Církevní restituce ano, ale církve budou platit daně

Zákon o majetkovém vyrovnání může zkomplikovat už jen prezident Klaus. Mohl by do procesu vstoupit kvůli vlastní politické budoucnosti.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Dvě desetiletí trvající evergreen české politiky – takzvané církevní restituce – se zdá být z hlediska rozhodovacího procesu u konce. V noci ze středy 7. na čtvrtek 8. listopadu protlačilo 102 poslanců (k přehlasování senátního veta bylo třeba 101 hlasů) z ODS, TOP 09, LIDEM, plus několik nezařazených sněmovnou návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Už jen prezident Václav Klaus může případným vetem opět otestovat sílu Nečasovy většiny.

Církve by měly podle vládního návrhu získat zhruba polovinu svého bývalého majetku – přibližně 76 miliard korun – a jako finanční vyrovnání 59 miliard korun. Opozice kritizuje, že chybí výčet vráceného majetku, či vůbec oprávněnost církví si tento majetek nárokovat. Na začátku září na zákonodárce zatlačil Ústavní soud, který připomněl, že problém s církevním majetkem má sněmovna rychle vyřešit, protože jeho dlouhodobá nečinnost je protiústavní. (O možnosti, že by v případě nepřijetí zákona majetek církvím začaly vydávat soudy, se dočtete v článku Mohou soudy začít vydávat církvím majetek?).

„Nečekal jsem to. Nedocenil jsem handlovací schopnosti Miroslava Kalouska,“ řekl bývalý šéf lidovců Cyril Svoboda

O církevních restitucích se značně diskutovalo zejména před krajskými a senátními volbami v říjnu. Sociální demokraté si z majetkového vyrovnání udělali nevkusnou „vlajkovou loď“ své předvolební kampaně, objevila se i kritika z církevních řad. Naopak v plynulých týdnech se o majetkovém vyrovnání v podstatě nemluvilo. Jakmile však Nečas vybral na poslední chvíli stranickou zatáčku, jeho většina proměnila svou převahu bleskurychle. Údiv nad schválením zákona neskrýval někdejší důležitý vyjednávač církevních restitucí Cyril Svoboda. „Nečekal jsem to. Nedocenil jsem handlovací schopnosti Miroslava Kalouska,“ řekl ČESKÉ POZICI bývalý šéf lidovců.

Doktorovo zrušení daňové výjimky

Co také rozhodovalo o schválení zákona? Nezařazenému poslanci Michalu Doktorovi (Jihočeši 2012) se podařilo dosáhnout významné dohody s Petrem Nečasem, zástupci TOP 09 a šéfkou LIDEM Karolínou Peake, aby ze zákona byla odstraněna daňová výjimka pro církve. Ty byly podle původního návrhu osvobozené od daně z případného příjmu z prodeje nabytého majetku. Technicky to Doktor hodlá provést tak, že v den, kdy bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů, navrhne jeho novelu, jež daňovou výjimku odstraní.

Doktorův souhlas s církevními restitucemi byl pro Nečasovu vládní koalici velmi důležitý

„Církvím bude do budoucna uložena povinnost platit daně, tak jako je platí každý jiný daňový poplatník, každá jiná právnická osoba takového druhu. To je myslím rozsah dohody, který mi dovoluje, abych připojil k tomuto návrhu zákona pozitivní hlas pro návrh,“ pronesl jihočeský poslanec Doktor ve sněmovně.

Doktorův souhlas s církevními restitucemi byl pro Nečasovu vládní koalici velmi důležitý. Do okamžiku schválení návrhu zákona totiž nebylo jasné, jak bude Doktor, bývalý člen ODS a dnes nezařazený poslanec, postupovat. Například v květnu v rozhovoru pro ČESKOU POZICI řekl: „Určitě bych snížil finanční náhradu z 59 miliard o deset až patnáct procent. Také bych rozvolnil vyplácení náhrady do delšího časového úseku. Řešení tedy vidím ve snížení finanční náhrady.“ S koalicí se ale nakonec domluvil a prosadil svůj požadavek.

Klausovy možnosti

Prezident Václav Klaus má nyní tři možnosti, jak postupovat: podepsat zákon, nevyjádřit se k němu (přijetí zákona to neohrozí), anebo jej vrátit sněmovně. Prezident Klaus požádal o záruku, aby v případě přijetí zákona nebyla prolomena restituční hranice února 1948

Na konci srpna požádal o záruku, aby v případě přijetí zákona nebyla prolomena restituční hranice února 1948. A premiér Nečas a kardinál Dominik Duka mu slíbili, že prolomena nebude. Pokud by přece zákon vrátil, poslanci by pak dle Cyrila Svobody mohli přijmout například nějaké usnesení či deklaraci, ve které by prezidentovi slíbili, že hranice nebude prolomena. Do faktické podoby návrhu zákona se to však již nepromítne.

Svoboda ČESKÉ POZICI řekl, že takový postup by však byl od prezidenta jen malichernou hrou. Podle bývalého předsedy KDU-ČSL by případným motivem Klausova veta mohly být leda politické záměry. Klaus by totiž veřejnosti, jejíž většina není církevním restitucí nakloněná, mohl dokázat, že je na její straně. Takový scénář by se mohl hodit, pokud by po skončení mandátu na Hradě pokračoval v politické kariéře v rámci stranické politiky.

Václav Klaus nebyl ani v minulosti velkým fanouškem církevních restitucí. Již ve druhé polovině devadesátých let správně odhadoval, že půjde o dlouholetý problém: „Neshodne-li se konsensus národa – což musí být něco více než úzce partajní konsensus (a proto také jsme v tom neudělali žádný zlom) –, než se dohodnou v zemi, že nastane moment něčeho jako tečky – a řekneme ‚Ostatní věci už se nedají nahradit, změnit, postavit a znovu vrátit‘ –, tak ten problém se povleče,“ prohlásil Klaus v televizní debatě v roce 1996.

Počet příspěvků: 27, poslední 29.1.2013 10:42 Zobrazuji posledních 27 příspěvků.