Průběh konkláve mimoděk prozradil Čechům zajímavou skutečnost o jejich vládě. Zatímco 115 kardinálů z různých koutů světa dokázalo najít dvoutřetinovou shodu a vygenerovat hlavu miliardy katolíků během dvou dnů, Petr Nečas spolu se svými podřízenými ministry neumí vybrat osoby s daleko menším významem v řádově delších termínech. A to i přesto, že si premiér své kolegy ve vládě vybírá sám a handrkuje se s početně daleko menším (nabízelo by se tedy říci akceschopnějším) týmem.
- Čtvrt roku nedokázal premiér představit nového ministra obrany.
- Za čtyři měsíce nezvládl ministr zemědělství vybrat šéfa Lesů ČR (a to i přesto, že ve výběrové komisi prostřednictvím šéfky své kanceláře Jany Nagyové seděl de facto i Nečas).
- Půl roku postrádá svého generálního ředitele agentura CzechInvest.
- A jako bonus Nejvyšší kontrolní úřad, který je bez hlavy už déle než rok. Šéfa NKÚ sice volí sněmovna, nicméně vládní strany v ní mají většinu.
V ODS lze poměrně často zaslechnout, že se premiér kvůli vládnutí nezvládá dostatečně věnovat ani své rodné straně. Od koaličních partnerů zase čas od času unikají nespokojené hlasy, že „Nečas si řeší jen ODS a na vládu kašle“. Těžko říct, kde přesně je pravda, pozorovat lze pouze fakt, že ODS je v naprostém rozkladu a vláda rozhodně nepůsobí nejčilejším dojmem.
Českému kabinetu by nejspíše také prospělo, kdyby jeho členové nerokovali u chlebíčků z kantýny Úřadu vlády, nýbrž o chlebu a vodě, kdyby měli zakázané používání mobilů (nejde jen o úniky informací, ale i o to, aby nikdo nezaháněl nudu hraním hada nebo scrabblu po internetu), popřípadě kdyby nesměli opustit společnou místnost, dokud se nedohodnou.
Ale možná by stačilo převzít z Vatikánu onen populární trik s bílým a černým kouřem. Při činorodosti současné vlády nelze čekat, že by se někomu chtělo rozdělávat oheň víc než jednou.
