Co bylo příčinou rozpadu pražské koalice ODS a TOP 09? Topkaři tvrdí, že hlavním důvodem byla neakceschopnost primátora Bohuslava Svobody, občanští demokraté zase míní, že za celou akcí stojí ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který tím rozpoutal předvolební řež o nadvládu na pravici.
ČESKÁ POZICE nyní zjistila, že jedním z nezanedbatelných důvodů odchodu TOP 09 z koalice byla nedávná prověrka smluv k tunelu Blanka, zpracovaná pro pražské radní. Analýza totiž kritizuje způsob podepsání smluvních dodatků – a pochybení mělo nastat ze strany exprimátora Bohuslava Svobody (ODS). (Nelze však zároveň vyloučit, že posudek byl součástí politické šavlovačky, v níž mohli být právě díky této právní prověrce Svoboda a jeho strana přitlačeni ke zdi.)
Právní analýzu, kterou má redakce k dispozici, provedla renomovaná právní kancelář White & Case. A v zásadě se v ní říká, že dodatky smluv z roku 2012 navyšující předpokládanou cenu Blanky o několik miliard korun měla finálně schválit rada města, což se však nestalo. Místo toho tehdejší primátor Bohuslav Svoboda udělil v případě podepisování dodatků plnou moc šéfům odboru městského investora – tedy úředníkům –, a ti bez předchozího schválení radních dodatky podepsali.
Výsledky posudku dostal radní pro legislativu Lukáš Manhart (TOP 09) na stůl v první polovině května. Manhart tehdy ČESKÉ POZICI řekl, že „celá věc je předmětem jednání s koaličním partnerem“. Ostatní politici dnes již bývalé koalice ODS a TOP 09 se k prověrce smluv odmítali vyjádřit. Až v pondělí večer pověřený primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) pro ČESKOU POZICI potvrdil: „Jeden z problémových bodů to byl.“ Na základě výsledků této analýzy, které na první pohled působí věru výbušně, došla podle našich informací TOP 09 se Svobodou trpělivost.
Ošemetné dodatky
Čeho se právní analýza týkala? Pro vysvětlení se vraťme o několik let nazpátek.
Je 25. července 2011 a šéf Odboru městského investora (OMI) Jiří Zlatohlávek podepisuje „Dodatek č. 7“, díky kterému došlo k rozdělení finanční rezervy ve výši 1,3 miliardy korun mezi jednotlivé části stavby tunelu a k závazku zhotovitele (Metrostav) pokračovat v pracích i při vyčerpání schváleného rozpočtu a změně harmonogramu prací.
O rok později, 25. května 2012, nový šéf Odboru městského investoru Jan Beránek v důsledku změn nákladů podepsal „Dodatek č. 8“ (týkající se opět stavební části a zhotovitele Metrostavu), díky kterému došlo k navýšení předpokládané ceny díla o zhruba 6,2 miliardy korun; zároveň došlo ke změně doby dokončení díla či stanovení termínu zkušebního provozu. Beránek podepsal i „Dodatek č. 5“ k navýšení původní ceny díla – technologické části (zhotovitel ČKD) o 966 milionů korun.
Když se v červnu 2012 v médiích vyšla zpráva, že šéf OMI Jan Beránek podepsal dodatky bez konečného projednání smluv radou města, klíčoví aktéři – úředník Beránek, primátor Svoboda a první náměstek Hudeček – webu iDnes.cz řekli:
- Bohuslav Svoboda: „Radní vzali na vědomí veškeré informace o projektu z dokumentu, který projednali 12. ledna, včetně úspor, jež znamenají snížení nákladů o dvě miliardy korun.“ Rada města (tehdy ještě koalice ODS a ČSSD) dne 18. října 2011 vzala na vědomí souhrnný rozpočet stavby, rozbor čerpání a celkové předběžné náklady.
- Jan Beránek: „Dodatky berou na vědomí finanční limity schválené radou.“
- Tomáš Hudeček: „Tohle je důvod, proč chceme vrátit rozhodování radě. Podpis takové částky bez vědomí rady je bezprecedentní stav, ze kterého vyvodíme důsledky.“
Jenomže právní analýza od White & Case to vidí jinak než Beránek a Svoboda. Podle právní kanceláře, jež hovořila s pracovníky odboru investora, nebyl žádný z dodatků schválen nebo projednán rozhodnutím rady města – dodatky podle právníků bez uskutečnění veřejných zakázek podepsali šéfové Odboru městského investora (na základě plné moci udělené od primátora Svobody). Dle organizačního řádu neměl podle White & Case ředitel OMI pravomoc uzavírat jakékoli smlouvy či dodatky v předmětu plnění a jeho rozsahu.
K podpisu těchto dodatků bylo dle White & Case potřeba předchozího souhlasu radních; právní kancelář pro své tvrzení dodává argumenty:
- Ředitel OMI nemohl bez schválení radou města uzavírat jakékoliv dodatky ke smlouvám, pokud již k původnímu uzavření takových smluv bylo třeba usnesení rady.
