Čínský kapitál má zájem o TV Nova

Skupina kanálů pod hlavičkou TV Nova představuje nejzajímavější mediální akvizici, jakou lze v České republice pořídit. Od roku 1997 si udržuje postavení hlavního hráče na trhu a je schopná zasáhnout téměř pět milionů diváků denně. Její matka CME zvládne prostřednictvím svých 27 kanálů v šesti zemích oslovit dokonce 40 milionů lidí před obrazovkami. České televizní portfolio patří spolu s rumunským k tomu nejcennějšímu, čím CME vládne.

Proto vzbudilo velké pozdvižení, když agentura Reuters přinesla informaci, že čínská investiční skupina CEFC a slovensko-česká Penta chtějí koupit většinový podíl ve firmě CME, majiteli Novy. Hovoří se o částce okolo jedenácti miliard. Podle informací LN se k akvizici, v jejímž rámci by nejsledovanější česká televize změnila majitele, skutečně schyluje. Hotová by mohla být v horizontu půl roku. Kapitál, který se uchází o podílnictví, je sice čínský, nepochází však od nejznámějšího původce čínských investic v Česku.

Neznámá totožnost

„CEFC nekupuje CME a další spekulace nebudeme komentovat,“ sdělil LN Pavel Bednář, ředitel komunikace evropské CEFC. Mělo by jít o jiného investora z říše středu, jehož totožnost je zatím neznámá. Druhý aktér, skupina Penta, angažmá nevyloučil, chce se zdržet jakýchkoli bližších vyjádření. „Naše skupina spekulace nekomentuje,“ řekl mluvčí Penty Ivo Mravinac s dovětkem, že žádná investiční skupina nekomentuje obchody, dokud je neuzavře.

O prodeji majoritního podílu americké skupiny Time Warner v CME se spekulovalo už v roce 2014, tehdy měli mít zájem Petr Kellner a Pavel Tykač. Pro Kellnera by to byl návrat do známých vod (PPF už Novu v minulosti majetkově ovládala), ale nakonec se to nestalo. Naopak Time Warner tehdy posílil postavení v CME přednostním úpisem cenných papírů ze 49,9 na 75 procent. Zbytek patří drobným akcionářům, kteří už ve středu 22. listopadu mohli mít radost.

Informace agentury Reuters vyústila na pražské burze v přibližně pětiprocentní posílení ceny za akcii, což kontrastuje s nízkou hladinou v posledních týdnech. TV Nova na dotaz LN o možném prodeji nereagovala. Loni zvládla skupina Nova ukousnout 37,71 procenta z koláče sledovanosti. A to v hlavním vysílacím čase a mezi nejlukrativnější cílovou skupinou diváků ve věku od 15 do 54 let, na něž se soustředí nejvyšší pozornost inzerentů.

Silné politické pozadí

Pro srovnání, televize Barrandov, která si se skupinou CEFC plácla nad investičním vstupem v roce 2015, letos v červenci dosáhla v podílu sledovanosti na 10,8 procenta. Aby pomohl růstu čísel, osobně se angažoval generální ředitel a spolumajitel Jaroslav Soukup, který do vysílání nasadil početnou flotilu publicistických pořadů, jejichž moderování se sám ujal. Od nejznámějšího Týdne s prezidentem až po Arénu Jaroslava Soukupa.

Vstup do Soukupova mediálního domu Empresa Media se slavnostně podepisoval v září před dvěma lety v Šanghaji, kde kontrakt svou institucionální autoritou zaštítil přímo prezident Zeman. Méně povyku se nadělalo letos v únoru, když CEFC Soukupovo impérium i se svými penězi zase opustila. V zákulisí se hovoří, že Číňané propadli skepsi z pocitu, že si pořídili zajíce v pytli, z nějž se po hloubkové ekonomické kontrole vyklubala příležitost mnohem neduživější, než se jim slibovalo. V případě Barrandova přinesl čínský podíl očividný dopad na televizní program.

Vedle osobního angažmá generálního ředitele to bylo především formou nákupu prověřených a schválených čínských pořadů, například cyklů o krásách tamní architektury nebo o chutích asijské kuchyně. Investiční expanze čínských firem má silné politické pozadí. V Česku se jim dostalo vřelého přijetí a krytí z nejvyšších míst včetně premiéra. Takový přístup ovšem není mezi jednotlivými evropskými zeměmi výjimkou, o čínskou přízeň usilují i Britové, Francouzi, Poláci, Maďaři nebo Němci.

Výjimečná vzájemnost

Rezervovanost vůči Číně panuje jen na úrovni Evropské unie, kde parlament odsuzuje upouštění od principu ochrany lidských práv kvůli byznysu. A právě líbivými přísliby miliardových investic pro jednotlivé evropské země Peking dosahuje drolení unijní pozice. Vzájemnost mezi Čínou a Českou republikou je však i v tomto kontextu v ledasčem výjimečná. Například když před dvěma lety letěl čínský prezident Si Ťin-pching do USA, učinil cestou jedinou evropskou zastávku v Praze. Návštěvu doprovázelo uzavírání velkolepých memorand v různých oblastech, z nichž většina zůstává jen ve formě vágní ochoty k budoucí spolupráci.

S velkou kritikou se pak setkalo takzvané Prohlášení čtyř, dokument, který na sklonku loňského roku podepsala čtveřice ústavních činitelů, aby se distancovala od setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU) s tibetským duchovním vůdcem. Premiér Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch, sněmovny Jan Hamáček (všichni ČSSD) i prezident uváděli, že jen zopakovali oficiální českou pozici k celistvosti Číny. Nicméně dikce a okolnosti jejich přípisu si vysloužily řadu odsouzení za podlézavé vazalství.

Shodou okolností se v pondělí 27. listopadu odstupující premiér Sobotka vydal do Budapešti na jednání 16 zemí střední a východní Evropy, jehož cílem bylo utužení vazeb s Čínou. Pro Peking to má cenu, protože stačí jeden ochotný partner ze společného evropského trhu, přes nějž se mu dostane příhodné výchozí základny. Tak tomu bylo například s čínskou medicínou, která se potřebovala někde legislativně ukotvit. Česko se ujalo role vstupní brány pro zrovnoprávnění tamních léčitelů s konvenčními evropskými metodami.