Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Co čekat ve vědě v roce 2014

  12:26

Časopisy Science a Nature a server BBC News uvedly nejočekávanější vědecké objevy a vědce, jež je třeba letos bedlivě sledovat. A co Česko?

Astronomická observatoř ALMA vidí z Chile daleko, ale pozemskou budoucnost neprozradí. foto: © ALMA(ESO/NAOJ/NRAO), Adhemar DuroČeská pozice

Rok 2013 přinesl řadu objevů. Například průlom v imunoterapii, která by se spolu s chirurgií, ozařováním a chemoterapií měla stát čtvrtou „zbraní“ v boji s rakovinou. Časopis Science označil imunoterapii za událost roku, která dle šéfredaktorky Marcie McNuttové zastínila i věci, jako jsou pokroky ve výzkumu kmenových buněk, techniku genetických úprav CRISPR, nové metody zobrazování mozkových tkání či kosmické zařízení, které zachytil Fermi Gamma-Ray Space Telescope.

Týž magazín vybral i čtyři oblasti, na něž se vyplatí v roce 2014 upnout zrak. Prvou je sledování událostí okolo neutrin, která „padají“ na Zemi z jiných slunečních soustav a jež zaznamenává neutrinová observatoř IceCube v okolí Jižního pólu. Pozornost prý zaslouží využívání sekvencí genomu v lékařské praxi, dále pátrání po okolnostech vzniku vesmíru prostřednictvím CMB radiace a konečně se máme připravit na možné loučení s šimpanzy v laboratořích, za jejichž práva bojují různé neziskové organizace.

Velký význam výzkumu v oblasti „Cancer Immunotherapy“, jež má zvyšovat přirozenou obranyschopnost organismu, potvrzuje i poslední loňské dvojčíslo magazínu Nature, které tématu věnovalo samostatnou minipřílohu. Kromě shrnutí loňských událostí ve vědě (dostal se sem nejen pád bolidu u Čeljabinsku, jehož dráhu rozklíčovali čeští vědci, ale i po 69 letech nafilmované ukápnutí asfaltu) vybral Nature desítku lidí, na „nichž v roce 2013 záleželo“. A přidává i pětici, kterou máme bedlivě sledovat v roce nadcházejícím:

  • Masajo Takahaši – Japonský vědec z Riken centra pro vývojovou biologii plánuje s pomocí pluripotentních kmenových buněk léčit příčiny slepoty.
  • Chris Field – Vrcholný činovník Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) doufá, že se dvě zprávy připravené na březen a duben vyhnou chybám podobným těm z roku 2007.
  • Jean-Pierre Bourguignon – Prezident Evropské výzkumné rady (ERC) bude mít větší grantový rozpočet, který má uchránit před politickými a byrokratickými tlaky.
  • Koppillil Rádhakrišnan – Předseda Indické organizace pro výzkum vesmíru bude v září sledovat, jak si povede projekt Mars Orbiter Mission mířící k „Rudé planetě“.
  • Gordon Sanghera – Šéf společnosti Oxford Nanopore, která má v únoru představit svůj genetický sekvencer MinION, jenž má revolučně zrychlit a zlevnit sekvencování.

Vědecká očekávání pro rok 2014 představili i specializovaní redaktoři BBC News. Třeba David Shukman doporučuje sledovat Čínu, která už má nejvýkonnější počítač světa a její vozítko brázdí Měsíc. „Čínská věda si užívá nezastavitelný vzestup,“ píše. Jeho kolega se těší na sledování sondy Rosetta, jež se má letos po dekádě dostat ke kometě 67P.

David Shukman z BBC: Čínská věda si užívá nezastavitelný vzestup, vyplatí se ji více sledovat...Novinářka Rebecca Morelleová je zvědavá na poznatky týkající se temné hmoty, které by letos mohl přinést detektor Large Underground Xenon (LUX) v Jižní Dakotě. Ženevský CERN oslaví šedesátiny, tématem roku má být „4D tisk“ i geneticky modifikované potraviny...

Taková témata budou sledovat jistě i čeští vědci, jimž se pravděpodobně dostane i nového řízení vědy. Možným vicepremiérem pro vědu a výzkum má být Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), pravděpodobná je „přestavba“ vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace a rok 2014 bude klíčový i z hlediska evropských fondů. Finálním termínům se blíží velká výzkumná centra a v rozběhu bude nový Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).

Tak ještě popřát hodně zdaru, aby se tuzemským vědcům dařilo a objevovali se co nejčastěji na stránkách zmíněných nejprestižnějších časopisů.