Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Církevní restituce: „Véčka“ něco zatajila

  14:50

Náklady na vypořádání církevního majetku budou v poměru k HDP takové, jako kdyby rodina s 20tisícovým měsíčním příjmem vydala 400 korun.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhone4Česká pozice

Opět byly noviny plné titulků o vládní krizi, ale opět šlo jen o šarádu vyvolanou Věcmi veřejnými. Loni v srpnu se tři strany vládní koalice a zástupci 17 církví a náboženských společností po víc než 20 letech marných pokusů předchozích státních a církevních reprezentací dohodli na navrácení církevního majetku, který po „vítězném únoru“ zabavil komunistický režim.

Srpnovou dohodou mířily ODS, TOP 09 a VV ke splnění jedné z priorit koaličního programu. Dohoda 17 církví a náboženských společností mezi sebou a dohromady se státem byla malým zázrakem vykoupeným nesnadno dosaženými kompromisy, a proto se předpokládalo hladké schválení příslušného návrhu zákona ve vládě a převahou koaličních hlasů ve sněmovně následně i v Parlamentu ČR.

Iniciativa VV

Věci veřejné se však to, co loni v srpnu podepsaly, jaly těsně před projednáváním církevně restitučního zákona ve vládě zpochybňovat. V minulých dnech si začaly stěžovat, že není jasné, odkud státní pokladna v obtížné ekonomické situaci vezme po dobu 30 let dvě miliardy korun na platby církvím. Atakovaly ministra financí a prvního místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, aby konkrétně sdělil, ze kterých kapitol státního rozpočtu budou peníze pro církve v budoucnu uvolňovány, aby na to občané nedoplatili sociálními úsporami.

Kalousek se pochopitelně zdráhal vyhovět. Po roce 2014, kdy vyprší jeho ministerský mandát, by totiž měly církevní restituce běžet ještě dalších 27 let. A ze kterých kapitol státního rozpočtu je bude množina budoucích ministrů financí sanovat, nemůže dnes Kalousek závazně určit.

Věci veřejné atakovaly ministra financí Miroslava Kalouska, aby sdělil, ze kterých kapitol státního rozpočtu budou peníze pro církve v budoucnu uvolňovány

A tak se chopily iniciativy samy Věci veřejné. Nejprve navrhly odložit start církevních restitucí z 1. ledna 2013 na později, až ekonomika začne opět růst. Kdy opět poroste, ale samozřejmě nikdo netuší, čili velmi pravděpodobně by odklad restitucí znamenal, že z nich opět sejde. Už jen proto, že by důvěra mezi signatáři srpnové dohody vzala za své. Státu by se navíc toto „řešení“ velmi prodražilo, neboť církve by se asi začaly domáhat svého majetku soudní cestou, k čemuž jim loni otevřel cestu Ústavní soud.

Nesouhlas ODS a TOP 09

Je dobře, že VV s odkladem restitucí v koalici narazily na nesouhlas ODS i TOP 09. O minulém víkendu však vyrukovaly s dalším, navíc dost vykutáleným nápadem. Potřebné dvě miliardy korun ročně by se prý daly získat sloučením ministerstva pro místní rozvoj, jež vede Kamil Jankovský (VV), s ministerstvem životního prostředí spravovaným Tomášem Chalupou (ODS).

Chalupa měl v čele ministerstva vnitra vystřídat Jana Kubiceho, na kterého mají VV „pifku“ asi hlavně kvůli jejich neformálnímu šéfovi Vítu Bártovi, jenž je díky nyní nebojácně pracující policii už jednou nohou před soudem na lavici obžalovaných. Sloučením obou ministerstev by navíc „véčka“ pozřela pekuniárně nikoli nezajímavý resort životního prostředí.

Na pondělní schůzce koaliční K9 byly nicméně VV poslány i s tímhle nápadem ke všem čertům. Ocitly se v koalici v izolaci a sám premiér Petr Nečas jim měl naznačit, že tentokrát VV nepomůže ani prezident Václav Klaus. A aby určité věci byly zcela jasné, premiér, ač povahy mírné, dokonce udeřil pěstí do stolu, když si Vít Bárta dál vedl svou. A než krátce na to opustil jednací místnost, vyzval přítomné představitele koaličních stran, ať vyřeší problém bez něho, ale tak, aby na středeční schůzi vlády návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi jednomyslně prošel.

Slovo premiéra Nečase

To se po horečných úterních rokováních stranických špiček a poslaneckého klubu VV, při nichž „véčkám“ údajně hrozila i roztržka, posléze stalo. Proč Věci veřejné nakonec ustoupily? „Shodli jsme se na jednání s panem premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoli škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích,“ prohlásil předseda VV Radek John.

Slovo premiéra Nečase podle předsedy VV Johna přesvědčilo jeho stranu, aby dala mandát svým ministrům hlasovat na jednání vlády pro církevní restituce

Slovo premiéra podle Johna přesvědčilo jeho stranu, aby dala mandát svým ministrům hlasovat na jednání vlády pro církevní restituce. Je hezké, že nejmenší koaliční strana tak vroucně věří svému premiérovi, ale to, co jí údajně slíbil (hovoří o tom jen John, Nečas konkrétně nikoli), je mimochodem totéž, co nakonec před jednáním vlády na premiérovo naléhání přece jen nabídl „véčkám“ také Kalousek.

