Lidovky.cz

Člověk by měl setrvat aktivní co nejdéle

  9:56
Pokud má starší člověk dostatek sil, měl by zůstat co nejdéle aktivní. „Sociální kontakty by si ale člověk neměl budovat jen v práci,“ říká ředitelka Gerontologického centra Ilona Holmerová.

Seniorům nedělá problémy jen zdraví, ale i jejich léky. foto: Shutterstock

Sociální kontakty nevznikají či neměly by vznikat jen při práci. Právě ty mimopracovní mohou být a jsou pro starší lidi důležité, říká v rozhovoru Ilona Holmerová.

LIDOVÉ NOVINY: Co prožívá člověk ve chvíli, kdy se dopracuje k důchodovému věku a rozhoduje se, zda opustit zaměstnání, nebo zůstat doma?

HOLMEROVÁ: Každý nepochybně něco jiného, někdo se do důchodu těší, jiný se jej obává. Záleží to na mnoha faktorech. Pro někoho je práce důležitá, baví ho, realizuje se v ní, nedokáže si život bez ní představit – potom je představa úplného odchodu do důchodu velmi těžká. Pro jiného zase práce či zaměstnání není životní náplní a dokáže si život bez něj docela dobře představit. Pak se samozřejmě na důchod těší a zůstane doma. Mnoho lidí se na odchod ze zaměstnání těší proto, že se budou moci více věnovat rodině, vnoučatům nebo svým koníčkům. Jsme prostě každý jiný.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud to zdraví dovolí, neměl by člověk co nejdéle pracovat, aby si udržoval sociální kontakty?

Sociální kontakty nevznikají či neměly by vznikat jen při práci. Právě ty mimopracovní mohou být a jsou pro starší lidi důležité.

HOLMEROVÁ: Já osobně si myslím, že by měl člověk co nejdéle setrvat aktivní – a to jakýmkoli způsobem. Pro někoho je nejvhodnější aktivitou setrvání v práci, což přináší i finanční benefit. Určitě je dobré, když může člověk změnit pracovní pozici, třeba i snížit úvazek, přizpůsobit si práci tak, aby ho nadále bavila. Na druhou stranu sociální kontakty nevznikají či neměly by vznikat jen při práci. Právě ty mimopracovní mohou být a jsou pro starší lidi důležité. Pro přemíru práce na ně třeba dříve nebyl čas a teď se to dá napravit.

LIDOVÉ NOVINY: Doporučovala byste seniorům případně raději částečný úvazek?

HOLMEROVÁ: Myslím si, že možnost zaměstnání na částečný úvazek nebo jakoukoli jinou „volnější“ formou je vhodná. Člověk zůstává v prostředí, na které byl zvyklý, ale má i více možností si odpočinout. Vždy si také říkám, že je dobrá i jakási „rekvalifikace“ pro seniorský věk. Může jít o určitou změnu povolání, které nemusí být na plný úvazek. Nebo také získání dovedností k různým jiným aktivitám, včetně různých dobrovolnických a podobně. Myslím si, že tomuto typu „rekvalifikačního“ vzdělávání starších lidí není dosud u nás věnována dostatečná pozornost.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud senior strádá ohledně společenského vyžití, odráží se to na jeho zdraví?

Zdraví vždy zahrnuje jak biologické faktory, tak psychologické i sociální a duchovní.

HOLMEROVÁ: Ano, zdraví vždy zahrnuje jak biologické faktory, tak psychologické i sociální a duchovní. Každý z těchto faktorů naše zdraví ovlivňuje. Pokud jsme spokojenější a v prostředí lidí, se kterými se máme rádi, působí to nepochybně příznivě na naše zdraví.

LIDOVÉ NOVINY: Jak člověk pozná, že by mu již více svědčil odpočinek?

HOLMEROVÁ: Tady žádná univerzální rada není. Někdo to na sobě sám cítí, někomu to naopak spíše radí lékař. U každého je tolerance zátěže individuální a nelze paušalizovat. Celkem všeobecně ale platí, že starší lidé jsou pomalejší, potřebují pracovat v mírnějším tempu, mnoho věcí jim déle trvá.

Experti: Zvýhodněme práci seniorů

Jak česká nezaměstnanost dosahuje stále větších rekordů v poklesu, zkušení senioři se stávají velmi cennou pracovní silou. Zapojení – byť částečné – do profesního kolektivu má vedle finančních benefitů blahodárný vliv i na to, že starší člověk se necítí sám či nepotřebný. Neodejít do důchodu se ale musí lidem vyplatit. Někteří odborníci jim proto chtějí dopřát vyšší daňové zvýhodnění nebo snížení odvodů. I když trendy a čísla potvrzují, že by se takový zásah vyplatil jednotlivcům i státní kase, zákonodárci se bojí podpory jedné skupiny obyvatel na úkor druhé.

