít sociální soudržnost.“

Dle něho zatímco zaměstnanci odvedli v roce 2011 do státního rozpočtu z daně z příjmu 81,7 miliardy, OSVČ jen 1,7, což zprůměrováno na osobu představuje poměr 23 342 korun ku 1789 korunám. U zdravotního pojištění zaplatil v roce 2011 živnostník 16 966 Kč, ale zaměstnanec 37 341 korun, přičemž se jim dostává shodné lékařské péče. U sociálního pojištění byl tento poměr 85 474 korun od zaměstnance ku 25 905 od živnostníka.

Mládek ve své pondělní omluvě uvedl, že mezi variantami, o nichž se v ČSSD uvažuje, je snížení základního výdajového paušálu na 40 procent, na úroveň roku 2004, a limitu obratu, kdy je možné platit daně paušálem, na milion korun.

KSČM: Drobné živnostníky je třeba chránit

Pro snížení výdajových paušálů se už v roce 2011 vyslovil i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Letos v lednu označil nepoměr mezi odvody zaměstnanců a živnostníků za „velký problém“ a za dlouhodobě neudržitelný a neobhajitelný. Přestože vláda shání peníze do rozpočtu, kde se jen dá, Kalousek opakovaně naráží na silný odpor Petra Nečase a ODS, která ve volbách nechce přijít o hlasy živnostníků.

O jejich přízeň, lépe řečeno o přízeň některých z nich, usiluje i KSČM. Její stínový ministr financí Jiří Dolejš má za to, že „onálepkování nějaké skupiny občanů jako parazitů samozřejmě není v pořádku“. Jak řekl Haló novinám, živnostníci jsou ale nesmírně široký pojem, do nějž se vejde advokátní kancelář, fiktivní živnost, přes niž se jen převádějí jakési záhadné peníze, i prostý opravář obuvi.

O ty poslední, o drobné živnostníky, které je třeba chránit, prý KSČM jde a bylo by třeba odstartovat debatu na téma, jak „upravit parametry tak, aby stát tyto lidi odlišil od těch, kteří za živnostenský list skrývají velké toky peněz, aniž by byli ochotni platit daně“. Podle Dolejše „je jasné, že taková úprava se nesmí uspěchat a musela by být velmi opatrná“. Ještěže tak!

Mládek se dotkl reálného problému. Vyjádřil jej ale způsobem nepřijatelným a u politika těžko omluvitelným.Anžto „historie je učitelka života“, je dobré si připomenout, že „boj o srdce a duše živnostníků“ měla po roce 1945 ve volebním programu i KSČ a že její tehdejší předseda Klement Gottwald sliboval mezi jiným i to, že „kolchozy u nás nebudou“. Posléze bylo všechno jinak! Živnostníci byli postupně všemi prostředky „zatlačováni“ a posléze zlikvidováni, a na ty „kolchozy“ také došlo. Ani „osvícený“ Jiří Dolejš by určitě nepopřel, že mnozí soudruzi v jeho straně mají pro onen gottwaldovský způsob budování socialismu stále slabost.

Reálný problém

Vraťme se k Janu Mládkovi. Po věcné stránce se dotkl reálného problému. Vyjádřil jej ale způsobem nepřijatelným a u politika těžko omluvitelným. Zejména u sociálnědemokratického politika, jenž by měl být empatie sama. Pro podněcování k nenávisti vůči skupině osob už na Mládka podala trestní oznámení Strana soukromníků ČR. Ta má dohodu o povolební spolupráci s ODS a člen jejího předsednictva Bedřich Danda je náměstkem na ministerstvu průmyslu a obchodu Martina Kuby.

To však ke smůle sociální demokracie není „made in Mládek“ vše! Pondělním Hospodářským novinám poskytl rozhovor, v němž dílo zkázy korunoval. Veřejnost se patrně ještě nestačila seznámit s jeho omluvou za urážku živnostníků a drobných podnikatelů na ostravském sjezdu a Mládek „zaperlil“ znovu:

„V řadě zemí mají stanoveno, že průměrný důchodce má pět let mezi odchodem do důchodu a úmrtím. Je to tedy trochu cynické, ale bohužel jinak to nejde. Myslím, že tuto debatu tady bude nutné rovněž otevřít. Odchod do důchodu se bude muset přizpůsobit průměrnému dožití. Pokud by totiž ten systém běžel dál, tak bychom se dopracovali k tomu ruskému řešení penzijního systému, že se většina mužů vůbec nedožije důchodu.“

S takovou drsnou otevřeností nepojednal dosud u nás tento problém ani ten nejzapálenější libertarián, o liberální české pravici ani nemluvě.

Knock out vlastní straně

Ještě než vydal senátorský klub ODS prohlášení tepající Jana Mládka a ČSSD a znovu se kriticky vyjádřil i Petr Nečas, vzpamatovalo se vedení pražské sociální demokracie. V pondělí večer schválilo výzvu špičkám strany, aby byl Mládek odvolán z její stínové vlády. Podobné žádosti jednotlivců jsou prý hojně adresovány také přímo předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi.

Těžko si představit, jak by se ve stínové vládě ČSSD mohl Mládek udržet poté, co svou „mediální neobratností“ zasadil vlastní straně knock outTen ostatně ještě v Ostravě ohlásil rekonstrukci stínového kabinetu, k níž prý přistoupí během několika týdnů. Těžko si představit, jak by se ve stínové vládě ČSSD mohl Mládek udržet poté, co svou „mediální neobratností“ (tak svým „etudám“ o živnostnících a penzistech říká) zasadil vlastní straně knock out.

Události totiž nabírají spád. V Poslanecké sněmovně začalo docházet k situacím, kdy část vládních poslanců hlasuje svorně s opozicí, což je zřejmý doklad terminálního stadia Nečasovy koalice.

Znamená to, že nám pomaloučku polehoučku začne předvolební kampaň, jejíž první, úsporná fáze bude spočívat ve vzájemném vypalování si cejchů a v mediálních skandalizacích protihráčů. A lze si vsadit na to, že v agitačním instrumentáriu konkurenčních politických stran se objeví slogany, jako je „ČSSD chce živnostníky zničit“ či „ČSSD směřuje k reálnému socialismu“ (to druhé je „objev“ Kalouskův), přestože Mládek bude třeba tou dobou Lidovým domem už odklizen někam stranou.

Třeba ale odklizen nebude! ČSSD totiž dlouhodobě trpí nedostatkem kvalitních ekonomů a reaktivovat svoje bývalé ekonomické ministry nemůže, poněvadž jí prchli za lepším do jiných než oranžových vod. Kde má Bohuslav Sobotka ty kádry brát a nekrást?

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...