Prostředky na církevní restituce navrhl uvolnit ze čtyř rozpočtových kapitol, vyhovujících „véčkařským“, řekněme sociálním kritériím: z všeobecné pokladní zprávy, ostatních finančních aktiv, z dluhové služby a z rozpočtu samotného ministerstva financí. Ostatně je to Kalousek a po něm to budou další ministři financí, kteří podle Ústavy a dalších zákonů mají zodpovědnost za přípravu zákona o státním rozpočtu, a je-li schválen, za jeho plnění. Premiér osobně nikoli. Podobné „detaily“ VV buď neznají, anebo je z pochopitelných důvodů veřejnosti zamlčují.

Jednomyslné schválení zákona

Tím, že vláda schválila návrh zákona jednomyslně, stal se podle koaliční smlouvy takzvaně dohodnutým a ve sněmovně i v Senátu by pro něj měli hlasovat všichni zákonodárci ODS, TOP 09 a VV. Uvidíme! Ve VV to není pouze jejich místopředseda Tomáš Jarolím, jemuž je inkriminovaný zákon proti mysli. A kdo ví, budou-li jednotně hlasovat i zákonodárci ODS, protože právě tato strana spolu s ČSSD v lednu 2008 ve sněmovně potopila předchozí verzi zákona o církevních restitucích, ač se na ní také klopotně domluvila tehdejší Topolánkova trojkoalice se 17 církvemi, a ty tehdy rovněž mezi sebou.

Jednoty koaličních poslanců a senátorů však bude třeba jako soli, poněvadž nejen KSČM, ale ani ČSSD zákon nepodpoří. Stejně jako za vlády Miloše Zemana (1998–2002) i dnešní sociální demokracie si církevní restituce představuje tak, že majetek, který církve dříve využívaly, by měl být vložen do veřejnoprávního fondu, z nějž by se financovala činnost církve například ve vzdělávání, práci s mládeží či v péči o památky.

ČSSD argumentuje také tím, že vyrovnání s církvemi podle vládního zákona nemá podporu veřejnosti a že by o tomto prý největším majetkovém přesunu po kuponové privatizaci, jenž podle sociální demokracie může navíc prolomit hranice takzvané Benešovy dekrety, mělo rozhodnout referendum. Jak by dopadlo, naznačují průzkumy veřejného mínění, v nichž až 70 procent dotázaných zaujímá k církevním restitucím záporné stanovisko.

Potrvá to 30 let, ale komunistická krádež bude napravena, a z počátku minulého desetiletí blokovaný církevní majetek přestane chátrat a zhruba pětině všech obcí bránit v jejich územním rozvoji

Důvodem je jistá nedůvěra až averze ke katolické církvi, jež má historické kořeny. Někdy až příliš hlasité volání katolické církve po navrácení jejího majetku po roce 1989 k odeznění těchto reminiscencí rovněž nepřispělo, přestože třeba v charitativní činnosti vykonala a koná mnoho obecně dobrého a záslužného.

Nevybíraví licitátoři

Potrvá to 30 let, ale komunistická krádež bude napravena, a z počátku minulého desetiletí blokovaný církevní majetek přestane chátrat a zhruba pětině všech obcí bránit v jejich územním rozvoji. Na konci procesu církevních restitucí budou církve a stát od sebe odloučeny a zbaveny pokušení zasahovat si vzájemně do svých záležitostí.

Aktuální varianta restitučního zákona jistě není dokonalá a bez rizik, ale pokud ji parlament schválí, problém, jenž před sebou od roku 1989 valily tak či onak všechny politické reprezentace, bude konečně odklizen z cesty. Podle premiéra Nečase je důležité pouze to, že se dohoda o církevních restitucích v koalici uskutečnila, a nikoli peripetie, které jí předcházely. Bylo by to pravda, kdyby koaliční stranou nebyly Věci veřejné, dílem stále ještě političtí neprofesionálové a dílem nevybíraví licitátoři.

Kdyby se nyní konaly volby do sněmovny, „véčka“ by dostala okolo 2,5 procenta hlasů a propadla by se do zapomnění. Poněvadž plus minus pro ně stejně nepříznivým výsledkem končí průzkumy různých agentur už řadu měsíců po sobě, hodí se straně každé chytlavé téma, aby si s ním spektakulárně pohrála s viditelným cílem získat ve veřejnosti ztracenou přízeň. Tentokrát to byly církevní restituce, jež si podle průzkumů nepřeje tak výrazná většina veřejnosti, že se k licitacím náramně hodily.

Na jak dlouho?

A stratég VV Bárta prostě neodolal pokušení církevních restitucí populisticky zneužít v úzký stranický prospěch. Učinil to však za tu cenu, že VV porušily koaliční program vlády, jejímž jsou členem, čímž zpochybnily vlastní podpis pod srpnovou dohodou mezi státem a církvemi. Až když vyděračská taktika VV nezabrala a premiér jim tvrdě pohrozil vyhazovem z vlády, s vydíráním přestaly. Na jak dlouho ale?

Zhruba za dva měsíce bude ministr Kalousek nucen předstoupit s úsporným balíčkem dílem opravdu nepopulárních opatření. A byl by div, kdyby si z nich „sociálně cítící“ VV opět nevyzobly něco, čím si budou s to vynutit pozornost publika. Mimochodem, finanční náklady na vypořádání církevního majetku budou v poměru k HDP stejně „vysoké“, jako kdyby rodina s 20tisícovým měsíčním příjmem vydala 400 korun! Alarmující zátěž, že ano? „Véčka“ nám tento výmluvný fakt pro jistotu zatajila.

Autor je komentátorem Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.

Církevním restitucím se ČESKÁ POZICE věnovala v těchto článcích:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!