Jak internet mění naší společnost? Co dělají nová média s uživateli? Otázky, na které chce co nejdříve odpovědět Humboldtova univerzita. Tento týden oznámila, že s berlínskou Univerzitou umění, Centrem pro sociální výzkum a hamburským Institutem Hanse Bredowa založí společný Institut pro internet a společnost.
Má to háček: institut bude financovat americký internetový gigant Google, který v prvních třech letech investuje 4,5 milionu eur. A v německých médiích se hned objevily pochybnosti o nezávislosti vědeckého bádání. A také otázky: Je zavedení vědeckého výzkumu na téma sociálních dopadů webu úspěchem, nebo spíš znamením neschopnosti německých univerzit?
Internetový vánek pod zatuchlými taláry
Na začátek optimismus. Projekt by měl odstartovat mezinárodním sympóziem letos v říjnu. Vědci i manažeři zdůrazňuj, že navzdory finanční injekci od kalifornského koncernu bude institut absolutně nezávislý. „Internet dynamicky mění naši společnost. Máme zájem dozvědět se o těchto změnách co nejvíce, odhalit konsekvence celosvětové sítě informací,“ tvrdí prezident Humboldtovy univerzity Jan-Hendrik Olbertz.
Google svou investici ničím nepodmiňuje, témata výzkumu nebude navrhovat, ani žádným nebude bránit. A stejně tak nebude mít exkluzivní právo na výsledky.Není důvod, aby se to nepodařilo. Koneckonců Humboldtova univerzita v Berlíně, ve které bude institut sídlit, byla domovem 29 držitelů Nobelovy ceny – Emila von Behringa (1901), Roberta Kocha (1905), Maxe Plancka (1918) či Alberta Einsteina (1921). V poslední době se ale ocenění moc nesypou. Naposledy si prestižní ocenění ve Stockholmu vyzvednul někdejší medik Werner Forßmann v roce 1956. Trvalo dalších dvanáct let, než studenti obsadili auditoria berlínské univerzity a skandovali dnes již legendární „Unter den Talaren – Muff von tausend Jahren“. Slogan Pod taláry puch tisíce let platí zřejmě dodnes – alespoň co se postoje k internetu týče.
Větrání pod taláry by mělo přijít díky šéfovi dozorčí rady Googlu Eriku Schmidtovi. Donedávna CEO firmy se netají tím, že odjakživa obdivuje kvalitu a pečlivost práce německých univerzit; proto se rozhodl projekt podpořit. I když ho někteří němečtí novináři nazvali „Google-Institutem“, účastníci záměru se shodují, že nic takového se konat nebude.
„Nebude to ani outsourcované evropské vědecké oddělení internetového koncernu,“ ujišťovala během tiskové konference prezidentka Centra pro sociální výzkum Jutta Allmendingerová. Google svou investici ničím nepodmiňuje, témata výzkumu nebude navrhovat, ani žádným nebude bránit. A stejně tak nebude mít exkluzivní právo na výsledky. „Řídíme se principy Open Science. Výsledky tedy budou volně k dispozici na našem webu,“ upozornila Allmendingerová. Obsah a cíle práce si institut bude stanovovat autonomně. Kvalitu vědeckých studií bude kontrolovat nezávislá komise, kterou obsadí „renomované osobnosti“.
Tři hlavní pilíře působení institutu pro internet a společnost
- Rozvíjení otevřeného a svobodného internetu a jeho potenciálu šířit blahobyt, posilovat demokratické struktury a podporovat vědu a kulturu.
- Průzkum působení internetu na společnost a státní a nadstátní struktury.
- Šíření pochopení internetu ve společnosti.
Konkrétní plány zástupců jednotlivých univerzit:
- Ingolf Pernice z Humboldtovy univerzity chystá výzkum vlivu internetu na zákony a ústavu. Bude bádat, zda v síti není ukrytý „klíč pro globální ústavu celosvětové demokracie, která byla ještě donedávna považována za utopii“.
- Informatik a expert na marketing Thomas Schildhauer z Univerzity umění v Berlíně se bude se svým týmem soustředit na to, jakým způsobem zabránit rozdělení společnosti na digitální zasvěcence a internetové negramoty.
- Jeanette Hofmannová z berlínského Centra pro sociální výzkum se bude zabývat pravidly a institucemi, které regulují internet, a zároveň prozkoumá, zdali je možné v digitálním věku ochránit duševní vlastnictví.
- Wolfgang Schulz z hamburského Institutu Hanse Bredowa se pokusí objevit nástupce zastaralých právních výrazů „soukromý“ a „veřejný“.
Musel být Google porodní bábou?
Všechna zmíněná témata jsou dnes relevantnější než kdy dříve. Nelze se tedy divit rýpancům novinářů, kteří se ptají, proč německá vědecká společnost v době nadvlády sociálních sítí potřebuje nejprve impuls amerického koncernu, aby se touto problematikou vůbec začala zabývat. Odpovědí jsou, jako vždy, peníze. „Dlouhá léta jsem závistivě pokukovala po harvardském Berkman Center anebo britském Oxford Internet Institute. Jsem ráda, že těmto zemím již brzy budeme moci konkurovat i my,“ podotkla vědkyně Jeanette Hofmannová.
Její nadšení nesdílí například Philip Banse, který učí nastávající novináře i velká vydavatelství chodit po digitální půdě. „Google dá 4,5 milionu eur na prozkoumání internetu. To je skvělá věc, kdyby to ovšem nepoukazovalo na neschopnost německých vysokých škol,“ míní Banse.
„Internet přináší do našeho světa a chování revoluci a německé vysoké školy nejsou samy schopny své aktivity dostat pod jednu střechu? Opravdu musí z Ameriky přiletět Google a zahrát si na porodní bábu?“ ptá se Banse, podle něhož jsou 4,5 milionu eur peníze, které by školy bez problému daly dohromady samy – tedy kdyby u nich internet měl stejnou prioritu jako u zahraničních univerzit. „Za mizerných 4,5 milionu přišly o svou věrohodnost, a Googlu se to rozhodně vyčítat nemůže.“
Samozřejmě, že si americká společnost nedovolí vědcům nic diktovat. Samozřejmě, že si vědci nebudou nechávat své výzkumy autorizovat Googlem. Jenže jak se takový nezaujatý vědec postaví například k tématu ochrany osobních dat? Ať chce ,či nikoliv, nakonec se dostane před otázku, zda by jím neohrozil tok peněz, které ho živí.
- O průzkumech chování uživatelů internetu a sociálních sítí si přečtěte v článku Ranní obsese internetového Čecha.
