Výdaje na výzkum a vývoj bývají často uváděny mezi parametry indikujícími hospodářskou vyspělost dané země nebo komerční společnosti. Při vzájemném srovnání je ale důležité oddělovat jejich absolutní hodnotu a dynamiku meziroční změny. Stejně jako v jiných oborech platí, že velcí rostou pomaleji než malí. V případě výdajů na výzkum a vývoj však dlouhodobou relativní neměnnost narušují ambice nejlidnatějšího státu světa.
Z aktuální zprávy organizace Batelle s názvem 2014 Global R&D Funding Forecast vyplývá, že dosavadní dlouhodobé prvenství Spojených států ve výši výdajů na vědu může do osmi let ohrozit Čína. Rozdíl v absolutní hodnotě je prozatím velký, ale to samé platí i o rozdílu v dynamice každoročního růstu. Proměňuje se jen pořadí pomyslných lídrů. Pokud zůstanou zachovány současné míry vývoje, předstihnou čínské výdaje na výzkum a vývoj ty americké do roku 2022.
Asijští tygři
Globální financování výzkumné činnosti si rozdělily čtyři světové regiony. Spojené státy, Čína, Japonsko a Evropa letos vynaloží na aktivity z oblasti „Research & Development“ celkem 1,25 bilionu dolarů. Z celku globálního financování, jenž má pro rok 2014 předpokládanou hodnotu 1,6 bilionu dolarů, si tedy ukrojí 78procentní podíl. Spojené státy, Čína a Japonsko společně financují více než polovinu globálního výzkumu a vývoje. Ale zatímco v takzvaných vyspělých zemích má dynamika růstu blízko ke stagnaci, čínské investice se navyšují poměrně vysokým tempem.
Zatímco v takzvaných vyspělých zemích má dynamika růstu blízko ke stagnaci, čínské investice se navyšují poměrně vysokým tempemAsie, jako geografický region, svůj podíl na světovém financování výzkumu a vývoje dlouhodobě navyšuje. Aktuálně pokrývá či generuje 596 miliard dolarů z loňské hodnoty celkových výdajů (1,56 bilionu dolarů). Druhá pozice patří severoamerickému regionu s 489 miliardami dolarů a třetí Evropě s 349 miliardami dolarů.
Nechme stranou možné úvahy o efektivitě podobně vynaložených prostředků. V případě Číny začíná platit, že z někdejší největší dílny světa se stává největší laboratoř světa. A konkurenční výhody bude země čerpat i nadále. Nejen, že dokáže moderní technologie vyvinout, ale navíc si je i sama vyrobí. V tomto ohledu Spojené státy, Evropa a konec konců i Japonsko zaostávají.
Jihovýchodní Asie se podle předpovědi organizace Batelle stane po několik příštích let největším příjemcem investic do výzkumu a vývoje. Pravděpodobné důvody mají dvě hlavní podoby.
- Subregion dokáže technologie vyvinout a hned poté uplatnit ve výrobě.
- Produkce již nemusí nutně směřovat do zahraničí, protože vedle počtu obyvatel roste v jihovýchodní Asii i jejich kupní síla. A bohatší populace si žádá vyspělejší infrastrukturu.
Kruh investic se uzavírá i díky často nekompromisnímu přístupu tamních vlád, které od zahraničních investorů vyžadují intenzivní napojení na lokální zástupce byznysu.
Průměrná Česká republika
Podle zjištění organizace Batelle nepanuje přímá úměra mezi výdaji na výzkum a vývoj a hrubým domácím produktemPodle zjištění organizace Batelle nepanuje přímá úměra mezi výdaji na výzkum a vývoj a hrubým domácím produktem. Důvodem je rozdílná vyspělost vědecko-výzkumné základny. Například v mnoha afrických zemích má letos dojít k poměrně vysokému nárůstu HDP. Na jejich výdajích na výzkum a vývoj se to ovšem projeví jen minimálně, neboť tyto státy nedisponují potřebnou infrastrukturou.
V poměru k celkové hodnotě HDP vydávají na výzkum a vývoj nejvíce v Severní Americe (2,5 %), následuje Asie (1,9 %), třetí je Evropa (1,8 %) a zbytek světa investuje v průměru 0,9 procenta.
Česká republika se v této oblasti drží průměrných hodnot, jež odpovídají jejímu geografickému umístění. Do výzkumu a vývoje investuje přibližně 1,8 procenta svého HDP a počet vědců na jeden milion obyvatel se blíží třem tisícům. V obou ukazatelích tuzemsko zaujímá pomyslný střed světového pelotonu. Jde ovšem pouze o srovnání číselných parametrů, které se v reálném životě nejspíše nijak neprojeví.
