Lidovky.cz

Co zbylo z avizované „reformy vysokých škol“?

  10:09

Po porodních bolestech finišuje maximum možného: místo dvou nových vysokoškolských zákonů jedna novela, která je v lecčems kompromisní.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Vypadalo to na silnou vládu. Měla mít jasnou většinu, sílu prosazovat reformy. Slovně se chopila i těch vysokoškolských. Ministrem školství se stal véčkař Josef Dobeš, který měl naplnit velké plány reformy terciárního vzdělávání. Měly spočívat v přijetí dvou hlavních zákonů. Jednak – po devatenácti novelizacích – zákona o vysokých školách a jednak zákona o finanční pomoci studentům, jenž měl určit, jak si bude možné půjčit na vzdělání.

Plány byly odvážné. Počítalo se s nově pojatými profesorskými místy i habilitacemi, měly zaniknout česky specifické „malé doktoráty“ JUDr. či PhDr., ve hře byla možnost odebírání titulů podvodníkům či posílení pravomocí rektorů a správní rady. Dále se měly celé vysoké školy diverzifikovat podle zaměření (výzkumných mělo být jen pět, jak pravil premiér), ale hlavně se chystalo školné – mediálně nejzajímavější téma. (Pro zajímavost přikládáme věcný záměr zákona o vysokých školách z října 2011, který ČESKÁ POZICE zveřejnila).

Brzy to budou již tři roky, co současná vláda s „reformou“ vysokého školství začala. Už se na ní vystřídali čtyři náměstci!Brzy to budou již tři roky, co současná vláda s „reformou“ terciárního školství (a původně tedy i vyšších odborných škol) začala. Už se na ní vystřídali čtyři náměstci! Za Dobeše to byl Kryštof Hajn, Jan Koucký a Ivan Wilhelm, u ministra Petra Fialy odpovídá za vysoké školství Tomáš Hruda. A legislativu má na starosti i Jiří Nantl.

Co z původních návrhů zůstalo? Žádné školné se nezavede, není možné stihnout už ani zápisné a místo dvou zcela nových zákonů vzniká pouhá novela, jež staví na „katalogu“ čtveřice prioritních témat: profilace a kvalita, autonomie a odpovědnost, financování a technické úpravy. Finální znění – se změnami především v oblasti akreditací – se dolaďovalo v posledních dnech. V příštím týdnu má Fiala představit novelu školskému výboru poslanecké sněmovny.

Hotovo? Prý v květnu 2013.

Protože ČESKÁ POZICE vznik vysokoškolské novely dlouhodobě sleduje, přinášíme po třech předchozích dokumentech v příloze i čtvrtý materiál – únorový katalog témat. „Blížíme se mílovými kroky k finálnímu produktu,“ řekl ČTKv polovině února Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy, jejíž akademický senát koncem minulého roku ostře zkritizoval údajně kvapné termíny příprav.

Hotovou verzi chce ministr Fiala představit vládě v květnu, byť se počítalo s dřívějším termínem. „Paragrafované znění, v prvním návrhu, chceme mít v lednu 2013,“ řekl Fiala loni v prosinci ČESKÉ POZICI. Nyní to vypadá, že se paragarafovaného znění dočkáme někdy během března. Poté bude následovat připomínkové řízení a následně se, snad, dostane na stůl vládě.

Z asi sedmi desítek debat, jichž se zúčastnili zástupci ministerstva i České konference rektorů a Rady vysokých škol, vyplynulo, jak asi novela bude vypadat. Akademická obec oceňuje především takzvaně kontraktové financování, které „škole přinese vyšší míru stability“, stojí v katalogu. Zavedení tříletých kontraktů vysokých škol se státem se očekává od 1. ledna 2016 a kontrakty mohou být každoročně klouzavě aktualizovány. Jejich vyjednání mají zajišťovat rektoři, přičemž kontrakty by mělo být rozdělováno až devadesát procent prostředků ve střednědobém výhledu.

