Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Co přinese německé energetické přezbrojení?

  11:03

Odstavení jaderných elektráren a přechod na jiné druhy energie může být pro Německo stejně nákladné jako sjednocení země v roce 1990.

foto: REUTERSČeská pozice

Mezi politickými stranami nastalo vzájemné předhánění, kdo dříve a efektivněji vyvede zemi z atomového věkuNěmecko chce jako jediná průmyslová země nejen Evropy, ale i světa co nejdříve nahradit jadernou energii jinými, převážně alternativními zdroji. Po vítězství strany zelených v Bádensku-Württembersku a na základě aktuálních voličských preferencí jednotlivých stran – Zelení dosahují v celoněmeckém průměru 30procentní podpory – nastalo mezi partajemi vzájemné předhánění, kdo dříve a efektivněji vyvede zemi z atomového věku. Výsledkem tohoto závodu (v očích mnohých odborníků více o přízeň voličů než o novou éru) je reálná možnost, že Německo ukončí veškeré jaderné aktivity ještě dříve, než v roce 2000 stanovila vládní koalice sociálních demokratů a Zelených.

Půjde o totální restrukturalizaci největší evropské ekonomiky a tento silový akt nebude jednoduchý. Reálné odhady naznačují, že německé hospodářství bude muset projít podobnou zkouškou a nákladovou zátěží, jakou představovalo sjednocení bývalého východního Německa s jeho západní částí. Celková cena znovusjednocení se přitom odhaduje až na 1,5 bilionu eur.

Přechod z atomové energie zabezpečující 22 procent spotřeby Německa na jiný druh s sebou přinese řadu nemalých investic:

  • do vybudování dodatečné přenosové soustavy mezi severem a jihem,
  • do dodatečných „úložišť“ energie při její nadměrné produkci, například z větru,
  • do nesčetných povolovacích řízení při výstavbě nového vedení, trafostanic a podobně.

V neposlední řadě půjde o určité „odškodnění“ největších německých výrobců energie, kteří svoje dosavadní investiční programy opírali o energetickou strategii spolkové vlády a po naprostém obratu zůstanou „sedět“ na nepotřebných objektech a zařízeních.

Pracovní místa v ohrožení

Neúspěch totální transformace německé ekonomiky by se rovnal katastrofě evropské dimenzeZrovna tak je třeba si uvědomit reálné nebezpečí pro celou německou ekonomiku, která doposud stavěla na poměrně levné energii a jejíž některé části budou v podstatě ze dne na den konfrontovány s odlišnou nákladovou strukturou. Negativní vývoj by mohl postihnout zejména odvětví s vysokými nároky na spotřebu energie, například výrobu hliníku, oceli nebo cementu. Spotřeba energie v těchto branžích totiž dosahuje až 30 procent celkových nákladů a dramatické zvýšení cen by mohlo znamenat přenesení aktivit z důvodů konkurenceschopnosti do jiných zemí. Důsledkem by pak mohlo být ohrožení pracovních míst v příslušných oborech v Německu.

I když bude mít tento závažný krok vliv nejen na Německo, ale i na ostatní země Evropy, výhled do budoucna může být pozitivní. Transformace z atomové na ostatní druhy energie s sebou může vedle rizik přinášet i dodatečné šance, a to opět nejen pro Německo, ale i pro jeho sousedy, dodavatele a obchodní partnery.

Téměř násilné rozhodnutí spolkové vlády totiž otevírá obrovská pole působnosti a rozvoje dosud nedostatečně preferovaným a využívaným průmyslovým oblastem, jako jsou výroba moderních technologií pro efektivní využívání energie, produkce nových izolačních materiálů pro budovy, motory, automobily či výroba úsporných průmyslových a domácích spotřebičů.

Nejvíce budou z tohoto trendu samozřejmě profitovat firmy orientující se na výrobu technologií pro alternativní energie. Zbývá doufat, že totální transformace německé ekonomiky skončí úspěchem. Opak by se rovnal katastrofě evropské dimenze. Snad se podaří i českým firmám tento trend v dostatečné míře zachytit, aby se mohly na novém směru konjunktury podílet.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...