Skoro by se dalo zeptat: Kdo může za to, že auditoři EU potvrdili, že Česko vybočuje z evropského standardu v oblasti šetrné správy veřejných peněz? Auditoři si asi dovolili příliš, například tvrdit, že Česká republika patří mezi tři největší hříšníky (spolu s Itálií a Španělskem), co se týče chyb v přípravě projektů, které se hradí z rozpočtu EU.
Zatímco v roce 2009 představovala míra odhalených chyb v projektech 3,3 %, v loňském roce to bylo 3,7 % (4,6 miliard eur). Nejvíce chyb auditoři odhalili při kontrole evropského rozpočtu, a to ve výdajích na kohezní politiku. Z té se například financuje budování transevropských komunikací, energetická účinnost, tvorba pracovních míst v nejméně rozvinutých regionech, podpora podnikání a rozvoj venkova. Chyby odráží nedodržování rozpočtových pravidel EU, porušování pravidel při zadávání veřejných zakázek, nesprávné kalkulace nákladů projektů, defraudace...
Výsledky šetření Evropského účetního dvora (EÚD) jsou tedy alarmující, ale čeští úředníci sveřepě tvrdí, že to zas až tak hrozné nebude. Místo důsledné analýzy tohoto stavu vydalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), jež odpovídá za koordinaci čerpání peněz z evropských fondů, tiskovou zprávu, v níž uvádí: „Zpráva samotná žádné údaje o míře chybovosti ČR explicitně neobsahuje, a proto není jasné, jaká byla použita metodika výpočtu a z jakých dat se vychází. Není tedy zcela zřejmé, kde novináři k těmto datům přišli.“
Odpověď na to, kde novináři k datům přišli je přitom poměrně snadná. Hříšníky vyjmenoval Algirdas Šemeta, evropský komisař pro daně a celní unie, audit a boj proti podvodům. Stalo se tak poprvé v unijní historii. Zpravidla totiž Brusel nerad používá politiky „obvinit a zostudit“ (angl. Blame and Shame) a využívá ke sdělení nepříjemných pravd neveřejných kanálů . Už z toho, že Šemeta napálil konkrétní země napřímo, lze usuzovat, že sdělení Evropské komise je tentokrát nanejvýš závažné.
Existují i další důvody, proč by Česko mělo zpozornět. Tak především je divné, proč rok od roku chybovost roste, ačkoli bychom měli mít stále více zkušeností, o něž se úředníci při administraci evropských projektů mohou opřít.
Blbá zpráva v blbou chvíli
„Není to nic potěšujícího, ale ani příliš překvapivého. Problémů s fondy je řada – netransparentnost, korupce, neznalost procedur, komplikovaný systém operačních programů a neochota řešit problémy,“ uvedl pro ČESKOU POZICI vysoce postavený úředník, který si nepřál být jmenován. Dodal pak ještě něco, čím míří k jádru průšvihu: „Oznámení přispěje do řady zpráv, ovlivní nepřímo přístup Evropské komise, jakkoli řada klíčových aktérů dělá, jako by se nás to ani netýkalo.“ Jiný ministerský úředník ČESKÉ POZICI napsal: „Není to u nás ideální, i když podle toho, co vím, jsme na tom nikdy nebyli hůř než Rumuni, Italové nebo nedej bože Řekové.“
Touto zprávou byla podstatně oslabena vyjednávací pozice Česka při debatách o rámcovém rozpočtu EU na roky 2014 až 2020. Přitom podle Mileny Vicenové, české velvyslankyně při EU, je právě víceletý finanční rámec dominantním tématem nynějších jednání v Bruselu.
V této souvislosti podle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE z Evropské komise zafungovala jako vtip iniciativa MMR, které se obrátilo na českou veřejnost, aby mu zasílala podněty pro přípravu příštího rámcového rozpočtu. Za situace, kdy EK kritizuje Česko za pomalé čerpání evropských dotací a chyby při vyúčtování projektů? Brusel se prostě bavit musí. „Flexibilita, kterou Češi předvádějí při administraci projektů, je pro Brusel nepřijatelná,“ řekl úředník Evropské komise výměnou za příslib anonymity.
A už jen chuťovka na závěr: Česko navíc v Bruselu tříští síly. Zatímco vláda se snaží prosadit snížení počtu operačních programů (těch je v současnosti 26), zástupci krajů právě objíždějí bruselské instituce a lobbují za jejich zachování...