- Pokud se dodatky zabývají změnou ceny nad limity stanovené v interních pravidlech pro zadávání veřejných zakázek na pražském magistrátu, je třeba k jejich uzavření usnesení rady. (Předchozí usnesení rady k uzavření dodatků by bylo třeba i ve chvíli, pokud by dodatky nebyly novou veřejnou zakázkou – což je předmětem jiné zvláštní analýzy na magistrátu).
Právníci se dále vyjádřili ke zplnomocnění Jana Beránka k podpisu zmiňovaných dodatků. „Plná moc nemá vliv na vnitřní rozhodovací procesy Hlavního města Prahy a ředitel OMI nebyl oprávněn předmětné dodatky uzavřít. Podepsání a schválení dodatků bez předchozího usnesení Rady tam, kde jej bylo zapotřebí, lze chápat jako překročení pravomocí ředitele OMI,“ píše se v posudku od White & Case.
Opravdu tak třaskavý materiál?
Na první pohled je vzkaz analýzy poměrně výbušný: Místo toho, aby se o hlasování o dodatcích smlouvy k tunelu Blanku (mimo jiné navyšující předpokládanou cenu o miliardy korun) rozhodlo finálně v radě města, primátor Svoboda pověřil podpisem úředníka. (Navíc připomeňme, že kvůli tomuto problému loni v září podal na Svobodu a Beránka trestní oznámení bývalý generální ředitel pražského dopravního podniku Martin Dvořák.)
Jenomže podle jiných významných advokátních kanceláří, které si nepřály být jmenovány, nejsou výsledky právní prověrky tak třaskavé. „Dodatek č. 8 není tak fatální, jak se může zdát. Situaci pro město ani nezhoršil, ani nezlepšil. Šlo jen o jakýsi cenový předpoklad, rámec, nikoliv novou zakázku. Radní před tím vzali informace o předpokladu cen na vědomí. Provedené práce se stejně budou proplácet podle reálně odvedené práce,“ řekl jeden z oslovených právníků.
Taková interpretace by odpovídala spekulaci, že výsledky analýzy mohly posloužit v boji proti Svobodovi a jeho lidem na magistrátu – zejména Janu Beránkovi. Policie stále prošetřuje Dvořákovo trestní oznámení, které se týká problémů, jež jsou předmětem právě analýzy White & Case.
Kdo si vezme Blanku na triko?
Pro TOP 09, která teď bude v Praze sestavovat novou koalici, je dostavba Blanky jedním z klíčových úkolů. Rada už má k dispozici právní a technické posudky provedených změn na stavbě a bude se muset rozhodnout, jak dál: buď se spolehne na tyto analýzy, dle nichž takzvané vícepráce nepřesáhly zákonem stanovený limit (tato varianta však není bez rizika) a začne Metrostavu proplácet faktury a zadávat nové práce nezbytné k dokončení stavby, nebo stavbu pozastaví.
Doposud řešení Blanky komplikovala politická situace v radě – primátor Svoboda se přel s radním pro dopravu Josefem Noskem, v čí gesci dostavba Blanky je. Ani analýza White & Case tento spor nerozluštila – projekt výstavby je podle právníků nejvíce spojen s působností Odboru městského investora, přičemž dohled nad tímto odborem náleží primátorovi. Věcně však podle právníků výstavba tunelu zasahovala i do ostatních resortů.
Kdo měl ve sporu Nosek-Svoboda pravdu, tedy nelze říct. White & Case proto doporčuje, aby byly novelizovány vnitří předpisy odpovědnosti jednotlivých radních.
Vyjádření exprimátora Bohuslava Svobody pro ČESKOU POZICI
„Nebudu se chovat jako náš bývalý koaliční partner, který se snaží omluvit rozbití pravicové koalice tím, že bude kydat hnůj na naši společnou práci. Pokud na to TOP 09 zapomněla, rád bych jí připomněl, že i ona byla ještě nedávno součástí vládní koalice, a i přes její rozbití ze strany TOP 09 jsem přesvědčen, že pro Prahu udělala mnoho dobrého. TOP 09 se tím jen snaží omluvit své selhání a připravit si půdu pro vládnutí s ČSSD.
Příběh analýzy White & Case je více než zábavný. Čtrnáct dnů před předáním analýzy mi bylo řečeno, že žádná analýza White & Case není. Následně se po tlaku představitelů TOP 09 objevila. Přijde mi až úsměvné, jak se tímto materiálem střílejí do vlastní nohy, protože tisk upravující cenu celého tunelového komplexu Blanka byl schválen i hlasy ze strany TOP 09 a dodatek pouze bere na vědomí finanční limity schválené Radou hlavního města a snižuje cenu stavby o dvě miliardy – slevu, kterou jsme dojednali společně.“