Klíčová role akreditační agentury

Studijní programy mají být rozděleny a vyprofilovány podle typů na profesní, akademické a výzkumné, ačkoliv asi může dojít i k terminologickým změnám. Novela se detailně zabývá i vznikem Národní akreditační agentury (NAA), která má hodnotit kvalitu škol, jež mají mít nově možnost požádat o institucionální akreditaci pro celou vysokou školu. Agentura se bude zabývat i akreditováním některé „oblasti vzdělávání“ i habilitačního a profesorského řízení.

Z plánů na revoluci v profesurách a docenturách, které mohly být svázány s danou školou, zůstal jen nový post „mimořádného profesora“Z plánů na revoluci v tuzemských profesurách a docenturách, které mohly být svázány s danou školou, zůstal jen nový post „mimořádného profesora“. Současné habilitační řízení je zachováno, ale přibývá možnost, aby se tímto titulem honosil výjimečný odborník z praxe, zahraniční expert s Ph.D. či šéfdesignér velké korporace, aniž by byl docentem. Rektoři navíc jistě uvítají možnost zjistit si další úvazky „svých“ pedagogů na jiných školách, což dosud nebylo možné – a nešlo spočítat všechny přelety „létajících“ profesorů.

Patrně poslední novinkou, která si vedle četných detailů zaslouží vtažení do mediální reality, je možnost vysokých škol vytvářet konsorcia a také zakládat veřejné výzkumné instituce (v.v.i.) jako jinou právnickou osobu. Tato věc se například nelíbí Akademii věd ČR, která se naopak ptá, proč nemá ve vysokoškolské novele stanovenu možnost školit doktorandy.

Budou to tak zásadní změny?

Zlé jazyky míní, že muselo vzniknout alespoň „něco“Přestože se v kuloárech říká, že na vyjednávání novely nechal náměstek Hruda kus zdraví, pro některé kritiky jsou nachystané změny pouhými drobty z avizované reformy. „Nejsem si třeba jist, zda novela v tomto pojetí vyřeší náš klíčový problém: všichni víme, že koncentrace a počet vysokých škol je k počtu obyvatel neúměrně vysoký a zda tedy nastane opravdová diverzifikace celého systému terciárního vzdělávání. To je rozdělení škol na ty, které poskytnou vzdělání pro elitní studenty a budoucí vědce, a naopak na takové, z nichž studenti s titulem bakaláře nebo dokonce i s dvouletým specializačním studiem zamíří hned do práce,“ míní náš zdroj, jenž upozorňuje i na nedostatky v českém zavádění takzvaného Boloňského procesu, o čemž jsme psali již dříve.

Zlé jazyky míní, že muselo vzniknout alespoň „něco“ – prý možná i proto, aby byly zdůvodněny vynaložené desetimiliony korun, které nejen z evropských fondů do avizované reformy již natekly...

Už v říjnu 2011 se nad „rozmělněním“ záměru vysokoškolského zákona podivoval Rudolf Haňka, jenž předsedal Radě pro reformu vysokoškolského vzdělání. „Za minulý rok se jasný a logický návrh vypracovaný na základě doporučení rady, který mohl postavit české vysoké školství na úroveň vyspělých evropských zemí, neustále rozmělňuje a ztrácí na logice,“ řekl tehdy ČESKÉ POZICI profesor Haňka, jenž nastupujícího ministra Fialu vystřídal na postu premiérova vědeckého šéfporadce. Nadšen by asi nebyl ani novelou.

Ta ovšem skutečně řeší některá klíčová témata – financování a akreditace. Po Dobešově blamáži s přípravou obou zákonů, kdy nespokojení studenti vyšli na protest do ulic, je však znát výrazný posun v debatě s akademickou obcí. Fiala údajně dostal od premiéra Petra Nečase i pokyn, že si opakování studentských bouří nepřeje. Současnému ministrovi se pak podařilo znovu získat důvěru někdejších vysokoškolských kolegů, která byla za Dobešova panování těžce otřesena. I z tohoto pohledu je chystaná novela asi maximem možného.

Související články ČESKÉ POZICE s dokumenty PDF k novele zákona o vysokých školách:

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.