Z pohledu krajních hodnot jsou zajímavými státy Finsko a Izrael. První uvedený disponuje nejvyšším počtem vědců na jeden milion obyvatel (blíží se osmi tisícům). Izrael zase vydává na vývoj a výzkum nejvyšší částku ve vztahu ke svému hrubému domácímu produktu (přibližně 4,1 procenta). Vysokým počtem vědců a současně i nadprůměrnou hodnotou výdajů vztažených k HDP se mohou pochlubit Jižní Korea, Japonsko a Švédsko.
Každý dolar se počítá
Podívejme se na absolutní částky výdajů na výzkum a vývoj. Spojené státy vloni investovaly do vědy 450 miliard dolarů. Letos má jít o 465 miliard. Druhou příčku drží Čína s loňskými 258 miliardami. V letošním roce ale na výzkum a vývoj vynaloží 284 miliard. Rozdíl v absolutní hodnotě přírůstku činí jedenáct miliard dolarů ve prospěch Číny. První desítku největších investorů do výzkumu a vývoje dále tvoří Japonsko (163 mld. dolarů v roce 2013), Německo (92 mld.), Jižní Korea (61 mld.), Francie (52 mld.), Velká Británie (44 mld.), Indie (42 mld.), Rusko (38 mld.) a Brazílie (31 mld).
Výrazně se mezi jednotlivými zeměmi liší struktura výdajů . V České republice financuje výzkum a vývoj převážně stát.Česká republika figuruje na 31. příčce s loňskými pěti miliardami dolarů. Letos má jít o zhruba stejnou částku při mírném nárůstu HDP. Pro zajímavost dodejme tuzemská čísla Českého statistického úřadu: v roce 2012 zaznamenal částku 72,4 miliardy korun, jež byla vynaložena na realizovaný výzkum a vývoj. Mezinárodní analýza tedy tuzemským výkonům trochu přidala, případně používá odlišnou metodiku. Rozdíl činí asi 27 miliard korun.
Z hlediska mezinárodního srovnání stojí za pozornost, že absolutní výší výdajů na výzkum a vývoj Česká republika převyšuje země jako Norsko nebo Irsko. Naši severní sousedé Poláci však mají zhruba o miliardu dolarů navrch. Rakušané dokonce na výzkum a vývoj vynaloží ročně dvakrát tolik co my.
Výrazně se mezi jednotlivými zeměmi liší struktura výdajů . V České republice financuje výzkum a vývoj převážně stát. Z privátní sféry je hrazeno přibližně 36 procent výdajů. V podstatě opačná situace panuje ve Spojených státech. Zde soukromý sektor financuje 66 procent výzkumu a vývoje.
Výzkum versus vývoj
Strukturální nerovnost panuje i v oblasti rozdělení investic dle druhů vědeckého bádání. Obecně dochází k posunu ve směru od výzkumu (Research) k vývoji (Development). Zatímco výzkumné aktivity se dělí na základní a aplikované, vývojové se vážou ke konkrétním produktům a jejich životnímu cyklu. Jak známo, základní výzkum neprodukuje žádné užitné výsledky. Až na výjimky je financován z veřejných zdrojů. Aplikovaný výzkum převádí výsledky základního do praktických situací. Vývojové činnosti potom již jen spojují praktickou funkčnost s technologickými možnostmi.
V Číně na vývoj produktů a služeb putuje téměř 80 procent výdajů. Základní výzkum zde má jen okrajovou roli.Ve sledovaných regionech, jimiž jsou Spojené státy, Čína a Evropská unie, převládá s nadpolovičním podílem vývoj. Ten je, jak bylo již naznačeno, především produktově orientován. V meziregionálním srovnání představuje doménu čínské vědy. Americké a evropské subjekty vynakládají zhruba 40 procent vědeckých investic do základního a aplikovaného výzkumu. V Číně na vývoj produktů a služeb putuje téměř 80 procent výdajů. Základní výzkum zde má jen okrajovou roli.
Otázkou je, který typ vědy přináší větší konkurenční výhodu. Ve shodě s analytiky organizace Batelle se lze přiklonit k myšlence, že Spojené státy a Evropa produkují kvalitní a hodnotný základní výzkum. Jejich čínští konkurenti v tomto ohledu zaostávají, ale zase se mnohem více orientují na praktický přínos a rychlou komercionalizaci výstupů. Jinými slovy: Čína sází na kvantitu, Evropa a USA na drahou kvalitu. Tuto myšlenku lze ovšem vztáhnout opravdu jen k tématu výzkumu a vývoje.