Například paní Věra pracovala od školy jako pošťačka. Dva roky před dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu se ale rozhodla, že dá výpověď a zkusí štěstí jinde. „Vůbec jsem v té době nevěděla, kam moje kroky povedou. Změnu jsem si ale přála dlouho a říkala jsem si, že přinejhorším odejdu do předčasného důchodu,“ popisuje svůj příběh dnes dvaašedesátiletá Věra z Prahy.

To ale nakonec nebylo nutné. Odpověděla na inzerát spediční společnosti, která hledala asistentku, a uspěla. „Pracuji ve velice mladém kolektivu, což mě nabíjí energií. Přihlásila jsem se přímo v práci i do jazykového kurzu. Když jsem se měla rozhodnout, zda budu pracovat dál, neváhala jsem. Někdy jsem unavená, doma ale zatím zůstávat nechci,“ dodala.

Stárnutí populace není hrozba, ale realita

Ve věku nad 60 let v tuzemsku chodí do zaměstnání podle údajů Českého statistického úřadu okolo 350 tisíc lidí. Odborníci se shodují, že by jich mohlo být daleko více. Podíl pracujících důchodců je v Česku ve srovnání s EU podprůměrný. Vzhledem k stárnutí populace ale bude vyšší zapojení seniorů do trhu práce nevyhnutelností. Nic je ale nenutí, proto by měl stát začít vymýšlet, jak je přilákat.

Současný systém bonusů je pro seniory podle Filipa Pertolda, výzkumníka IDEA při Národohospodářském ústavu AV, nepřehledný. „Většina seniorů pravděpodobně netuší, zda je pro ně výhodné pokračovat v práci v důchodovém věku. Přitom stárnutí populace není to, co nás čeká, nýbrž to, co už žijeme,“ uvedl.

Lidé v důchodovém věku mohou dále pracovat na dobu neurčitou, přivydělávat si nebo podnikat. Nárok na slevu mají i v současnosti. „V případě daně z příjmu mohou důchodci využít například slevu na poplatníka, která dosahuje 2070 korun měsíčně,“ vysvětluje Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe, která podporuje osoby nad 50 let. A spolu s dalšími odborníky jedním dechem dodává, že taková bonifikace nestačí.

Nutnost udržet si služebně starší zaměstnance si víc než stát uvědomuje soukromý sektor. Například v bance ČSOB pro ně chystají speciální program, který zvýší flexibilní rozložení pracovní duby. „V současné době pracuje v celé ČSOB přibližně deset procent kolegů starších 55 let. Dlouholetí a zkušení zaměstnanci banky se často uplatňují také jako úspěšní mentoři nováčků, budou mít možnost využít inspirativní workshopy na lifestylová témata, psychologické poradenství i legislativní konzultace,“ popisuje Renata Vápeníková, specialistka ČSOB na lidské zdroje.

Stejný metr na všechny

Výhoda pro seniory je i v tom, že pokračování v práci i v důchodovém věku může vést k navýšení základu měsíční penze. „Pokud se senior rozhodne prozatím nepobírat důchod, výpočtový základ se mu poté zvýší o 1,5 procenta za každých 90 odpracovaných dní,“ uvádí Kunc. Pokud senior pobírá důchod v plné výši, může po každých 360 odpracovaných dnech zažádat o navýšení výpočtového základu důchodu o 0,4 procenta.

Mezi zákonodárci ale panuje spíše vlažný přístup ke změně. „Je-li zvýhodněna jedna skupina pracujících, neznamená to nic jiného než znevýhodnění ostatních. TOP 09 zastává rovné podmínky pro všechny, a to i v této oblasti,“ říká poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Jde o vzácný případ, kdy se pravicová strana shodne s odbory – i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů má za to, že je nutné přistupovat ke všem bez rozdílu, ať se narodili kdykoli.

Podobně to vidí i ČSSD. Její ekonomický expert Michal Pícl má za to, že lidé by měli trávit čtvrtinu života v důchodu. „Obecně si myslím, že je velká svízel v tom, jak je práce oceněna. Pokud budeme na méně placených místech zaměstnávat starobní důchodce, zdravotně nebo fyzicky na tu práci nemusí stačit. Máme také velké množství nezaměstnaných lidí, které můžeme rekvalifikovat a k té práci použít,“ uvedl.

Zatím jediní lidovci myšlenku podporují. „Rozhodně si nemyslím, že vzhledem k demografickému vývoji si zejména u některých profesí můžeme dovolit seniory, kteří chtějí pracovat, vyhánět do penze. Jsem připraven hledat řešení, jak pro ně udělat pracovní trh přívětivější,“ říká poslanec KDU Vít Kaňkovský. U některých odvětví je ale podle něho třeba naopak hlídat, aby uplatnění našli čerství absolventi škol. Co si o problému myslí hnutí ANO, se LN nepodařilo ani přes četné urgence zjistit.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.